Cizrnový salát pro spoustu hladových situací
Cizrnový salát oceníte hlavně jako záložní vyprošťovák. Což znamená, že na vás ochotně počká třeba i několik dní v lednici, abyste do něj mohli zabořit vidličku, kdykoli vás přepadne hlad, aniž by se zároveň dostavila chuť vařit. A je dokonce připraven posloužit i v časovém presu, stresu a nepohodě.
Teplé salátové zálivky mají podle mne své důležité místo v kuchyni a zároveň i jisté kouzlo. Na křehké salátové listy, které by neměly zavadnout, se samozřejmě nehodí, ale na baby špenát, který trochu tepla nejen snese, ale dokonce uvítá, se přilnou náramně. Druhý takový skvělý případ jsou vařené luštěniny, i když jsou už dávno vychladlé.
Hrachová polévka pro chvíle pohody
Hrachová polévka patří k těm jídlům, kterými za málo peněz zasytíte davy. Vlastně by se to dalo vztáhnout na spoustu dalších luštěninových jídel. Teď však ode mě neočekávejte recept na tradiční hladkou pasírovanou hrachovku, ale něco trochu zajímavějšího na talíři, barevnějšího a se svou vlastní strukturou.
Luštěninové polévky mají obrovskou výhodu: díky zajímavé chuti luštěnin nemusíte pro výraznou chuť hotového jídla používat žádný předem uvařený a pečlivě uschovaný vývar. Vystačíte si s obyčejnou vodou, případně pár dalšími surovinami.
Když navíc uvážíte, že volbou luštěnin loupaných a půlených nebudete muset den předem nic namáčet a nečeká vás ani několikahodinové vaření, máte zaděláno na fajn zimní rychlou a přitom sytou večeři. Ona tedy v loupané a půlené podobě existuje jen červená čočka a žlutý nebo zelený hrách, ale to nevadí, tenhle recept funguje úplně stejně na obě zmíněné suroviny.
Hummus a kouzla s ním
Hummus se díky velké vlně zájmu o luštěniny a vegetariánská jídla stal dostatečně populárním jídlem i v tuzemských gastronomických vodách, abych ho mohla bez nějakého velkého naparování publikovat i na těchto stránkách.
Pokud jste slovo hummus nikdy neslyšeli a nevíte, o co jde, představte si ho jako skvěle ochucenou pomazánku z rozmixované vařené cizrny. Hummus se však nemaže na chleba, ale spíš se v něm kousky pečiva typu pita chleba namáčejí, případně se v něm dají skvěle koupat kousky čerstvé zeleniny.
Kromě chuti a snadné přípravy je na hummusu obzvlášť chvályhodné, že jak pečivu, tak i zelenině při namáčení několikanásobně zvyšuje výživovou hodnotu a vcelku uspokojivě uspokojuje hlad.
Když si koupíte konzervovanou cizrnu, za pět minut nemáte v kuchyni co dělat (a za dalších pět minut nemáte co dělat ani u stolu, ale to už je ta část příběhu, o které se ve slušně vychované společnosti a na slušném blogu obvykle mlčí).
Ale jak asi tušíte, i docela obyčejná jídla se dají vylepšit nevídaným způsobem, když si o nich člověk něco zjistí a trochu upraví postup přípravy. Takže tady je pár postřehů z kuchařského života horních deseti procent lidí, kteří si vaří nejlíp.
Čočka na kyselo – fantastický výsledek zaručen
Čočka na kyselo je jídlo tak primitivní a prosté, že se na něj často pod dojmem moderních receptů zapomíná. Přitom je krásným zpestřením doby postní, tedy období protknutého odříkáním. Ovšem vůbec nemám na mysli odříkání ve smyslu odstrčeného talíře doprovozeného slovy “tohle já jíst nebudu.” O tuhle čočku budou vaši blízcí škemrat.
Recept na čočku na kyselo má dvě jednoduché fáze. V první uvaříte čočku doměkka, v té druhé ji zahustíte jíškou a dokyselíte octem.
Pravdou je, že i v tak jednoduché posloupnosti kuchařských činností se mohou vyskytnout neuvážené chyby, které vedou k neblahým vzpomínkám na školní, závodní nebo i maminčinu jídelnu. Dokonce si myslím, že šedivé čočkové cosi by mohlo být dokonalým symbolem vězeňské stravy. Případně by taková nevydařená čočka na kyselo mohla být použita při stavbě babylonské věže místo malty, jak je zmíněno v jedné staré povídce.
Pokud jste po všech těch nezdarech zatoužili po jídle, které má živou barvu, chutná nerozvařeně a čistě, tak čtěte dál. Jinak si na čočku skočte tam, co obvykle.
Červená čočka na talíři: návod, jak se jí nebát a jak ji zařadit do jídelníčku
Červená čočka sice patří do šuplíčku s ostatními luštěninami, ale potřebuje samostatné zacházení a trochu jiný přístup k vaření. Luštěninová pravidla pro ni přestávají platit hned za pokladnou supermarketu, kde ji snadno pořídíte.
Jak se červená čočka liší?
Tady je pět hlavních rozdílů.
1. Červená čočka nemá slupku jako jiné luštěniny
Jak asi víte, slupka u luštěnin je problematická a způsobuje nadýmání. Přestože nadýmání má též půvabný název meteorismus, ve skutečnosti na něm nic půvabného není, jak se můžete přesvědčit krátkodobým pobytem s meteorickou osobou v jedné místnosti. Červená čočka už je ale vyloupaná a proto nadýmá podstatně méně.
2. Červenou čočku nemusíte předem namáčet
Kde není slupka, není ani důvod luštěniny předem namáčet ve studené vodě. Namáčení se děje proto, aby slupka změkla a umožnila postupný průchod vody dovnitř, takže luštěniny pak při vaření měknou rovnoměrněji, rychleji a nepopraskají.
3. Červená čočka se rozváří a je to tak správně
Měkká červená čočka nenápadně připomíná kaši. Nezabráníte tomu. Pokud se ji budete snažit vařit šetrně, zvolna, a jen tak akorát, stejně se částečně rozpadne. Nechte tomu raději volný průchod a využijte toho. Rozhodně se nesnažte uvařit ji jako fazole do salátu, ale spíš ji použijte do polévek, do omáček, do příloh s kašovitější konzistencí, po vychladnutí ji můžete propašovat i do pomazánek.
4. Červenou čočku nenaklíčíte
Pochopitelně. Už to není celé semeno. Celý hrášek klíčit můžete, loupaný a půlený nikoli. Tohle je stejná analogie.
5. Když červenou čočku rozmixujete, nemusíte ji pasírovat
Zkoušeli jste někdy udělat hebké pyré ze zeleného hrášku? Nestačí jen uvařit hrášek a rozmixovat ho. Aby pyré bylo skvělé, musí ještě projít přes cedník a zbavit se tak slupek. Je to pracné, spotřebuje se na to dvojnásobné množství hrášku, než by jeden čekal, ale teprve potom to má úroveň. U červené čočky se ničeho takového nemusíte obávat, protože neobsahuje nic tuhého, co by se muselo zachytit na cedníku.
Jak vám určitě neušlo, ze všech luštěnin má červená čočka nejblíž k loupanému a půlenému hrachu. Dokonce i podobně chutná.
A teď tedy konkrétní rady do vaření
Ze všeho nejdřív si uvědomte, že červená čočka funguje na talíři stejně jako maso. Jedná se o bílkovinu, nikoli o zeleninu. Tuhle větu bych klidně zvýraznila červeným písmem, desetkrát podtrhla a umístila do blikajícího rámečku, kdyby mi k tomu dalo souhlas to nepatrné estetické cítění, které snad mám.
Pučálka neboli pálenec
Pučálka, naklíčený a opečený hrách, je věc natolik tradiční, postní, výživná a zajímavá, že jí věnuju spoustu dnešních řádek.
Až budete hledat něco k večernímu křoupání u televize, vzpomeňte si, že už je tu doba postní, doba odříkání, že se sluší něčeho se vzdát a uvolnit tím místo něčemu dost možná mnohem hodnotnějšímu.
Začnu sentimentálně.
Pučala má milá pučálku,
nesla ji milému na šálku:
„Od lesa k lesu
pučálku nesu,
pu – pu – pu – pu – pu – pu – pučálku,
nesu ji milému na šálku.“Karel Jaromír Erben, Prostonárodní české písně a říkadla (vydáno r. 1864, str. 428)
Trocha historie
(a národní gastronomické hrdosti)
nikoho nezabije
Rituály a tradice dělají náš život jistějším a pevnějším. Těžko se proto dá věřit tomu, kolik síly se skrývá v pár zrnkách naklíčeného hrachu. Je to skoro neuvěřitelné, co všechno pučálka dokáže.
Trocha lásky
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
