Nahrávání…
Navigace
Archiv štítků pro

letní jídlo

kuře na kapii

Kuře na kapii čili letní kuře na paprice

Dovolím si tomuto receptu říkat kuře na kapii, neboť nevím, jak jinak odlišit tohle moje letní kuře na paprice od klasického celoročního kuřete na paprice.

Tentokrát se totiž kuře dusí na čerstvé červené paprice – čili na kapii. Vlastně se dusí v pyré z rozmixovaných pečených paprik a na závěr se zjemní smetanou, čímž vznikne skvost, na který si budete zvát hosty z širokého a dalekého okolí, abyste se o tu radost podělili. Anebo si nebudete zvát nikoho, aby na vás zbylo víc. Obě možnosti jsou pochopitelně naprosto správné a dokonce se dají kombinovat.

Určitě jsem tu už v minulosti slíbila, že vás s tímto letním zázrakem seznámím. Letních kapií v obchodech i na tržištích přibývá, tedy nastal ten správný čas.
Pokračovat ve čtení

rajčatová polévka

Rajčatová polévka z čerstvých rajčat

Pokud vás rajčatová polévka straší nepříjemnými vzpomínkami, pokusím se její pověst trochu napravit a dodat vám odvahu k dalšímu ochutnání. Tentokrát totiž nepůjde o řídkou polévku z rajčatového protlaku s rýží nebo drobnými těstovinami, leč o polévku doslova rajskou.

Naservíruju vám rajčatovou polévku krémovou, hebkou, chuťově výraznou, do které se bláznivě zamilujete. Ostatně není léto nejlepší období na prožívání románků?

Pokud do polévky dokonce vložíte výpěstky z vlastní zahrady, míra uspokojení nad plným talířem nejspíš nebude znát hranic.
Pokračovat ve čtení

okurkový salát

Okurkový salát 6x jinak

Pokud začnu okurkový salát hledat ve svých dávných a ještě dávnějších vzpomínkách, najdu jenom jeden stále se opakující recept. Vypadal takto: okurka nastrouhaná na průsvitně tenké plátky, obdařená velkým množstvím zálivky z vody, octa, moučkového cukru a špetky mletého pepře.

Tenhle folklór závodního stravování vůbec nechutná špatně, nebojte se, že bych ho tu chtěla hanit. Octová zálivka se nedala udělat, než naředěním s vodou, neboť v dřívějších dobách se jiný ocet než kvasný lihový těžko sháněl – a tento je sám o sobě příliš silný a čpavý na to, aby rovnou z lahve přišel do salátu.

Teoreticky by se zálivka dala svařit na třetinu svého objemu, aby nebyla tak vodnatá, ale pokud jste někdy doma svařovali ocet bez výkonné digestoře, tak tušíte, že to je jako vypustit slzný plyn. Nicméně svařená zálivka by salát notně vylepšila a vymanila z retro kuchyně, o tom žádná.

Okurka je pro kuchaře jako čisté plátno. Má tak nevtíravou chuť, že snese všechno výrazné ochucení. Proto jí silná octová zálivka nečiní žádný problém. Ale jelikož píšu tenhle článek, tak určitě dobře tušíte, že to jde i jinak a jinudy. Cestovat do zahranicí se v současné době dá hlavně prstem po mapě, a tak tu máte inspiraci z celého světa, kterou však není obtížné připravit, aniž by člověk opustil hranice svého okresu.
Pokračovat ve čtení

kukuřičná polévka

Kukuřičná polévka, rozmixovaná tak akorát

Polévek není nikdy dost; a i když mají všechny celkem podobný způsob přípravy, tahle kukuřičná polévka se maličko liší. Úplně jsem se zamilovala do malého kuchařského triku, který se v ní nachází, takže ji neváhám vařit nejen v sezóně čerstvé kukuřice, ale kdykoli během roku.

Zmíněný trik spočívá ve škrobnatosti mladých kukuřičných zrn. Škrob v té správné podobě se nachází hlavně v čerstvé mladé kukuřici, jejíž sezóna spadá na srpen a na září, ale trochu taky i v mladé mražené kukuřici. V tom případě je samozřejmě potřeba koupit takovou značku mražené kukuřice, která to s touhle surovinou myslí upřímně a nebude vám podstrkávat starší, tužší, tmavě žlutá – až téměř oranžová – kukuřičná zrna.
Pokračovat ve čtení

noky s pečenými rajčaty

Noky s pečenými rajčaty

Teď uprostřed léta, když je chuť rajčat nejrajčatovější a chuť bazalky nejbazalkovatější, se nemůžu nabažit chuti salátu caprese, čili rajčat s mozzarellou a bazalkou. Tohle jídlo nejen že hraje italskými národními barvami, taky hraje na city. Prožívám s ním letní romanci se vším všudy, včetně následných bolavých vzpomínek, až nastane ochlazení a zima.

Proto se mi prosím nedivte, že trojboj rajčata+mozarella+bazalka vidím a cpu, kam se dá. Zamilovaný člověk je svým způsobem částečně nesvéprávný a uvažuje přinejmenším zkratkovitě. Když může být salát caprese podávaný s bílým pečivem, proč by nemohl být servírován s těstovinami? A když s těstovinami, tak zatepla, nebo jako chlazený salát? A když jedno nebo druhé, nešlo by těstoviny vyměnit za celozrnné? Nebo za kuskus? Případně za bramborové noky?

U noků se obvykle ve svých úvahách zaseknu, neboť se zde dostávám do citového konfliktu se svou první láskou na talíři, totiž s bramborami. Postavte přede mne pekáč brambor a vrátím vám ho prázdný; když vidím v restauračním menu francouzské brambory, jiná volba už pro mne neexistuje, zmiňte se přede mnou, že večer smažíte bramboráky, a v tu ránu jsem nastěhovaná u vás doma.

Je-li tedy něco ještě lepšího než rajčata s bazalkou a mozzarellou, tak rajčata s bazalkou, mozzarellou a bramborovými noky. A když dovolíte, i to se dá ještě vylepšit.
Pokračovat ve čtení

polský chlodnik

Polský chlodnik (chłodnik) čili studená polévka z červené řepy

Kdykoli se kolem mě v minulosti protřela studená polévka nebo jen pouhá zmínka o ní, spolehlivě jsem nakrčila nos. Tohle přece není pořádné jídlo a ani to nemůže chutnat dobře. Vydrželo mi to přesně do té doby, než jsem poprvé zkusila gazpacho, studenou rajčatovou polévku španělského původu.

Na druhý pokus mě dostaly studené polské polévky, kterým se říká chlodnik (chłodnik) a kterých existuje mnoho zajímavých druhů. Dokonce jsem si kvůli nim loni ve Varšavě koupila polskou národní kuchařku.

Jednoho horkého skoro letního dne v jakémsi parku na kraji města mi to totiž do sebe zapadlo a začalo to dávat smysl. Studené zeleninové polévky fungují stejně jako salát! Jsou lehké, osvěžující, plné zeleniny a přitom na chvíli zasytí. Bodejť by ne, když je tvoří hlavně zelenina, bylinky a mléčné produkty v čele s kyselým mlékem a zakysanou smetanou. Vzdor mým předpokladům chutnají naprosto skvěle. Vždyť i řecké tzatziki by se v podstatě dalo považovat za studenou okurkovou polévku.
Pokračovat ve čtení


Trocha pravdy
Jana Florentýna Zatloukalová 2020

Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.


Trocha inspirace

Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.

Kuchařka pro dceru

Kuchařka pro dceru obálka 5. vydání
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.

Snídaně u Florentýny

Snídaně u Florentýny obálka
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.

Večeře u Florentýny

Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.

Hovory s řezníkem

Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.

Kuchárka pre dcéru

Zpět na horu