Dýňová polévka, radost podzimu
Dýňová polévka se dá na svět přivést mnoha různými způsoby. Nechci je poměřovat, hodnotit, vychvalovat nebo kritizovat, ale o dvou mých oblíbených podobách dýňové polévky se zmínit musím, protože v obchodech a na trzích se to zrovna začalo barvit do oranžova.
Dýně sama o sobě poskytuje tolik chuti i škrobu na zahuštění, že když ji očistíte, v některých případech i zbavíte slupky, nakrájíte, krátce opečete na tuku, zalijete vývarem, uvaříte doměkka a rozmixujete, vy i vaši blízcí si společně pomyslíte: to je ale dobrá a hustá dýňová polévka!
V tomto prvoplánovém postupu spočívá i nevýhoda dýňových polévek: občas z nich ta dýně vyčnívá až moc. I mně tak trochu vadí, když je jí v polévce příliš a když jediné, co v chuti cítím, je dýně jako taková. Vím, máme tu pandemii a pro někoho i chuť dýně může být vlastně výhra, ale to jsem tím vůbec říct nechtěla.
Rajčatová polévka z čerstvých rajčat
Pokud vás rajčatová polévka straší nepříjemnými vzpomínkami, pokusím se její pověst trochu napravit a dodat vám odvahu k dalšímu ochutnání. Tentokrát totiž nepůjde o řídkou polévku z rajčatového protlaku s rýží nebo drobnými těstovinami, leč o polévku doslova rajskou.
Naservíruju vám rajčatovou polévku krémovou, hebkou, chuťově výraznou, do které se bláznivě zamilujete. Ostatně není léto nejlepší období na prožívání románků?
Pokud do polévky dokonce vložíte výpěstky z vlastní zahrady, míra uspokojení nad plným talířem nejspíš nebude znát hranic.
Vaječná jíška do polévky
Vaječná jíška sice představuje obměnu klasické jíšky, ale přidání vajíčka z ní udělá něco docela jiného. Místo zahuštění způsobí zaujetí.
Jíška vznikne, když se v rozpuštěném a zahřátém tuku nechá osmahnout mouka. Někdy jen chvilku, někdy déle, aby zrezla nebo zhnědla, ve všech případech se tak ale činí proto, aby jíška posléze zahustila nějakou polévku, šťávu nebo omáčku.
Jíška vůbec nedělá jídlo těžké a nestravitelné – těžké a nestravitelné ho dělá její nesprávná příprava nebo použití. Jídla s jíškou působí velmi elegantně, lehce a rozhodně nezatěžují trávicí soustavu, jak se o nich traduje. Pokud si o klasické jíšce chcete přečíst víc, zde jsem se o tom rozepsala velmi doširoka:
Vaječná jíška vypadá, jako kdyby se jednalo o to samé, jako by se původní recept na jíšku jen obohatil o vajíčko.
Svítek do polévky
Svítek do polévky je pro mě tou nejsvátečnější volbou, pokud se mám rozhodovat, co v neděli přijde s vývarem na stůl.
Tudíž receptem na svítek definitivně zakončím měsíční seriál o vložkách do polévky. Finis coronat opus. Konec korunuje dílo. Navíc jste už beztak víc než přejedeni vývarů s rozličnými přídavky.
Jelikož nudle byly z tuhého uhněteného těsta, krupicové noky z těsta třeného, celestýnské nudle z palačinkového těsta opečeného v pánvi, přidám k tomu svítek z piškotového těsta, upečeného v troubě. Podle mě je vyvrcholením něčeho, co bych nazvala umění jednoduchého jídla. Z obyčejných surovin vznikne docela obyčejným postupem něco, co vyvolává úsměvy, přináší uspokojení, prožitky a vzpomínky.
Celestýnské a fritátové nudle
Celestýnské a fritátové nudle se v kuchařkách objevily někdy na přelomu 19. a 20. století. Obojí začínají palačinkou v pánvi a liší se jen tím, co se s opečenou palačinkou dál stane, než se dostane na talíř s polévkou.
Třeba taková Magdalena Dobromila v prvních čtyřech vydáních své Domácí kuchařky žádné palačinkové nudle do polévky nemá. Až od pátého vydání, kdy se jejího díla ujaly další autorky a začaly ho doplňovat a rozšiřovat i o své recepty, se objevily tzv. svítkové nudličky.
V jiných kuchařkách se rozkrájené palačinky v polévce nazývají omeletky, jinde omeletové nudle, až se postupně objevuje i název fritátové nudle. A myslím, že nikdo nezapomene na legendární fridátní nudle z Takové normální rodinky.
Domácí nudle aneb hromada radosti z jednoho vajíčka
Ať se na domácí nudle podíváte z jakéhokoli úhlu pohledu, vždycky se budou tvářit jako naprostá samozřejmost:
- Samozřejmě, že se dělají doma, dokonce do zásoby. Vždyť stojí pár korun a chvilku času.
- Samozřejmě, že se nevyplatí dělat domácí, jednak jsou v obchodě levné a jednak to zabere spoustu času a postup je složitý.
Pro tu první skupinu samozřejmníků tu mám článek, který jim nic nového neřekne, protože jde o tak samozřejmou záležitost, jako nudle do polévky, a pro tu druhou skupinu tu mám ten samý článek, který jim ukáže, že domácí nudle stojí za trochu času a námahy, protože chutnají úplně jinak, než kupované. A to nemluvím o té hromadě radosti nad hromadou nudliček. Třeba se jim z toho jednou stane samozřejmost.
Jak ochutit polévku bez masoxu, jak jí dát dostatek chuti při vaření a květákový krém jako bonus
Bylo nebylo, v jedné jmenované facebookové skupině (pochopitelně to byla Kuchařka pro dceru) se jedna z členek zeptala, jak ochutit polévku, aby měla výraznou chuť a nebylo k tomu potřeba stavět chuťové základy z kostek masoxu, potažmo nelít do hotové polívky litry maggického polévkového koření. Čili jaké použít koření a bylinky, aby vzniklo něco výborného.
Tohle je parádní otázka a myslím, že si zaslouží pozornost i zde na blogu.
Polévkovou teorii vám postavím na několika kuchařských pravidlech a základech, takže se tentokrát budu častěji odkazovat na starší články, ve kterých jsem jednotlivé zákonitosti a rady popsala a vysvětlila podrobněji.
Co je mi známo, chuť se dá do polévky dostat jedině z použitých surovin a taky ze způsobu, jak na ně člověk nechá působit teplo. Jinak chutná mrkev vařená, jinak mrkev dušená a jinak mrkev pečená, proto lze výsledek ovlivnit i tím, co se se surovinami během přípravy stane. Ze všech výše jmenovaných mrkví se totiž dá polívka připravit. Nejslabší chuť bude mít ta z vařené mrkve a nejsilnější ta z mrkve pečené.
Hrachová polévka pro chvíle pohody
Hrachová polévka patří k těm jídlům, kterými za málo peněz zasytíte davy. Vlastně by se to dalo vztáhnout na spoustu dalších luštěninových jídel. Teď však ode mě neočekávejte recept na tradiční hladkou pasírovanou hrachovku, ale něco trochu zajímavějšího na talíři, barevnějšího a se svou vlastní strukturou.
Luštěninové polévky mají obrovskou výhodu: díky zajímavé chuti luštěnin nemusíte pro výraznou chuť hotového jídla používat žádný předem uvařený a pečlivě uschovaný vývar. Vystačíte si s obyčejnou vodou, případně pár dalšími surovinami.
Když navíc uvážíte, že volbou luštěnin loupaných a půlených nebudete muset den předem nic namáčet a nečeká vás ani několikahodinové vaření, máte zaděláno na fajn zimní rychlou a přitom sytou večeři. Ona tedy v loupané a půlené podobě existuje jen červená čočka a žlutý nebo zelený hrách, ale to nevadí, tenhle recept funguje úplně stejně na obě zmíněné suroviny.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
