Zapečená pomazánka s mrkví
Znáte klasickou pomazánku z nastrouhaného sýra, majonézy a česneku, která se vyskytuje především v silvestrovském a jiném společenském domácím občerstvení? Prima. Tak si ji představte ještě o tři stupně vylepšenou.
Zní to odvážně, vylepšovat něco, co funguje desetiletí a co zná 90 procent českých domácností. Ale jde to. Když:
- pomazánku odlehčíte nastrouhanou mrkví (první krok výš),
- namažete na pečivo a zapečete v troubě (druhý krok výš) a
- navíc zapomenete na malé jednohubky, ale prostě pomazánku natřete na běžné krajíce pečiva (třetí krok výš), dosáhnete hned několika opakování v témž týdnu a upíšete si ruku, až budete rozdávat recept.
Mangold a jeho parta
Mangold je půvabná letní zelenina, kterou si můžete v kuchyni užít skoro stejně jako vzrostlý špenát. Chutná podobně, má podobné uplatnění a podobná pravidla pro přípravu. Protože stonky mohou mít bílou, žlutou i červenou barvu, oči se vám díky němu snadno rozzáří ještě dlouho předtím, než ho naservírujete na talíř.
Sezóna mangoldu začíná koncem května a končí zhruba v září, ale někdy se dá sehnat i později. Čili pokud jste si ho ještě nikdy nepustili do kuchyně, teď je ten nejlepší čas začít o tom aspoň uvažovat.
Kupte si svazek listů, které jsou lesklé, pevné, syté a křehké, čili nikoli zavadlé nebo zažlouté, a zdůvodněte si to třeba tím, že mangold vzhledem k obsahu výživných látek a antioxidantů prodlužuje a upevňuje zdraví.
Zeleninové placičky, špalíčky a jiná havěť
Zeleninové placičky dovedou posloužit mnoha vyšším záměrům: umí přimět děti i dospělé, aby snědli svůj denní příděl zeleniny. Jsou vcelku dobrým a lehkým uždibovacím občerstvením k večernímu posezení u filmu. Lze si s nimi užít sezónní záplavu zeleniny. Splňují záměr mít večeři za půl hodiny na stole s minimem námahy. Zbytky se dají druhý den zabalit ke svačině. A taky bych měla dodat, že chutnají fakt dobře.
Recept na tyto pečené zeleninové placičky či špalíčky je tak univerzální, že ho budete chtít používat znovu a znovu, pokaždé s jiným druhem zeleniny. Můžete vzít zeleninu čerstvou, ale taky klidně uvařenou nebo pečenou z předchozího dne, což znamená, že reinkarnujete nechtěné (nebo dobře plánované) zbytky do úplně nového jídla.
Seznam surovin se dá napsat na malý kousek papíru: strouhanka, vajíčko, cibule, zelenina, sůl, něco na dochucení – tedy koření, bylinky, sýr, případně česnek. Prostě jaké si je uděláte, takové je budete mít.
Nejlepší na tom všem je, že pokud máte doma robota se sekacím nástavcem alias dvojitým ostřím, uděláte zeleninovou směs na placičky v něm, aniž byste si zašpinili ruce nebo ustrouhli kus nehtu.
Hummus a kouzla s ním
Hummus se díky velké vlně zájmu o luštěniny a vegetariánská jídla stal dostatečně populárním jídlem i v tuzemských gastronomických vodách, abych ho mohla bez nějakého velkého naparování publikovat i na těchto stránkách.
Pokud jste slovo hummus nikdy neslyšeli a nevíte, o co jde, představte si ho jako skvěle ochucenou pomazánku z rozmixované vařené cizrny. Hummus se však nemaže na chleba, ale spíš se v něm kousky pečiva typu pita chleba namáčejí, případně se v něm dají skvěle koupat kousky čerstvé zeleniny.
Kromě chuti a snadné přípravy je na hummusu obzvlášť chvályhodné, že jak pečivu, tak i zelenině při namáčení několikanásobně zvyšuje výživovou hodnotu a vcelku uspokojivě uspokojuje hlad.
Když si koupíte konzervovanou cizrnu, za pět minut nemáte v kuchyni co dělat (a za dalších pět minut nemáte co dělat ani u stolu, ale to už je ta část příběhu, o které se ve slušně vychované společnosti a na slušném blogu obvykle mlčí).
Ale jak asi tušíte, i docela obyčejná jídla se dají vylepšit nevídaným způsobem, když si o nich člověk něco zjistí a trochu upraví postup přípravy. Takže tady je pár postřehů z kuchařského života horních deseti procent lidí, kteří si vaří nejlíp.
Recept na filé v mléčném pórku
Všichni víme, jak je důležité na jídelníček zařazovat ryby, a všichni hřešíme na to, že si je dáme někde mimo domov, protože kdo se s nimi má v první řadě shánět, že. Neznám příliš mnoho obchodů v mém okolí, kde by se dala sehnat čerstvá sladkovodní nebo mořská ryba. Obvykle to skončí u mraženého filé.
Velkou naději upínám k nově vznikajícím rybárnám, ale přesto je nabídka ryb podle mého názoru poměrně tristní. Losos za poslední dva roky mimořádně stoupnul na ceně a stal se tak v podstatě nedostupný, sladkovodní ryby aby pohledal a mořské se dají najít a sehnat především mražené.
Na téma mražené ryby v kuchyni jsem už tady na blogu jednou psala. Rozhodně nemá smysl je zatracovat a rozhodně se dají použít i bez předchozího rozmražení, čímž šetří cenný čas na přípravu večeře. A to ani nemluvím o tom, že člověk na dnešní večeři nemusí myslet už včera.
Jakmile vyzkoušíte pár značek, časem snadno přijdete na to, která vám vyhovuje, která nepouští víc vody než je váha rybího masa a která nepřipomíná slisované piliny. I když se to v dnešní době zdá skoro nemožné, v mrazicích pultech se dají najít opravdové poklady a stojí za to si je občas pustit na talíř.
Čočka na kyselo – fantastický výsledek zaručen
Čočka na kyselo je jídlo tak primitivní a prosté, že se na něj často pod dojmem moderních receptů zapomíná. Přitom je krásným zpestřením doby postní, tedy období protknutého odříkáním. Ovšem vůbec nemám na mysli odříkání ve smyslu odstrčeného talíře doprovozeného slovy “tohle já jíst nebudu.” O tuhle čočku budou vaši blízcí škemrat.
Recept na čočku na kyselo má dvě jednoduché fáze. V první uvaříte čočku doměkka, v té druhé ji zahustíte jíškou a dokyselíte octem.
Pravdou je, že i v tak jednoduché posloupnosti kuchařských činností se mohou vyskytnout neuvážené chyby, které vedou k neblahým vzpomínkám na školní, závodní nebo i maminčinu jídelnu. Dokonce si myslím, že šedivé čočkové cosi by mohlo být dokonalým symbolem vězeňské stravy. Případně by taková nevydařená čočka na kyselo mohla být použita při stavbě babylonské věže místo malty, jak je zmíněno v jedné staré povídce.
Pokud jste po všech těch nezdarech zatoužili po jídle, které má živou barvu, chutná nerozvařeně a čistě, tak čtěte dál. Jinak si na čočku skočte tam, co obvykle.
Trocha lásky
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
