Játrové knedlíčky jako od babičky
Moje tchýně dělá ty nejlepší játrové knedlíčky na světě. A v tom je ten problém. I když se zuby, nehty a vařečkami držím jejího receptu, nikdy to není to samé. Hádám, že dobře znáte, jak dokáže ublížit věta: víš miláčku, ale od maminky to chutná jinak…
Zadržte slzy, protože tohle bude nakonec happyend. Hned, jak se k němu dostanu.
Játrové knedlíčky jsou něco, co zásadně dovede pozměnit ráz hovězího vývaru. Zároveň jsou játrové knedlíčky to, čemu se v odborných kruzích říká vložka do polévky.
Kromě vložek do polévky existují totiž ještě zavářky, to je zase jiná kuchařská škatulka. Obojí se liší podle toho, zda tuhle věc necháváte uvařit zvlášť a teprve potom ji přesunete do polévky, nebo zda ji do poživatelného stavu přivedete rovnou v rodící se polévce. Odděluje se to proto, že vložky do polévky by vývar zakalily, kdyby se vařily přímo v něm, případně jiným nežádoucím způsobem pozměnily jeho chuť.
Hruškový koláč a další recepty z hrušek, když jsem (v) Sama doma
Pokud trpíte naléhavým přebytkem hrušek, ráda vám od něj trochu pomůžu. Třeba tím, že vám nabídnu recept na snadný hruškový koláč, dušený hruškový kompot a nevařený hruškový džem.
Všechno to jsou jídla natolik snadná, že se dají připravit v jakékoli kuchyni, třeba i v té televizní, která je víc na oko než na pohodlí při vaření a kde si nesmíte zapatlat ruce, protože k nejbližšímu umyvadlu je to odhadem přes troje zvukotěsné dveře.
Růžičková kapusta na tři svůdné způsoby
Růžičková kapusta snese v kuchyni ledacos, jen ne dlouhé vaření, během kterého bledne, bledne a bředne. Klidně ji zprudka a krátce pečte, nebo letmo blanšírujte či osmahněte na pávni, ale příliš ji netrapte. Platí to pro růžičkovou kapustu stejně jako pro běžnou hlávkovou kapustu.
Celá zahradní kapustová rodina miluje chladnější až ledové počasí, a tak se do kuchyně dostává hlavně na podzim a v zimě. Chladno kapustám zlepšuje chuť, ostatně nejeden majitel zahrádky ví, že růžičkovou kapustu může sklízet celou zimu.
Nejlepší růžičková kapusta je ta o velikosti vlašského ořechu. Je jemnější a stravitelnější než kapusta, a stejně jako ona obsahuje železo, vitamíny A a C a vápník.
Při nákupu se vyhněte kapustičkám, které jsou měkké, zavadlé, nažloutlé anebo snad dokonce pootevřené. Důkladně je umyjte ve studené vodě, odřízněte konec stonku, nařízněte jim košťálek do kříže a zbavte poškozených lístků. Můžete je podusit na másle nebo ve zbytku masové omáčky, anebo zprudka upéct v troubě. Další nápady samozřejmě najdete níže.
Brambory v kožíšku
Miluju brambory. Vařené, pečené, v podobě kaše, bramboráku (ty nejvíc!), halušek, salátu, knedlíku, šťouchané, gratinované, francouzské, prostě jakékoli. Miluju je v jakékoli podobě a tajně po nocích toužím po domácích bramborových lupíncích a hranolkách.
Pokud jsou brambory na talíři, jsem šťastná víc než obvykle. V této raně podzimní době, kdy mají brambory zatím jen papírově tenkou slupku, si je však užívám ještě radši.
Jenomže když něco milujete, zároveň to také nenávidíte. Možná o tom nevíte a nenávist se zatím jen skrývá kdesi v temném a zastrčeném zákoutí vaší duše, možná o ní naopak dobře víte a necháte ji občas se projevit a zaskotačit si s vámi na tomto světě; anebo je vám to dost možná úplně fuk. Mně to ale fuk není, a proto už hezky dlouho chovám k bramborám dvojaký vztah.
Zhluboka nenávidím jejich slupku, která dost často musí před vařením pryč. Čím víc lidí se mi sejde u stolu a čím větší bramborová vášeň se má rozvonět v mé kuchyni, tím víc škrábání brambor proklínám.