Zeleninový krambl pro letní radovánky v kuchyni
Zeleninový krambl může být jeden ze způsobů, jak přesvědčit ty, co se zelenině cíleně vyhýbají, aby jí dali šanci.
A kdy jindy se přesvědčit, že je můžete přesvědčit, než teď, když nás léto zásobuje plnými náručemi šťavnaté zeleniny? Teď, kdy ji sezóna nechává těm, co nejsou doma, ležet před vchodem, a každou chvíli ji podává i přes plot?
Domácí instantní vývar – poklad ve spíži
Domácí, nebo instantní vývar? Znáte to. Čtete recept, oči vám sklouznou na seznam surovin a tam se v celé své parádě skví položka VÝVAR.
No jo, ale kdo má stále po ruce domácí vývar? Přiznejte se, protože bych vás chtěla poznat osobně.
S vývarem se samozřejmě vaří úplně jinak, lépe, chutněji a rozmanitěji, bez něj některá jídla vůbec nefungují, ale to neznamená, že se za všech okolností a každý den dá najít pár deci v lednici.
Noky nebo těstoviny s krevetami a k nim trochu zeleniny
Na tomto bleskovém receptu na těstoviny s krevetami – anebo noky s krevetami – bych vám chtěla ukázat, jak funguje jeden naprosto nekompromisní a naprosto zásadní kuchařský trojúhelník.
Tenhle trojúhelník říká, že není možné mít všechno. Že i v kuchyni je něco za něco. Že je jenom na vás, pro co se rozhodnete, ale že když už se rozhodnete, budete se muset něčeho jiného vzdát.
Ostatně v každém oboru lidské činnosti nějaký podobně chytrý, vtipný a nesmlouvavý trojúhelník je, tak proč ho nemít taky ve vaření.
Růžičková kapusta na tři svůdné způsoby
Růžičková kapusta snese v kuchyni ledacos, jen ne dlouhé vaření, během kterého bledne, bledne a bředne. Klidně ji zprudka a krátce pečte, nebo letmo blanšírujte či osmahněte na pávni, ale příliš ji netrapte. Platí to pro růžičkovou kapustu stejně jako pro běžnou hlávkovou kapustu.
Celá zahradní kapustová rodina miluje chladnější až ledové počasí, a tak se do kuchyně dostává hlavně na podzim a v zimě. Chladno kapustám zlepšuje chuť, ostatně nejeden majitel zahrádky ví, že růžičkovou kapustu může sklízet celou zimu.
Nejlepší růžičková kapusta je ta o velikosti vlašského ořechu. Je jemnější a stravitelnější než kapusta, a stejně jako ona obsahuje železo, vitamíny A a C a vápník.
Při nákupu se vyhněte kapustičkám, které jsou měkké, zavadlé, nažloutlé anebo snad dokonce pootevřené. Důkladně je umyjte ve studené vodě, odřízněte konec stonku, nařízněte jim košťálek do kříže a zbavte poškozených lístků. Můžete je podusit na másle nebo ve zbytku masové omáčky, anebo zprudka upéct v troubě. Další nápady samozřejmě najdete níže.
Pečená zelenina, na kterou nepotřebujete recept, a 10 nápadů, co s ní druhý den
Zelenina má mnoho chutných podob. Naprosto nepřekonatelná je ovšem upečená velmi zprudka a s trochou oleje a soli, což je zejména pro kuchařské novice a elévy objev na úrovni Kolumbovy Ameriky.
Prostě jen vezmete pár kousků zeleniny, vhodíte do pekáčku a zavřete do trouby rozehřáté na 220 stupňů. O půl hodiny a jedno až dvě promíchání později máte nebezpečně návykovou přílohu pro všednodenní večeře. Zelenina na povrchu vlivem prudkého žáru zkaramelizuje, změkne, zezlátne a zesládne. Chutě se zkoncentrují a vylepší, syrová křupavost se ztratí. To vše tak nějak bezpracně a samovolně.
Protože je tento postup tak přímočarý, že v podstatě vylučuje všechna zbytečná slova, takže jsem už všechny řekla, raději ještě jednou zopakuji to podstatné, na co si dát v začátečnické úrovni pozor.
Zelňáky, zelníky a zelné placky
Taky patříte mezi tu větší skupinu lidí, kteří milují zelné placky, zelňáky a zelníky ve všech podobách? Ani mé city nebyly této náklonnosti ušetřeny. Co se dá dělat; takovému nutkání je třeba občas podlehnout, stoupnout si do kuchyně a příslušnou vášeň náležitě zkonzumovat.
Možná si říkáte, proč píšu o zelí už teď, když je na krouhání a nakládání ještě čas. Inu, jak se to vezme. Pozdnější odrůdy zelí jsou skutečně lepší na kysání, neboť neobsahují tolik vody, jako odrůdy letní. A proto je lepší si čerstvé zelí na talíři užít už nyní, zatímco pozdější sklizeň přijde naložit do soli, kmínu a kameninového hrnce nebo soudku, aby bylo přes zimu dostatek vitamínů.
Grilovaná příloha na pět způsobů
S grilem se dá kouzlit, a to doslova. Stačí si k tomu uvědomit naprosto jednoduchou a přitom jedinečnou věc: když má gril poklop, chová se v podstatě jako rozpálená trouba. Tudíž se v něm dá upéct buchta, pizza i zeleninová nebo jiná grilovaná příloha, kterou zrovna potřebujete k masu a klobáskám.
Proto než nás teplo pro letošek definitivně opustí a uděláme grilu na nějakou dobu pá-pá (což vlastně není až tak třeba, neboť grilovat se dá i v zimě, jen to má zase jiné kouzlo), dovoluji si vám naservírovat pár mých letošních venkovních oblíbenců, kteří se ochotně stali hitem spřátelených posezení.
Zeleninové placičky, špalíčky a jiná havěť
Zeleninové placičky dovedou posloužit mnoha vyšším záměrům: umí přimět děti i dospělé, aby snědli svůj denní příděl zeleniny. Jsou vcelku dobrým a lehkým uždibovacím občerstvením k večernímu posezení u filmu. Lze si s nimi užít sezónní záplavu zeleniny. Splňují záměr mít večeři za půl hodiny na stole s minimem námahy. Zbytky se dají druhý den zabalit ke svačině. A taky bych měla dodat, že chutnají fakt dobře.
Recept na tyto pečené zeleninové placičky či špalíčky je tak univerzální, že ho budete chtít používat znovu a znovu, pokaždé s jiným druhem zeleniny. Můžete vzít zeleninu čerstvou, ale taky klidně uvařenou nebo pečenou z předchozího dne, což znamená, že reinkarnujete nechtěné (nebo dobře plánované) zbytky do úplně nového jídla.
Seznam surovin se dá napsat na malý kousek papíru: strouhanka, vajíčko, cibule, zelenina, sůl, něco na dochucení – tedy koření, bylinky, sýr, případně česnek. Prostě jaké si je uděláte, takové je budete mít.
Nejlepší na tom všem je, že pokud máte doma robota se sekacím nástavcem alias dvojitým ostřím, uděláte zeleninovou směs na placičky v něm, aniž byste si zašpinili ruce nebo ustrouhli kus nehtu.
O grilování bez tuku
I obyčejný zahradní gril umí vyvolávat neobyčejné zážitky. Nemám teď na mysli vypuzení sousedů kouřem nebo rychlou akci s hasicím přístrojem, ale výrazy údivu u společného venkovního stolu. Pokud máte gril, který umožňuje nejen přímé, ale i nepřímé grilování, kdy maso neleží přímo nad zdrojem žáru, máte o zábavu na celé léto postaráno.
Na téma přímého a nepřímého grilování jen pár letmých vět. Přímé grilování je vhodné pro maso, které vyžaduje rychlou úpravu, jinak ho vysušíte. Ano, jsou to všechna na minutková masa, jako hovězí biftek, vepřová panenka nebo kuřecí prsa. Zde můžete kouzlit nejen s ochucením, ale můžete přidat zvukové efekty, jako je výrazné syčení a prskání, případně zrealizovat i pár vizuálních triků v podobě mlsných plamenů a rychlé práce obracečkou. Abych to shrnula: hezky se na to dívá a zejména muži se v tu chvíli u grilu cítí jako pánové všeho tvorstva.
Ta pravá zábava však začíná až s nepřímým grilováním. Trvá to trochu déle, maso se opéká pomaleji, ale využít tak můžete v podstatě jakýkoli kousek masa. Potřebujete k tomu gril, který umožní rozdělení žhavých uhlíků do několika zón, protože maso musí ležet v místě malého žáru. Dále musí být váš gril vybaven poklopem, který nad masem drží teplo jako ochrannou, pečující ruku. Když takto ugrilované maso někomu naservírujete, sklidíte zasloužený obdiv. Nikomu pak nemusíte vykládat, že jste grilovali v mnohem větší pohodě, v klidu a bez obav, že si na chvíli odskočíte a vrátíte se pozdě, až když z masa budou smutné černé uhlíky.
Dovolím si domnívat se, že vepřovou krkovici naloženou do oleje, grilovacího koření (případně ještě kečupu, worchestru, hořčice a medu) ugrilovat zvládnete. Dělají to tak všichni. Dále si dovolím podotknout, že o tomhle není umění grilovat. Takže jestliže se až do konce všech vašich grilovacích sezón spokojíte s krkovicí a klobásami, přeskočte tenhle článek a neztrácejte se mnou čas.
Grilovaná kuřecí stehna, o kterých se nyní hodlám láskyplně rozepsat, jsou pro začínajícího grilaře pokročilou metou. Nejsou ani libová, ani minutková, a nemůžete je proto položit přímo nad žhavé uhlíky. Vždycky musí ležet trochu bokem a oddávat se nepřímému teplu, jinak je sežehnete, aniž by se stačily dodělat uvnitř. Potřebují 20 minut, někdy ještě trochu víc. Ano, jde o nepřímé grilování.
Přestože mluvím o pokročilé technice, popsala jsem ji tak, abyste to zvládli hned napoprvé. Jako bonus pro všechny, kdo zrovna hubnou do plavek, jde o recept, který v podstatě nepotřebuje olej. Těch pár kapek na potření grilovací roštu ani nemá smysl počítat do kalorické hodnoty. Přidávám i druhý recept: návod na dokonalou grilovanou zeleninu. Tentokrát ji můžete grilovat přímo, abyste jí přivodili ty krásné, černé pruhy od rozpáleného roštu. Zeleninu je vždy lepší grilovat nasucho, a teprve opečenou naložit do marinády. Ať už to bude olivový olej s bylinkami nebo třeba bazalkové pesto, nemůžete takto šlápnout vedle.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
