Nahrávání…
Navigace
Archiv štítků pro

kynuté těsto

kynutý houskový knedlík

Jak na kynutý houskový knedlík, abyste ho zvládli napoprvé a na jedničku

Pokud to s českou kuchyní a se svým kuchařským vlastenectvím myslíte vážně, jednou musí zákonitě přijít den, kdy se rozhodnete pokořit kynutý houskový knedlík.

Je zvláštní, že něco s tak prostým složením dovede vyvolat tak bouřlivé emoce – a to všemi směry. Kynutý houskový knedlík láme srdce silných mužů, z křehkých bezbranných žen dělá neporazitelné superhrdinky, ze zlotřilých dětí vyrobí u stolu andílkovsky roztomilé beránky. Rozhádané příbuzenstvo na chvíli zapomene na předmět sporu a mezigenerační neshody se zmenší nejmíň o padesát let.

Jediná možná reakce, přicházející v úvahu, je maminko, tatínku, lásko, babičko, dědečku, drahá vnučko, drahý vnuku, tetičko, sestřičko, bratře, to se ti povedlo.
Pokračovat ve čtení

skořicové šneky

Skořicové šneky kynuté přes noc

Skořicové šneky zná a konzumuje celý sever Evropy. Nejvíc asi Švédové, kteří podle údajných statistik sní přes 300 skořicových šneků na osobu a rok. A to se započítávají pouze šneky prodané v kavárnách a pekárnách, domácí výrobky zcela unikly sledování.

Na skořicové šneky budete kromě skořice (logicky) potřebovat taky mouku, droždí, máslo, cukr a čas. Kynuté těsto, které tvoří základ pečiva, není nijak zvláštní, já bych ho klidně zařadila mezi ty obyčejnější. Ovšem sladká skořicová náplň mu dodává tu správnou chuť a zajímavost, a ještě ke všemu se tohle těsto výtečně hodí k nočnímu pomalému kynutí v lednici. Chlad a dostatek času mu podstatně zlepší chuť, přidá mu jemnost a vláčnost.

Pokud vás tedy studené a dlouhé kynutí zajímá a chcete si ho vyzkoušet, tohle je parádní příležitost. Vaše rodina se ráno vzbudí do vůně čerstvého pečiva, nevyjde z údivu, jak jste to mohli stihnout, a vy si pro sebe můžete nechat sladké tajemství, že zapnout troubu a přesunout do ní vykynuté pečivo z lednice vlastně ani nestojí za řeč.
Pokračovat ve čtení

buchtičky s krémem

Buchtičky s krémem – hvězda kuchařských hitparád

České děti jsou v napjatém očekávání, neboť už za pár dní, v pondělí 2. září, se mohou těšit na nástup do školy. A to pro mnohé z nich znamená obědy ve školní jídelně. Myslím, že to nebude dlouho trvat, než na otázku, co bylo k obědu, padne odpověď – dneska to bylo skvělé, měli jsme dukátové buchtičky.

Takže, milí rodičové, vydrhněte svým ratolestem aktovky a penály, vylovte školní pomůcky, pořiďte náhrady za ty chybějící a rozbité a taky si kromě šampaňského kupte kostičku droždí a karton vajec, protože návrat potomků do školy je třeba náležitě oslavit.
Pokračovat ve čtení

dýňové bagety

Dýňové bagety se sýrem

Nelekněte se prosím názvu dýňové bagety. Moje rodina tvrdí, že to jsou ty nejlepší bagety, které doma pečeme. Já jim to nevymlouvám a o dýni se nijak zvlášť nezmiňuju a neupozorňuji na ni, protože když se tak nad tím zamyslím, jsou to vlastně jediné bagety, které dělám.

Důvod to má jednoduchý. Vzhledem k tomu, že jsem poslední dobou doma asi tak polovinu dní v roce, zatímco zbytek mi vždycky nějak záhadně vyjde na cestování, ještě jsem nenašla to správné tempo na laškování s chlebovým kváskem, domácím chlebem a celkově domácím pečivem. Jediné, s čím můžu počítat, pokud se mi náhodou zachce péct, je droždí. To se v lednici nebo v mrazáku najde vždycky.
Pokračovat ve čtení

jidáše

Velikonoční jidáše, u kterých je mazání medu kolem pusy povoleno

Velikonoční jidáše s sebou nesou spoustu příběhů. Ten hlavní z nich, totiž že jidáše symbolizují provaz, na kterém se oběsil proradný a zrádný Jidáš, určitě znáte.

Ale protože jsou Velikonoce zároveň svátky jara, symbolizují konec zimy a začátek nového života, prolíná se jimi i pohanská tradice a tak můžou mít taky symboliku ptáčků, raků, šneků, housátek, hadů, ježků a třeba i želviček. Záleží na tom, k jakému zvěřinci inklinujete.

Podle tradice se jidáše potírají medem a jedí se na Zelnený čtvrtek dopoledne, lépe ráno, ještě lépe před východem slunce. Má to zajistit nejen pevné zdraví, ale i ochranu před nebezpečím typu uštknutí hadem a píchnutí vosou. Určitě je vám jasné, že jakmile kouzlo tohoto ranního okamžiku pomine, budete po jidáších přibírat a bude vám stoupat hladina cukru v krvi jako u kteréhokoli jiného sladkého pečiva.
Pokračovat ve čtení

domácí rohlíky recept

Domácí rohlíky, housky a jiné drobné slané pečivo

Domácí rohlíky by si měl každý aspoň jednou v životě zkusit. Mám k tomu tři dobré důvody: Jednak jsou takové domácí rohlíky proklatě snadné, jednak se seznam potřebných surovin dá odškrtat v každé kredenci a ten třetí důvod už jsem samou nedočkavostí zapomněla. Tak moc se s vámi potřebuju podělit o recept. Takže to nebudu protahovat.

Jsem si jistá, že vůbec nepochybujete o kouzlu rohlíků v naší stravě. Tím spíš, když jde o rohlíky obzvlášť vypečené, hutné tak akorát, aby neměly papírovou střídku a nechaly se rozkrojit a namazat máslem nebo pomazánkou. Ale protože takové aby v obchodě pohledal, měli byste mít v zásobě spolehlivý recept, jehož pomocí zachráníte nedělní večeři i páteční svačinu.

Náročnost na přípravu domácích rohlíků je zhruba jedna hodina – a z toho většinu zabere bezpracné kynutí těsta. Plus necelých dvacet minut pečení v troubě. Pokud tedy máte k dispozici asi tak hodinu a půl času, kdy se občas můžete pohybovat poblíž kuchyně, a pokud najdete v lednici kousek čerstvého droždí, nic by vás už nemělo zastavit. Jedině snad výmluvy na lenost, ale věřím, že ty jsou v současné době novoročních kuchařských předsevzetí poněkud tiché až nehlasné.

Ukážu vám dnes základy slaného kynutého pečiva a nastavím srovnávací laťku. Kde jinde než doma má člověk získat etalon pro zjištění, jak řemeslně zdatná je nejbližší pekárna? Pokud rohlíky neupeče líp než vy, stala se někde chyba. A věřte mi, moje recepty jsou sice fajn, ale dobrá pekárna by měla mít po ruce mnohem vydařenější kousky.

Aby to nebylo jen o domácích rohlíčkách, návdavkem připojuji několik dalších způsobů, jak jedno a to samé rohlíkové těsto zauzlovat do nejroztodivnějších tvarů, totiž pletýnek, kaiserek, růžiček, spirálek nebo buclatých rolek.
Pokračovat ve čtení


Trocha pravdy
Jana Florentýna Zatloukalová

Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.

Kuchárka pre dcéru


Trocha inspirace

Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.

Kuchařka pro dceru

Kuchařka pro dceru obálka 5. vydání
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.

Snídaně u Florentýny

Snídaně u Florentýny obálka
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.

Večeře u Florentýny

Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.

Hovory s řezníkem

Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.

Zpět na horu