Vajíčková pomazánka, která přichází s koledou
Kdy jindy přijde vajíčková pomazánka vhod, když ne po Velikonocích? To vám můžu říct naprosto přesně. Vajíčková pomazánka přijde vhod kdykoli během roku.
Nicméně mi to stejně nedá a přidám se do zástupu těch, kdo vás v týdnu po Velikonočním pondělí potřebují oblažit projevem čiré originality a naservírovat vám – na nějakém dobrém chlebu – vajíčkovou pomazánku z vařených vajec.
Protože recept je to zcela prostý a čítá jen čtyři suroviny, z nichž jedna je sůl, ráda bych ho ještě opepřila krátkou úvahou o tom, jak tyto suroviny smíchat dohromady, aby vznikla pomazánka věrohodně nadýchaná a vaječně hebká. V kuchyni vždycky platilo, platí a bude platit, že nezáleží jen na tom, co se dává dohromady, ale jak se to dává dohromady a s jakou láskou se k tomu přistupuje.
Mrkvové housky s výhodou
Tyhle mrkvové housky svedou několik kouzel.
Tak například: znáte ten pocit, když z trouby vytáhnete čerstvé nadýchané pečivo, načež si o pár hodin později povzdychnete, že jste ho asi neměli sníst tolik? Mrkev sice neumí omezit nutkání k další a další konzumaci, ale aspoň trochu tlumí výčitky svědomí. Jako každá zelenina.
Anebo: pokud doma odšťavňujete zeleninu a ovoce, třeba vás trápí dužina, která představuje odpad po odštavňování a která v lepším případě končí na kompostu. Dužina z mrkve se přitom dá zužitkovat, přičemž vzniknou tyto mrkvové housky. Kromě šťavnatosti takové vyšťavené mrkvi vlastně nic nechybí. A kdybyste odšťavňovač neměli, tak si prostě nastrouháte trochu mrkve, uberete tekutinu v receptu a upéct tyhle mrkvové housky můžete taky.
Konečně se dostávám k bodu, kdy musím kromě mrkve vyzdvihnout i jiné druhy zeleniny. Když to jde s mrkví, tak to samozřejmě půjde i s jinými zbytky po odšťavnění (nebo s jinou zeleninou před odšťavněním). U měkčích neodšťavněných druhů zeleniny možná bude potřeba opatrněji přilévat smetanu do těsta, aby nevznikla příliš řídká směs, ale jinak v záměně surovin nevidím problém.
Jarní úklid v kuchyni – krok za krokem, šuplík za šuplíkem
Jarní úklid v kuchyni si nemusíte naordinovat zrovna teď, když začíná jaro. Klidně tuto metodu použijte kdykoli během roku, když budete mít pocit, že čistota, uspořádání a množství věcí a potravin ve vaší kuchyni přestalo odpovídat standardům, které od sebe a své kuchyně vyžadujete.
A proč o tom píšu právě teď, když začalo jaro? Tak například proto, že přibývající doba slunečního svitu vlévá sílu do žil, takže se temnější stránky kuchařského života mohou prosvětlit tak nějak samy od sebe, vlivem přirozeného běhu věcí.
Anebo taky proto, že v této době, kdy je naordinovaný povinný pobyt doma, dostává kuchyně jako klíčová místnost docela zabrat. Je stále v provozu a vyskytuje se v ní víc kuchařského, pomocného a strávnického osazenstva, takže uspořádání a uložení věcí se z organizovaného systému může nenápadně den za dnem, lžičku za lžičkou, měnit v plíživý chaos.
Kedlubnová polévka, vhodná nejen pro vítání jara
Kedlubnová polévka, kedlubnové zelí nebo pečená kedlubna? Ještě před několika lety to pro mě byly nemyslitelné kuchařské kousky.
Proč by se kedlubna měla jíst jinak než čerstvá? Co tak mimořádného se musí člověku odehrávat v hlavě, aby vložil kedlubnu do hrnce nebo do pekáče?
Teď už vím, že takový člověk třeba myslí na to, že v teple vynikne nasládlá chuť kedlubny, maličko se potlačí její pikantní štiplavost a docela hezky se ztratí případná dřevnatost. Tahle kráska z jarního a letního záhonu (a gigant ze záhonu zimního) prostě občas sklony k tvrdohlavosti má, tak proč si to nepřiznat a nevypořádat se s tím důstojně.
Nadýchaný koláč s brokolicí
Tenhle koláč s brokolicí vám naservíruju hezky zatepla a nebudu to moc protahovat, protože tady jsou všechna slova zbytečná.
Jedná se o koláč, který skoro ani koláčem není, neboť mu chybí spodní vrstva těsta. Do koláčové formy se pouze nalije směs ricotty, vajec a strouhaného sýra, na povrchu se ozdobí brokolicí a máslovou strouhankou a upeče.
Je to přesně tak jednoduché, jak to zní. Ricotta v horké troubě parádně zpevní, sýr tomu dodá chuť i trochu vážnosti a brokolice… tu si klidně vyměňte za jinou zeleninu, pokud chcete.
Makarony se sýrem na ten nejjednodušší způsob
Makarony se sýrem nepovažujte prosím za těstoviny smíchané se sýrovou omáčkou a pro větší efekt a dalekosáhlejší úspěch zapečené.
Kdepak.
Tady může jít o jídlo poněkud jiného kalibru. Vzdor všem předpokladům a doporučením se těstoviny mohou nasypat do pekáčku zcela nepředvařené. Tedy suché a tvrdé. Podmínka je, že se zalijí takovým množstvím tekutiny, aby ji kompletně nasákly, než změknou.
A co je na tom všem nejlepší – v receptu se dále může nacházet tak nehorázné množství sýra, že spíš než makarony se sýrem by se jídlo mělo jmenovat sýr s makarony. Když jsou ještě těstoviny v suchém stavu, sýr klidně váží dvakrát tolik, co ony.
Abych tuto představu nějak shrnula: do pekáčku se nasypou suché těstoviny, přidá se strouhaný sýr a to se zalije směsí mléka a zakysané smetany. Peče se nejprve zakryté, aby těstoviny dostaly šanci změknout, a následně odkryté, aby sýr měl možnost zezlátnout. Tak jednoduché to je. Pokud ještě přemýšlíte, jaký dárek si nadělit k nadcházejícímu MDŽ, tohle by možná nemusel být špatný nápad.
Tortilla wrap ze sociálních sítí
Proč tu mám další článek na téma tortilla wrap, když jsem o závitku z tortillových placek psala v podstatě přesně před rokem? Tehdy jsem dokonce troufale naznačila, že se jedná o vítězství kuchyně nad karanténou.
To ještě nebyla karanténa dost chytrá a teprve se nacházela v plenkách, takže se tortillový wrap dočkal mnoha opakování v mnoha uzavřených domácnostech.
Proč? Protože je rozmanitý a dovede být pokaždé jiný. Protože se do něj dá upotřebit, co je zrovna po ruce. Protože je lehký, snadný, dalo by se říct, že i zdravý, neboť se do něj vejde spousta zeleniny.
Polévka s lososem, zvaná též lohikeitto
Víte, jak se liší polévka s lososem a lososová polévka? Je mezi nimi vůbec nějaký rozdíl? Já bych řekla, že zásadní, a beru si tentokrát za cíl vám to názorně ukázat na finské polévce s lososem, jejíž libozvučný název lohikeitto se už dostal do mezinárodního kuchařského esperanta.
Jakákoli rybí polévka, ani to nemusí být polévka lososová, je pro mě polévka s nezaměnitelnou rybí chutí. Polévka, kterou ne každý je ochoten pozvat si do svého talíře, protože… protože to chutná po rybě.
Oproti tomu je lohikeitto pouze polévka s lososem, přesněji zeleninová smetanová polévka s kousky lososa, takže má svou vlastní zeleninovou chuť, která vůbec nevznikla za přispění rybího masa. Kousky lososa se do ní dostanou až na úplně samotný závěr, takže v ní plavou jako ostrůvky zajímavých rybích zážitků v jinak poklidném polévkovém moři.