Kuřecí placičky Waldorf – celer, jablko a kuře v neodolatelné podobě
Kuřecí placičky Waldorf považuju za takový drobný kulinářský úskok, který jsem provedla sama sobě. Dlouho jsem si totiž chtěla zamilovat Waldorf salát, ale moc mi to nešlo.
Tenhle salát z celeru, jablek, ořechů a majonézy má sice celý svět v oblibě, ale mě to nějak minulo. Syrový celer mi v něm přijde moc tuhý, tvrdý a hlavně příliš celerový. A je úplně jedno, jak hodně natenko se někdo snažil celerovou bulvu nakrájet.
S řapíkatým celerem je Waldorf salát už trochu jemnější a ne tak celerový, ale pořád se ještě nad ním nedovedu dost dobře rozplývat nadšením a s plnou pusou nesrozumitelně vykřikovat slova obdivu.
Trhané kuřecí maso – záchrana během pěti minut
Trhané kuřecí maso – vlastně nejen maso kuřecí, ale i vepřové nebo hovězí – se dá čím dál častěji potkat v soudobém rychlém občerstvení, při cyklostezkách a jiných turisticky živějších trasách, v podnicích s burgery, a samozřejmě taky u domácího grilu.
Letním výletům a letnímu grilování téměř odzvonilo školním zvonkem, ale to neznamená, že se pro trhané kuřecí maso zase najde čas až o prázdninách.
Naopak. Ve školní rok víc než kdy jindy přijde vhod rychlovka k večeři, která navíc ještě zužitkuje maso zbylé z předchozího vaření.
Těstoviny Alfredo, které jsou dílem okamžiku
Těstoviny Alfredo stvořil Ital Alfredo di Lelio. K vaření se vyučil v restauraci své matky Angeliny a těstoviny přivedl na svět, když přišel na svět jeho prvorozený syn Armando.
V roce 1950 si Alfredo otevřel restauraci na náměstí císaře Augusta v Římě.
Tento podnik existuje dodnes a láká hosty na jediné pravé těstoviny Alfredo.
Říká se, že tyhle těstoviny potřebují jen tři suroviny: vařené fettuccine (dlouhé nudle), máslo a parmazán. Krémově hebká, sametová omáčka vznikne šikovným a trpělivým mícháním uvařených těstovin s máslem a sýrem.
Piccata – rychlé kuřecí plátky v letním stylu
Je piccata název omáčky, anebo rychlý způsob úpravy libového bílého masa? Říká vám vůbec něco slovo piccata?
Než se rozmyslíte a něco řeknete, řeknu vám, co říká Wikipedie. Ta má vysvětlení, že roztomilé italské slovo piccata, použije-li se při vaření, znamená maso pokrájené na tenké plátky, zprudka opečené a podávané v rychlé omáčce obsahující citron a máslo. Dále pak třeba ještě šalotku, česnek a kapary.
Už jen představa těchto chutí vyvolává jinou představu; totiž představu lehkého, snadného letního jídla, vytvořeného dílem okamžiku, aby pobyt v kuchyni nebyl zbytečně prodlužován a vyhřátá místnost aby nebyla zbytečně rozpalována dalším teplem z vaření.
Přírodní kuřecí plátky – z prsou i ze stehen
Přírodní kuřecí plátky jsou takový malý pilíř domácího vaření. Vynikají malou pracností, příjemnou chutí, rychle dosažitelnou měkkostí a možností dochutit je na všechny myslitelné způsoby.
No a taky se na nich dá poznat, jak vládce kuchyně vládne základním kuchařským technikám. Ne těm pokročilým. Docela a dočista základním.
Přejme si tedy pro tentokrát zlatavé (nikoli bledé) kuřecí plátky s příjemně výraznou (nikoli mdlou) chutí, měkké a šťavnaté (nikoli tuhé a suché), doprovázené sympaticky zhoustlou šťávou (nikoli vodnatou a nikoli klihovatou), to vše v příjemném množství a bez použití jakýchkoli dochucovadel.
Holandský řízek v libové i tučné verzi
Holandský řízek není žádná dietka. A nikdy nebude. On teda žádný řízek není dietní, ovšem zde se jedná ještě o vyšší úroveň nedietního požitku.
Z libového masa se dělá řízek snadno. Stačí maso nakrájet na plátky, obalit v trojobalu a usmažit ani rychle, ani pomalu, ani krátce, ani dlouho, prostě tak akorát, aby z oleje vyšel řízek perfektně měkký, perfektně šťavnatý a perfektně dozlatova usmažený.
Libové maso zde skvěle naplňuje svou roli minutkovou, kdy se nemusí nijak dlouho čekat, až maso změkne, protože měkké je přesně v tom okamžiku, kdy uvnitř dosáhne dostatečné teploty. Nemusí při této teplotě pobýt delší dobu, to by naopak bylo na škodu šťavnatosti i měkkosti.
Kuřecí wrap mnoha podob
Kuřecí wrap považuju za vítězství kuchyně nad karanténou. Není na něj potřeba kynuté pečivo. Schová se do něj spousta zeleniny. Má chuť a úroveň. Dá se jíst skoro pořád dokola, protože má mnoho obměn. A zavzpomínáte si přitom na staré dobré časy, kdy se ještě wrapy mohly konzumovat v bistrech.
Základní rovnice pro kuřecí wrap zní takhle: wrap = tortillová placka + salátové listy + čerstvá zelenina + zálivka + výrazně ochucené a opečené kuřecí maso. Pochopitelně to bude podobně fungovat pro hovězí maso, vepřové maso, krůtí maso, králičí maso, mleté maso, dokonce i pro luštěniny, které dostaly podobu karbanátků či jiných opečených placiček.
Kdybych měla ještě trochu napovědět, dá se takto šikovně spotřebovat i kus dušeného nebo pečeného masa, který zbyl z jiného jídla.
Kuřecí roláda pro nedělní chvilky polední poezie
Kuřecí roláda je jedno z nejvznešenějších jídel, která můžete z kuřete připravit. Úplně ji vidím na nedělním stole, na běloskvoucím nažehleném ubruse, kterak dojímá strávníky a vede k diskuzím, kdo si nejvíc zaslouží poslední plátek.
Kuřecí roláda předpokládá, že máte maso bez kostí. Proto jsem minulý článek věnovala tématu, jak vykostit kuře.
Moc dobře vím, že největší překážkou k takovému činu je najít dostatek odhodlání a překonat pocit, že napoprvé to bude hlavně o objevování kuřecí anatomie, takže se vám to pokusím usnadnit dodatečným povzbuzením:
I kdyby se vám nějakým omylem a nedopatřením nepovedlo kuře vykostit, o maso nepřijdete. Nic nevyhodíte. Prostě kuře nakrájíte na kousky, ať už s kostmi nebo bez, a udusíte třeba na paprice; z kostí uvaříte vývar a opět budete za hvězdu.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.