Dvě vejce do skla
Asi hned namítnete, že do skla zcela jistě přijdou vejce tři, ale nenechte se mýlit. Tři vejce v tomhle skupenství zvládne sníst jen cvičený kulturista – ať už skutečný, nebo ten, kdo je kulturistou aspoň ve svých vlastních představách.
Je až s podivem, že vejce do skla, čili snídani hodnou prezidentů, dostanete málokde, a vaří si ji málokdo. Protože ji pokaždé připravuji se stopkami v rukou, neboť každá vteřina se počítá, moc dobře vím, že za deset minut od chvíle, kdy se pustíte do vaření, máte nádherné jídlo na stole.
Ale znáte to, jak to chodí s geniálně jednoduchými jídly: čím méně surovin a čím přímější postup, tím víc musíte vědět, co vlastně přesně děláte, abyste to nepokazili.
Plněné zelné listy: spařené a pařené
Když se řekne plněné zelné listy, člověka hned napadnou dvě věci: spousta času a spousta práce. Dovolím si to s tímto receptem trochu napravit: není to až taková spousta času a není to až taková spousta práce. Pochopitelně snědené je to za chvíli a v podstatě bez pracného pobízení.
Plněným zelným listům nesmírně sluší náplň z mletého vepřového masa. Ono to dává logiku, nepřekonatelná kombinace vepřo-knedlo-zelo se po vyjmutí knedlíku změní právě na vepřo a zelo. Tím se dá utnout jakákoli diskuze na téma, zda by jiné maso nebylo přece jenom lepší. Nebylo.
Mleté vepřové maso má ještě jednu výhodu. I když ho naplníte dovnitř zelných listů, tak je tepelně upravené, měkké a připravené k podávání velmi rychle, srovnatelně s kdejakou minutkou z pánve. V mém receptu stačí k uvaření plněných zelných listů asi tak 12 minut.
Krupicová kaše: poměry surovin a další rady k vylepšení
Krupicová kaše je pro někoho pochoutka za odměnu a pro jiného hrudkovitý třaslavý strašák. Naprosto to chápu; byť se jedná o jídlo ze dvou surovin, i tak se dá zkazit na několik vynalézavých způsobů.
Když se ale člověk dopracuje k hedvábné krémovitosti a správné hustotě a nenechá kaši bezdůvodně vychladnout a zatuhnout, takže výsledek pak na talíři působí elegantně a sám klouže do krku, jsem přesvědčená, že se veškeré ohlasy u stolu přikloní na tu správnou stranu a povzbudí diskuzi plnou sladkých vzpomínek na dětství.
Cestu za skvělou krupicovou kaší jsem vám proto vypsala v jednotlivých bodech a věřím, že si výsledek dokážete užít aspoň tak hlasitě a nadšeně, jako já a moje rodinná společnost.
Kuřecí křídla: měkká, křupavá, lepkavá a pikantní
Jakmile v kuchyni dojde na kuřecí křídla, jsem všechno, jen ne nenáročná. Pokud z nich mám mít u stolu radost, chci, aby křídla nabídla všechno tohle dohromady:
- Uvnitř měkoučké šťavnaté maso volně odpadávající od kosti, protože kostí a kostiček je tady vcelku dost a kdo se s tím má okusovat.
- Kůže, které je na tomto druhu masa požehnaně ze všech stran, musí být komplet vypečená, tenoučká, s občasnými puchýřky na důkaz, že líp už to nejde, a pochopitelně v rámci možností křupavá. Houbovité měkké kousky kůže považuju za nejedlé a za chybu při přípravě křídel.
- Marinádu na kuřecí křídla mám ráda pikantně výraznou a sladko-slanou, protože právě cukr způsobuje lepkavost křidýlek na povrchu a stojí za tím správným nespolečenským požitkem při jídle.
- A konečně mi dělá dobře, když si kuchař dá tu práci a křídla, která při nákupu vypadají jako třídílná harmonika s dvěma klouby, rozporcuje na jednotlivé části. Zahnutá křidýlka totiž jinak při jídle sahají až za ucho. Sice si za ucho občas nějaké věci strkám, třeba vlasy nebo brejle, ale ulepené kuřecí křídlo tam opravdu mít nechci.
Domácí termix
Jde vyrobit domácí termix? Jistěže ano. Termix obsahuje tepelně upravený čili termizovaný tvaroh. Nejjednodušší způsob, jak něco takového přibližně napodobit v domácích podmínkách, je uvařit nějaký horký krém, vmíchat do něj měkký tvaroh z vaničky a nechat všechno vychladnout.
Poměry si zapamatujete snadno. Na 250-300 g krému připadne jedna vanička tvarohu, jehož tučnost si zvolte dle libosti. Vanička váží obvykle 250 g, takže krém je vůči tvarohu zhruba v rovnováze.
Guacamole aneb etuda s avokádem
Když se řekne guacamole, tak se musí zároveň vyslovit taky slovo avokádo. Guacamole je totiž studená mexická omáčka z avokáda, kterou si lze velmi snadno zamilovat i v našich zeměpisných končinách – především v době, kdy jsou teploty tam i tady zhruba srovnatelné.
[Na okraj: V mexicko-španělské výslovnosti zní guacamole jako waka-mole, v americké angličtině zhruba jako guake-mouli.]
To vše vychází z předpokladu, že vezmete na milost avokádo. Jeho chuť je přinejmenším zvláštní; jako ovoce je měkké a málo šťavnaté asi tak jako banán, ale vypadá zeleně a nechutná vůbec sladce. Tahle jeho krémová konzistence a nevýrazná chuť ho předurčuje k tomu, aby posloužilo jako čisté kuchařské malířské plátno. Jíst ho jen tak samotné moc nejde; to si raději zakousněte zmíněný banán.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
