Zeleninový flan, kterým překvapíte nejen sebe
Název zeleninový flan jsem si pro tento recept dovolila nepřekládat, neboť to jednak dost dobře nejde a jednak by zeleninový pudink vařený v páře nejspíš neznělo tak přitažlivě. Možná ještě tak vegetariánská paštika (neplést si prosím s veganskou, na tu nemůže aspirovat). Titulky prodávají a tak mi tedy odpusťte. Pokusím se vás uchlácholit víc než uspokojivým receptem.
Abych k vám byla hned zpočátku upřímná, pojmenování zeleninový flan zní sice honosně, skoro jako by vypadl z jídelního lísku těch nejlepších restaurací, ale ve skutečnosti na něj stačí pouhé dvě suroviny – kousek zeleniny a pár kousků vajec.
Prostě suroviny rozhodně luxusní nejsou, takže pokud z obyčejných záležitostí chcete udělat něco extra, budete k tomu muset přidat trochu práce a kuchařských vědomostí.
Vepřový guláš se slaninou
Vepřový guláš s trochou slaniny je vlastně taková vylepšená verze dobře známého prázdninového buřtguláše. Stačí jen několik surovin, trochu vyhrnuté rukávy a za těch pár chvil v kuchyni se vám dostane mnohonásobně víc ohlasů, dost možná i děkovačky ve stoje.
Věc se má takhle: vepřový guláš dostanete prostým následováním receptu na hovězí guláš, s pouhou záměnou hovězího masa za vepřové. Zkrátí se zároveň čas potřebný na udušení doměkka, což je sice takové zaklínadlo stručně psaných receptů, ale pokud mu zatím nerozumíte, nepanikařte, ráda vám ho předvedu v praxi.
Pomalu pečený losos = rychlá rybí volba
Pomalu pečený losos je recept pro všechny, kdo chtějí mít na talíři rybu šťavnatou, měkkou, nevysušenou a kdo zároveň nechtějí v ruce při vaření držet stopky.
Jak známo, každé rybí maso je maso minutkové a proto bude chutnat jako drcené piliny, pokud mu prodloužíte pobyt v teple příliš dlouho. Ryba chce šetrné zacházení a správné načasování, aby zůstala šťavnatá a měkká.
Přesně tenhle stres a nejistotu z přepečení z vás sejme pomalé pečení, kde na nějaké minutě opravdu nezáleží, neboť prohřívání ryby je velmi pozvolné.
Recept na pomalu pečeného lososa se už pár let pohybuje po internetu a stačil už mnohokrát prokázat, že opravdu stojí za vyzkoušení, takže přišel čas, aby se objevil i zde.
Slavnostní menu – jak si s ním poradit se ctí
Když se řekne slavnostní menu, okamžitě si vybavím jeden silvestrovský večer před mnoha a mnoha lety, kdy jsem si naplánovala ambiciozní devítichodový kuchařský maraton, pozvala přátele a neobtěžovala se vzít v potaz, že jsem skoro žádné z chystaných jídel nikdy nevařila a že jedním z členů naší domácnosti je celkem malé miminko.
Věřila jsem si a věřila jsem kuchařkám s krásnými obrázky.
Můžu vám odpřísáhnout na vařečku mojí babičky, že už to nikdy neudělám. Zřejmě jsem měla štěstí začátečníka, takže se žádná katastrofa nekonala a ani jsem nepředvedla žádné šťavnaté nervové zhroucení. Jedno však od té doby vím jistě: nestojí to za to.
Bohužel mi to tehdy nikdo neřekl – anebo jsem to jen nechtěla slyšet.
Pro všechny případy, kdy se chystáte vytáhnout před návštěvou, jsem napsala tento článek. Pomůže vám slavnostní menu sestavit, naplánovat i uvařit. Tak, abyste i vy mohli posléze říct, že jste si návštěvu užili. Že to možná stálo trochu práce, ale obešlo se to bez stresu.
A abyste neřekli, že jsem v tomhle článku skoupá na recepty, připravila jsem vám spoustu plánovacích seznamů ke stažení.