Porchetta – pečené vepřové maso inspirované Itálií
Kus voňavého, šťavnatého a měkkého pečeného vepřového masa by měl být pevnou součástí repertoáru každého kuchaře, který to s domácím vařením myslí vážně. Skvělou inspiraci v tomto směru poskytuje italská porchetta, která se vyslovuje porket-ta a do které se, jako do každé šarmantní Italky, kterýkoli strávník snadno a bezhlavě zamiluje. V tomto případě ovšem nutno počítat s tím, že láska to nebude nevinná a platonická, nýbrž že společné štěstí bude vášnivě zkonzumováno.
Myslím tedy, že takové záležitosti je třeba se blíž podívat na zoubek. Tím spíš, když jsme jako Češi národ milovníků vepřového masa. A ještě tím spíš, když je momentálně období domácích zabíjaček, takže s umaštěnou pusou si na ulici netrhnete ostudu. Proto dovolte, abych vás seznámila.
Porchetta je šťavnatá, aromatická vepřová pečínka s dobrým rodokmenem a původem ve střední Itálii. Na její chuti se podílí především česnek, rozmarýn a fenykl. Přivonění a ochutnávání se obvykle děje v měkké italské housce, aby to nebránilo romantickým procházkám městem za doprovodu libých slov a slastných vzdychů.
Domácí müsli tyčinky z pěti surovin
Zdravá strava se momentálně skloňuje ve všech pádech, takže k nim přidávám pádný pád osmý: domácí müsli tyčinky.
To je ta věc na svačinu, kterou si v obchodě koupíte vylepšenou o glukózo-fruktózový sirup, glukózový sirup, lecitin, palmový tuk nebo tukovou jakožečokoládovou nebo jakožejogurtovou polevu. Doma na tyhle věci klidně můžete zapomenout a držet se pěti základních surovin: vloček, oříšků, sušeného ovoce, medu a špetky soli.
Jsou věci, které nemá pro jejich výrobní složitost smysl dělat doma, například snídaňové cereálie typu corn flakes. Dále jsou věci, které má smysl dělat doma, protože míra vyžadované práce se pohybuje velmi nízko a kvalitativní úroveň výsledku velmi vysoko, například máslo. A do třetice jsou tu domácí müsli tyčinky se svou samostatnou kategorií.
Domácí müsli tyčinky jsou jednoduché na pohled, nenáročné na suroviny, vyžadující minimální množství práce, a přesto mě proklejete, až budete rukama ulepenýma od směsi připravené k zapečení strhávat utěrku z prstů a otvírat troubu zubama nebo nohama. Věřím ve vaši mírumilovnost a tak tu máte recept. Nemá smysl to víc protahovat a chodit kolem rozehřátého medu.
Játrová paštika v pěti snadných krocích
Játrová paštika se ve vyspělých kuchařských kruzích honosí pojmenováním pâté i parfait; vy ji ale klidně říkejte Májko, Majko nebo Mařenko. Jakmile poznáte, jak snadný je recept, bez váhání ji adoptujete do své rodiny a budete pro ni potřebovat nějaké familiérní pojmenování.
Požadavky má tahle játrová paštika jen tři: trochu jater, ideálně jemných kuřecích, kostku másla, a pak ještě 15 minut vašeho času. Vlastně taky kousek místa v lednici, protože k dokonalosti potřebuje i odležení v chladu.
Recept, který vám na játrovou paštiku dnes předkládám, je ryzí a čistý, abyste si s ním mohli dělat, co chcete. Je libo játrovou paštiku s armaňakem? Nebo paštiku s portským vínem a piniovými oříšky? Či snad dokonce domácí játrovou paštiku s tymiánem a brusinkovým želé? To všechno vám dnešní recept splní na počkání. Záleží jen na nabídce vašeho domácího baru, spíže, kredence nebo online shopu s dovozem potravin.
Pevně věřím, že už vaše fantazie pracuje naplno a že si představujete, koho si domů pozvete na játrovou paštiku. Kousek dobré paštiky skutečně dělá posezení s přáteli něčím výjimečným a přináší dojem okamžité domácí pohody.
Domácí rohlíky, housky a jiné drobné slané pečivo
Jsem si jistá, že vůbec nepochybujete o kouzlu rohlíků v naší stravě. Tím spíš, když jde o rohlíky obzvlášť vypečené, hutné tak akorát, aby neměly papírovou střídku a nechaly se rozkrojit a namazat máslem nebo pomazánkou. Ale protože takové aby v obchodě pohledal, měli byste mít v zásobě spolehlivý recept, jehož pomocí zachráníte nedělní večeři i páteční svačinu.
Náročnost na přípravu domácích rohlíků je zhruba jedna hodina – a z toho většinu zabere bezpracné kynutí těsta. Plus necelých dvacet minut pečení v troubě. Pokud tedy máte k dispozici asi tak hodinu a půl času, kdy se občas můžete pohybovat poblíž kuchyně, a pokud najdete v lednici kousek čerstvého droždí, nic by vás už nemělo zastavit. Jedině snad výmluvy na lenost, ale věřím, že ty jsou v současné době novoročních kuchařských předsevzetí poněkud tiché až nehlasné.
Ukážu vám dnes základy slaného kynutého pečiva a nastavím srovnávací laťku. Kde jinde než doma má člověk získat etalon pro zjištění, jak řemeslně zdatná je nejbližší pekárna? Pokud rohlíky neupeče líp než vy, stala se někde chyba. A věřte mi, moje recepty jsou sice fajn, ale dobrá pekárna by měla mít po ruce mnohem vydařenější kousky.
Aby to nebylo jen o domácích rohlíčkách, návdavkem připojuji několik dalších způsobů, jak jedno a to samé rohlíkové těsto zauzlovat do nejroztodivnějších tvarů, totiž pletýnek, kaiserek, růžiček, spirálek nebo buclatých rolek.