Kakaové rohlíčky – žádaný druh ve sbírce cukroví
Kakaové rohlíčky v mnoha směrech předčí své vanilkové sourozence. Anebo je hezky doplní.
Pro mě to je cukroví doslova terapeutické, protože z těsta se line hebký a poslušný dojem, z trouby čokoládová vůně a z mé duše uspokojení nad dalším snadno zdolaným druhem cukroví, přestože je samozřejmě nepočítám a už vůbec s nikým nesoutěžím.
Vlastně ani netuším, že letos mám zatím napečeno pět druhů a těsto na šestý čeká v lednici.
Pokud mám srovnat těsto na kakaové rohlíčky s těstem na rohlíčky vanilkové, to kakaové je poslušnější, jednodušší na přípravu a méně rozpadavé. Po upečení se totiž rohlíčky tolik nelámou při obalování v cukru. Jsou skvělé pro ty, kdo s vánočními rohlíčky teprve začínají – na těch kakaových se skvěle naučí správnou přípravu těsta pro o něco náročnější vanilkové. A samozřejmě taky ruční tvarování.
Zázvorky – cukroví s příchutí zázvoru a tradice
Vykrajovátko na zázvorky, které by svým tvarem nepřipomínalo ohlodanou kost, jsem před dvěma lety objevila v jednom olomouckém bazaru. Udělalo mi obrovskou radost. Zázvorky totiž mají nejen chutnat, ale taky vypadat jako zázvor. Když už, tak už.
Cukroví je to velmi svérázné a ne pro každého. Proti oblibě zázvorek mluví snad všechno. Musí se dlouho odležet, protože měkké zůstanou jen asi tak dvacet vteřin po dopečení.
Mají pikantní chuť po zázvoru, miluje je opravdu jen málokdo a často na talíři s cukrovím zůstávají jako poslední.
Případná náklonnost, nebo dokonce láska k zázvorkám je však velmi intenzivní, nemluvě o vůni, která se při pečení line do všech zákoutí v domě. Pokud se mnou souzníte, pak pokračování tohoto článku jsem psala přesně pro vás.
Jablka v županu (nejen pro dny v pyžamu)
Jablka v županu zatvrzele potvrzují utvrzelé tvrzení, že pečených jablek nemůže být nikdy dost. Všechny ty strouhané jablečné buchty, nadýchané hraběnčiny řezy, křehké koláče, tažené štrúdly a kynuté záviny budiž mi toho důkazem.
Ze všech jmenovaných laskomin mají jablka v županu schopnost objevit se na talíři v co nejkratším možném termínu.
Pokud máte po ruce hotové listové těsto a dále pak i jablka, která už třeba ztratila část své svěžesti a nyní se v koutku na míse stydí za své počínající vrásky, zahalte je do županu z těsta a upečte je. Uvidíte, jak jim to dodá odvahu ukázat se na talíři.
Muffiny do každé rodiny
Muffiny jsem tu na blogu zmínila už mnohokrát jako etalon pečiva, které životně závisí na podpoře prášku do pečiva, ale nikdy jsem se o nich pořádně nerozepsala. Tramtadadá, teď přichází onen okamžik, kdy o nich pronesu víc než pár slov.
Těsto na muffiny je to nejjednodušší kypřené těsto vůbec. Hotové je za dvě minuty, protože se nic nešlehá, netře, nepřekládá, neodpaluje, nekyne.
Stačí krátce smíchat dohromady všechny suroviny, přidat k nim prášek do pečiva a o 25 minut později vytáhnout z trouby parádní voňavé muffiny nejrůznějších chutí a barev. Anebo taky ne, protože když to smícháte špatně, budou z toho puky, podivné špičky nebo nízké košíčky s dolíčky.
Ano, i tak jednoduché těsto, jako je těsto na muffiny, se dá smíchat špatně, což zcela ovlivní kvalitu výsledku.
Banánový chlebíček s rozdvojenou osobností
Co jiného je banánový chlebíček než odkladiště přezrálých, nespotřebovaných banánů? Klidně vám to povím. Banánový chlebíček je skvost, zejména pokud byl připraven s úmyslem, že každé sousto má být především banánové.
Takže jak ho připravit, aby byl opravdu banánový? Aby nebylo pochyb, že vaše úmysly byly lepší než dobré a že banány nezměkly a nezhnědly omylem, nýbrž zcela plánovaně jen a pouze kvůli tomuto banánovému dílu?
Kynutý švestkový koláč s drobenkou
Přebývají vám švestky a dali byste si švestkový koláč? Podle mého skromného názoru, na kterém vlastně vůbec nezáleží, má švestkový koláč chuť zvacího dopisu, kterým podzim ohlašuje, že se hodlá zakrátko nastěhovat do našich kuchyní. A je tedy, dalo by se říct, takovou nezbytnou sezónní kuchařskou záležitostí, protože mít podzim v kuchyni – to je čirá radost.
Na švestkový koláč můžete použít klidně recept na kynutý ovocný koláč na plech čili táč, který už tu na blogu mám. Vysvětlila jsem v něm dopodrobna, jak se chovat ke kynutému těstu, aby opravdu nakynulo a poslouchalo, takže pokud vám to takto stačí k podzimnímu štěstí, zde je návod na obojí – na droždí i na ovocný táč:
Pro všechny ostatní, kdo milují švestky tak moc, až si říkají, že by to chtělo recept švestkám na míru, tu mám následující postup.
Odpalované těsto, které vás nedopálí
Odpalované těsto je jeden z mnoha důkazů, jaké zázraky se v kuchyni dají připravit z trochy mouky a pár dalších základních surovin. V jeho případě se ovšem nic netře, nehněte, nekyne, netáhne, ani se nad těstem nepronášejí půlnoční zaklínadla, zato se odpalované těsto vaří na sporáku. Prostě se teplem odpálí.
To si tak přivedete k varu vodu s tukem, naráz do ní vsypete odměřenou mouku a pak už jen usilovně mícháte. V průběhu odpalování se z fáze „něco jako jíška“ přenesete přes „vypadá to jako jedna velká koule“ až ke konečnému stádiu, kdy těsto sice zůstane v jednom kuse neurčitého tvaru, ale leskne se tukem a na dno kastrůlku se začne připékat tenký film z mouky. Suma sumárum dvě minuty práce.
Bublanina s třešněmi
Vypadá-li někdo jako bublanina, pak je samá boule. Bublanina je totiž odvozena od slova bublat.
Jistě si hned vybavíte nějakou krásnou bublaninu s cudnými dolíčky po vnořeném ovoci, zarovnanými v řadách jako vojáci. Tak přesně takovou krasavici vůbec nemám na mysli.
Možná vás to překvapí, ale bublanina se dříve pekla z velmi řídké směsi vajec, mléka, cukru a ždibce mouky, takže připomínala spíš sladkou omeletu.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.