Vaječná jíška do polévky
Vaječná jíška sice představuje obměnu klasické jíšky, ale přidání vajíčka z ní udělá něco docela jiného. Místo zahuštění způsobí zaujetí.
Jíška vznikne, když se v rozpuštěném a zahřátém tuku nechá osmahnout mouka. Někdy jen chvilku, někdy déle, aby zrezla nebo zhnědla, ve všech případech se tak ale činí proto, aby jíška posléze zahustila nějakou polévku, šťávu nebo omáčku.
Jíška vůbec nedělá jídlo těžké a nestravitelné – těžké a nestravitelné ho dělá její nesprávná příprava nebo použití. Jídla s jíškou působí velmi elegantně, lehce a rozhodně nezatěžují trávicí soustavu, jak se o nich traduje. Pokud si o klasické jíšce chcete přečíst víc, zde jsem se o tom rozepsala velmi doširoka:
Vaječná jíška vypadá, jako kdyby se jednalo o to samé, jako by se původní recept na jíšku jen obohatil o vajíčko.
Čokoládové bábovičky a jednoduchá čokoládová poleva
Čokoládové bábovičky jsem chtěla zkusit už od té doby, co jsem si na ně pořídila formu. Jenomže vždycky se našlo něco důležitějšího, co dostalo v troubě přednost. Až teď, když jsem hledala něco pěkného na oslavu šestiletého výročí E-mailového klubu Kuchařky pro dceru, konečně přišly na svět.
Peču sladké nejvýš jednou týdně a i tak mám pocit, že to je až moc. Sladké pečení vnímám jenom jako nástavbu nad vařením běžného jídla, protože základem je se nejdřív hodnotně najíst, zatímco dezert je nepovinný přídavek. Ale teď je třeba slavit šestileté výročí, i když je to uprostřed týdne, takže vám láskyplně nabídnu tyhle čokoládové bábovičky i s naprosto snadnou čokoládovou polevou, kterou neváhám použít třeba i na velikonočního beránka. Budete se smát, jak je to s ní jednoduché.
Sýrová omáčka, která táhne, i když se netáhne
Krémová a hebká sýrová omáčka, sametová, svůdná, konejšivá a dokonalá… Koho by nechala chladným, dokud je horká? Já se roztékám blahem jako nahřátý sýr, sotva na ni pomyslím.
Když dovolíte, ráda bych s ní udělala pomyšlení i vám. Ona taková sýrová omáčka dovede u stolu kouzlit. Snadno dá zapomenout, že se pod ní skrývá vařená brokolice nebo jiný odmítaný zdroj živin zelené či jinak pochybné barvy.
S rozpuštěným sýrem je prostě všechno lepší a radostnější.
Teď už jen zbývá dodat, jak ji uvařit, aby nebyla plná sražených cucků sýra a s louží tuku na povrchu.
Zelená polévka jako vítání jara na Zelený čtvrtek
Zelená polévka z devatera (nebo jiného kouzelného počtu) bylin má za milou povinnost oznámit nám, že jaro přišlo a že ho můžeme srdečně uvítat.
Moje oblíbená Marie Úlehlová-Tilschová na toto téma napsala:
Na Zelený čtvrtek má se snísti i něco zeleného, aby nebolelo v krku. … Zde se již projevuje právě pro jarní svátky příznačná touha po čerstvé zeleni, jako symbolu probuzené přírody. Tak právě na Velikonoce se podle staré zkušenosti vařívala obyčejně po prvé zelená polévka z jarních bylinek, v Podkrkonoší hlavně z vopychu (libečku), jinde z opence, řebíčku, fialkového a jahodového listí.
Zelená polévka tedy sice časově spadá do období Velikonoc, ale tradičně patří k vítání jara na talíři a nesouvisí s křesťanskými zvyky. Proto tu právě dnes, na Zelený čtvrtek, pro vás jeden recept mám.
Lívance bez mouky – a skoro bez výčitek
Lívance bez mouky jsem doposud považovala za krok směrem k bezlepkovému vaření, za vykročení vstříc zdravější stravě a za snahu si věci v kuchyni zkomplikovat.
Ono totiž odmítnout pšeničnou mouku a nahradit ji moukou jinou nemusí vůbec skončit dobře. I když za tím stojí ty nejlepší úmysly.
- Různé mouky chutnají jinak.
- Různé mouky potřebují jiné množství tekutiny (obvykle větší). Na zadělání těsta té správné konzistence se proto musí změnit poměry surovin. Někdy nestačí jen přilít vodu nebo mléko, ale taky počítat s jiným množstvím vajec.
- Různé mouky mají různý podíl lepku. A lepek, byť odmítaný, je často jediný důvod, proč těsto drží nadýchané. Bez něj vznikají placky vhodné například jako obranné štíty.