Housky na hamburgery, které zůstanou dlouho vláčné
Housky na hamburgery musí splňovat asi tak milion požadavků, aby měla domácí příprava smysl. Musí být nadýchané, ale přesto pevné a dost velké, aby udržely několik šťavnatých vrstev obsahu. Musí zůstat po upečení měkké a vláčné aspoň dva dny, protože dělat se s nimi v den grilování může způsobit časově-organizační problém.
Pokud znáte, jak se chová kynuté těsto druhý a další den po upečení, tak tušíte, že už jen tento požadavek je sám o sobě značná výzva.
Housky na hamburgery musí mít taky krásnou, sytou barvu a lesklou, hladkou kůrku. Musí se dát na rozkrojené straně opéct, přičemž opečení by mělo znatelně zvýraznit jejich chuť. Musí mít natolik houbovitou střídku, aby vsákla většinu šťávy, kterou pustí maso a zelenina. Musí mít dobrou chuť samy o sobě a přitom nezastínit burger, který tu hraje hlavní roli. Ještě pořád si myslíte, že takový recept na housky na hamburgery vůbec existuje?
Dalo by se říct, že existuje. Dokonce se s vámi o tuto dokonalost podělím, ale varuju vás hned ve dvou věcech.
Skořicové šneky kynuté přes noc
Skořicové šneky zná a konzumuje celý sever Evropy. Nejvíc asi Švédové, kteří podle údajných statistik sní přes 300 skořicových šneků na osobu a rok. A to se započítávají pouze šneky prodané v kavárnách a pekárnách, domácí výrobky zcela unikly sledování.
Na skořicové šneky budete kromě skořice (logicky) potřebovat taky mouku, droždí, máslo, cukr a čas. Kynuté těsto, které tvoří základ pečiva, není nijak zvláštní, já bych ho klidně zařadila mezi ty obyčejnější. Ovšem sladká skořicová náplň mu dodává tu správnou chuť a zajímavost, a ještě ke všemu se tohle těsto výtečně hodí k nočnímu pomalému kynutí v lednici. Chlad a dostatek času mu podstatně zlepší chuť, přidá mu jemnost a vláčnost.
Pokud vás tedy studené a dlouhé kynutí zajímá a chcete si ho vyzkoušet, tohle je parádní příležitost. Vaše rodina se ráno vzbudí do vůně čerstvého pečiva, nevyjde z údivu, jak jste to mohli stihnout, a vy si pro sebe můžete nechat sladké tajemství, že zapnout troubu a přesunout do ní vykynuté pečivo z lednice vlastně ani nestojí za řeč.
Dýňové bagety se sýrem
Nelekněte se prosím názvu dýňové bagety. Moje rodina tvrdí, že to jsou ty nejlepší bagety, které doma pečeme. Já jim to nevymlouvám a o dýni se nijak zvlášť nezmiňuju a neupozorňuji na ni, protože když se tak nad tím zamyslím, jsou to vlastně jediné bagety, které dělám.
Důvod to má jednoduchý. Vzhledem k tomu, že jsem poslední dobou doma asi tak polovinu dní v roce, zatímco zbytek mi vždycky nějak záhadně vyjde na cestování, ještě jsem nenašla to správné tempo na laškování s chlebovým kváskem, domácím chlebem a celkově domácím pečivem. Jediné, s čím můžu počítat, pokud se mi náhodou zachce péct, je droždí. To se v lednici nebo v mrazáku najde vždycky.
Zelňáky, zelníky a zelné placky
Taky patříte mezi tu větší skupinu lidí, kteří milují zelné placky, zelňáky a zelníky ve všech podobách? Ani mé city nebyly této náklonnosti ušetřeny. Co se dá dělat; takovému nutkání je třeba občas podlehnout, stoupnout si do kuchyně a příslušnou vášeň náležitě zkonzumovat.
Možná si říkáte, proč píšu o zelí už teď, když je na krouhání a nakládání ještě čas. Inu, jak se to vezme. Pozdnější odrůdy zelí jsou skutečně lepší na kysání, neboť neobsahují tolik vody, jako odrůdy letní. A proto je lepší si čerstvé zelí na talíři užít už nyní, zatímco pozdější sklizeň přijde naložit do soli, kmínu a kameninového hrnce nebo soudku, aby bylo přes zimu dostatek vitamínů.
Velikonoční jidáše, u kterých je mazání medu kolem pusy povoleno
Velikonoční jidáše s sebou nesou spoustu příběhů. Ten hlavní z nich, totiž že jidáše symbolizují provaz, na kterém se oběsil proradný a zrádný Jidáš, určitě znáte.
Ale protože jsou Velikonoce zároveň svátky jara, symbolizují konec zimy a začátek nového života, prolíná se jimi i pohanská tradice a tak můžou mít taky symboliku ptáčků, raků, šneků, housátek, hadů, ježků a třeba i želviček. Záleží na tom, k jakému zvěřinci inklinujete.
Podle tradice se jidáše potírají medem a jedí se na Zelnený čtvrtek dopoledne, lépe ráno, ještě lépe před východem slunce. Má to zajistit nejen pevné zdraví, ale i ochranu před nebezpečím typu uštknutí hadem a píchnutí vosou. Určitě je vám jasné, že jakmile kouzlo tohoto ranního okamžiku pomine, budete po jidáších přibírat a bude vám stoupat hladina cukru v krvi jako u kteréhokoli jiného sladkého pečiva.
Domácí rohlíky, housky a jiné drobné slané pečivo
Jsem si jistá, že vůbec nepochybujete o kouzlu rohlíků v naší stravě. Tím spíš, když jde o rohlíky obzvlášť vypečené, hutné tak akorát, aby neměly papírovou střídku a nechaly se rozkrojit a namazat máslem nebo pomazánkou. Ale protože takové aby v obchodě pohledal, měli byste mít v zásobě spolehlivý recept, jehož pomocí zachráníte nedělní večeři i páteční svačinu.
Náročnost na přípravu domácích rohlíků je zhruba jedna hodina – a z toho většinu zabere bezpracné kynutí těsta. Plus necelých dvacet minut pečení v troubě. Pokud tedy máte k dispozici asi tak hodinu a půl času, kdy se občas můžete pohybovat poblíž kuchyně, a pokud najdete v lednici kousek čerstvého droždí, nic by vás už nemělo zastavit. Jedině snad výmluvy na lenost, ale věřím, že ty jsou v současné době novoročních kuchařských předsevzetí poněkud tiché až nehlasné.
Ukážu vám dnes základy slaného kynutého pečiva a nastavím srovnávací laťku. Kde jinde než doma má člověk získat etalon pro zjištění, jak řemeslně zdatná je nejbližší pekárna? Pokud rohlíky neupeče líp než vy, stala se někde chyba. A věřte mi, moje recepty jsou sice fajn, ale dobrá pekárna by měla mít po ruce mnohem vydařenější kousky.
Aby to nebylo jen o domácích rohlíčkách, návdavkem připojuji několik dalších způsobů, jak jedno a to samé rohlíkové těsto zauzlovat do nejroztodivnějších tvarů, totiž pletýnek, kaiserek, růžiček, spirálek nebo buclatých rolek.
Prázdniny 2020
O letošních prázdninách se trochu toulám, většinou bez plánu, a občas díky tomu nejsem vůbec na příjmu. Článek se tu tedy neobjeví každý týden ve čtvrtek, ale jen jednou za 2-3 týdny. To samé platí pro čtvrteční zprávy z E-mailového klubu. Nezlobte se. V září se zase všechno vrátí do starých týdenních pořádků.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
