Kedlubnová polévka, vhodná nejen pro vítání jara
Kedlubnová polévka, kedlubnové zelí nebo pečená kedlubna? Ještě před několika lety to pro mě byly nemyslitelné kuchařské kousky.
Proč by se kedlubna měla jíst jinak než čerstvá? Co tak mimořádného se musí člověku odehrávat v hlavě, aby vložil kedlubnu do hrnce nebo do pekáče?
Teď už vím, že takový člověk třeba myslí na to, že v teple vynikne nasládlá chuť kedlubny, maličko se potlačí její pikantní štiplavost a docela hezky se ztratí případná dřevnatost. Tahle kráska z jarního a letního záhonu (a gigant ze záhonu zimního) prostě občas sklony k tvrdohlavosti má, tak proč si to nepřiznat a nevypořádat se s tím důstojně.
Polévka s lososem, zvaná též lohikeitto
Víte, jak se liší polévka s lososem a lososová polévka? Je mezi nimi vůbec nějaký rozdíl? Já bych řekla, že zásadní, a beru si tentokrát za cíl vám to názorně ukázat na finské polévce s lososem, jejíž libozvučný název lohikeitto se už dostal do mezinárodního kuchařského esperanta.
Jakákoli rybí polévka, ani to nemusí být polévka lososová, je pro mě polévka s nezaměnitelnou rybí chutí. Polévka, kterou ne každý je ochoten pozvat si do svého talíře, protože… protože to chutná po rybě.
Oproti tomu je lohikeitto pouze polévka s lososem, přesněji zeleninová smetanová polévka s kousky lososa, takže má svou vlastní zeleninovou chuť, která vůbec nevznikla za přispění rybího masa. Kousky lososa se do ní dostanou až na úplně samotný závěr, takže v ní plavou jako ostrůvky zajímavých rybích zážitků v jinak poklidném polévkovém moři.
Slepičí polévka pro duši (i pro tělo)
Slepičí polévka se vaří pro terapeutické účinky na tělo i na duši. Její povzbudivá síla spočívá v hřejivosti, sytosti i výživnosti, prostě je to polévka nabíjející, určená pro zdravé i nemocné, silné i slabé, velké i malé, v dobrém i zlém, dokud nás nefungující plotýnka nerozdělí.
Přestože je polévka tolik léčivá, její chuť nedráždí a nevyčnívá, ale spíš uklidňuje a hladí. Proto zdravým chutná a nemocným pomáhá.
A proč je polévka ze slepice tak oblíbená? Upřímně, ze slepice se toho moc v kuchyni udělat nedá. K pečení není vůbec, ke smažení taky ne, dá se hlavně vařit a tím pádem i dusit. Ze všech receptů pak vyniká slepičí polévka, zadělávaná slepice a slepice na paprice.
Dýňová polévka, radost podzimu
Dýňová polévka se dá na svět přivést mnoha různými způsoby. Nechci je poměřovat, hodnotit, vychvalovat nebo kritizovat, ale o dvou mých oblíbených podobách dýňové polévky se zmínit musím, protože v obchodech a na trzích se to zrovna začalo barvit do oranžova.
Dýně sama o sobě poskytuje tolik chuti i škrobu na zahuštění, že když ji očistíte, v některých případech i zbavíte slupky, nakrájíte, krátce opečete na tuku, zalijete vývarem, uvaříte doměkka a rozmixujete, vy i vaši blízcí si společně pomyslíte: to je ale dobrá a hustá dýňová polévka!
V tomto prvoplánovém postupu spočívá i nevýhoda dýňových polévek: občas z nich ta dýně vyčnívá až moc. I mně tak trochu vadí, když je jí v polévce příliš a když jediné, co v chuti cítím, je dýně jako taková. Vím, máme tu pandemii a pro někoho i chuť dýně může být vlastně výhra, ale to jsem tím vůbec říct nechtěla.
Bramboračka – jak ji uvařit bez vývaru
Bramboračka mě kdysi dávno hodně překvapila. Chystala jsem se uvařit svou první bramborovou polévku, pátrala jsem po receptech, listovala v kuchařkách a porovnávala je, a vůbec mi nešlo do hlavy, proč je ve všech postupech potřeba vývar.
Bramboračka, tenhle prototyp obyčejné polévky, tohle jídlo, které si pobublává na starých kamnech v malé chaloupce pod lesem, to že potřebuje domácí vývar? A kde by se v té chaloupce, prosím pěkně, vzal?
Jistě, masové vývary mají tu výhodu, že si snadno poradí s výslednou chutí polévky – kuchař se v podstatě může dopustit i několika kuchařských chyb najednou anebo odfláknout přípravu polévky, a stejně to bude dost dobré, aby pořád schytal jednu nebo dvě pochvaly. Jenomže masové vývary se vyskytovaly jen v bohatších rodinách, kde na vaření připadalo víc surovin, víc času i víc služebnictva. Dnes se čas, suroviny i služebnictvo nahrazují malou nenápadnou kostičkou, kterou vymyslel potravinářský průmysl.
Takže jak se vaří bramboračka bez vývaru? Jde to vůbec? Jak ji udělat výraznou a vydatnou, nebojím se říct úplnou, aniž by došlo na úskok zvaný bujonová kostka či magický glutamátový sáček s neškodným nápisem polévkové koření?
Rajčatová polévka z čerstvých rajčat
Pokud vás rajčatová polévka straší nepříjemnými vzpomínkami, pokusím se její pověst trochu napravit a dodat vám odvahu k dalšímu ochutnání. Tentokrát totiž nepůjde o řídkou polévku z rajčatového protlaku s rýží nebo drobnými těstovinami, leč o polévku doslova rajskou.
Naservíruju vám rajčatovou polévku krémovou, hebkou, chuťově výraznou, do které se bláznivě zamilujete. Ostatně není léto nejlepší období na prožívání románků?
Pokud do polévky dokonce vložíte výpěstky z vlastní zahrady, míra uspokojení nad plným talířem nejspíš nebude znát hranic.
Vaječná jíška do polévky
Vaječná jíška sice představuje obměnu klasické jíšky, ale přidání vajíčka z ní udělá něco docela jiného. Místo zahuštění způsobí zaujetí.
Jíška vznikne, když se v rozpuštěném a zahřátém tuku nechá osmahnout mouka. Někdy jen chvilku, někdy déle, aby zrezla nebo zhnědla, ve všech případech se tak ale činí proto, aby jíška posléze zahustila nějakou polévku, šťávu nebo omáčku.
Jíška vůbec nedělá jídlo těžké a nestravitelné – těžké a nestravitelné ho dělá její nesprávná příprava nebo použití. Jídla s jíškou působí velmi elegantně, lehce a rozhodně nezatěžují trávicí soustavu, jak se o nich traduje. Pokud si o klasické jíšce chcete přečíst víc, zde jsem se o tom rozepsala velmi doširoka:
Vaječná jíška vypadá, jako kdyby se jednalo o to samé, jako by se původní recept na jíšku jen obohatil o vajíčko.
Zelená polévka jako vítání jara na Zelený čtvrtek
Zelená polévka z devatera (nebo jiného kouzelného počtu) bylin má za milou povinnost oznámit nám, že jaro přišlo a že ho můžeme srdečně uvítat.
Moje oblíbená Marie Úlehlová-Tilschová na toto téma napsala:
Na Zelený čtvrtek má se snísti i něco zeleného, aby nebolelo v krku. … Zde se již projevuje právě pro jarní svátky příznačná touha po čerstvé zeleni, jako symbolu probuzené přírody. Tak právě na Velikonoce se podle staré zkušenosti vařívala obyčejně po prvé zelená polévka z jarních bylinek, v Podkrkonoší hlavně z vopychu (libečku), jinde z opence, řebíčku, fialkového a jahodového listí.
Zelená polévka tedy sice časově spadá do období Velikonoc, ale tradičně patří k vítání jara na talíři a nesouvisí s křesťanskými zvyky. Proto tu právě dnes, na Zelený čtvrtek, pro vás jeden recept mám.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
