Buřty na pivu do každého počasí
Buřty na pivu se prý v kuchyni přihodí, když nevyjde počasí na tábornický oheň, načež po původní myšlence zbude nezapálená hranice a nakoupené špekáčky.
Ano, je to důstojná změna kuchařského záměru; krom buřtů je tou dobou jistě po ruce i pivo. O to je to tedy změna snazší a proveditelnější.
Já osobně na špatné počasí nečekám; jednou za čas mě chuť na buřty na pivu popadne tak jako tak. Obvykle se mi to stane u pultu s uzeninami a tomu, co přijde pak, se už moc zabránit nedá.
Kyselka – polévka z brambor a mléka
Netuším, kde všude se pro tuto polévku vžil název kyselka. Já ji tak znám odmala. Ale klidně by se mohla jmenovat koprovka. Svou povahou má dokonce blízko ke kulajdě – jenom v ní nejsou houby.
Takže když nemáte houby, uvařte si kyselku. Určitě už tušíte, že se jedná o polévku jednoduchou až prostou, s chutí všedních dní i surovin. Především s chutí brambor, mléka a jemné navinulosti.
Přírodní kuřecí plátky – z prsou i ze stehen
Přírodní kuřecí plátky jsou takový malý pilíř domácího vaření. Vynikají malou pracností, příjemnou chutí, rychle dosažitelnou měkkostí a možností dochutit je na všechny myslitelné způsoby.
No a taky se na nich dá poznat, jak vládce kuchyně vládne základním kuchařským technikám. Ne těm pokročilým. Docela a dočista základním.
Přejme si tedy pro tentokrát zlatavé (nikoli bledé) kuřecí plátky s příjemně výraznou (nikoli mdlou) chutí, měkké a šťavnaté (nikoli tuhé a suché), doprovázené sympaticky zhoustlou šťávou (nikoli vodnatou a nikoli klihovatou), to vše v příjemném množství a bez použití jakýchkoli dochucovadel.
Sicilské fazole – recept nejen pro dny mezi létem a podzimem
Věřím, že si tyhle sicilské fazole, krátce dušené a pak ještě zapečené pod grilem, zamilujete stejně rychle jako já. Byla jsem okouzlená už prvním soustem a u těch dalších (a ještě dalších) jsem váhala, kolik porcí rodině vlastně přiznám.
Sicilské fazole je název, který jsem si vymyslela, protože jsem nepřišla na nic lepšího. Vlastně se jedná o fazole z pánve, zahalené v surovinách pomezních dnů léta a podzimu. Mají chuť rajčat, paprik, fazolí. Chleba, česneku a bylinek. Dvojí tepelná úprava to všechno tak nějak povyšuje na malý zázrak, aniž by tohle jídlo obsahovalo maso.
Sicilské fazole si tedy notují s českými chutěmi, byť inspiraci jihem nezapřou. Na talíři to vypadá sofistikovaně, ale přitom se jedná o předem uvařené (nebo klidně konzervované) fazole v rychlé a snadné omáčce, okořeněné letními vzpomínkami na horkem rozteklý grilovaný sýr.
Krupicové flameri – noblesní dezert na lžičku
Krupicové flameri bude u stolu dosahovat – nedělám si o tom žádné iluze – podobné obliby jako krupicová kaše. Co na tom, že kaše se připravuje z dětské krupičky, zatímco flameri z krupice, která je o něco hrubší. Obojí dovede rozdělit publikum na dva vzájemně si nerozumící tábory.
Krupicové flameri je i přes podobnost s kaší velmi noblesní dezert na lžičku. Připomíná třeba pudink. Nebo panna cottu či termix. Základem flameri je kaše uvařená z krupice a mléka, doplněná něčím hebkým a našlehaným.
Právě to hebké a nadýchané udělá z tuctové kaše dezertní zázrak. A udělá ho v podstatě na počkání, nikoli do tří dnů. Nanejvýš budete čekat do druhého dne, než to všechno zatuhne.