Velikonoční mazanec zvláčněný tvarohem
Však víte, jak se to říká v té známé koledě:
Hody, hody, doprovody
dejte vejce malovaný…
Když se nad tím zamyslíte, hody jsou jasné, v neděli se hodovalo, a co dál? Zdálo by se, že někdo někoho někam doprovází. Ale ono houby.
Správně by se totiž říkanka měla psát takhle:
Hody, hody, do Provody,
dejte vejce malovaný…
A Provoda, prosím pěkně, je starý název pro Velikonoční neděli. Neděli, kdy se poprvé po dlouhé době zase mohlo pořádně jíst, kdy po půstu přichází hodování, kdy si konečně do kuchyně můžeme pustit spoustu vajec.
Takže se nelze divit, že i těsto na mazanec mělo být pro takový hodovací den bohaté, plné žloutků a smetany. Baculatý symbol konce odříkání a radosti z nového života. Žloutky samozřejmě dodávají krásnou barvu a křížek na bochánku symbolizuje ukřižování.
Tvarohové těsto na velikonoční mazanec
Tento článek bych mohla v klidu skončit s tím, že mazancové těsto si uděláte stejně jako vánočku, kterou už jsem vám podrobně představila koncem loňského roku. Ale to bych nesměla najít v literatuře zmínku, že kdysi se do těsta na mazance přidával i tvaroh, aby byly mazance kypřejší a vláčnější.
Velikonoční nádivka
Takže tady ho máte. Napsala jsem vám sem všechno, co o ní vím. Vysvětlila jsem vám zde důležité principy, abyste pochopili, co dělá dobrou nádivku dobrou nádivkou, a abyste na tom mohli stavět a upravit si ji podle svých chutí.
Co byste měli vědět o velikonoční nádivce
Svou povahou patří nádivka mezi nákypy. To znamená, že do ní přijde máslo se žloutky utřené společně do pěny, sníh z bílků a taky nějaká moučná výplň. V dnešní době se tahle výplň připravuje z pečiva nakrájeného na kostky, zvlhčeného mlékem. Ale nebylo tomu tak vždycky, nádivka se mohla dělat i z něčeho podobného jako krupičná kaše.
Chuť nádivce dává vařené maso a samozřejmě něco zeleného.
Protože je těsto řídké, peče se v pekáčku. A protože je těsto nadnášené vzduchem z utřeného másla a ušlehaných bílků, trochu se při pečení nafoukne a to pak dá nádivce jemost a zvláštní půvab.
Na nádivku najdete spoustu receptů, které si tyhle principy zjednodušily a ne zcela je respektují. Tak například namísto utřeného másla ho nechají rozpustit a vmíchat do směsi. Nebo obejdou rozdělení vajec na bílky a žloutky a místo toho použijí prášek do pečiva. To neznamená, že takové recepty nemají své místo v kuchyni, jen je horší chuť vyážená menší pracností.
Ale až si budete chtít opravdu pochutnat, je na čase uznávat pravidla.
Medvědí česnek a základní recepty z něj
Jakmile se na trzích a v obchodech objeví medvědí česnek, vím, že jaro je tady. Takže pokud jste si toho ještě nevšimli — už je to tu!
Medvědí česnek již roste, prodává se a tak mám nejvyšší čas ukázat vám základní recepty, jak ho použít v kuchyni a užít si ho na talíři, než vykvete a bude po kulinárních zážitcích.
Pochopitelně jsem předtím, než jsem začala psát tento článek, slavnostně vysadila do venkovních květináčů narcisy, tulipány, krokusy, petrklíče, macešky a další právě vykvétající posly jara, na které mi nestačí botanická slovní zásoba.
A pokud se ptáte, zda mám někde na zahrádce i medvědí česnek, když už se mi tak líbí hrátky se zahradními cibulovinami, pak vězte, že mám a že na jeho pěstování nic není. Nemusíte mu poskytnout lužní les, stačí aspoň polostín a dostatek vláhy hlavně v létě, kdy už toho z něj nad zemí není moc vidět.
Jo a taky je lepší, když vám v záhoně nehrabe pes. U nás momentálně zvíře vyhrává s poměrně značnou převahou nad rašícími cibulkami, takže soběstačnost co do vlastní sklizně medvědího česneku zatím nemůžu deklarovat.
Před několika lety jsem kupovala cibulky medvědího česneku na webu cesnekmedvedi.blog.cz. Nevím, zda ještě jeho majitel cibulky zasílá, ale najdete tam aspoň mnoho užitečných informací k pěstování. V polovině března nastává čas na jarní výsadbu, ale lepší je to samozřejmě spíš na podzim.
Kde si obstarat sklizeň medvědího česneku
Na talíř patří medvědí česnek už jen pro svůj půvabný název. Jeho zelené listy sice vypadají, jakoby patřily konvalinkám, jejich vůně vás však snadno přesvědčí, že s touto jedovatou kráskou nemají nic společného. Pokud už se vám někdy stalo, že jste vešli do lesa a přivítala vás jemná česneková vůně a zelené koberce medvědího česneku, víte, kde ho hledat. A pokud ne, pospěšte třeba na farmářské trhy, protože tam už se začal prodávat, i když zatím jen velmi nenápadně.
Svíčková na smetaně — recept krok za krokem
Svíčková omáčka čili svíčková na smetaně jsou pojmy, které by v gastronomii vlastně vůbec neměly existovat. Pouze pletou hlavu začínajícím kuchařkám. Svíčková vůbec není ze svíčkové, protože tenhle nejjemnější a nejdražší kousek hovězího masa se pro dlouhé dušení v troubě vůbec nehodí.
Stejně tak nevěřím tomu, že by název svíčková omáčka měl co do činění s jídlem při svíčkách, protože pokud se vztahuje k neelektrizované době, měli bychom určitě i nějakou petrolejkovou nebo loučňovou omáčku. A tu jsem opravdu nedohledala. Našla jsem jen úsměvný pojem candle sauce v anglické verzi několika pražských restauračních menu, určených pro nebohé turisty.
Dnes proto budu psát o hovězí pečeni na smetaně a vy se přesto můžete těšit na perfektní svíčkovou omáčku, jak ji znáte. S jemnou, přesto však kořenitou zeleninovu chutí, podávanou zásadně s dobrým houskovým knedlíkem.
Hovězí pečeně na smetaně alias svíčková na smetaně představuje obrovskou výzvu, i když na ní skoro nic není. Má statut národního pokrmu a obestírá ji tolik tajemství, že leckoho už jen název odradí od vaření. Nejde tedy ani tak o to, zdolat maso a omáčku, ale hlavně překonat sám sebe a pustit se do toho.
Svíčková na smetaně: tři tajemství úspěchu
Pokud jste ještě nikdy hovězí pečeni na smetaně nevařili, jde v receptu zhruba o tohle: nachystáte si maso a základ z kořenové zeleniny a koření a to vše společně zakryté dusíte v troubě, až je maso měkké. Poté vypečenou šťávu zahustíte jíškou, přidáte propasírovanou použitou zeleninu, zjemníte smetanou a máte hotovo.
Když budete v každém kroku vědět, co přesně máte dělat a jak to má vypadat, zjistíte, že na svíčkové vlastně kromě pár umazaných kastrůlků vůbec nic není a že ji můžete opakovat třeba každých čtrnáct dní. Stačí to jednou zkusit a hned budete vědět.