Často dostávám dva dotazy na téma děti v kuchyni. První zní, zda někdy napíšu kuchařku jídel vhodných pro malé děti, a ten druhý se týká dětských pomocníků v kuchyni.
Na první dotaz je odpověď jednoduchá. Myslím, že takovou knížku nenapíšu. Pro děti není třeba vymýšlet žádné zvláštní recepty, kupovat kvůli nim jiné suroviny nebo účelové nádobí. Zásada zní: nepodlehnout dojmu, že dětské jídlo je raketová věda, protože není.
Děti u stolu
Když malé děti přecházejí na příkrmy, vždycky to začíná ovocem a zeleninou. Jablečné pyré, mrkvové pyré, jablečno-mrkvové pyré. Povařit suroviny v trošce vody a nakonec je rozmixovat zvládne úplně každý a není k tomu potřeba žádný recept.
Postupně dětem do mističky přibývají další vařené suroviny (nové druhy zeleniny a ovoce, brambory, rýže, obiloviny, masové vývary, posléze i kousíčky masa, mléčné produkty, luštěniny, vejce). Vždycky podle zásady jen jedna nová věc najednou, aby se včas rozpoznaly nesnášenlivosti nebo alergie.
Postupem času se taky zvětšuje se hrubost rozmixování, až to skončí u pouhého rozšťouchání vidličkou. Pořád jde ale v podstatě o vařené, nesolené jídlo.
Samozřejmě se dají vést diskuze o tom, ve kterém měsíci lze do dětského jídelníčku přidat kterou surovinu, udělat si názor na to, kdy a jak řešit lepek nebo laktózu, ale to je z velkého přemýšlení u sporáku asi tak všechno.
Následně není problém přejít k dalším tepelným úpravám, tak jak jdou za sebou v pořadí podle intenzity chuti: zadělávání, dušení, opékání a pečení, s přivřením oka a úplně nakonec v dostatečném věku dítěte i smažení. Vtipné na tom je, že když tyhle techniky máte plně v malíku, nebudete potřebovat velké množství soli ani koření a přesto bude mít jídlo dostatečně plnou a hlubokou chuť.
Vařit pro děti neznamená, že je třeba produkovat mdlá a nevýrazná jídla.
Dospěláci si samozřejmě můžou jídlo na talíři ještě trochu dosolit, ale žádné stavění se na hlavu, že to nemá chuť, se nekoná.
Děti v kuchyni
Na druhý dotaz, jak zapojovat děti do vaření a jak je postupně vést k samostatnosti v kuchyni, bych potřebovala celou knihu. Možná z toho jednou vznikne malý internetový projekt. Možná. Jednou.
Děti zvládnou v kuchyni v skoro totéž, co dospělí, pokud k tomu mají správné vedení a vhodný návod.
Děti baví seznamovat se s obyčejnými surovinami, základními technikami, dospěláckými jídly, protože i ty nejzákladnější věci jsou pro ně stále ještě nové. Zajímá je, jak uvařit jednoduchou polévku, jak udělat vaječnou omeletu nebo pomazánku na chleba, jak upéct kamarádům muffiny.
Zvířátka z toustového chleba, muchomůrky z rajčat a mašinky z okurek se možná hodí na dětskou oslavu, ale jako výbava do budoucího pubertálního a dospěláckého života nestačí ani omylem. Děti touží po tom, aby se vyrovnaly dospělým a leckdy i dospěláky překvapily. Děti chtějí vařit normální jídlo, ne dětinské jídlo.
Nám jako rodičům proto jen tak lehce nedojdou nápady. Stačí vzít jednoduché jídlo a postarat se o to, že když se do něj pustíme s dítětem, proběhne tento experiment bez nehod a úrazů. Taky musíme myslet na to, abychom dětem vaření neznechutili otravnými a dlouhými činnostmi, jako je škrábání brambor pro celou rodinu.
Výukový styl přines!, podej!, oloupej! vede k tomu, že když rodiče jednoho dne vytáhnou paty z domu a děti dostanou nápad něco si samy uvařit, skončí to nejspíš velkým hubováním a slzičkami, neboť to pravděpodobně vůbec nedopadne dobře.
Takže jak zapojovat děti do vaření a jak je učit důležité věci?
Co nejdřív a co může počkat?
Jak a co učit děti v kuchyni?
Kam to patří
Kdo sám neudrží pořádek při vaření a vládne mu v kuchyni chaos, nemůže se pak zlobit na děti, že to po nich v kuchyni vypadá jako po boji. Těžko můžou děti umět něco, co nikdy neviděly.
S opravdu malými dětmi hrajte zpočátku hru „Kam to patří?” Začněte ve chvíli, kdy uklízíte umyté nádobí. U kolika věcí uhádnou, do které skříňky nebo do jakého šuplíku patří? Radovat se můžete z každé správně zařazené metličky a pokličky.
Později přejděte na složitější úroveň a hraje tuto hru i při přípravě jídla. Kam patří špinavá miska od těsta? Nápověda: není to do dřezu :-). A pokud ano, tak jen na pár vteřin. Kdo si zaskládá dřez špinavým nádobím, nemá kam slít v pokročilé fázi přípravy jídla třeba brambory.
Touto fází hry jednoduše naučíte držet i menší děti kuchyň pod kontrolou v průběhu vaření. Nakonec přijde závěrečný stupeň hry, což je úklid po vaření a po jídle ze stolu. Vaření nekončí usednutím ke stolu, ale uklizenou kuchyní po jídle.
Pokud sami s organizací kuchyňských činností bojujete a máte pocit, že nebudete dětem dobrým příkladem, mám tu na blogu dva starší články, které vám pomůžou se trochu usměrnit:
A teď už k učení dětí při samotné přípravě jídla. Je jedno, v jakém věku dítěte s učením začínáte, následujících pět úrovní má svou logiku a provázanost a dává smysl jednotlivé úrovně nepřeskakovat.
1. úroveň
Zpočátku nepustíte děti k žádné tepelné úpravě, ale ukážete jim spoustu přípravných činností: třeba jak se umývá zelenina, pere salát, jak se míchá těsto, maže pomazánka na chleba, jak se škrábe, strouhá, krájí na plátky.
Jelikož na tyto činnosti obvykle bývá vyhrazená jedna určitá část linky, děti si to s ní spojí automaticky, až se do něčeho pustí samy bez vašeho dozoru. Nemusíte se pak bát, že je napadne krájet na varné desce nebo na dřezu.
Hlavně to prosím s požadavky na děti nepřežeňte. Nenechte je strouhat mrkev na salát pro celou rodinu. Stačí, když zvládnou nastrouhat jednu nebo dvě porce. Nenechte radost z nové činnosti a z objevování umřít na objemové požadavky, nudu a pracnost.
Tady je pár nápadů do začátku, jaká jídla by se dětem mohla do dalšího samostatného života hodit. Jídla, o kterých jsem už na blogu psala, jsou rozklikávací a dovedou vás na příslušný recept:
- tvarohová pomazánka
- sýrová pomazánka
- tzatziki
- čajové sendviče – máslo, okurka, sůl
- zeleninové špalíčky s omáčkou k namáčení
- svačinové špízy
- salát a jednoduchá zálivka
- mrkvový salát
- tortiloví šneci
- ovocný salát
- jogurtový pohár
Nezapomeňte děti učit správné technice krájení hned od začátku. Není třeba se bát ostrého nože (u dětí nožíku). Na tupý nůž se musí hodně tlačit, aby něco ukrojil, takže případná zranění z krájení jsou mnohem horší. Trénujte děti v tom, jak mají schovat prstíky přidržující ruky a jak vést nůž po druhém článku prstů. Víc o tom zde: Jak krájet.
2. úroveň
První tepelná úprava, kterou děti bez problému zvládnou, jsou jídla z pánve. Nemohou se tedy opařit vodou nebo na sebe zvrhnout hrnec horkého jídla, nanejvýš se dotknou rozehřáté pánvičky. Díky tomu je nenásilně povedete k opatrnosti v blízkosti horké plotýnky.
Naučte děti, jak se zapíná sporák, nedovolte jim rozehřívat plotýnku na nejvyšší výkon. Vařte na přední řadě plotýnek, zadní by byla pro děti příliš nedosažitelná a nepohodlná.
Nápady na jídla pro tuto úroveň:
- míchaná vajíčka
- vaječná omeleta
- lívanečky
- palačinky
- chudí rytíři
- obrácené sýrové topinky
- placičky ze zeleniny
- placičky z brambor
- bramboráky
- quesadilla
- kuřecí „čína“ (ta už potřebuje víc rozehřátou plotýnku, takže k ní přistupte, až si budete jisti, že děti mají pánvičku pod kontrolou)
3. úroveň
V dalším kroku, jak děti rostou a učí se, můžete přistoupit i k vaření ve vodě a s vodou.
Přizpůsobte postup jídla tak, aby děti nemusely slívat hrnec s horkým obsahem, ale aby mohly nechat hrnec na plotýnce a jen si vylovit děrovanou lžící nebo cedníkem uvařené suroviny. Případně vybírejte jídla, u kterých se tekutina neslívá vůbec, protože se stane součástí jídla.
Můžete děti učit například tato jídla:
- ovesná kaše
- vejce natvrdo, naměkko a nahniličku
- brambory na loupačku
- šťouchané brambory
- blanšírovaná zelenina, následně upravená v pánvičce na másle
- dušená rýže
- rýžový pilaf
- kuskus (ten lze připravit i s méně než vroucí vodou, jen mu to bude o pár minut déle trvat, než změkne)
- těstoviny (2-3 druhy)
- minestronka (rychlá zeleninová polévka)
- bramboračka
- masové kuličky v rajské omáčce
- kuřecí perkelt
- přírodní řízky
- jablečný kompot
- pudinkový pohár
- čokoládová omáčka
Na rozdíl od přípravy jídla v pánvi je pro děti bezpečnější, když mají hrnec s horkou vodou nebo s horkou tekutinou umístěný na zadní plotýnce, i kdyby si měly kvůli tomu přisunout stoličku ke sporáku. Pokud by se hrnec převrátil, zvrhne se nejprve na plotýnku a nikoli dětem na tělo. U dušených jídel to klidně může znamenat, že opečení základu v hrnci proběhne na přední plotýnce a následné dušení na zadní.
4. úroveň
Pokud už jsou na to děti dost velké, dovedou se naučit pracovat s horkou troubou. Nejzajímavější jsou pro ně sladká jídla, takže si můžete zábavu v kuchyni zpestřit i použitím metličky, robota a mixéru.
Pár jídel do začátku:
- zapečené tousty
- pečené brambory
- plněné pečené brambory
- klobásy pečené na roštu
- snadná pečená kuřecí stehna nebo paličky
- řízky z trouby
- krkovice z trouby
- slané muffiny
- sladké mufiiny
- taštičky z listového těsta
- sušenky čokoládové, ovesné, popraskané
- sušenky vykrajované, čili cukroví
- čokoládová buchta s polevou
- ovocný krambl
- krémové zeleninové polévky (využití mixéru nebo ponorného mixéru)
- hummus
- pesto – omáčka na těstoviny
- ovocný koktejl
- domácí zmrzlina
Ukažte dětem, jak opatrně otevírat horkou troubu a jak stát bezpečně vedle ní – nikoli hlavou nad ní. To proto, aby je neopařila pára z jídla. Nové trouby těsní tak dobře, že závan horkého vlhkého vzduchu je při otevření opravdu silný. Též je naučte, kde máte chňapky a jak s jejich pomocí bezpečně vytáhnout plech nebo pekáček. Samozřejmě taky dětem ukažte, kam ho můžou položit, aby nezničily linku.
U čištění kuchyňského robota nezapomeňte děti naučit, že se tyto přístroje zásadně nerozebírají a nesnímají se z nich sekací nože, dokud nejsou vytažené ze zásuvky. Ruka je totiž při držení robota v poloze, aby měla spínací tlačítka na dosah, takže není problém je nechtěně zmáčknout.
5. úroveň
Když se zamyslíte nad tím, co už děti na začátku této fáze umí, jsou to skoro všechny tepelné úpravy: zvládnou vaření, dušení, opékání i pečení. Na smažení je vždycky času dost, rozehřátý tuk je pro děti podle mě příliš horký a nestojí za případné riziko.
Raději je naučte, jak připravit jídlo, které má víc součástí a jak je zvládnout nachystat najednou, aby všechno bylo hotové ve správný okamžik. Ukažte jim, jak plánujete a vaříte tříchodový nedělní oběd, jak zvládáte pohoštění pro návštěvu, jak je důležité mít toho co nejvíc připraveno předem – nejen jídlo, ale i stůl – a v době návštěvy jen zlehka dokončovat.
Co se týká ostatních kuchyňských přístrojů a postupů, můžete přidat i využití mrazáku a mikrovlnky. Také lze pokračovat ukázkami různých sladkých a kynutých těst. Sladká jídla sice nejsou důležitá pro život, ale zato jsou důležitá pro radost.
Udělejte si s dětmi například:
- grissini (slané tyčinky)
- kynuté vafle z vaflovače
- domácí rohlíky
- třená bábovka
- ovocný led
- piškotový nahatý dort
- dort Pavlova
- nedělní menu:
- jednoduchý vývar, nudle
- pomalu pečená kachna nebo pomalu pečená svíčková
- knedlíky z mikrovlnky
Pokud tohle všechno s dětmi zvládnete, budou z nich bezproblémoví a sebevědomí samostatní jedinci v kuchyni s hezkým vztahem k vaření. Odpovědnost za vlastní jídlo nebudou muset nechávat na potravinových koncernech.
Milá Flo, naše děti už vylétly z hnízda, ale mohu potvrdit, že pokud je pustíme od malička k přípravě jídla, budou si ho nejen vážit a slušně se k němu chovat, ale hlavně si ho budou sami připravovat i ve svých domácnostech. Tenhle článek tedy nevyužiji, ale uložím si ho na později pro vnoučata, díky za něj.
Krásný den,
pro nás hodně aktuální článek… Máme 18 měsíčního pomocníka, který ví přesně, kde máme hrnce, prkýnka, některé suroviny, ale hlavně myčku! To je úžasné místo, když je plná, uklízí, klidně i ještě neumyté nádobí. Když prázdná, celou ji rozebere a jasně ukazuje, že je nevyužitá a mám ji naplnit. Čeho se hodně bojím, to je nechat ho stát u linky na židli. Chystáme se objednat učící věž. A začneme naplno společně vařit 🙂 Nemáte vychytávku? Máme indukční varnou desku, tak se budu určitě bát poškrábání od malého pomocníčka…
Pěkný den 🙂
Milá Flo,
mám dva vnuky a návod na to, jak se chovat v kuchyni je výborný nápad.
Díky za něj.
Milá Flo,
Tiež mi už deti vyleteli z hniezda a tiež som ich nenaučila variť …
Tento dnešný článok preposielam v rodine tam, kde ešte deti sů.
A sama sa pripravím na synovcov a neterky…
Srdečná vďaka , tież prajem krásne májové dni.
Ahoj Flo, to je moc hezký článek a jde jako na zavolanou. Děti mám akorát ve věku, kdy chtějí pomáhat, opatrnými krůčky začínáme, ale asi bychom zvládli (a hlavně děti by zvládly) mnohem víc úkonů, kdybych měla tu odvahu je k nim pustit. Zrovna předevčírem se děti hromadně seznamovaly s nožíkem a krájením ředkviček, a nevím, jestli jsem byla víc nervózní já (což bych očekávala), nebo paradoxně tatínek ;-). V každém případě moc děkuji za „manuál“, ty jednotlivé kroky (levely 😉 ) mají logiku. Marcela P.S.: Jinak u nás se děti (hlavně nejstarší dcera) už celkem dlouhou dobu systematicky ptají, z čeho je co uvařené nebo vyrobené, takže receptury budou mít zvládnuté na jedničku ;-).
A jak máte staré děti? To systematické ptaní na suroviny máme doma tak půl roku také.(cca od 5 let). Asi zavedeme systematicky – úroveň jedna.
Jen to má velkou nevýhodu, že děti většinou na linku dosáhnout nejlépe tak v úrovni hrudníku. Nebo i výš. Takže musí stoličku, která se musí při jednotlivých činnostech přenášet…jako mytí surovin, krájení, vyndání něčeho ze šuplíku, umytí nádobí, nebo strčení do myčky.. apod. (a ještě se plete i dospělým;)). Nevím jak to vyřešit. Dát jim vše připravené na stůl (třeba aby jen krájeli) zase je moc „osekané“. Jen at si ten nožik, vařečku vyndají i opláchnou a uklidí, to samé prkénko.
Nebyl by nějaký tip? 😉
Jsem už taky babičkou, ale manžel a oba jeho bratři umí vařit,zavařovat,dělat marmeládu,čalamádu, zelí jako má manžel nenajdete.To samé u obou děcek(dcera a syn)
jeden vnuk a 3 vnučky dělají totéž.Přiznávám že já, jak se říká NEUMĚLA UVAŘIT ANI VEJCE.Co jsme se najedli pečeného bůčku a buřtů!Ale člověk se naučí a dnes exceluji-jak říkají vnoučata.Přeji příjemný den s chutí do vaření!!
Ono vůbec ukazovat od malička dětem práci – „jak se pracuje“ je základ, aby se dětem pracovat chtělo – dělaly něco, za čím je vidět výsledek ….. Stačí to dělat chytře – od malinka – koukej !, skus si to !, přidrž mi to !, kdo dřív ! skus to sám ! Začnou to dělat samy. Mně se to u všech dětí vyplatilo, od práce je musím spíš honit 🙂 Práce v nich kromě zručnosti rozvíjí výdrž, logické myšlení, pokoru i zkušenost, že frajeřinka, nedůslednost, přílišný spěch atd se nevyplácí.
Nejmladší, kterému je skoro 20 se učil sám vařit možná od 10 let a už dva roky mi pomáhá v kuchyni zájezdní restaurace – minutky zvládá s větším klidem než já a žadoní – nauč mě nějaký hotovky ! …. Včera sám, aniž bych mu něco řekl, odmrazil mrazáky a „vyrežákoval“ kuchyň… A to studuje elektrotechniku 🙂
Ahoj Flo,
Zacinam s dvoulatakem, diky za navod! Zatim jsme zvladli tvoji slehackovou babovku, samozrejme o peceni jsem se postarala ja. Tak se radsi vratime na zacatek ????.
Pekny den,
Hanka
Děkuji za výživný článek, určitě využiji. Vzhledem k tomu, že máme doma čtyři syny a mám strach aby nás jednou jak se říká nesnědli, tak bude určitě fajn je naučit, ať si umí jídlo udělat sami, když máma zrovna nebude doma. K přípravě jídla tak budou mít jiný vztah a budou si více vážit i mé práce. Zatím dva starší (6 a 8 let) pomáhají při pečení cukroví a pečení buchet, sušenek, krájení zeleniny, ale proč je nenaučit více. Díky za tipy. Pěkné dny
Mňa zapájali starká a mama do varenia od malička a aj keď som potom v puberte hlavne s mamou nechcela variť, lebo mi dávala stále tie isté inštrukcie o tom, čo som už dávno vedela. Napr. prášok do pečiva do múky, poriadne to miešaj, a keď som povedala, že to predsa viem – „tudom“ po maďarsky, tak posmešne zopakovala „túúúdom!“. Ale varenie ma bavilo, tak som jej vždy cez prázdniny zavolala do práce, čo chystá a pripravila som to, než prišla domov. Otec, nech to chutilo akokoľvek, pochválil a zjedol. Najlepší strávnik.
Deti som k vareniu viedla podľa toho, ako mali záujem, vo veku 3 rokov mi napríklad syn zmiešal dohoromady všetko korenie z koreničiek, ktoré doma našli :D. A keď si ako osmak začal sám pripravovať volské oko a slaninu na večeru, tak kamarátka, ktorá bola u nás na návšteve, neverila vlastným očiam.
Dcérka sa tiež varenia nebojí a uvarí i upečie čokoľvek. Pripravuje bežne maso, zeleninu a zvládne upiecť aj koláč. Aby sme sa v kuchyni nehádali (síce nerobím tú chybu ako moja mama, ale mám svoje vlastné), tak jej dám odkaz na recept a ona ho pripraví.
Ahoj Flo,
díky za článek, děti ještě nemáme, ale myslím, že popsané postupy se dají celkem úspěšně aplikovat i na chlapy. Potom to v naší nepřítomnosti nemusí končit u rohlíku s paštikou nebo výbuchu v kuchyni 🙂
Milá Flo a ostatní!
Mě vylétly z hnízda nejen děti, ale i vnoučata, takže jsem třikrát prababičkou. Ale protože jsou daleko, tak se s těmi nejmladšími moc nevídám. Vzpomínám ale na vařící období svých dětí. Dcera, přestože se během let z ní stala dobrá kuchařka, vařila systémem pokusů a omylů. Za to synek, když přišla jeho vařící doba na to šel vědecky. Vylovil z knihovny knížku Jitky Bodlákové Dneska vařím já (edice OKO) a vařil podle této kuchařky pro děti. A dařilo se, bylo to k jídlu. Dnes – kdy už mu bylo 50 – vaří nejlépe z rodiny. Když totiž nastoupil na vojnu, tak vojenští páni došli k závěru, že tak hubený kluk by měl přijít do kuchyně a poslali ho na dvouměsíční kuchařský kurz a protože zjistili, že mu to myslí, tak hned navázal kurz provianťácký. Takže se celou vojnu motal kolem kuchyně a dostal tím průpravu na celý život. Vítám, když mě pozve na oběd.
Flo, moc dobře napsané,já to neměla ale děti už mají své rodiny a obě ( syn i dcera) vaří. Ale pošlu to všem svým vnoučatům ony už jsou hodně velké a můžou se podle toho řídit.
Díky a těším se na další emaily.
Milá Flo.
Dškuji za inspirativní článek,přepošlu mé vnučce.Sama ze své zkušenosti musím říct,že jsem se v mém dětství o vaření nikdy nezajímala,domů ze školy,taška letěla do kouta a já ven nebo do tělocvičny.Jestli mi stačilo se dívat na přípravu nedělního oběda,to nevím,ale myslím si,že je to každému dané.Když mamka zemřela,bylo mi 19 a já se musela postarat o tatku a ejhle,všchno jsem uměla.To samé je moje dcera,asi nám to bylo naděleno od pána boha.Ale stejně ráda si vždycky přečtu recepty od Tebe.Zdravím.
Ahoj Florentýno,
článkem jsi mi kápla do noty. Mám totiž tříletou pravnučku a protože se jí narodil bratříček, tak bude víc času na samostatné aktivity.
Koupila,jsem si dokonce knížku Dobrodružství v kuchyni , protože nápad napsat recept formou komiksů pro ty nejmenší mi připadal moc dobrý.
Ale nakonec jsem se rozhodla pro vlastní postup a tak se mi tvůj článek docela hodí.
Mohu jen potvrdit, že děti mají rádi prostě dobré jídlo a ne nějaké dětské jídlo. Celá rodina k nám chodí každou středu na oběd. A rodiče se opravdu diví, co té malé princezně vlastně chutná. Musím dát jenom pozor, abych ji nenaučila svoje zlozvyky, o kterých vím, ale jednoduše si je toleruji. Zdraví Jana
Milá Flo,
tak jako i jiné čtenářky, ani já děti v kuchyni už nemám, dcera má 20 roků, bydlí sama, ale musím potvrdit postup jak děti zapojovat v kuchyni, nějak podobně jsem to praktikovala a dcera je opatrná a žádný úraz v kuchyni nebyl. Svou kuchyň si zařídila podobně jako je zvyklá ode mě, prý jí to tak vyhovuje. Takže mi nezbývá nic dodat, článek se mi líbí. Měj se hezky, Jana
Mám dva syny, starší už má rodinu. Jsko malý byl nemožný strávník, vyloženě jsme ho museli prosit, aby snêdl alespoň něco. Jak to dopadlo? Je vyučený kuchař – a docela dobrý. Mladší je na všechno šikovný, ale nedokázala jsem ho přesvědčit, aby se něco naučil uvařit. Teď vaří, snaží se, protože slečna vaří nerada…
Ráda si čtu vaše komentáře i recepty a tento článek pošlu vnučkám,ať se přiučí. Těším se na další čtení
Milá Flo,
někdy mám podezření, že máš nějakou kameru nebo odposlech u mě v kuchyni 😀
Je to asi tři týdny nazpět, kdy jsem přemýšlela, že se Tě budu muset e-mailovou formou zeptat, jak si šikovně poradit s osmiletou slečnou v kuchyni. Byla u mě na návštěvě malá sestřenka a udiveně sledovala, jak se u plotny a lince (v běžném pracovním chaosu) rodí svíčková. Seděla u mě, pořád povídala a sledovala, co se děje. Byla fascinovaná, jak se mění chuť po přidání toho či onoho.
Pak přiznala, že jí mamka z kuchyně vždycky vyžene, aby nezacláněla a něco na sebe nestrhla. A já začala zvažovat, jak ji zapojit alespoň v rámci návštěv. A je to tu. Návod….
Myslím, že jí na příště připravím suroviny a nechám, aby si sama zkusila zamíchat pár lžic nějaké prima pomazánky 😀 Nevím, jestli by bylo moudré, aby se učila můj systém kuchyně, až povyroste, mohla by jí mamka zbytečně nadávat, že jí něco přehazuje a tak podobně. Každá máme přeci jenom trochu jiný systém.
A samozřejmě za rady a tipy moc děkuji, vždycky se dozvím. co se dá vylepšit a myslím, že mě to hodně posouvá. Přeji hodně úspěchů, Anna
Ahoj Flo, nám je 10. Minulý týden jsem odpadla s migrénou. Emma mezitím upekla perník. Našla si na netu recept a jela. Kuchyň jsem za pár hodin i uklidila a perník byl super. Takže já v kuchyni končím. Jak jednou ukázala, že to umí, pořídím vapku, uprostřed kuchyně uděám žlábek ke kanálu a jsem v klidu.
Ahoj Flo, když bylo synovi tři a půl roku, tak poprvé chtěl se mnou vařit, byla jsem nemocná a tak první věc co zvládl byl čaj. Potom jsme dělali vánoční cukroví, měl šikovné prstíčky na vykrajovátka lineckého těsta. Dnes je již tatínkem a láska k vaření mu zůstala, vaří rád a dobře.
Milá Florentýno, děti miluji. Tvořím s nimi. Plánuji na příští rok kroužek Vařílka, a tak jsem moc ráda za tvé užitečné rady.
Já teď vařím jenom o víkendech (přes týden jsem v práci), a pokud nemám hlídání, automaticky uvažuju, jestli to děti zvládnou taky… holčička (4) už celkem slušně krájí zeleninu a míchá těsta, mrňousovi (2) se poměrně obtížně vysvětluje, co nemá olizovat, takže mě to trochu limituje v práci s masem…ale hrozně je to baví, jsou u linky někdy i dřív než já. pokud je to nepřejde, myslím, že si časem celkem poradí;)
Milá Florentýno,
článek přišel jako na zavolanou. Mám děti ve věku 4 a 1,5 roku, takže level 1 a 0 🙂 Obě děti mi zatím rády pomáhají – mladší miluje vyndavání věcí z myčky, starší už se činí na lince. Zrovna včera úplně sama ukuchtila náplň do palačinek (smíchala tvaroh s marmeládou, přidala borůvky a nakrájené jahody). A když jsem si přečetla dnešní článek, potěšilo mě, že jsem tak nějak přirozeně dokonvergovala k tomu, co ty zde popisuješ. Přijde mi logické dítě nejdříve naučit krájet, a pak ho teprve pouštět k rozpálené plotně. Manžel tedy vždycky tuhne, když vidí dceru s nožem v ruce, ale nakrájela toho už dost a řízla se jednou.
Článek si uložím a budu se k němu v pravidelných intervalech vracet. Tipy na jídla vhodná pro jednotlivé úrovně se rozhodně hodí!
Ahoj Flo,
Tímto článkem jsi mě opravdu potěšila, aniž bych to tusila, včera jsem poprvé vařila společně s dcerou – bananovy chlebicek jsme pekly. Začaly jsme tedy poměrně brzy, dceři jsou dva roky, ale tak moc chce se vším pomáhat a dělat jako maminka. Takže vše ruku v ruce, dohromady jsme michaly, slehaly… Byla nesmírně nadšena.
Já sama jsem byla jako malá v kuchyni spis prave to “podrž, prines, oloupej”, což mě dokonale odradilo na dalších 30 let (neprehanim) a vařit jsem začala až ve svých čtyřiceti kvůli dítěti, protože to jist musí opravdové jídlo.
Ahoj Florentýno,
děkuji za tenhle článek. Taky si myslím, že děti se mají zapojovat do chodu domácnosti co nejdřív. Mám dvouletého syna a zatím nadšeně vyndává cedníky ze skříně. Ale je pravda, že už ví, kam patří a tam je taky uklidí. A taky jsme spolu na Vánoce vykrajovali cukroví, on si pohrál s těstem, pustili jsme si k tomu koledy, a já jsem zatím zvládla upéct tři plechy. A taky jsem ráda, že už umí pojmenovat některé suroviny, dává si je do kelímků od jogurtu a míchá je vařečkou a vaří. :-). Přeji hezký máj a těším se na další recepty
MilaFlo, krasny článek, diky moc za nej ????????
Děkuji za pěkný článek – dítě mám sice ještě malé, ale poskytl mi další inspiraci a impulz k tomu něco se s sebou dělat (hlavně co se týče udržování pořádku v kuchyni – achjo 😀 ). Jen pokud by Vás to zajímalo, mrkněte na metodu příkrmů BLW – ani jídlo pro nejmenší totiž nemusí být nutně “mixovaná nuda” (s nadsázkou řečeno – samozřejmě že pro maličké dítě to může být vzrušující objevování nových chutí). 🙂
Wau. Vy jste úžasná. To je naprosto famózní článek. Děti vaření baví. My připravujeme kuchtici sady v krabici pro děti. Učí se vařit zdravě s rodiči, mají k tomu dárek v duchu bezoobaloveho. Děkujeme všem, kteří vaří s dětmi. Je to zábava.
Děkuji ????
Ahojky, Flo,
skvěle napsané. Moje děti spíš olizovaly vařečku od krému. Nejraději pomáhaly péct vánoční cukroví, ale jak přišly do školy, brzy je to omrzelo. Ale výborná inspirace, díky
Super článek. Jsem teprve těhotná, ale vařit mě baví a pokud bude mít mrně zájem, ráda budu vařit s ním. Doufám, že na to budu mít nervy, třeba moje tchýně dodnes vzpomíná, jak ji rozčilovalo, když jí děti chtěli pomáhat s vánočním cukrovím, protože jí přišlo, že je pak všechno upatlané (děti, linka i cukroví). Já dodnes vzpomínám na obalování řízků s babičkou, jednotlivá vnoučata dostala na starosti jednotlivé složky trojobalu, nejmladší mouku, nejzkušenější vajíčko, a už to jelo.
Jo a tu hru „Kam to patří?“ se mnou hraje manžel pravidelně. 🙂
Jojo, tuhletu hru se mnou manžel hraje taky, nejen v kuchyni. A často mu místo mě odpovídá má čtyřletá dcera 🙂
Už dávno nejsem dítě ale kuchtík začátečník a tak to využiji a podle nálady postupně od těch pro nejmenší děti až po ty pro starší sám udělám ,snad my děti prominou že se budu učit s nimi.
Milá Flo a všichni ostatní co se každý týden těšíte co si pro nás připravíš,i naše děti jsou už dávno ve svém.Vařit jsem je učila postupně jak píšeš,dá se říct že je to bavilo,hlavně když jsem nebyla doma.Pokaždé se o ta menší dokázali kluci postarat.Dneska jezdí vnoučata a tak začínáme nanovo.Je to radost když někdo pomůže a potom u stolu může říkat já jsem pomáhal.No a když ostatní řeknou že jim chutnalo jsou spokojený.Zdravím a těším se zase za týden. JITKA
moje holky vždy vařily se mnou nepamatuji si že by chtěly vařit samy,když měly o něco zájem vařily jsme společně nebo pekly byly to pěkné chvíle starší vnučka (16) už také spíš peče sama něco pro maminku a teď dokonce upekla dort který krásně namalovala a vezly jsme ho pro mou starší dceru a zetě byli moc překvapeni měli totiž narozeniny
Syn si jiz pred tretim rokem michal sam kasi, krajel banany, mlel orisky. Livance zvlada nalevat na livanecnik a nekdy i obracet. Prece to detem nebudu rozmlouvat 🙂 Hlavni je se zbytecne nebat co si udelaji, protoze kdo rozhodne kdy je ten rok kdy maji zacit.
❤️
Milá Florentýno,
napsala jsi to dokonale a podrobně, myslím si, že to pomůže spoustě rodičů ve výchově. Vlastik
Ahoj Flo, skvely clanek. Jelikoz ja rada varim a kluci (2,5 a 1,5) nadseni sdileji pojala jsme jejich zapojeni formou drobnych ´workshopu ´ oboznamim tedy hlavne starsiho s nastrojem, ukazu mu uskali prace s nim, udelam mu pohodlny prostor (jen zatim nezvyk ze oba levaci) a sup do prace. minule nakrajel brambory na kolecka cele sam, testa vzdy zadelavame spolu, mladsi umyva zeleninu a vyklada mycku a nyni se chystame na prostirani. nevadi mi trocha neporadku, pri zauceni to neni katastrofa ale radost vsech! (ja to moc neumim s auticky takze hodne casu travime v kuchyni)
Zdravim, prosim – děti nemusí začínat nemléčnou stravu ovocným pyré, resp. pyré obecně. Zdaleka ne všechny rodiny to tak dělají, a děti odmala dostavají stravu ke kousání, i když zdaleka nemají ještě všechny zuby. Budují se jim tím i jiný polykací relfex a posilují se jiné svaly. Pro mnohé, ne-li pro všechny děti je to mnohem lepší přístup, kdy si do pusy samy dávají, co chtějí. Říká se tomu i u nás anglicým termínem Baby led weaning.