Domácí nudle aneb hromada radosti z jednoho vajíčka
Ať se na domácí nudle podíváte z jakéhokoli úhlu pohledu, vždycky se budou tvářit jako naprostá samozřejmost:
- Samozřejmě, že se dělají doma, dokonce do zásoby. Vždyť stojí pár korun a chvilku času.
- Samozřejmě, že se nevyplatí dělat domácí, jednak jsou v obchodě levné a jednak to zabere spoustu času a postup je složitý.
Pro tu první skupinu samozřejmníků tu mám článek, který jim nic nového neřekne, protože jde o tak samozřejmou záležitost, jako nudle do polévky, a pro tu druhou skupinu tu mám ten samý článek, který jim ukáže, že domácí nudle stojí za trochu času a námahy, protože chutnají úplně jinak, než kupované. A to nemluvím o té hromadě radosti nad hromadou nudliček. Třeba se jim z toho jednou stane samozřejmost.
Jak ochutit polévku bez masoxu, jak jí dát dostatek chuti při vaření a květákový krém jako bonus
Bylo nebylo, v jedné jmenované facebookové skupině (pochopitelně to byla Kuchařka pro dceru) se jedna z členek zeptala, jak ochutit polévku, aby měla výraznou chuť a nebylo k tomu potřeba stavět chuťové základy z kostek masoxu, potažmo nelít do hotové polívky litry maggického polévkového koření. Čili jaké použít koření a bylinky, aby vzniklo něco výborného.
Tohle je parádní otázka a myslím, že si zaslouží pozornost i zde na blogu.
Polévkovou teorii vám postavím na několika kuchařských pravidlech a základech, takže se tentokrát budu častěji odkazovat na starší články, ve kterých jsem jednotlivé zákonitosti a rady popsala a vysvětlila podrobněji.
Co je mi známo, chuť se dá do polévky dostat jedině z použitých surovin a taky ze způsobu, jak na ně člověk nechá působit teplo. Jinak chutná mrkev vařená, jinak mrkev dušená a jinak mrkev pečená, proto lze výsledek ovlivnit i tím, co se se surovinami během přípravy stane. Ze všech výše jmenovaných mrkví se totiž dá polívka připravit. Nejslabší chuť bude mít ta z vařené mrkve a nejsilnější ta z mrkve pečené.
Hrachová polévka pro chvíle pohody
Hrachová polévka patří k těm jídlům, kterými za málo peněz zasytíte davy. Vlastně by se to dalo vztáhnout na spoustu dalších luštěninových jídel. Teď však ode mě neočekávejte recept na tradiční hladkou pasírovanou hrachovku, ale něco trochu zajímavějšího na talíři, barevnějšího a se svou vlastní strukturou.
Luštěninové polévky mají obrovskou výhodu: díky zajímavé chuti luštěnin nemusíte pro výraznou chuť hotového jídla používat žádný předem uvařený a pečlivě uschovaný vývar. Vystačíte si s obyčejnou vodou, případně pár dalšími surovinami.
Když navíc uvážíte, že volbou luštěnin loupaných a půlených nebudete muset den předem nic namáčet a nečeká vás ani několikahodinové vaření, máte zaděláno na fajn zimní rychlou a přitom sytou večeři. Ona tedy v loupané a půlené podobě existuje jen červená čočka a žlutý nebo zelený hrách, ale to nevadí, tenhle recept funguje úplně stejně na obě zmíněné suroviny.
Minestrone podle spíže – univerzální recept na polévku
Co má italská polévka minestrone společného s českou bramboračkou? Obě jsou to hutné zimní polévky plné zeleniny a hřejivé chuti.
Jenomže zatímco bramboračka staví na sytící povaze brambor, v Itálii se spoléhají na těstoviny, rýži a/nebo luštěniny. Zákon jednoho hrnce zůstává v platnosti bez ohledu na státní hranice.
Kdo byl v Itálii, ví, jak rozmanitá je nabídka tamní zeleniny, takže se nebude divit ani tomu, že minestrone existuje v nespočtu variant a obměn. V kuchařské literatuře snadno dohledáte minestrone milánskou, toskánskou, janovskou, neapolskou, zimní, minestronku z krup a fazolí nebo třeba s kapustou (ta je mimochodem moje nejoblíbenější). Vůbec není psáno, že polévka s italským původem musí obsahovat rajčata nebo produkty z nich, tak se nenechte rozhodit tím, když někde potkáte minestrone jiné než cihlové barvy.
Jíška – všechno, co jste o ní chtěli vědět, ale báli jste se zeptat
Jíška vypadá jako kuchařský úkrok stranou. Když chcete něco zahustit jíškou, musíte vytáhnout čistý kastrůlek, nechat do něj vklouznout trochu másla, zpěnit v něm mouku a teprve když vznikne jíška, můžete ji použít do vaší hlavní kuchařské tvorby.
Takže se logicky nabízí otázka, jestli by to nešlo nějak jednodušeji. Bez míchání, hlídání, zašpiněného kastrůlku a metličky.
Už se objevilo mnoho zlepšováků, jak dostat mouku do jídla jinak. Jenomže všechny tyhle zlepšováky jídlo spíš kazí a následně vyvolávají dojem, že zahuštění moukou je něco nedobrého, špuntózního, nežádoucího a nedietního.
Dnes vám proto řeknu úplně všechno, co o jíšce vím, a věřím, že ji nejenže vezmete na milost, ale dokonce se před ní začnete sklánět v hluboké kuchařské úctě. Jíška totiž opravdu není bezduché přidávání kalorií, tuku a bílé mouky do jídla.
Jíška posune vaše vaření na úroveň, kdy budete vědět, že to, co dáváte na talíř, je dokonalé a žádá si velmi hlasitou pochvalu.
Kaspressknödel nejen do polívky
Kaspressknödel je placatý sýrový knedlík původem z alpské kuchyně, který vám dnes představím, protože prostě musím. Vezmu vás na výlet do mého milovaného Rakouska a ukážu vám něco velmi užitečného pro moji i vaši kuchyni.
Vůbec po vás nebudu chtít exotické suroviny, naopak se vás pokusím inspirovat, jak si jedním zahraničním nápadem snadno ozvláštnit domácí vaření pomocí pár surovin a v každé roční době.
Každý rok trávím v Rakousku několik týdnů na horách. V zimě i v létě, Alpy mě magneticky přitahují svým majestátem, pohostinností, upřímností a hlavně nekomplikovanou kuchyní. Díky tomu tam pokaždé dobrovolně sním několik kilo velmi zvláštních, placatých knedlíků se sýrem, podávaných v horkém hovězím vývaru. Tolik, kolik mi pásek na kalhotách dovolí. Cestuju mezi horskými chatami všeho druhu a hledám ten nejlepší. Pravda, taky hledám nejlepší svařák, nejlepší hruškovici, nejlepší jablečný štrúdl s vanilkovou omáčkou, nejlepší Schiwasser (malinovou šťávu s citronem, lyžařský nápoj číslo 1), nejlepší chleba se špekem a s křenem, nejlepší maliny v malinovici a nejlepší kynutý knedlík s povidly, ale to sem teď vůbec nepatří a mohlo by se to tu pěkně zvrhnout.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
