Kuřecí wrap mnoha podob
Kuřecí wrap považuju za vítězství kuchyně nad karanténou. Není na něj potřeba kynuté pečivo. Schová se do něj spousta zeleniny. Má chuť a úroveň. Dá se jíst skoro pořád dokola, protože má mnoho obměn. A zavzpomínáte si přitom na staré dobré časy, kdy se ještě wrapy mohly konzumovat v bistrech.
Základní rovnice pro kuřecí wrap zní takhle: wrap = tortillová placka + salátové listy + čerstvá zelenina + zálivka + výrazně ochucené a opečené kuřecí maso. Pochopitelně to bude podobně fungovat pro hovězí maso, vepřové maso, krůtí maso, králičí maso, mleté maso, dokonce i pro luštěniny, které dostaly podobu karbanátků či jiných opečených placiček.
Kdybych měla ještě trochu napovědět, dá se takto šikovně spotřebovat i kus dušeného nebo pečeného masa, který zbyl z jiného jídla.
Kuřecí roláda pro nedělní chvilky polední poezie
Kuřecí roláda je jedno z nejvznešenějších jídel, která můžete z kuřete připravit. Úplně ji vidím na nedělním stole, na běloskvoucím nažehleném ubruse, kterak dojímá strávníky a vede k diskuzím, kdo si nejvíc zaslouží poslední plátek.
Kuřecí roláda předpokládá, že máte maso bez kostí. Proto jsem minulý článek věnovala tématu, jak vykostit kuře.
Moc dobře vím, že největší překážkou k takovému činu je najít dostatek odhodlání a překonat pocit, že napoprvé to bude hlavně o objevování kuřecí anatomie, takže se vám to pokusím usnadnit dodatečným povzbuzením:
I kdyby se vám nějakým omylem a nedopatřením nepovedlo kuře vykostit, o maso nepřijdete. Nic nevyhodíte. Prostě kuře nakrájíte na kousky, ať už s kostmi nebo bez, a udusíte třeba na paprice; z kostí uvaříte vývar a opět budete za hvězdu.
Kuřecí pilaf
Když se řekne pilaf, stačí si představit dušenou rýži a nemůžete se splést. Takže když zazní slovní spojení kuřecí pilaf, je hned jasné, že se jedná o rýži dušenou s kuřecím masem. Čili jídlo snadné a zároveň jídlo z jednoho hrnce. V mém případě z jedné remosky.
Moje nová – nebo vlastně dočasná a provizorní – kuchyně se skládá z nerezového stolku se dřezem, do kterého jsme vestavěli starou mikrovlnku od babičky, a dál z jedné spodní kuchyňské skříňky s pracovní deskou. Obojí značky IKEA a obojí časem dostane druhou šanci ve venkovní kuchyni na léto.
Kuřecí křídla: měkká, křupavá, lepkavá a pikantní
Jakmile v kuchyni dojde na kuřecí křídla, jsem všechno, jen ne nenáročná. Pokud z nich mám mít u stolu radost, chci, aby křídla nabídla všechno tohle dohromady:
- Uvnitř měkoučké šťavnaté maso volně odpadávající od kosti, protože kostí a kostiček je tady vcelku dost a kdo se s tím má okusovat.
- Kůže, které je na tomto druhu masa požehnaně ze všech stran, musí být komplet vypečená, tenoučká, s občasnými puchýřky na důkaz, že líp už to nejde, a pochopitelně v rámci možností křupavá. Houbovité měkké kousky kůže považuju za nejedlé a za chybu při přípravě křídel.
- Marinádu na kuřecí křídla mám ráda pikantně výraznou a sladko-slanou, protože právě cukr způsobuje lepkavost křidýlek na povrchu a stojí za tím správným nespolečenským požitkem při jídle.
- A konečně mi dělá dobře, když si kuchař dá tu práci a křídla, která při nákupu vypadají jako třídílná harmonika s dvěma klouby, rozporcuje na jednotlivé části. Zahnutá křidýlka totiž jinak při jídle sahají až za ucho. Sice si za ucho občas nějaké věci strkám, třeba vlasy nebo brejle, ale ulepené kuřecí křídlo tam opravdu mít nechci.
Játrová paštika v pěti snadných krocích
Játrová paštika se ve vyspělých kuchařských kruzích honosí pojmenováním pâté i parfait; vy ji ale klidně říkejte Májko, Majko nebo Mařenko. Jakmile poznáte, jak snadný je recept, bez váhání ji adoptujete do své rodiny a budete pro ni potřebovat nějaké familiérní pojmenování.
Požadavky má tahle játrová paštika jen tři: trochu jater, ideálně jemných kuřecích, kostku másla, a pak ještě 15 minut vašeho času. Vlastně taky kousek místa v lednici, protože k dokonalosti potřebuje i odležení v chladu.
Recept, který vám na játrovou paštiku dnes předkládám, je ryzí a čistý, abyste si s ním mohli dělat, co chcete. Je libo játrovou paštiku s armaňakem? Nebo paštiku s portským vínem a piniovými oříšky? Či snad dokonce domácí játrovou paštiku s tymiánem a brusinkovým želé? To všechno vám dnešní recept splní na počkání. Záleží jen na nabídce vašeho domácího baru, spíže, kredence nebo online shopu s dovozem potravin.
Pevně věřím, že už vaše fantazie pracuje naplno a že si představujete, koho si domů pozvete na játrovou paštiku. Kousek dobré paštiky skutečně dělá posezení s přáteli něčím výjimečným a přináší dojem okamžité domácí pohody.
Kuře zelí brambory – recept z jednoho pekáčku
Když se v jedné nádobě zapeče kuře, zelí, brambory, navíc ještě přelité smetanou, tak z toho může vzniknout naprosto skvělá večeře.
Může, ale taky nemusí. Protože i tak jednoduché jídlo chce trochu kuchařského fištronu. Ten vám níže posílám, takže vám nic nebrání si tohle kuře zapečené v zelí společně s brambory nadmíru užít.
Večeře do 30 minut
Požadavek na rychlou večeři obvykle končí někde u 30 minut. To se dá snadno pochopit. Kdo by chtěl po náročném dni dvě hodiny vyvařovat a pak jen v němém a vyčerpaném úžasu sledovat, jak to během dvou minut nenávratně zmizí do žaludků těch, které milujeme nade vše? Tohle není ten správný recept na šťastné manželství.
Jenomže kterákoli třicetiminutová večeře má spoustu omezení. Například maso: není moc druhů mas, která za půl hodiny stihnete nakrájet a uvařit doměkka. Obvykle se do kategorie rychlovek dá počítat jen maso minutkové – tedy to nejdražší. Do půlhodiny též nezměkne spousta luštěnin a ani červená řepa.
Proto kudy chodím, tudy tvrdím, že by až tak nemělo jít o dobu, za kterou bude večeře komplet hotová, ale o dobu, kterou kvůli jídlu musí člověk strávit v kuchyni. Když během deseti minut naskládám suroviny do pekáčku a pak je nechám, aby se hodinu bez jakékoli další námahy pekly v troubě, je to snadná a rychlá večeře? Pro mě rozhodně ano. Jediné omezení má v tom, abych byla včas doma a zavřela jídlo do trouby.
K přesně takovému jídlu patří tento recept, které se nedá nazvat jinak než kuře zelí brambory. Upozornila mě na něj letos v zimě kamarádka při jízdě lanovkou nahoru na kopec, když jsme si pohled na zasněženou přírodu ještě vylepšovaly líčením nápadů na snadné večeře.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
