Vánoční štóla k snědení i k odležení
Vánoční štóla sice nepatří mezi vyloženě české tradiční pečivo, ale jelikož to k nám má přes hranice z Německa jen kousek, kde kdo si ji chce v období adventu vychutnat. Nebo aspoň ochutnat.
Vánoční štóla prostě stojí za zakrojení. A taky za ní stojí hromada surovin, hromada času a hromada (ale už ne tak velká) práce.
Martinské rohlíky, podkovy, rohy a roháče
Martinské rohlíky neboli podkovy patří k svátku svatého Martina. A svátek svatého Martina, ten je v kuchyni pěkně velká událost obnášející husy, kachny, víno, pivo a taky něco sladkého na zub.
Napadlo vás někdy, proč se tohle všechno děje zrovna na svatého Martina? Proč se nezřízeně hoduje právě 11. listopadu? Proč se tento den považuje za první den nadcházející zimy, a to bez ohledu na to, zda světec doopravdy přijede na bílém koni či s tím ještě nějakou dobu počká? Kde se tohle všechno vzalo?
Kynuté lívance nejen pro prázdninovou kuchyni
Tohle je ten nejzákladnější recept na kynuté lívance, který kdy budete potřebovat. Dělá mu dobře lívanečník i velká pánev, ve které necháte rozlít dost těsta na pořádný lívanec.
Vycházím v něm z receptu Marie Janků-Sandtnerové, tedy je jasné, že se jedná naprostou klasiku, prostě o základní lívancový recept.
Tyčky k vínu a dobré společnosti
Domácí tyčky k vínu rozlišuji na měkké a křupavé. Tyhle patří k těm měkkým. A taky patří k tmavší polovině roku, která fandí dlouhým večerním sešlostem. Víc tmy, víc tyček.
Zanedlouho se bude všechno točit kolem sladkého pečení, takže než to přijde, nabízím vám recept zcela jednoduchý, přímočarý, snadno pozměnitelný pro jiné příchutě. Jediné, co je na něm opravdu těžké, je vydržet pracovat s docela řídkým těstem a neztratit přitom víru v dobrý výsledek.
Langoše – letní jídlo do ruky
Langoše na svačinu? Ano, hlavně teď v létě. Langoš na koupališti je lákavá (a občas i jediná možná) svačina; ještě lákavější je však jeho domácí verze.
Tohle maďarské jídlo z rychlého občerstvení se hodí k jídlu za běhu. Jediný háček tkví v tom, že vy ho v běhu nevyrobíte. Ale za ty blažené úsměvy trocha postávání u sporáku stojí.
Dalo by se totiž říct, že langoš je variací na koblihy – a jak známo, koblihám odolá málokdo. Historie si to ale s langoši pamatuje trochu jinak a má k tomu dobré argumenty: maďarské slovo láng znamená plamen. Pečivo podobné dnešním langošům se dříve peklo na kraji pece na chleba podobně jako naše tuzemské podplamenice.
Dnes se pro nedostatek kamenných pecí v domácnostech langoše smaží v olejové lázni. A jsou v téhle podobě rozšířeny do všech zemí, které sousedí s Maďarskem, a dále pak i do zemí, které sousedí s těmito zeměmi.
Mrkvové housky s výhodou
Tyhle mrkvové housky svedou několik kouzel.
Tak například: znáte ten pocit, když z trouby vytáhnete čerstvé nadýchané pečivo, načež si o pár hodin později povzdychnete, že jste ho asi neměli sníst tolik? Mrkev sice neumí omezit nutkání k další a další konzumaci, ale aspoň trochu tlumí výčitky svědomí. Jako každá zelenina.
Anebo: pokud doma odšťavňujete zeleninu a ovoce, třeba vás trápí dužina, která představuje odpad po odštavňování a která v lepším případě končí na kompostu. Dužina z mrkve se přitom dá zužitkovat, přičemž vzniknou tyto mrkvové housky. Kromě šťavnatosti takové vyšťavené mrkvi vlastně nic nechybí. A kdybyste odšťavňovač neměli, tak si prostě nastrouháte trochu mrkve, uberete tekutinu v receptu a upéct tyhle mrkvové housky můžete taky.
Konečně se dostávám k bodu, kdy musím kromě mrkve vyzdvihnout i jiné druhy zeleniny. Když to jde s mrkví, tak to samozřejmě půjde i s jinými zbytky po odšťavnění (nebo s jinou zeleninou před odšťavněním). U měkčích neodšťavněných druhů zeleniny možná bude potřeba opatrněji přilévat smetanu do těsta, aby nevznikla příliš řídká směs, ale jinak v záměně surovin nevidím problém.
Domácí veka nejen pro silvestrovskou oslavu
Domácí veka se mi do kuchyně nastěhovala až letos. Doposud začínala moje cesta za slavnostními obloženými chlebíčky běháním po pekárnách a sháněním dobré veky.
Před čtyřmi roky jsem tu napsala, že domácí rohlíky jsou hračka. A víte, co vám povím o vece? Domácí veka je ještě větší hračka. Těsto na veku má skoro stejné složení jako rohlíky, jenom odpadá práce se zamotáváním housek a rohlíků. Uděláte dva bochánky a hotovo.
Domácí pizza
Budu k vám upřímná hned od začátku: pokud si nedovedete doma v troubě pořádně zatopit, zapomeňte na představu, že si upečete skoro stejně tak dobrou pizzu jako ve vaší oblíbené pizzerii.
Dobrá pizza chce vysoké teplo. Čím rychleji a prudčeji se peče, tím je lepší. Když se podíváte na pizzu a uvidíte na ní pár spálených puchýřků, můžete si být v podstatě jisti, že si pochutnáte.
O pravé neapolské pizze se tvrdí, že se peče v pecích na dřevo při teplotě kolem 500 stupňů, pečení tedy trvá sotva jednu minutu. Jenomže taková italská zděná pec na pizzu je trochu něco jiného, než elektrická trouba doma. A právě v tomto rozdílu spočívá důvod, proč se domácí pizza vždycky bude lišit od té z italské pizzerie. Já vám pouze dovedu poradit, jak rozdíl co nejvíc zmenšit, ovšem zbavit se ho úplně v podstatě nejde.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.