Mačkané brambory a co k nim dál
Určitě jste mačkané brambory v posledních pár letech někde viděli. Když ne na svém talíři, tak na nějaké fotce v časopisu nebo na videu na sociální síti.
Na mačkané brambory se nejprve uvaří brambory i se slupkou, vyskládají na plech, trochu rozmáčknou na placku, až po stranách popraskají, pokapou se olejem a ještě zapečou pro barvu a křupavost.
Nachystat mačkané brambory z vařených brambor ze včerejška je jedna z nejvtipnějších večeří ze zbytků.
K tomu si domyslete smetanovou omáčku k namáčení téhle svůdnosti a máte plnou informaci, abyste si udělali představu, jak můžou být mačkané brambory nebezpečné.
Chlupaté knedlíky s návodem proti rozváření
Chlupaté knedlíky, též zvané bosáky či klouzáky, se pěkně vyjímají na talíři i v žaludku zejména v době masopustu. Hodí se skvěle k dušenému zelí a k vypečenému vepřovému masu a hodí se na ně uskladněné brambory, které zatím setrvávají v dobré kondici.
Italové mají svoje ňoky, my zase chlupaté knedlíky. Rozčepýřené z toho, jak z nich trčí kousky brambor, a tvaru nokovitého, jak se během přípravy odkrajují lžící do horké vody.
Boršč, který zahřeje
Boršč dokáže vyvolat hodně silné emoce. Svou barvou, přítomností řepy, dlouhým vařením, nezaměnitelnou chutí a taky původem.
Kvůli boršči revoltovali nejen námořníci bitevníku Potěmkin. Vzpoura snadno propukne i doma, neboť polévka obsahuje podezřelé suroviny s řepou a koprem v čele a kromě nich i takovou hromadu další zeleniny, že si jí nejde nepovšimnout, natož zamaskovat pod kousky vařeného masa.
Polévka je to tedy svérázná. Každý si ji zařadí k ruské kuchyni, nikdo nebude překvapen, když se s ní potká v Polsku a pobaltských zemích, patří do Rumunska stejně jako do Moldavska, ale obliba ji stejně nakonec rozšířila po celém světě.
Buřtguláš – rychlý guláš z brambor a špekáčků
Myslíte si, že by se buřguláš mohl objevit v nabídce michelinské restaurace? Ne, neptejte se mě, jak jsem k této otázce přišla.
Je možné, že by se buřtguláš dal od postupně vylepšovat od tábornické verze podávané v ešusu až po honosnou restaurační polévku v bílém porcelánu?
Že by se mohl od své turistické podoby, ve které se všechno společně bez velkých cavyků vaří v kotlíku na ohni, postupnými vylepšeními stát adeptem na řád zlaté vařečky, když už ne přímo na michelinské uznání?
Vichyssoise – pórková polévka pro horké dny
Pórková polévka vichyssoise, převážně zmiňovaná v horkém létě, se mi nemohla lépe trefit do prázdninového jídelníčku.
Nastal čas horkých letních dní, čas méně urputného hladu, čas mladého pórku, čas ranných brambor a čas na pocity, že stáním u sporáku zbytečně utíká mládí (nebo vzpomínky na něj).
Vichyssoise je polévka jemných chutí, podávaná vychlazená, vařená z nepřerostlých letních pórků, hotová během okamžiku a vycházející z obyčejných surovin. Co víc si v prázdninovém opojení přát? Je mu šitá na míru.
Gratinované brambory s francouzským šarmem
Ač se tyhle gratinované brambory nejlíp vychutnají někde o samotě a rovnou z pekáčku, neboť mají vysokou míru neodolatelnosti, jejich skutečné poslání je mnohem ušlechtilejší: doprovodit na talíři maso. A samozřejmě i vaše milé u stolu.
Doprovod je to opravdu noblesní, a to zdaleka nejen proto, že se ve francouzštině nazývá gratin dauphinois, čili dauphinské zapečené brambory. (Dauphiné je bývalá jihofrancouzská provincie.)
Zelňačka s klobásou
Zelňačka z kysaného zelí je u nás doma velkým podzimním hitem, takže na ni máme velký hrnec, aby se měl tenhle hit kam vejít.
Každý sníme dvě pořádné porce hned poté, co je její příprava prohlášena za ukončenou, a taky moc dobře víme, že na druhý den bude polévka ještě lepší. Počet porcí, který z toho dohromady vyplývá, vůbec nehodlám zveřejňovat, natož komentovat.
Frankfurtská polévka čili polévka s párkem
Frankfurtská polévka jedině s frankfurtským párkem! Či raději s párkem vídeňským? Nebo do ní může přijít libovolný párek bez dokladu o místní příslušnosti?
Napadlo vás někdy, jak to vlastně s těmi frankfurtskými párky a frankfurtskou polévkou doopravdy je? A mohu vám ještě před polévkou naservírovat malý výlet po střední Evropě?
Mezi důležitá poznávací znamení Frankfurtu nad Mohanem patří přezdívka Bankfurt (vyplývající z finanční a bankovní významnosti města), čtvrť vysokých mrakodrapů (přezdívaná Mainhattan), velmi rušné letiště, velmi rušné nádraží, velmi rušné veletrhy a frankfurtské párky, chráněné označením původu už zhruba od roku 1860.
Americké brambory
Co všechno se dá udělat, aby americké brambory, připravované doma pěkně po česku, byly jejich nejlepší dosažitelnou verzí?
Pod pojmem americké brambory si pro účely tohoto receptu představuju brambory rozkrájené na měsíčky, výrazně ochucené a upečené tak šikovně, až jsou na povrchu křupavé a uvnitř dokonale nadýchané a rozpadavé.
Pokud by někdy někde došlo k nepříjemnému výslechu pod lampou a v něm padla otázka, zda jsem se někdy dopustila takové zjednodušené přípravy pečených brambor, kdy jsem je letmo rozkrájela na čtvrtky, omastila, osolila a prostě jen strčila do horké trouby upéct, odpověděla bych: vinna, ctihodnosti. Vinna v plném rozsahu obvinění. Bylo to ode mě nedbalé a zcela úmyslné, protože jsem si chtěla ušetřit práci a být z kuchyně co nejdřív pryč.
Kyselka – polévka z brambor a mléka
Netuším, kde všude se pro tuto polévku vžil název kyselka. Já ji tak znám odmala. Ale klidně by se mohla jmenovat koprovka. Svou povahou má dokonce blízko ke kulajdě – jenom v ní nejsou houby.
Takže když nemáte houby, uvařte si kyselku. Určitě už tušíte, že se jedná o polévku jednoduchou až prostou, s chutí všedních dní i surovin. Především s chutí brambor, mléka a jemné navinulosti.
Francouzské brambory
Francouzské brambory jsou zhruba tolik francouzského původu, jako je španělský ptáček ze Španělska, ruské vejce z Ruska a frankfurtská polévka z Frankfurtu. Ale ani jednomu z jmenovaných jídel to neubírá na vážnosti, oblíbenosti a už vůbec ne na chuti.
Oblíbenost zapečených brambor se však francouzské kuchyni upřít nedá a české vynalézavosti se zase nedá sebrat nápad spotřebovat do českých francouzských brambor brambory ze včerejška. Taky kus zbylého uzeného masa nebo přebytečných hub z lesa.
Francouzské brambory jsou krásnou ukázkou využití zbytků. Ukázkou tak dokonalou, že kvůli ní stojí za to některé zbytky plánovat a úmyslně vytvářet. Když budete na francouzské brambory myslet už včera při vaření brambor, dnes si parádně pochutnáte. Ale i když včera zapomenete přidat do hrnce kilo brambor navíc, vlastně se nic neděje, prostě si brambory uvaříte až dnes. Jen bude celý recept trvat dvakrát tak dlouho.
Bramboračka – jak ji uvařit bez vývaru
Bramboračka mě kdysi dávno hodně překvapila. Chystala jsem se uvařit svou první bramborovou polévku, pátrala jsem po receptech, listovala v kuchařkách a porovnávala je, a vůbec mi nešlo do hlavy, proč je ve všech postupech potřeba vývar.
Bramboračka, tenhle prototyp obyčejné polévky, tohle jídlo, které si pobublává na starých kamnech v malé chaloupce pod lesem, to že potřebuje domácí vývar? A kde by se v té chaloupce, prosím pěkně, vzal?
Jistě, masové vývary mají tu výhodu, že si snadno poradí s výslednou chutí polévky – kuchař se v podstatě může dopustit i několika kuchařských chyb najednou anebo odfláknout přípravu polévky, a stejně to bude dost dobré, aby pořád schytal jednu nebo dvě pochvaly. Jenomže masové vývary se vyskytovaly jen v bohatších rodinách, kde na vaření připadalo víc surovin, víc času i víc služebnictva. Dnes se čas, suroviny i služebnictvo nahrazují malou nenápadnou kostičkou, kterou vymyslel potravinářský průmysl.
Takže jak se vaří bramboračka bez vývaru? Jde to vůbec? Jak ji udělat výraznou a vydatnou, nebojím se říct úplnou, aniž by došlo na úskok zvaný bujonová kostka či magický glutamátový sáček s neškodným nápisem polévkové koření?
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.