Jak na kynutý houskový knedlík, abyste ho zvládli napoprvé a na jedničku
Pokud to s českou kuchyní a se svým kuchařským vlastenectvím myslíte vážně, jednou musí zákonitě přijít den, kdy se rozhodnete pokořit kynutý houskový knedlík.
Je zvláštní, že něco s tak prostým složením dovede vyvolat tak bouřlivé emoce – a to všemi směry. Kynutý houskový knedlík láme srdce silných mužů, z křehkých bezbranných žen dělá neporazitelné superhrdinky, ze zlotřilých dětí vyrobí u stolu andílkovsky roztomilé beránky. Rozhádané příbuzenstvo na chvíli zapomene na předmět sporu a mezigenerační neshody se zmenší nejmíň o padesát let.
Jediná možná reakce, přicházející v úvahu, je maminko, tatínku, lásko, babičko, dědečku, drahá vnučko, drahý vnuku, tetičko, sestřičko, bratře, to se ti povedlo.
Kynuté ovocné knedlíky na celý rok
Moc dobře vím, že mi tady na blogu ovocné kynuté knedlíky dlouhé roky chyběly. Ale už nebudou. Trubte na poplach, neboť droždí se možná znovu stane nedostatkovým artiklem. Začala sezóna ovoce, které tomuto receptu náramně svědčí.
Moc bych si přála, abyste po přečtení tohoto postupu ztratili všechny zbývající obavy z kynutého knedlíkového těsta. Žádná věda to není. Ale zase bych nerada, abyste už při čtení úvodu brali míru na knedlíky (rozumějte – zívali), takže půjdu rovnou k věci.
Tedy, nejprve jsem samozřejmě zašla k Lázničkům, kde dělají nejlepší knedlíky, abych se na nejlepší postup vyptala přímo u zdroje.
Kynuté ovocné knedlíky jsou typické tím, že mají poměrně velkou vrstvu nadýchaného těsta a tedy mohou vzbuzovat pocit, že vzdor vaší kuchařské snaze obsahují málo ovoce. Nenechte se tím zaskočit a ovoce klidně přidejte na talíř ještě i v jiné podobě, třeba jako studenou omáčku.
Rychlý knedlík z mikrovlnky neboli desetiminutový vyprošťovák
Pokud je pro vás pomyšlení na domácí knedlík žánrem z kategorie hororů, thrillerů, sci-fi nebo utopistických románů, pevně věřím, že vám tento recept ukáže cestu zpátky do pohádky. Naučím vás vyprošťovací hrníčkový knedlík z mikrovlnky.
Vzniknul tak, že jsem recept na knedlík tak dlouho minimalizovala a upravovala a zjednodušovala, až z něj vzniklo něco zcela bezpečného, rychlého a spolehlivého. Umí dokonce vytrhnout trn z paty.
Poradíte si s ním, i když máte za deset minut podávat večeři. Jeho příprava je rychlejší než cesta do obchodu, byť by vám před domem poblikávala vietnamská večerka.
Kaspressknödel nejen do polívky
Kaspressknödel je placatý sýrový knedlík původem z alpské kuchyně, který vám dnes představím, protože prostě musím. Vezmu vás na výlet do mého milovaného Rakouska a ukážu vám něco velmi užitečného pro moji i vaši kuchyni.
Vůbec po vás nebudu chtít exotické suroviny, naopak se vás pokusím inspirovat, jak si jedním zahraničním nápadem snadno ozvláštnit domácí vaření pomocí pár surovin a v každé roční době.
Každý rok trávím v Rakousku několik týdnů na horách. V zimě i v létě, Alpy mě magneticky přitahují svým majestátem, pohostinností, upřímností a hlavně nekomplikovanou kuchyní. Díky tomu tam pokaždé dobrovolně sním několik kilo velmi zvláštních, placatých knedlíků se sýrem, podávaných v horkém hovězím vývaru. Tolik, kolik mi pásek na kalhotách dovolí. Cestuju mezi horskými chatami všeho druhu a hledám ten nejlepší. Pravda, taky hledám nejlepší svařák, nejlepší hruškovici, nejlepší jablečný štrúdl s vanilkovou omáčkou, nejlepší Schiwasser (malinovou šťávu s citronem, lyžařský nápoj číslo 1), nejlepší chleba se špekem a s křenem, nejlepší maliny v malinovici a nejlepší kynutý knedlík s povidly, ale to sem teď vůbec nepatří a mohlo by se to tu pěkně zvrhnout.
Vaše příběhy
Podívejte se, jak Kuchařka pro dceru změnila život podobným, jako jste vy. Tohle jsou recenze vás, jejich uživatelek, přímo ze života. Kdysi dávno jsem si říkala, že napsat tuhle knížku mělo smysl, i kdyby v dobrém smyslu ovlivnila život jen jednoho jediného člověka. Ale tuhle smršť jsem nečekala. Jste báječné a já vám za to tolik děkuju!
Budu ráda a moc mě potěší, když do komentářů na konci stránky vložíte i své zážitky s knížkou.
Ahoj Flo,
přišla paní pošťačka, hádej s čím!
Moc ti gratuluji, knížka je úžasná. Víš, spousta z nás má skvělé nápady co všechno by mohli udělat (něco o tom vím), ale dovést to až do konce, to je něco jiného. Tobě se to povedlo, můžeš na sebe být fakt hrdá. Protože to není jen tak ledajaká knížka, a ty to víš! (tak, jak tě “znám” jsem si jistá, že s jen tak ledajakou knížku by ses ani nezahazovala).
Já jsem tedy maminčinu kuchyň rozhodně neopustila vařením nepoznamenána (ikdyž mamka je asi jiného názoru :), ale vždycky je co zlepšovat a spoustu věcí jsem samozřejmě nevěděla. Navíc mě tvůj styl vaření naprosto uchvátil… Pamatuju si, jak jsem kdysi narazila na tvůj článek o guláši na labuznikovi a napsala jsem ti. Bylo to totiž přesně to, co jsem potřebovala a hledala.
Takže ještě jednou gratuluji a moc moc děkuji! A já jdu vařit guláš, podle tvého receptu, ale barbarsky v papiňáku (stydícísesmajlík) – cizí přičinění zavinilo, že na to jdu až teď!
Michaela, 14.12.2007
Flo… uz ji mam… je velka, je krasna a je moje… tvoje kucharka… :)) dneska jsem ji uvidela, koupila a ted s ni sedim doma a rikam, kdy ji v tom silenem nabitem prosinci budu cist a mazlit se s ni pred spanim… :))) uz se hrozne tesim… krasny den, zdravim vsechny deti
tereza, 14.12.2007
Ahojky,
nejprve chci poděkovat za kuchařku pro dceru – koupila jsem si ji sama a vůbec nelituju. Udělala jsem podle tvého receptu vánočku a byla jsem za hvězdu. Nikdy jsem nedělala ani kynuté těsto, natož vánočku, ale vše vyšlo perfektně. Byl to teda adrenalin, ale hrozně mě to bavilo. Např. první věta: rozmíchejte droždí se lžičkou cukru na tekutou kaši… To jsem si neuměla ani představit, že nějak půjde! Vánočka byla výborná i v úterý – lepší než v sobotu a dozvěděla jsem se, že ani mamka ani babička nikdy vánočku nedělaly. Takže zakládám novou tradici.
Díky moc a těším se na vyzkoušení dalších receptů.
Monika, 28.12.2008
Kuchařka dorazila, syčáci z pošty jí trochu olámali rohy, ale je to moje nejmilejší čtení, moc se těším a přemýšlím, čím začnu, asi s koblihami…
ptiger, 7.1.2008
Zdravim autorku, moc děkuji za kucharku, je skvela, skoro kazdy 2. den neco zkousim, zatim to skvele funguje :), az jsem byl prekvapen. Takze opravdu moc dekuji.
Ondra, 12.1.2008
Ode mě zase velký DÍK za napsání tak čtivé, senzační a přitom vcelku jednoduché kuchařky. Ježíšek mi ji donesl (na mé výslovné přání) a stala se u mě jednoznačně favoritem. Musím se přiznat, že mě velmi překvapilo, jak je knížka obsáhlá. Čekala jsem tak polovinu obsahu! Je obrovskou inspirací a mohou se do ní, bez bázně a hany, začíst i zkušenější kuchařky. DÍKY ještě jednou.
Grace, 13.1.2008
Ahoj,
kuchařku jsem koupila moji dceři, které je 18 let. Obě dvě jsme s ní moc nadšené. Moc se nám líbí a doporučujeme ji všem našim známým. Doufám, že tato kuchařka nebude tvoje poslední.
Petra, 14.2.2008
Koupil jsem Kucharku pritelkyni. Je nadsena. I mne se libi. Jen mi prislo, ze kdyz je pro dceru, tak se mohlo ctenarum klidne tykat.
xtreme, 18.2.2008
Ještě jednou moc a moc díky za skvělou kuchařku! Vaříme podle ní již měsíc dcera i já. Zatím se 100% ujal návod na správný vývar. Vadilo mi používání různých ochucovadel a umělých náhražek a tak dobrý vývar, jak radíš, jsem neuměla. Také z pórkové polévky jsme všichni doma nadšeni. Přírodní kuřecí plátky a ratatouille rovněž super!
Smetanové kombinace na těstoviny – úžasná, rychlá a hlavně velmi chutná věc!
Co k svačině? Neustálý problém. Obložené chleby se šunkou a sýrem již byly skutečně nudné, takže krůtí tramezzini a BLT sendvič jsou skvělým zpestřením. Pouze do BLT sendviče jsem nejspíš slaninu opekla moc, takže nevím, zda mám příště úplně vynechat nebo méně opéct. A abych nezapomněla: pomazánka rozhuda měla také velký úspěch.
Lucka, 19.2.2008
Odsouzená k věčné umaštěnosti a poslintanosti(nikoliv však k zapomnění!) Od doby, kdy kuchařka před Vánocemi vyšla, jsem byla pravidelným návštěvníkem nejbližšího knihkupectví. Zde jsem postupem času nacvičila k dokonalosti popadnutí kuchařky (a téměř schování pod bundu, aby snad neměl nikdo tendenci si ji ode mne půjčit) a schování se do nejzazšího koutu prodejny, abych si tam v klidu mohla pročítat stránky této úžasné knihy. Snažila jsem se sedět co nejtišeji, ale po přečtení některých postřehů či připomínek to prostě nešlo….
S každým odchodem z knihkupectví jsem při odkládání knihy do regálu tiše plakala nad tím, že si ji neodnáším domů (nemyslím si, že by cena byla nějak vysoká, ale při stavbě domu si člověk přece jen rozmyslí každou korunu). Také jsem tiše spřádala plány, že až v létě budu mít narozeniny, zkusím přemluvit mamku se sestrou, aby mi kuchařku nadělily.
Leč přišel Valentýn a s ním i přítel s kuchařkou. Od té doby si v každé volné chvilce vzájemně předčítáme některé obzvláště povedené texty a slintáme téměř nad každým receptem. Spoustu z nich jsme již i vyzkoušeli (pečené papriky – mňam mňam a ten štrúúúdlíček…) a vše vyšlo bezvadně. Jen u těch koblížků mi nějak nesedí poměr suchých a mokrých částí (uplácané těsto mi přišlo příliš tuhé), takže jsem si dovolila přidat ještě trochu mléka. Ale jak samotná kuchařka radí: „ A získané recepty? Vždy na nich něco úmyslně změňte nebo přidejte tak, abyste je mohli prezentovat jako vlastní výtvor, inspirovaný precizními kuchařskými dovednostmi někoho jiného.“ ;o))
A proč umaštěnost a poslintanost? Poslintanost proto, že nad každou stránkou slintáme nad recepty a těšíme se na jejich vyzkoušení či zopakování. Umaštěnost proto, že kniha začíná mít na naší lince své stálé místo a bývá v ní nalistován nějaký recept, podle kterého se právě vaří. Myslím, že takto budeme vařit ještě dlouhá léta, takže tiše doufám, že mi do ní nenalítají zrníčka čehosi či neukápne kapka odměřované tekutiny a že tedy tato nemoc bude mít velmi pomalý průběh.
Ale přísahám zde přede všemi, že se jí od těchto chorob budu snažit držet všemi silami co nejdéle to půjde.
Farinam, 19.2.2008
Dobrý den. Před chvíli jsem dostala kuchařku od své sestry a nemůžu se od ní odpoutat. Jsem naprostý antitalent na vaření – možná proto, že jsem nebyla do kuchyně připuštěna nebo taky z důvodu toho, že moje matka se mi v tomto směru nechtěla věnovat (alespoň mi to tak přišlo), takže jsem moc ráda, že jsem dostala něco, co mi tak nějak matku nahradí – ve vaření, a taky jsem nesmírně ráda, že mám místa, kde své kuchařské umění můžu zkoušet, a za to vděčím právě své sestře… Takže mi držte palce, ať se všechno vydaří a já ji třeba upekla dort nebo uvařila nějakou mňamku jako projev díků…
Táňulka, 16.3.2008
Dobrý den, paní Jano,
je mi pár měsíců do třiceti a taky se za to nestydím, jak říkám, jsem poupě v rozpuku:).
Vaší kucharku jsem poprvě zahlédla v Sama doma a hned mě oslovila. Přesně něco takového jsem hledala. Mám sice dvě prťavé děti, tak jakž takž jsem něco na plotně uklohnila, ale bylo to pořád takové nijaké. Navíc manžel je povoláním kuchař, tak tomu se teprve zavděčit je něco.
Trošičku jsem zvažovala, jestli do Kuchařky investovat, bylo už po Vánocích a nebylo komu říct o dáreček. Ale šla jsem do toho a nelituji. Naopak. Moje kuchařské sebevědomí nabírá na obrátkách a a to jsem zatím využila jen dvou receptů. Segedin a holandské řízečky. Obě ňamky vyšly skvěle a o holanských řízcích manžel prohlásil, že něco tak dobrého dloooouho nejedl. A to je v práci připravuje každý týden. Myslím, že víte, jak mi po takové pochvale bylo. V kuchyni se začínám pohybovat čím dál raději, a nemazlím se už jen s pečením, kde asi podle přesného receptu snad ani není tak moc co zkazit, ale i s hrnci.
Moc vám za kuchařku děkuji, držím vám palečky, ať vám to s rodinou všechno v životě klape a těším se na další díl. No a jdu se vrhnout na čokoládový dortík v posledním Gurmánu. Tedy zatím jen studiem a chuťovými pohárky :)
S pozdravem a s obdivem Andrea Černá
31.3.2008
Ahoj,
kuchařku jsem dostala od mamky k narozeninám a hned první, co jsem si přečetla, mě zaujalo: “Kuchařka pro dceru je kamarádka pro všechny dívky, které prošly kuchyní svých matek takřka nepoznamenány.” No, a to jsem přesně já. Mamka na mě neměla nervy a tak jsem nic neuměla a moc mě to mrzelo, protože co je hezčí, než když vám přítel pochválí skvělou večeři, že? A tak jsem pár týdnů jen tak zbaběle listovala… Ale dnes jsem se k tomu konečně postavila čelem, nakoupila suroviny, a… zkusila vařené brambory (ty se smetanou a cibulkou – já místo ní dala pažitku) a přírodní kuřecí plátky. Výborné! Na první pokus se mi to i na mém mizerném vařiči povedlo a přítel jenom chválil Už se těším na další vaření s tebou! Moc díky!!!!
imdeeforever, 2.5.2008
Včera jsem si koupila tuto krásnou kuchařku a nemůžu se od ní vůbec odtrhnout. Udělala mi obrovskou radost, protože jako kuchařka – začátečnice jsem v ní konečně našla přesně to, co jsem tak dlouho hledala – skvělé rady, recepty a hlavně pochopení ;-D Díky moc.
Irča, 9.7.2008
Ahoj,
diky receptum z kucharky uz ze mne neni uplne nemehlo, ktere se radsi od plotny odstavi, kdyz mame nastevu, a radeji vari muzska polovicka. Dokonce jsem si uz vyslouzila pochvalu. Kucharka uz ma proste sve misto na nasi kuchynske lince jiz davno jiste …Dik.
Jana K., 24.7.2008
Krasny slunny den,
jsem prave doma na materske s dvomesicni holcickou a moc veci nestiham. Strasne rada varim a ted, co jsem doma, tak i pecu. O Kucharce pro dceru jsem slysela v Sama doma, ale jen tak letem svetem a nevenovala jsem tomu moc velkou pozornost. Minuly tyden jsem vsak s kocarkem projizdela kolem knihkupectvi a knizku uvidela za vylohou :) Uz svym vzhledem me okamzite zaujala a po otevreni jsem jiz nemohla odolat a kucharku si koupila. Vsechny texty dodavaji receptum “stavu” a kazdy recept je pak jeste zajimavejsi. Mam ji zatim 5 dni a uz jsem z ni varila holandske rizky a pekla rybizovy kolac s drobenkou :) Bylo to vyborne a uz vybiram dalsi recept. Kucharka je uzasna a travim nad dni kazdou volnou chvilku. Dekuji moc, jsem z ni moc nadsena :), protoze takhle knizka je proste “mila”.
Klára, 3.8.2008
Florentýnko,
knihu jsem dala kamarádce, která podle ní připravila segedínský guláš a hrnkové knedlíky v MW. Její manžel prohlásil, že je to kulinářský zážitek, že lepší segedíňák ještě nejedl a její maminka, vyhlášená kuchařka se hned ptala, kdeže se naučila tak výborný guláš … mám vyřídit velké blahopřání a poděkování za Kuchařku, jejíž obdoba na našem trhu ještě nebyla … “tak vyřizuji”. :o)
penda, 10.10.2008
Je opravdu úžasná, něco jsem uvařit uměla už od maminky, ale teď můžu machrovat. Je perfektní a když z ní zrovna nevařím, tak si v ní aspoň čtu. Chválím za perfektně vymyšlené etudy a za pestrost kuchařky. Moc za ni díky.
Swaya, 25.11.2008
Dobrý den,
mám Vaši úžasnou Kuchařku pro dceru a teď pokukuji i po té Vánoční. Koukala jsem se na ukázky na internetu, že bych něco zkusila… U čokoládových lanýžů jsem ale nenašla informaci, ve které fázi se má přidat likér – jestli před zahřátím nebo až pak s čokoládou. Každopádně však díky za Kuchařku, začínám se potýkat s vlastní domácností a i když mě domácí kuchyně trochu poznamenala, tak třeba masu jsem se vyhýbala jak čert kříži a s Vaší kuchařkou to jde báječně – člověk nemůže nic zkazit.
Jarmila, 26.11.2008
Mám doma spousty kuchařek, jsem kuchařka (smím-li toto označení vůbec užít ) – experimentátorka, nikdy jsem své vaření nepovažovala za extra dobré, ale na znalost/neznalost mých vrstevnic v jejich kuchařském umění jsem spoléhala a pořád se konejšila, že děvčata v mém věku to neumí. Moje kuchyň neměla šmrnc, vařila jsem z naučených postupů mé mamky, nicméně polovičku jejich doporučených postupů jsem stejně opouštěla s pocitem zbytečnosti v jejich zařazení. Jídla končila bez pořádné chuti, byla to fádní potrava se skoro stejnou konzistencí, možná tak lišící se barvou. I tak jsem si připadala hrdě. Nakonec jsem si koupila tuto kuchařku, a nevycházím z údivu “proč, a jak” se to všechno dělá. Při prvních přečtených řádcích hloupé vysvětlení pojmů, pečení, dušení, vaření, mírně vyhřátá trouba atd.. pro mě jako zázrak. Nevěříte s jakým krásným pocitem zapínám sporák (troubu) k jejímu vyhřátí. Užívám si to..Dřív jsem jen ledabyle pootočila knoflíkem a do studené trouby strčila daný pokrm určený k upečení… Jsem v první polovině knihy “vaření pro dceru”, čtu řádek po řádku, očima prohlížím všechno, každičké písmeno… Říkám si, – učený z nebe nespadl a chce to čas – a pak třeba někdy budu vládnout kuchyni jako bohyně. Nyní se jen stotožnuji s Vaším životním příběhem a tiše závidím a doufám, že si všechny rady osvojím.
Lenka (23), 14.12.2008
Dobrý den, chci vám moc pochválit vaši knížku Kuchařka pro dceru. Ta knížka je proste uzasna dostala jsem ji k vanocům a byl to ten nejhezci darek který sem dostala. Proste je to idealní patřím mezi ty kteří potřebují vědet kolik minut to tam musim mít atd. Proste moc dekuju za tuhle super knizku!!!!!!!!! Snad už moje kuchařské umění bude trochu lepsi
Hanka, 26.12.2008
Dobrý den, je tomu 5 dní od té doby, co jsem pod vánočním stromečkem roztrhala balící papír a spatřila knihu Kuchařka pro dceru. Říkala jsem si: ,,Hm, mámu už asi vážně štve, že toho v kuchyni moc nezvládnu.” Byla jsem ale na omylu. Po prolistovaní jsem zjistila že je to nejúžasnější kniha, jakou jsem kdy četla! Předčila i Harryho Pottera, který má čestné místo v knihovně. Tam se samozřejmě má nová kuchařka nikdy nedostane, jelikož už má své místo v kuchyni a s tama zmizí jedině až se bude stěhovat do mé vlastní kuchyně. Teď čtu řádek po řádku a přemýslím, který z receptů zkusit jako první. Nejvíc mě uchvátila česká jídla, která musí s přehledem zvládnout každá dobrá hospodyňka (si myslím). Podle mě, kdo neumí dobrý guláš, je prd kuchař. Klidně můžu umět lososa na 100 způsobů, ale guláš je guláš a segedinský, ten je k nezaplacení.Takže děkuji své mamince za dárek a autorce za skvělé recepty a dodání chutě do vaření.
Ve_ruru, 29.12.2008
Dobrý den!
Taky bych ráda přidala svůj *OHLAS* a to konkrétně na Vánoční kuchařku pro dceru. Svou dceru bych měla sice teprve v nejbližších dnech porodit (cca do 7.1. 2009), ale zatím jsem jí nadšená já sama – jsem přeci také dcera své matky. O knížku jsem si řekla skoro na poslední chvíli Ježíškovi, když jsem viděla v pořadu Ivy Hüttnerové Vás, Jano Flo, a hned jsem věděla, že kuchařku musím mít.
Jsem tedy, myslím, slušná kuchařka i pekařka (využívám fantazii a ráda experimentuji, skoro bych řekla, že umím i z ničeho udělat dobrotu :o), ale inspirace není nikdy dost a ani nových receptů, tipů a nápadů !! Vaření je můj VELKÝ KONÍČEK, který jsem patrně zdědila v genech po mém tátovi (ten teda vařil i pekl! excelentně včetně různých třených koláčů, bublaniny, krému atd..!) a vůbec se v naší rodině ze všech stran vždy skvěle dobře a výživně vařilo – my totiž rádi jíme.
Včera v noci jsem nemohla usnout a tak jsem se začetla do knížky a zaujal mne recepis na vaječný koňak..tak jsem vstala (vědoma si toho, že mám kupodivu všechny potřebné ingredience) a už mi doma v lednici zrají 2 lahve vaječňáku!! Použila jsem skotskou whisky a český RUM a dovolila jsem si receptík malinko inovovat tím, že jsem do něj přidala neco vnitřku z bourbon vanilkového lusku (ale ne moc, aby ta vanilka všechno “nepřerazila”) a do druhé lahve jsem prosála trochu holandského kakaa, takže máme i vaječný likér kakaový. Kuchařka se mi líbí i “dizajnově,” tedy výtvarně (krásné fotky, grafika, barvy, uspořádání, celková koncepce a pojetí atd.)… prostě je to paráda. Povídání v ní je opravdu lidské a člověk se přistihne, že se u čtení usmívá.
Díky tedy za toto užitečné a krásné dílko a přeji Vám, Jano Flo, hodně kupců Vašich kuchařek. A kuchařinkám přeji velkou spokojenost s těmito knížkami, které se jistě zařadí do zlatého fondu kuchařských děl ve šlépějích M.D. Rettigové !
JaniZZZna, 29.12.2008
Milá Jano,
před Vánoci se mi dostala do rukou Žena a Život, kde jste popisovala svou kuchařku… ihned jsem si vytrhla stránku a druhý den ji dala mé mamince, že to je kniha, kterou chci k Vánocům. Vaření je můj velký koníček a moc mě baví… akorát, že mi to moc nejde. Můj manžel teda sní všechno a vždy mě pochválí, ale když jsem mu nesčetněkrát dala sraženou mramorovou bábovku a maso v omáčce z pytlíku, tak jsem si řekla, že mě spíš hodně miluje a nemá to srdce mi říci, že se to nedá jíst. Tolikrát jsem už zkoušela uvařit přírodní kuřecí plátek s žampióny, ale já jsem opravdu nevěděla, jak tam “dostat” tu štávu…Vím, zní to hrozně.
Když jsem u stromku rozbalovala kuchařku pro dceru, tak jsem netušila, že se z ní stane moje nejobíbeněkší literatura. Je tak báječně a s humorem napsaná. Já doufám, že bude i pokračování s dalšími recepty… Včera jsem poprvé pekla kuře v celku a světe div se, povedlo se mi to. A že na tom nejde nic zkazit?? No já jakožto začátečník jsem i jedno kuřátko dala na plac pejskům… Manžel si pochutnal, moje srdce nadskakovalo blahem a už mám zatrhnutý další recept..
Moc děkuji za krásnou kuchařku.
Daniela P., 4.1.2009
Mockrat dekuji za uzasnou kucharku!
Byla jsem doposud nepolibena varenim, ale u mych nejlepsich kamaradek jsem videla tuhle krasnou knihu a rozhodla se, ze si ji musim take opatrit! Uz ji mam doma a prvni recept (Croque pro pany i damy) mel u pritele velky uspech!
S holkama chceme poradat varici vecery, kdy budeme spolecne zkouset Vase recepty! Vsechny se moc tesime a dekuji, ze jste mi zachranila vztah Pritel uz se neboji, ze se mnou zustane o hladu.
Veronika, 4.1.2009
Pěkný den Jani,
už delší dobu přemýšlím, jak Vám nejlépe poděkovat za Vaši Kuchařku. Dnes ten den nastal.
Za pár dní to bude rok a třičtvrtě, co naše pětiletá dcerka prohrála svůj boj jak nad přírodou, tak s lékařskou vědou. Naše manželství pomalu ale jistě spělo ke krizi. Jednoho dne jsem uviděla Vaši kuchařku, tak jsem si ji ihned zakoupila, stala se mojí nejlepší kamarádkou v tak chmurné době. Vyplňovala jsem veškerý volný čas, a že ho bylo, zkoušením Vašich receptů. Nebyla jsem špatná kuchařka, ale teď mohu naznat, že jsem se zdokonalila a naučila se experimentovat. Každý den jsem vařila něco nového a hlavně teplého. Ale jak se říká, láska prochází žaludkem, začalo se to doma uklidňovat a zlepšovat.
Velké DÍKY patří Vám a Vaší kuchařce, která mi zachránila nejen manželství, ale hlavně mi pomohla jít dál.
Tak ještě jednou moc děkuji. Něco Vám prozradím, jsem opět těhotná, dnes jsem se dozvěděla, že to bude holčička. Až přijde ten správný čas, Kuchařku daruji dcerce.
Přeji Vam i celé Vaší rodině jen to nej nej v Novém roce.
Karolína M., 4.1.2009
Dobrý den,
Vaši kuchařku jsem dostala pod stromeček. Když jsem ji rozbalovala, vykoukla jako první zadní stránka, říkala jsem si ” O jé kuchařka”. Jelikož je mi 21, moc jsem ze začátku nebyla nadšená :-). Když jsem ji ale vybalila celou, pohladil mě po srdci už ten její název ”Kuchařka pro dceru”. Musím říct, že jsem byla dojatá, protože jsem ji dastala od mamky. A k tomu jsem v ní vydržela listovat až do noci. Je hrozně hezky napsaná. Pro mladého člověka to je úžasný návod pro první krůčky v kuchyni. Nejen že tam člověk nalezne recepty na chutná jídla, ale taky si přečte zajímavé příhody z Vašeho života a kuchyně. Mám ji vystanevou v kuchyni a často, když s přítelem vařím, tak zalistujeme v té studnici nápadů. Vaření se stala pro nás zábava a už se ničeho nebojíme… Mockrát děkuji.
Eva, 7.1.2009
Ahoj,
já i maminka mooooc děkujeme za kuchařky! Osobně musím poděkovat ještě za skvělé čtení, protože tvé komentáře jsou naprosto skvělé:-)! Vařím teď docela často a vzhledem tomu, že se považuji za kuchařku-začátečnici, rady a figle se opravdu hodí:-). Musím se pochlubit, i když je to vlastně tvoje zásluha, že přítel i ostatní strávnici si mě nemůžou vynachválit od té doby co kuchtím podle tvých rad a receptů :-) Takže zdravím z Třebíče, ještě jednou moc děkuji a přeji jen a jen to nejlepší nejen tobě, ale i všem tvým milovaným:-)
Štěpánka Plocková, 23.4.2009
Dobrý den,
Kuchařku pro dceru jsem objevila teprve letos v červnu. Od té doby mi dělá milou společnost. A nejde jen o recepty, ale i o zajímavé čtení okolo. Nejvíc mě baví ty vychytávky, o které se s vámi v kuchařkách většinou nepodělí a bez kterých to v podstatě nefunguje :).
Mám malou připomínku (zlepšovák) k receptu na rajskou omáčku. Moje babička vždy, když chtěla dělat rajskou, poslala dědečka pro perník na strouhání. Bohužel se nedočkala mých kuchařských začátků, ale, když jsem si to dala dohromady, přidala jsem do jíšky místo mouky nastrouhaný perník a je to ta pravá rajská od babičky :). Doporučuji vyzkoušet.
Přeji mnoho dalších úspěchů a děkuji.
Petra Štefková, 25.8.2009
Opet peji chvalu na kucharku. Mym prvnim vlastnorucne upecenym dortem se stal cheesecake a dopadl skvele. Jsem si naprosto jista, ze prave diky velmi podrobnemu receptu. I hlavnimu domacimu kritikovi moc chutna a musel vzit zpet svou rypavou poznamku “Fakt si myslis, ze Lucina je dobry napad na cheesecake?” :))
Jana, 25.9.2009
Ahojky!!
Moc děkuji za Tvůj nápad udělat něco tak geniálního. Kuchařku jsem dostala od svého přítele a opravdu se u ní moc nasmějeme a vaříme z ní. Úžasná věc jsou plněné papriky .
Ke knížce jsem přišla tak, že jsme se s přítelem chtěli osamostatnit, ale jelikož jsem byla 4 roky na intru tak sem se doma vařit nenaučila, tak jsem hledala nějakou pěknou kuchařku ta tvoje je opravdu nejlepší moooc děkuji
Ivanka, 1.11.2009
Včera jsem k narozeninám dostala od taťky Vánoční kuchařku pro dceru. Moc mě potěšila, sice už nějaký čas vařím sama, ale při listování u kávy se nám sliny jen sbíhaly. Možná mi Ježíšek přinese i Kuchařku pro dceru, nedávno jsme ji obdivovaly s mamkou v knihkupectví. Už dnes plánuji jaké recepty na cukroví vyzkouším letošní Vánoce :-))
Adéla Marková, 30.11.2009
Nikdy jsem netušila, že se dá napsat kuchařka takovým způsobem, jakým jste to provedla vy. Včera jsem jí dostala od Ježíška (maminky:-)) a jakmile jsem ji uviděla, zahřála mě u srdce, už svým obalem a názvem. Pak jsem ji otevřela a četla jsem, četla a četla… a nezastavila jsem se až do 11 večer, kdy už se mi klížily oči.
Dostala jsem úžasnou chuť vařit a udělat nám pořádek v kuchyni. A dneska se konala moje velká premiéra – pekla jsem podle vašeho receptu VÁNOČKU. Taťka nevěřil, že se mi povede (asi má špatné zkušenosti s kuchařkami), ale jak jsem jí vyndala z trouby, nestačil zírat… :-) je to prý nejkrásnější vánočka, kterou jsme kdy doma měli. Tak moc mě to potěšilo, že jsem si řekla, že zítra uvařím oběd.
Děkuju za tak skvělý nápad napsat Kuchařku pro dceru! Od této doby budu vařit, zkoušet a jíst vaše skvělá jídla, snad se časem zlepším a budu schopná toho uvařit hodně. Je mi 16 let, tak nemusím zas tak spěchat, jenže vaše kniha mě k tomu nutí.
A krásný zbytek Vánoc a radostný rok 2010.
Jana Zénais, 25.12.2009
Dobrý den Jani. O kuchařku jsem si napsala Ježíškovi (tedy své mamince). A móóóc jsem se na ní těšila.
V posledních týdnech jsem se kvůli tomu dokonce vyhýbala knihukupectvím, abych v ní předčasně nelistovala. A dneska – jupí, mám ji a mohu listovat. A musím říct, že se mi opravdu líbí, i když na vaření zatím fakt nedošlo. Mamka je sice vyučená cukrářka a profesionální kuchařka, neměla však na moje kuchařské umění příliš velký vliv. Jsem beran beranovitej, který si nedá jen tak poradit. Teď je mi něco přes třicet a vařím stylem pokus – omyl. Někdy se vyloženě zadaří a mám pocit, že mám pro vaření přirozený talent. Jindy moje nadšení opadá a vztekám se u rozvařených těstovin : ), nebo u receptu, podle kterého se možná nedá ani pořádné jídlo uvařit (viz. středně rozpálená trouba atd.) Naštěstí můj manžel sní všechno a dětem v týdnu docela slušně vaří ve školní jídelně. Třeba je teď s pomocí Vaší kuchařky začnu překvapovat… : )
Jana Hej., 25.12.2009
Milá paní Jano,
kuchařku pro dceru jsem dostala začátkem ledna k narozeninám. Tak jsem po ni pokukovala v knihkupectví, ale říkala jsem si ta cena. Nemusím mít vše, třebas bude u nás v knihovně. Leč manžel se chytil a hned přikvačil s dárečkem. Měla jsem radost, ale když jsem k ní večer sedla, trochu znavená, a začala listovat hned od začátku, říkala jsem si já trdlo, vždyť to už vše ovládám. Když se mě manžel zeptal, tak co jí říkám. Tak jsem mu řekla popravdě, že nemusím mít příště vše, co mi na očích vidí, že…Vždyť mám tři kloučky a vařím, myslím, docela obstojně. Ale hlavně jsem spytovala svědomí. Kupuji totiž od předloňska Apetity, ale jen koukám, jak jsou krásné a nakonec nevařím, jen se kochám a oni se mi doma kupí. Nakonec jsem ale v dobrém rozmaru Vaši knihu vzala na milost a pustila se do pročítání znovu… a… je ohromná a vy taky.
Geniální je přehled receptů dle surovin. Pořád se mi válel porek v lednici a tak jsem mrkla, co s ním a udělala bezva polívku. Mimochodem jsem se ho naučila umývat, jinak jsem vždy pískové části odkrojila. Náhodou jsem objevila v mrazáku maso na guláš a domácí špek a byl z toho senzační guláš a kupodivu i bez kmínu. Samože jsem neměla ponětí o vydušení až k tuku. Ještě pár gulášků a pozvu mého taťky, který umí pochopitelně zatím nejlepší. Koblížky, lasagne, treska v parmazánu. Je půle ledna a já dle Vaší knihy s chutí vařím a mám vyhlídlé další recepty, které mají pár ingrediencí, které běžně doma mám. A ani nechci dál listovat a pročítat jen tak, prostě ať si vše potěšení nevyberu hned na začátku.
A pointa? Už jsem manželovi hlásila, že si koupím Vánoční kuchařku pro dceru a pokud budete dále psát a zůstanete věrná dobrému duchu a praktičnosti, zůstanu věrná i já vám. V koloběhu kolem tří raubířu, kteří by mimochodem ještě chtěli holčičku, což o to, my taky, je vaše kniha a s láskou psané řádky pohlazení po mojí dušičce. Děkuji a s přáním zdavíčka pro Vás a Vaši rodinku zdraví
Procházková Michaela, 15.1.2010
Také jsem si Vaše knížky pouze prohlížela v knihkupectví, ale sestra koupila Vánoční kuchařku pro svou dceru, tak jsem si ji půjčila a přečetla celou až do konce. Chtěla bych pochválit dobré recepty a hlavně vtipné komentáře, už dlouho jsem se u knížky tak nepobavila. Přeji mnoho úspěchů v a těším se na další knihy.
Iva, 12.2.2010
Dobrý den, chtěla jsem vám pochválit kuchařku. Nevěřím, že jste se učila vařit za pochodu s dětmi, protože o tom všem víte neskutečný věci. Já se něco málo za dětství doma naučila, takže jsem věděla, co je jíška, jak se dělá kynutý těsto atd., ale stejně mě nadchla řada vychytávek, zjednodušení a nebo vysvětlení (ředit teplou jíšku studenou vodou nebo studenou jíšku teplou), které mně pomáhají v každodenní snaze stát se obstojnou maminkou a kuchařkou.
A hlavně jsem vděčná, že je v kuchařce tolik celkem snadných receptů na neskutečně dobré věci. Kavárenský koláč už dělám popaměti a všichni si myslí, jaký je to složitý zázrak. A navrch to podáváte tak, že i mně, která si před pár lety nedovedla představit, že bude vařit s radostí, někdy vyloženě vyhecujete do nějakého pokusu, z kterého pak máme všichni radost (a já i v průběhu při přípravě, občas mám dojem, že s vámi o tom diskutuju).
No vážně je to moc fajn. Přidanou hodnotu vidím (překvapivě) i v tom, že těch receptů tam není miliony – takových kuchařek mám několik a nikdy se k ničemu neodhodlám, protože člověk neumí rozlišit, co bude dobrý a co je prostě tam jen do počtu. Zatímco vám věřím, že tam dáváte fakt perly.
Nevyzkoušela jsem zdaleka všecko, některé mi zatím připadají moc složité a nechávám si na “někdy”, ale tuším, že dojde časem skoro na všecky. Jedinou mou námitkou je řazení, nejde mi v tom vyhledávat po paměti, poněvadž jsou různé věci řazené nepředvídatelně, takže ani podle barev se neorientuju a musím vždycky do rejstříku. Nápad se záložkami je fajn, ale musely by být s nějakou lehce lepicí vrstvou, protože kuchařku často prohlížím s batoletem a obyčejné papírky nemají šanci se udržet na místě.
Takže ještě jednou díky.
Věra, 16.12.2010
Milá Janičko,
dnes je 25.12. a já mám, jako každý rok, celý den na to, abych si prohlédla všechny dárky, užívala si jich u rozsvíceného stromku a pohádek. Od své maminky jsem dostala Vaši Kuchařku pro dceru. Zatím jsem si jen přečetla úvod, přečetla jsem si poděkování, prolistovala všechny stránky a tak zlehka projela některé recepty. Jsem nadšená nejen všemi recepty – najdu tam opravdu vše, ale také nádherným zpracováním a tím, co Vás vlastně k napsání této knihy přimnělo. Vaše věnování mi vehnalo slzy do očí a máte můj obrovský obdiv! Dokázala jste opravdu něco velkého, napsat tak nádhernou knihu, nejkrásnější dárek! Moc Vám děkuji a přeji Vám do života plno úspěchu a ještě spoustu takových povdených kuchařek! Jen tak dál!
Michaela, 25.12.2010
Dobrý den paní Jano,
Vaši knihu jsem si přála pod stromeček a od Štědrého dne v ní listuji a vybírám recepty, které vyzkouším. Zatím jsem rodinku nadchla vláčnou jablečnou buchtou, rybou pod sýrovo-strouhankovou krustou a dnes krupičnou kaší – ne že bych ji nikdy nedělala, ale Váš poměr krupice a mléka je skutečně tak akorát.
Teď mi ale právě kapou slzy na klávesnici kvůli Vašemu věnování v úvodu a poděkování v závěru knihy. Kdykoli hledám recept, stejně nakonec nalistuji tyto strany a znovu si je přečtu. Ne kvůli nějaké touze po sebetrýznění, ale abych si znovu uvědomila, jak je potřeba vážit si každého dne se svými blízkými a trochu méně křičet na syna a trochu více se věnovat malé dceři… Patří vám můj obdiv a díky, že jste měla sílu si tu bolest připomenout a vlastně i zachovat, a umožnit tak čtenářům poznat Vás o trochu více… a také si mnoho věcí uvědomit.
Myslím, že se Vaší kuchařkou provařím od začátku do konce, protože Vaše recepty stojí za to. Mám moc ráda, když mi někdo řekne, jaké nádobí mám použít a přidá pár dobrých rad a doporučení. Pokud i já mohu doporučit něco Vašim čtenářkám, co zbožňují vaření a snad i všechno kolem něj – určitě se podívejte na film Julie a Julia, který je o dvou skutečných ženách – o Julii Child, Američance, která kdysi objevila kouzlo francouzské kuchyně a sepsala kuchařku Mastering the Art of French Cooking určenou americkým hospodyňkám a o obyčejné třicetileté sekretářce Julii Powell z New Yorku, která se rozhodne svůj neuspokojivý pracovní a částečně i osobní život vyřešit projektem: uvařit během 365 dní všechny recepty z výše zmíněné kuchařské knihy a sdílet své zkušenosti na blogu. Na Julii Powell a Julii Child jsem narazila v jednom internetovém knihkupectví s anglickou beletrií, kde nabízeli příběh mladé Julie Powell vydaný knižně (kniha je to opravdu skvělá – jen nevím, jestli existuje český překlad) a k němu jako související produkt kuchařku Julie Child. Byla to příjemná náhoda, protože i já, toho času na rodičovské dovolené, jsem se rozhodla, že i na RD je nutné něco dělat s invencí a nadšením, a protože úklid a praní se žehlením nejsou mé oblíbené činnosti, obklopila jsem se kuchařkami všeho druhu a pracuji na tom, aby se ze mě stala bohyně v kuchyni.
Ještě jednou moc děkuji a přeji Vám a Vaší rodině hodně štěstí.
Denisa, 8.1.2011
Dobrý den,
chtěla bych alespoň touto cestou poděkovat za tuto kuchařku. Na podzim mi náhle zemřela máma, je mi dvaadvacet a byla jsem doposud naprosto nepoznamenána kuchyní (pokud tedy neberu v potaz uvaření těstovin :). Vydala jsem se do knihkupectví zcela zoufalá, protože ač je internet receptů plný, všude stálo: ,,vezmete vývar a přidáte…“ a já si říkala, kde ale sakra ten vývar vezmu? Hodně kuchařek na tom bylo podobně. Pro mě, jakožto absolutního začátečníka, byly všechny recepty nedostatečně popsány, bez fotky, strohé. Vaše kuchařka byla spásou. Vše je jasně a vtipně popsáno, do nejmenšího detailu, nechybí ani fotka, jak by to mělo (v tom ideálním případě :), dopadnout.
Takže v podstatě děkuji za záchranu teplých obědů alespoň o víkendech u nás doma.
Iva, 9.1.2011
Milá Flo,
pokud láska prochází žaludkem, díky Kuchařce pro dceru už prošlo žaludky členů mé rodinky spousta lásky.
Děkuju. A brousím si zuby na další kuchařku – určitě jednou bude, že? Co třeba na téma zdravá výživa?
Jana, 18.1.2011
Vážená paní Zatloukalová, milá Jano!
Asi před 3 lety, když mi bylo 25 let jsem od svojí maminky obdržela darem Kuchařku pro dceru. Měla jsem totiž před svatbou a byla jsem přesně z těch děvčat, které moc nebavilo pozorovat doma maminku při jejím kulinářském tvoření.
Jenže jsem se vdala z Brna na venkov – přímo na statek a bylo potřeba fyzicky pracujícího manžela něčím zasytit. A právě v tu chvíli přišla na řadu Vaše skvělá a zábavná kuchařka! Našla jsem v ní vždycky přesně to, co jsem potřebovala vařit – i základní věci, které jsem v životě nedělala – jako bramboráky, kačenu, palačinky – prostě všechno to, co obvykle ženy ovládají bez receptu a bez nápovědy. A musím říct, že všechna jídla a moučníky se mi díky Vaší kuchařce podařila vždycky napoprvé, jak slibuje přebal knihy! Je to neuvěřitelné, ale i moje první vánočka byla podle Vaší knihy dokonalá!!!
A navíc je všechno tak vtipně a ze srdce psáno, že mám pocit, že Vás znám. A kniha je doplněná tak krásnými fotografiemi, že vybízejí k okamžitému vyzkoušení příslušných receptů. K mým oblíbeným patří hlavně hrníčkové knedlíky, vláná jablečná buchta, kavárenský jablečný koláč a další koláče a musím říct, že s nimi ohromuji nejenom manžela, ale dokonce i svoji tchyni!
Děkuji tisíckrát! A přeji hodně úspěchů v dalším tvoření a rodinném životě (děti máte nádherné!)
Vaše Šárka
P.S. Právě mám v troubě svoje první kynuté tvarohové buchty a vypadají slibně!
Šárka, 22.1.2011
Dobrý den paní Zatloukalová,
Vaši kuchařku mám od minulého roku a zatím se všechny recepty, které jsem vyzkoušela, povedly. Akorát mě trošku zarazil recept na citronový dort, kde se má trouba vyhřát na 180 °C, ale už není řečeno, jestli u elektrické nebo plynové (díky tomu se mi trochu připálil korpus). Také se mi nepovedlo, aby sníh i sněhová poleva byly tak husté, jak píšete – u polevy je asi uvedeno hodně bílků??
Ale korpus se podařilo zachránit a dort byl nakonec velmi dobrý. Děkuju za objasnění.
Terry, 12.3.2011
V nedávné době jsem po delším čase navštívila svého oblíbeného knihkupce. Ráda chodím k regálu s kuchařkami. Jak jsem tak procházela všechny možné druhy tlusté, tenké, barevné i bez obrázků, žádná se mi nijak zvlášť nezamlouvala. Když už jsem odcházela s tím, že jsem opět nic nenašla, zavadil můj pohled o obálku Kuchařky pro dceru. Zaujala mě a tak jsem ji hned otevřela a řekla si, tu musím mít! Ještě jsem si ji nekoupila, ale hned v pondělí pro ni půjdu. Je mi 20let a bydlím sice ještě u rodičů, ale mám smysl pro experimenty v kuchyni a hlavně má matka mě do kuchyně nepustí, vše chce mít hned hotové, takže nemám kde vzít zkušenosti. Proto doufám, že mi vaše kuchařka pomůže, protože mám přítele a vím, že je zvyklý jíst ,,maminčino“ jídlo a tak bych chtěla chytit také vařící umění, aby měl i u mě spokojené břicho. Hned jak si vaši kuchařku koupím, něco hned vyzkouším a dám vám vědět, jak to dopadlo…
andy, 20.3.2011
Dobrý den, ahoj,
tak včera jsem konečně sehnala “dotisk” Kuchařky pro dceru. O Vánocích jsem koupila Vánoční kuchařku a smála se celý advent nad vaším úžasným trefným humorem. Předčítala jsem ji rodině a všichni jsme se v tom viděli.
Lehce jsem naznačila mamce, že by mi mohla Kuchařku pro dceru koupit třeba k narozkám, tak uvidíme, zda příští týden budu mít dvě :o) Ale spíš na to zapomněla… tak jsem si ji koupila sama. Večer jsem předčítala dceři Dášeňku (pokukovala jsem po svém novém pokladu, ale nedostala jsem se k ní – usnula jsem :o) Tak jsem ji rychle prolistovala dnes ráno před prací (nějak jsem pak nestihla dojít se psem) a do očí mne praštila etuda sendvičová. Báječný nápad, který ze mne najednou udělal mnohem snesitelnější “budíček”. Takže díky díky díky. Dalším krokem bude Zápisník pro dceru…
Kytka, 7.6.2011
Dobrý den,
i já se musím přidat k poděkování za vaši skvělou kuchařku. Patřím k těm dcerám, které musely doma pomáhat a sem tam něco uvařit, takže třeba zadělat na knedlíky mě maminka učila už v deseti letech, nedlouho potom jsem zvládla uvařit i celý oběd. Myslím tedy, že vařit docela umím, především, když něco dělám poprvé juknu do kuchařky a ne vždy se mi to pak povede. Nebaví mě totiž ty recepty číst od začátku do konce, tak si občas něco domyslím, přizpůsobím… a pak to právě není ono.
Kolem Kuchařky pro dceru jsem vždy chodila v knihkupectví s chutí si ji koupit, ale říkala jsem si, že přece musí někoho napadnout mi ji koupit. Nestalo se tak, a tak jsem si ji konečně objednala a radost mám velikou:) Čtu ji jako román a mám chuť vyzkoušet každý recept i s popisovaným postupem a přesně dodržovat ingredience. Hned jsem se do toho pustila a opečené brambory s omáčkou ze zakysané smetany měly úspěch nejen u manžela, ale i u dvouleté dcery:)
Přeji moc úspěchů Vám i celé Vaší krásně velké rodině.
Lída Kučerová, 31.8.2011
Moc dekuji za kucharku pro dceru. Koupil mi ji manzel k letosnim Vanocum, ale to protoze jsem si o ni rekla.Varit umim. Neco me naucila maminka, neco ja sama. Mam pocit, ze stale neumim zaklady vareni, mam se porad co ucit. V kucharce pro dceru jsem nasla dalsi skvele napady, jak zasytit zaludek memu triletemu synovi, ale i napady jak vylepsit technologii jidel, ktere uz varit umim.
Dekuji moc za kucharku.
Jitka Fukova, 10.1.2012
Dobrý den,
jen jsem Vám chtěla napsat, že se moje vaření díky Vaší knize radikálně vylepšilo. Fráze “to je podle Florentýny” nebo “podívej se mi prosím do Florentýny” jsou na denním pořádku, až na pár pečících receptů jste u nás vyhodila za sedla “Sandtnerku”.
Rozhodla jsem se uvařit VŠECHNY recepty ve Vaší knize. Nejsem žádná Julie Powell, mám dvě batolata a třetí se má narodit každým dnem, takže si nekladu nárok to stihnout za rok, ale za půl roku už jsem Vašich receptů vyzkoušela 80, chybí mi hlavně většina sendvičů. Nezklamalo mně nic, rajskou víc kořením ale ta Vaše je zas rychlá. Nejvíc mě překvapil asi pečený pórek, pingpongové míčky, kořeněná brokolice, rýže se zeleninou a svíčková.
Jste vážně dobrá.
PS: I já se přimlouvám za to, zda byste nezauvažovala o nějaké “light” kuchařce.
Magdaléna Kýnová, 27.4.2012
Dobrý den, paní Zatloukalová,
musím Vám poděkovat za Vaše stránky kucharkaprodceru.cz, jsou skvělé. Každý čtvrtek má první počítačová činnost směřuje právě sem. Díky Vám (a nové odstředivce salátů) mi konečně saláty chutnají, proto jsem je dosud moc nejedla, ty plavoucí listy ve vodě s octem… No a taky ta chřestová polévka… Blaho :) Za chvilku budu mít svátek, asi si udělám radost a jeden výtisk Vaše prvního počinu přistane u mně na poličce :)
Hana Doležalová, 16.7.2014
* * *
A od Hanky ještě jednou, o měsíc a kousek později:
Milá Florentýno,
prosím dovol, abych Ti tak říkala, protože od včerejška patříš takříkajíc do rodiny. Koupila jsem si totiž Tvé první dva spisovatelsko-kuchařské počiny. Jedním slovem – báječné. Ač se pohybuju v kuchyni často, a mýma rukama prošly zdařilé i méně podařené výtvory, s Tebou se nebudu bát i takových děl, které jsou pro mě nyní nedosažitelná asi jako Mount Everest. Třeba taková svíčková, řízek s křupavým obalem a přesto šťavnatý, steak, který je na hony vzdálený podešvi či nadýchaný kynutý knedlík. Ne že bych si na ně někdy netroufla, ale recepty vždy asi zapomněly na nějakou drobnost (nebo podstatnost?) a výsledek nebyl dle mého očekávání. Naproti tomu jsou Tvé postupy opravdu detailní, v logickém a časovém sledu, že Tě stačí následovat a jako bys byla se mnou a radila mi osobně. Navíc se mi moc líbí Tvůj styl psaní.
Začala jsem citronovým, lépe řečeno limetkovým krémem, je skvělý, konečně našla upotřebení i ta téměř zapomenutá limetka, kterou jsem koupila asi omylem. O víkendu je na programu krkovice na pivě a tak bych mohla pokračovat dál. Až zas budou finance, zaběhnu pro masovou i snídaňovou verzi. Zkoušela jsem i Tvou soutěž, sice jsem neuspěla, ale díky Tobě vaflovač opět nezahalí.
Taky díky za Tvůj web, už nikdy jinou krémovou polévku nechci, včera prošla mým mixérem špenátová a chuťově dala sbohem všem před ní vařenou (kdo by to byl řekl, že taková drobnost, jako šlehačka přidaná už na začátku vaření, udělá z polévky božskou manu…). Už teď se nemůžu dočkat, až koupím na tržišti hokaido a čerstvou mrkev a na mixér už nikdy nebude sedat prach.
Moc se těším na odpolení a večerní kuchařku, rychlé a pokud možno teplé večeře jsou pro mě občas problém, nechci-li opakovat pár osvědčených receptů dokola, což občas hrozí.
S láskou Tvá „dcera“
Hanka Doležalová, 28. srpna 2014
Nemáte knížku, ale rádi byste ochutnali moje rady, recepty a triky do kuchyně? Nechte si každý týden zaslat moje vychytávky do e-mailu. Uvidíte, jak to začne měnit váš život. Stačí jen vyplnit:
A pokud už knížku máte a chcete o ní něco říct, směle tu zanechte svůj komentář.
(Tohle je jediná stránka na webu, kde na vaše komentáře neodpovídám – ale jen proto, abyste si je mohli nerušeně vychutnat bez mého vykřikování.)
Pečená husí stehna jako obdoba pečené husy
Loni se tu sešlo mnoho dotazů na pečená husí stehna. Stalo se to hned poté, co jsem zveřejnila recept, jak upéct husu v celku.
Tehdy jsem v článku vysvětlovala, proč husu péct jinak než kachnu. Kachně sluší pomalé pečení klidně i přes noc, zatímco u husy vede stejný postup k poněkud rozpačitějším výsledkům. Husa má tužší maso a víc sádla a je třeba to vzít v úvahu při pečení.
Husí stehna se chovají navlas stejně. Jedno skromné váží kolem půl kila, ale přesto vydá pouze na jednu porci. Kromě masa totiž obsahuje i kosti a sádlo, přičemž obojí jmenované dovede zabránit dokonalému požitku z jídla.
Během pečení se má uvolnit sádlo z masa a zároveň maso od kosti. A je také záhodno vytvořit křupavou, papírově tenkou, nepopsatelně zezlátlou kůži, jež může být některými strávníky nárokována s podobnou urputností, jako by se hlásili k rodinnému dědictví.
Best of 2020
Když přijde období mezi Štědrým dnem a Novým rokem, ten jeden týden, kdy se pro mě všechno zastaví a já taky, ty dny, kdy se můžu předávkovat cukrem, bramborovým salátem a televizními pohádkami, ty kouzelné pomalé večery prozářené rozsvíceným vánočním stromečkem, dny, kdy netuším, co je vlastně za den v týdnu a vůbec nikomu to nevadí, znovu a znovu si opakuju, že to je to ono.
To je ten týden, ke kterému všechno dlouho směřovalo a který završí celý rok. To jsou ty dny, o kterých se tak dlouho předem mluví a tak málo se doopravdy prožívají. A hned se mi vybaví citát, který jsem kdysi potkala a od té doby se mi zabydlel v hlavě:
Všichni si dávají záležet na tom, co budou jíst mezi Štědrým dnem a Novým rokem, ale přitom by se měli raději zamyslet, co budou jíst mezi Novým rokem a Štědrým dnem.
V uplynulém roce se toho z hlediska domácí stravy stalo hodně. Díky covidu se vařilo víc než kdy dřív. V mnoha domácnostech se vylepšil jídelníček a celkově se zlepšila úroveň jídla. Přesně o tohle se sice na blogu celou dobu snažím, ale pak si přijde jedna celosvětová schovávaná před virem a všichni hned začnou vařit.
Jak to vím? Inu, koncem každého roku koukám do statistik návštěvnosti tohoto blogu, abych se podívala, zda práce, kterou jsem za posledních 12 měsíců předvedla, dává smysl. Když se letos ohlédnu zpět, vidím značně zvýšený zájem o recepty a vaření právě v dobách nouzového stavu na jaře i na podzim.
Možná jsou tím ovlivněné i nejnavštěvovanější a nejčtenější články a recepty tohoto roku. Je to už letitá tradice, že na přelomu dvou letopočtů pokaždé zveřejňuju přehled nejčtenějších receptů za uplynulý rok, takže si ji nenechám ujít ani letos. Nechte si chutnat a třeba se taky inspirujte, pokud vám něco z toho uteklo.
Do nového roku vám všem přeju nadějnější (nejen kuchařské) kuchařské vyhlídky a hlavně velkou spoustu zdraví.
Co vařit, když nevaříte
Nařízený pobyt doma může někomu způsobit velmi zvláštní situaci. Najednou se musí mnohem víc vařit, protože v kuchyni se začne odehrávat příprava většího než obvyklého množství jídla. Otázka zůstává, co vařit.
V takové situaci se mohou například ocitnout mámy dětí, které se běžně stravovaly ve škole nebo ve školce a večeře se odehrála v podobě chleba s něčím. Co vařit, když nejsou zvyklé vařit? Co vařit, když dřív nebylo potřeba vařit? Co vařit, aby se to rychle nepřejedlo? Co vařit, aby to nezabralo půl dne? Prostě: co vařit, když vaření doposud byla velmi okrajová činnost? Co vařit, když je každému jasné, že kupování hotovek, jídlo mimo domov a roznášková služba nejsou teď to nejlepší řešení?
Nikdy jindy naše výkony v domácích kuchyních nebudou tolik potřeba než teď. Máme v rukou odpovědnost za zdraví ostatních tím, že omezujeme kontakt s lidmi a nosíme na veřejnosti roušky, a taky máme odpovědnost za zdraví našich blízkých tím, že jim připravíme normální jídlo s vhodným složením živin a bez sporných éček, chemie a konzervantů. Musíme si hýčkat imunitní systém potravinami v co nejnižším možném stupni průmyslového zpracování a s co největší čerstvostí.
Jídelníček na týden – bezmála 150 porcí z jednoho nákupu
Dá se sestavit jídelníček na týden tak, aby se šlo na nákup pouze jednou a přitom se jídla nezakládala jenom na pečivu, těstovinách, rýži, bramborách a konzervách?
Úvodní otázku ještě trochu rozšířím. Dá se připravit jídelníček na týden od pondělí do neděle, s pěti jídly denně, pro čtyřčlennou rodinu (čili skoro 150 porcí jídla celkem!) a ještě tak, aby obsahoval spoustu ovoce a zeleniny a dostatek vlákniny a kysaných výrobků? Tedy jídelníček, který by podporoval dobrou funkci střev, která pak zase podporuje imunitu?
A dál, může takový jídelníček vyloučit předávkování pečivem, potažmo sacharidy? Může se obejít bez zbytečně drahých až luxusních surovin? Může obsahovat pokus o propašování rybího masa na talíř? Může takový jídelníček fandit rozmanitosti a bránit zbytečnému vyhazování zkaženého jídla a potravin, čili pamatovat na využití zbytků?
A šlo by do něj pro jistotu a z preventivních důvodů přidat i hodně česneku?
Děti v kuchyni: jak je učit vařit
Často dostávám dva dotazy na téma děti v kuchyni. První zní, zda někdy napíšu kuchařku jídel vhodných pro malé děti, a ten druhý se týká dětských pomocníků v kuchyni.
Na první dotaz je odpověď jednoduchá. Myslím, že takovou knížku nenapíšu. Pro děti není třeba vymýšlet žádné zvláštní recepty, kupovat kvůli nim jiné suroviny nebo účelové nádobí. Zásada zní: nepodlehnout dojmu, že dětské jídlo je raketová věda, protože není.
Dýňové bagety se sýrem
Nelekněte se prosím názvu dýňové bagety. Moje rodina tvrdí, že to jsou ty nejlepší bagety, které doma pečeme. Já jim to nevymlouvám a o dýni se nijak zvlášť nezmiňuju a neupozorňuji na ni, protože když se tak nad tím zamyslím, jsou to vlastně jediné bagety, které dělám.
Důvod to má jednoduchý. Vzhledem k tomu, že jsem poslední dobou doma asi tak polovinu dní v roce, zatímco zbytek mi vždycky nějak záhadně vyjde na cestování, ještě jsem nenašla to správné tempo na laškování s chlebovým kváskem, domácím chlebem a celkově domácím pečivem. Jediné, s čím můžu počítat, pokud se mi náhodou zachce péct, je droždí. To se v lednici nebo v mrazáku najde vždycky.
Segedínský guláš krok za krokem
Víte, že české odborné kuchařské normy znají segedínský guláš ve dvou podobách? Segedínský guláš a segedínský guláš speciál. Ukážu vám rozdíly, povím něco o histori a taky přidám recept s postupem krok za krokem, aby váš segedín byl ten jediný a vyvolený. Když mu porozumíte, není co řešit.
Seznam surovin zní docela obyčejně: vepřové maso, paprika, kysané zelí a zakysaná smetana. Ale když se spolu rozezní v hrnci na sporáku, naladí na tu správnou chuťovou notu a pak vloží do úst, všemi smysly se vám rozehraje óda na radost. Tohle je to správné jídlo pro chladné dny, tohle je jídlo pro ty měsíce v roce, kdy naše chutě diriguje čas zabíjaček.
Nejdřív trochu paradoxů. Jídlo v originále zvané Székelygulyás se prý v maďarštině překládá jako cikánský guláš, jídlo etnické skupiny Sikulů (v originále Székelů). Tedy jídlo s transylvánským původem. Ale zároveň existuje docela věrohodná legenda o aktivistovi jménem Jósef Székely, který se domáhal jídla v téměř zavřeném a vyjedeném hostinci v Budapešti. Dostal aspoň zbytky ohřátého perkeltu smíchaného s dušeným kysaným zelím. Bylo to tak dobré, že se jeho kumpáni při opakovaných návštěvách domáhali téhož a jídlo nazvali zelí á la Székely. Vyplývá z toho nanejvýš to, že na výjimečné chuti segedínu se chce podílet kde kdo.
Na segedínském guláši je dále zajímavé, že z hlediska maďarské kuchyně vůbec nejde o guláš. Guláš je podle maďarských měřítek zásadně hovězí a nepatří do něj mléčné výrobky. Takže s vepřovým masem a zakysanou smetanou nejde logicky dohromady.
Zmatení bylo dokonáno zřejmě někde na Slovensku, kde se pojmenování Székely změnilo na Szeged, město v češtině zvané Segedín a proslulé sladkou paprikou i uherským salámem. Když k tomu připočtu dvojí recepturu pro české restaurace, jednomu aby se z toho zatočila hlava, a to ještě ani nezačal segedínský guláš doopravdy vařit.