Buchtičky s krémem – hvězda kuchařských hitparád
České děti jsou v napjatém očekávání, neboť už za pár dní, v pondělí 2. září, se mohou těšit na nástup do školy. A to pro mnohé z nich znamená obědy ve školní jídelně. Myslím, že to nebude dlouho trvat, než na otázku, co bylo k obědu, padne odpověď – dneska to bylo skvělé, měli jsme dukátové buchtičky.
Takže, milí rodičové, vydrhněte svým ratolestem aktovky a penály, vylovte školní pomůcky, pořiďte náhrady za ty chybějící a rozbité a taky si kromě šampaňského kupte kostičku droždí a karton vajec, protože návrat potomků do školy je třeba náležitě oslavit.
Cuketové kuličky čili kolokithokeftedes
O tom, že existuje něco tak geniálního jako kolokithokeftedes, čili řecké cuketové kuličky, jsem neměla až do letošního léta ani potuchy.
Samozřejmě znám nejrůznější cuketové špalíčky a placičky a karbanátky a krokety. Nejen cuketové, ale v podstatě z jakékoli zeleniny. Psala jsem o nich tady: zeleninové placičky.
Na rozdíl od nich jsou cuketové kuličky smažené, a to znamená křupavé na povrchu, avšak měkké uvnitř. Nejen měkké, taky nadýchané a neuvěřitelně lehké, voňavé, jemně pikantní, aromatické po bylinkách.
Když takovou čerstvě usmaženou kuličku roztrhnete ve dví, zlatavý povrch se pod prsty prolomí, nazelenalý vnitřek se líně a měkce povytáhne vlivem sýra, obličej vám zahalí teplé letní aroma, ve kterém se utopíte v plných doušcích zeleniny, sýru a bylinek.
Pokud to dokážete, můžete nyní ruku s cuketovým soustem vyslat směrem k misce s jogurtovou omáčkou, do které čerstvý, horký kousek cuketové kuličky zaboříte. Dál nepokračuju, hrnou se mi do očí slzy, že jsem už poslední dnešní cuketovou kuličku snědla. Vlastně vám tak trochu závidím, že tenhle zážitek máte teprve před sebou.
Plněné papriky jako symbol prchavého léta a věčné lásky na talíři
Jak se dělají plněné papriky? Halekal na mě včera můj drahý muž hned ode dvěří. Z jedné ruky odhodil tašku bledých letních paprik, z druhé ruky tašku z masny, aby se se mnou mohl řádně přivítat, načež odhodil z obou rukou i mě a jal se šátrat po mobilu, aby si našel recept.
Jeho nákupní výpravy končí vždycky stejně. Něco potká na tržišti, co mu vnukne nápad na jídlo z dětství. Nějakým záhadným způsobem odtuší, které další suroviny k tomu bude muset dokoupit, a já se můžu klidit z kuchyně, protože mi je jasné, že zbytek dne bude hledat recept a realizovat se.
Nenápadně mi tím připomněl, že recept na plněné papriky tu ještě nemám. Protože jsem přišla o své kuchařské plány i místo v kuchyni, tak jsem o nich rovnou napsala, ať je tu příště najde.
Recept je můj, jídlo na fotkách realizoval p. Zatloukal, toho času oěpt nejspíš někde na nákupu.
Frittata – omeleta, která přišla z Itálie
Frittata má ohromnou schopnost omotat si člověka kolem prstu hned při prvním setkání. Ostatně jako všichni a všechno, co pochází z Itálie.
Frittata se tam narodila taky, takže i když by se její jméno dalo pomocí kuchařského slovníku vysvětlit jako vaječná omeleta, není to jen tak obyčejná omeleta. Věrná italským zásadám vyžaduje jen pár surovin, má zcela jednoduchou a přímočarou přípravu, ale přesto se kolem stolu prožene jako vichřice, takže na setkání s ní budete vzpomínat ještě zítra a pozítří. Tak asi taková omeleta to je.
Fazolky na smetaně (nebo na jiný omáčkový způsob)
Na fazolky na smetaně mám jen jeden názor: žádné prázdniny ani žádné léto bez nich nejsou úplné.
Když se rodí, tak se rodí, a u nás se fazolky začaly rodit předevčírem. Zatím jen jedna velká miska, ale podle odhadu odborníků, kteří fazolky sbírali, se spotřebovala sotva čtvrtina úrody. Nástávají nám tedy fazolkové týdny, během kterých přijdou na řadu nejen fazolky na smetaně, ale taky na kyselo, fazolky zadělávané s koprem, fazolkové saláty a nejspíš i nějaká letní polévka s fazolkami.
V opravdu starých kuchařkách mnoho úprav zeleniny nenajdete, spíš jen ty základní. To se tak nějak táhne až do dnešních dní – zatímco na kuře určitě vymyslíte nejmíň deset různých úprav, když se ze zahrady vynoří úroda čerstvých zelených nebo žlutých fazolek, hlava mnoho nápadů, které by obstály jako hlavní jídlo, nenabídne.
Naštěstí paměť vždycky vyloví aspoň zmíněné fazolky na smetaně, fazolky na kyselo nebo zadělávané fazolky. Všechno to je v podstatě jeden a ten samý recept s malou změnou ochucení na konci vaření.