Koláče pro všechny případy
Je libo koláče chodské? Posvícenské? Družební? Sváteční? Koláče na neděli, na hody, na svatbu? Koláče do něžné malé ručky nebo koláče velké tak, že potřebují samostatné sedadlo v autě? Tohle všechno můžete mít, kdykoli se vám zamane.
A stačí na to všechno jeden jediný recept.
Velkorysé množství náplně způsobí, že koláče vydrží vláčné několik dní, jsou-li vzorně uchovávány v chladu.
Fantazie a zkušená ruka při zdobení naopak způsobí přitažlivost tak velkou, že koláče nevydrží ani vychladnout, natož počkat do druhého dne na opozdilce.
Velikonoční věnec ze slánku
Velikonoční věnec upečete z jakéhokoli svátečního kynutého těsta, které obsahuje máslo i vejce – z těsta na mazanec, z těsta na vánočku, z těsta na jidáše.
Pokud máte své oblíbené sladké máslové kynuté těsto, se kterým se vám dobře pracuje, klidně ho pro změnu zamotejte jiným způsobem a upečte si tuto velikonoční ozdobu stolu.
Tímto prohlášením by můj recept na velikonoční věnec mohl končit. Ale nebojte. I tentokrát přidám trochu nového dobrodružství, které se bude jmenovat slánek.
Vánoční štóla k snědení i k odležení
Vánoční štóla sice nepatří mezi vyloženě české tradiční pečivo, ale jelikož to k nám má přes hranice z Německa jen kousek, kde kdo si ji chce v období adventu vychutnat. Nebo aspoň ochutnat.
Vánoční štóla prostě stojí za zakrojení. A taky za ní stojí hromada surovin, hromada času a hromada (ale už ne tak velká) práce.
Martinské rohlíky, podkovy, rohy a roháče
Martinské rohlíky neboli podkovy patří k svátku svatého Martina. A svátek svatého Martina, ten je v kuchyni pěkně velká událost obnášející husy, kachny, víno, pivo a taky něco sladkého na zub.
Napadlo vás někdy, proč se tohle všechno děje zrovna na svatého Martina? Proč se nezřízeně hoduje právě 11. listopadu? Proč se tento den považuje za první den nadcházející zimy, a to bez ohledu na to, zda světec doopravdy přijede na bílém koni či s tím ještě nějakou dobu počká? Kde se tohle všechno vzalo?
Tyčky k vínu a dobré společnosti
Domácí tyčky k vínu rozlišuji na měkké a křupavé. Tyhle patří k těm měkkým. A taky patří k tmavší polovině roku, která fandí dlouhým večerním sešlostem. Víc tmy, víc tyček.
Zanedlouho se bude všechno točit kolem sladkého pečení, takže než to přijde, nabízím vám recept zcela jednoduchý, přímočarý, snadno pozměnitelný pro jiné příchutě. Jediné, co je na něm opravdu těžké, je vydržet pracovat s docela řídkým těstem a neztratit přitom víru v dobrý výsledek.
Langoše – letní jídlo do ruky
Langoše na svačinu? Ano, hlavně teď v létě. Langoš na koupališti je lákavá (a občas i jediná možná) svačina; ještě lákavější je však jeho domácí verze.
Tohle maďarské jídlo z rychlého občerstvení se hodí k jídlu za běhu. Jediný háček tkví v tom, že vy ho v běhu nevyrobíte. Ale za ty blažené úsměvy trocha postávání u sporáku stojí.
Dalo by se totiž říct, že langoš je variací na koblihy – a jak známo, koblihám odolá málokdo. Historie si to ale s langoši pamatuje trochu jinak a má k tomu dobré argumenty: maďarské slovo láng znamená plamen. Pečivo podobné dnešním langošům se dříve peklo na kraji pece na chleba podobně jako naše tuzemské podplamenice.
Dnes se pro nedostatek kamenných pecí v domácnostech langoše smaží v olejové lázni. A jsou v téhle podobě rozšířeny do všech zemí, které sousedí s Maďarskem, a dále pak i do zemí, které sousedí s těmito zeměmi.
Mrkvové housky s výhodou
Tyhle mrkvové housky svedou několik kouzel.
Tak například: znáte ten pocit, když z trouby vytáhnete čerstvé nadýchané pečivo, načež si o pár hodin později povzdychnete, že jste ho asi neměli sníst tolik? Mrkev sice neumí omezit nutkání k další a další konzumaci, ale aspoň trochu tlumí výčitky svědomí. Jako každá zelenina.
Anebo: pokud doma odšťavňujete zeleninu a ovoce, třeba vás trápí dužina, která představuje odpad po odštavňování a která v lepším případě končí na kompostu. Dužina z mrkve se přitom dá zužitkovat, přičemž vzniknou tyto mrkvové housky. Kromě šťavnatosti takové vyšťavené mrkvi vlastně nic nechybí. A kdybyste odšťavňovač neměli, tak si prostě nastrouháte trochu mrkve, uberete tekutinu v receptu a upéct tyhle mrkvové housky můžete taky.
Konečně se dostávám k bodu, kdy musím kromě mrkve vyzdvihnout i jiné druhy zeleniny. Když to jde s mrkví, tak to samozřejmě půjde i s jinými zbytky po odšťavnění (nebo s jinou zeleninou před odšťavněním). U měkčích neodšťavněných druhů zeleniny možná bude potřeba opatrněji přilévat smetanu do těsta, aby nevznikla příliš řídká směs, ale jinak v záměně surovin nevidím problém.
Domácí veka nejen pro silvestrovskou oslavu
Domácí veka se mi do kuchyně nastěhovala až letos. Doposud začínala moje cesta za slavnostními obloženými chlebíčky běháním po pekárnách a sháněním dobré veky.
Před čtyřmi roky jsem tu napsala, že domácí rohlíky jsou hračka. A víte, co vám povím o vece? Domácí veka je ještě větší hračka. Těsto na veku má skoro stejné složení jako rohlíky, jenom odpadá práce se zamotáváním housek a rohlíků. Uděláte dva bochánky a hotovo.
Housky na hamburgery, které zůstanou dlouho vláčné
Housky na hamburgery musí splňovat asi tak milion požadavků, aby měla domácí příprava smysl. Musí být nadýchané, ale přesto pevné a dost velké, aby udržely několik šťavnatých vrstev obsahu. Musí zůstat po upečení měkké a vláčné aspoň dva dny, protože dělat se s nimi v den grilování může způsobit časově-organizační problém.
Pokud znáte, jak se chová kynuté těsto druhý a další den po upečení, tak tušíte, že už jen tento požadavek je sám o sobě značná výzva.
Housky na hamburgery musí mít taky krásnou, sytou barvu a lesklou, hladkou kůrku. Musí se dát na rozkrojené straně opéct, přičemž opečení by mělo znatelně zvýraznit jejich chuť. Musí mít natolik houbovitou střídku, aby vsákla většinu šťávy, kterou pustí maso a zelenina. Musí mít dobrou chuť samy o sobě a přitom nezastínit burger, který tu hraje hlavní roli. Ještě pořád si myslíte, že takový recept na housky na hamburgery vůbec existuje?
Dalo by se říct, že existuje. Dokonce se s vámi o tuto dokonalost podělím, ale varuju vás hned ve dvou věcech.
Skořicové šneky kynuté přes noc
Skořicové šneky zná a konzumuje celý sever Evropy. Nejvíc asi Švédové, kteří podle údajných statistik sní přes 300 skořicových šneků na osobu a rok. A to se započítávají pouze šneky prodané v kavárnách a pekárnách, domácí výrobky zcela unikly sledování.
Na skořicové šneky budete kromě skořice (logicky) potřebovat taky mouku, droždí, máslo, cukr a čas. Kynuté těsto, které tvoří základ pečiva, není nijak zvláštní, já bych ho klidně zařadila mezi ty obyčejnější. Ovšem sladká skořicová náplň mu dodává tu správnou chuť a zajímavost, a ještě ke všemu se tohle těsto výtečně hodí k nočnímu pomalému kynutí v lednici. Chlad a dostatek času mu podstatně zlepší chuť, přidá mu jemnost a vláčnost.
Pokud vás tedy studené a dlouhé kynutí zajímá a chcete si ho vyzkoušet, tohle je parádní příležitost. Vaše rodina se ráno vzbudí do vůně čerstvého pečiva, nevyjde z údivu, jak jste to mohli stihnout, a vy si pro sebe můžete nechat sladké tajemství, že zapnout troubu a přesunout do ní vykynuté pečivo z lednice vlastně ani nestojí za řeč.
Dýňové bagety se sýrem
Nelekněte se prosím názvu dýňové bagety. Moje rodina tvrdí, že to jsou ty nejlepší bagety, které doma pečeme. Já jim to nevymlouvám a o dýni se nijak zvlášť nezmiňuju a neupozorňuji na ni, protože když se tak nad tím zamyslím, jsou to vlastně jediné bagety, které dělám.
Důvod to má jednoduchý. Vzhledem k tomu, že jsem poslední dobou doma asi tak polovinu dní v roce, zatímco zbytek mi vždycky nějak záhadně vyjde na cestování, ještě jsem nenašla to správné tempo na laškování s chlebovým kváskem, domácím chlebem a celkově domácím pečivem. Jediné, s čím můžu počítat, pokud se mi náhodou zachce péct, je droždí. To se v lednici nebo v mrazáku najde vždycky.
Zelňáky, zelníky a zelné placky
Taky patříte mezi tu větší skupinu lidí, kteří milují zelné placky, zelňáky a zelníky ve všech podobách? Ani mé city nebyly této náklonnosti ušetřeny. Co se dá dělat; takovému nutkání je třeba občas podlehnout, stoupnout si do kuchyně a příslušnou vášeň náležitě zkonzumovat.
Možná si říkáte, proč píšu o zelí už teď, když je na krouhání a nakládání ještě čas. Inu, jak se to vezme. Pozdnější odrůdy zelí jsou skutečně lepší na kysání, neboť neobsahují tolik vody, jako odrůdy letní. A proto je lepší si čerstvé zelí na talíři užít už nyní, zatímco pozdější sklizeň přijde naložit do soli, kmínu a kameninového hrnce nebo soudku, aby bylo přes zimu dostatek vitamínů.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
