Čtyřikrát křenová omáčka z tradiční české kuchyně
Poslední říjnový víkend se v Malíně tradičně sklízí křen. Jenomže to vůbec není křen obyčejný a ledasjaký.
Pokud neznáte Malín a pojem malínský křen vám zatím nic neříká, tak zbystřete, protože se jedná o náš národní poklad stejně hodnotný, jako stříbrný poklad v Kutné Hoře, jíž je nyní Malín součástí. A když se pak v kuchyni jde vařit křenová omáčka, samozřejmě ji nejlépe uděláte pouze s malínským křenem.
Čokoládové rande, na které se nezapomíná
Nadějného šéfkuchaře Richarda jsem potkala v roce 2009 na Bratislavském food festu. Snažil se mě tam okouzlit dezertem se záhadným názvem pečená čokoláda.
Nutno říct, že past to byla dokonalá. Udička nahozena, Florentýna se zasekla. Padla žádost o recept a proběhlo první kuchařské rande s názornou ukázkou vaření. Protože jsem zadaná a nechci zavdávat žádným nedorozuměním, přizvala jsem si k tomu zvědavé garde (vzpomínáš, Danielo?).
Kde je teď Richardovi konec, to vůbec netuším. Zmizel z facebooku a ani strýček google si neporadil s úkolem ho najít. Asi k tomu má důvod, a tak ani nebudu uvádět celé Richardovo jméno. Zůstaly mi po něm tři báječné čokoládové recepty (to abych tu pečenou čokoládu něčím prostřídala), spousta rad do kuchařského života a hlavně chuť pečené čokolády na jazyku.
Když mě své recepty učil, spotřeboval u toho přes kilo čokolády a po pravdě, vůbec netuším, kam se tak rychle mohla ztratit.
Recept na nejlepší domácí hranolky na světě
Zkusím vám odpovědět na otázku, která trápí lidstvo od té doby, co byla vynalezena fritéza:
Jsou domácí hranolky lepší než mražené?
Mám na mysli výhradně a pouze hranolky smažené, nadýchané uvnitř, křupavé zvenku, tak akorát slané a tak akorát mastné. Prostě ty nejlepší hranolky na světě. Má smysl na ně hledat recept, nebo vždycky vyhrají ty mražené?
(Aby nedošlo k mýlce, vůbec se teď nehodlám zabývat hranolky pečenými v troubě — jakkoli mohou být skvělé. Je to jako péct v troubě řízek. Ušetříte tím pár kalorií a zvýšíte tak výživnou hodnotu, ale není to ten pravý řízek.)
Pokud je vaše volba jasná a po předchozích zážitcích s vlastní výrobou jdete raději po mražených hranolkách, dejte si aspoň pozor, abyste pokaždé četli složení. Do hranolek se dá schovat ledacos, takže vždy kupujte jen ty, které jsou ze stoprocentní brambory. V té nemá například pšeničná mouka co dělat. A vůbec se za tohle nákupní rozhodnutí nestyďte, protože v tom nejste sami. I dobré restaurace, které si jinak potrpí na domácí stravě, kupují hranolky mražené.
Překvapení? Důvodů pro tuhle volbu je mnoho. Takhle totiž vypadají peripetie odhodlaného restauratéra, který si chce dělat hranolky vlastní, protože programově slovo domácí přidává za každou položku na jídelním lístku:
Jak z jednoho kuřete uvařit čtyři večeře aneb základní recepty z kuřecího masa
Jedno kuře může stačit dvěma lidem na čtyři dny. Přísahám a dokážu vám to. Mám tu pro vás čtyři recepty z kuřecího masa, které byste měli mít v základní výbavě, protože vám nejen zachrání nejednu večeři, ale ještě s nimi ušetříte.
Stačí koupit jedno celé dobré kuře a vtipně využít každý jeho kousek: prsa na rychlé minutkové jídlo, stehna k rychlému zapečení, abyste si vychutnali i křupavou kůži, kostru a odřezky vyvaříte na vývar a z něj si uděláte vydatnou polévku a risotto.
Ušetříte už jen tím, že nekoupíte předem připravené části kuřete: prsa jsou ze všeho nejdražší, stehna následují hned za nimi. Zkuste sehnat kuře s droby, pomohou vám ochutit vývar, případně si ke kuřeti kupte ještě půl kila kuřecích koster, které nestojí skoro nic a dodají vaší polévce výraznější chuť.
Dva způsoby, jak udělat lívance po ránu i bez předčasného vstávání
Za celý svůj kuchařský život jsem přišla jen na dva způsoby, jak to udělat, aby mé nejdražší vzbudila po ránu vůně čerstvých lívanců, aniž bych musela vstávat o dvě hodiny dřív. A je úplně jedno, jestli si pod tím představíte americké lívance s javorovým sirupem a slaninou nebo si je budete chtít sníst pěkně po česku s domácí zavařeninou.
Dnešní recepty sice můžete najít v mé nové knížce Snídaně u Florentýny, ale do tohoto článku jsem si mohla dovolit přidat o něco víc souvislostí, protože internetovou stránku lze celkem úspěšně natahovat.
Recept první: lívance bez droždí, zato s práškem do pečiva
Tuto možnost si zapamatujte přesně pro ty případy, kdy ve večerním rozmaru slíbíte ke snídani domácí lívanečky, načež ráno zjistíte, že se vám nedostává síly na rozlepení očí ani na nahmatání kávovaru, natož na přípravu jakékoli snídaně.
Z hrozící ztráty vaší důvěryhodnosti vás vytáhne už jedině prášek do pečiva. Jak známo, bílé prášky, pečlivě odvažované a odměřované, sice mívají tak trochu rychlé a zázračné účinky, ale taky nepříjemné následky. Pro tenhle prášek se sice nemusíte vydávat v slunečních brýlích a šátku na hlavě k žádnému pokoutnímu překupníkovi, ale jistá obezřetnost je stejně na místě.
Prášek do pečiva umí vytvořit v jakémkoli těstě dostatek vzduchových bublinek a tedy lehkosti, ale také vnáší vytrvalou pachuť. A tak tedy budete muset po ránu zamaskovat hned dvě věci: kruhy pod očima a vedlejší účinky kypřidla. Na to první použijte makeup, na to druhé jogurt. Zkuste si to nepoplést, i když je teprve po ránu.