Nahrávání…
Navigace
Archiv štítků pro

polévky

kari polévka

Kari polévka z osiřelé zeleniny

Kari polévka představuje způsob, jak najednou spotřebovat až kilo zeleniny, které už dochází dech. I druhý dech. Anebo zeleniny, která vás v době sezóny zahrnula menšími přebytky.

V těchto zimních dnech vás kari polévka zahřeje hned třikrát: krom toho, že hřeje jako každá hustá polévka, si ji můžete udělat tak akorát pálivou. A samozřejmě vás zahřeje i pocit, že jste ani kousek mrkve nenechali vysušit v lednici nazmar. Pokračovat ve čtení

dýňová polévka

Dýňová polévka, radost podzimu

Dýňová polévka se dá na svět přivést mnoha různými způsoby. Nechci je poměřovat, hodnotit, vychvalovat nebo kritizovat, ale o dvou mých oblíbených podobách dýňové polévky se zmínit musím, protože v obchodech a na trzích se to zrovna začalo barvit do oranžova.

Dýně sama o sobě poskytuje tolik chuti i škrobu na zahuštění, že když ji očistíte, v některých případech i zbavíte slupky, nakrájíte, krátce opečete na tuku, zalijete vývarem, uvaříte doměkka a rozmixujete, vy i vaši blízcí si společně pomyslíte: to je ale dobrá a hustá dýňová polévka!

V tomto prvoplánovém postupu spočívá i nevýhoda dýňových polévek: občas z nich ta dýně vyčnívá až moc. I mně tak trochu vadí, když je jí v polévce příliš a když jediné, co v chuti cítím, je dýně jako taková. Vím, máme tu pandemii a pro někoho i chuť dýně může být vlastně výhra, ale to jsem tím vůbec říct nechtěla.
Pokračovat ve čtení

rajčatová polévka

Rajčatová polévka z čerstvých rajčat

Pokud vás rajčatová polévka straší nepříjemnými vzpomínkami, pokusím se její pověst trochu napravit a dodat vám odvahu k dalšímu ochutnání. Tentokrát totiž nepůjde o řídkou polévku z rajčatového protlaku s rýží nebo drobnými těstovinami, leč o polévku doslova rajskou.

Naservíruju vám rajčatovou polévku krémovou, hebkou, chuťově výraznou, do které se bláznivě zamilujete. Ostatně není léto nejlepší období na prožívání románků?

Pokud do polévky dokonce vložíte výpěstky z vlastní zahrady, míra uspokojení nad plným talířem nejspíš nebude znát hranic.
Pokračovat ve čtení

vaječná jíška

Vaječná jíška do polévky

Vaječná jíška sice představuje obměnu klasické jíšky, ale přidání vajíčka z ní udělá něco docela jiného. Místo zahuštění způsobí zaujetí.

Jíška vznikne, když se v rozpuštěném a zahřátém tuku nechá osmahnout mouka. Někdy jen chvilku, někdy déle, aby zrezla nebo zhnědla, ve všech případech se tak ale činí proto, aby jíška posléze zahustila nějakou polévku, šťávu nebo omáčku.

Jíška vůbec nedělá jídlo těžké a nestravitelné – těžké a nestravitelné ho dělá její nesprávná příprava nebo použití. Jídla s jíškou působí velmi elegantně, lehce a rozhodně nezatěžují trávicí soustavu, jak se o nich traduje. Pokud si o klasické jíšce chcete přečíst víc, zde jsem se o tom rozepsala velmi doširoka:

Jíška a její použití

Vaječná jíška vypadá, jako kdyby se jednalo o to samé, jako by se původní recept na jíšku jen obohatil o vajíčko.
Pokračovat ve čtení

svítek do polévky

Svítek do polévky

Svítek do polévky je pro mě tou nejsvátečnější volbou, pokud se mám rozhodovat, co v neděli přijde s vývarem na stůl.

Tudíž receptem na svítek definitivně zakončím měsíční seriál o vložkách do polévky. Finis coronat opus. Konec korunuje dílo. Navíc jste už beztak víc než přejedeni vývarů s rozličnými přídavky.

Jelikož nudle byly z tuhého uhněteného těsta, krupicové noky z těsta třeného, celestýnské nudle z palačinkového těsta opečeného v pánvi, přidám k tomu svítek z piškotového těsta, upečeného v troubě. Podle mě je vyvrcholením něčeho, co bych nazvala umění jednoduchého jídla. Z obyčejných surovin vznikne docela obyčejným postupem něco, co vyvolává úsměvy, přináší uspokojení, prožitky a vzpomínky.
Pokračovat ve čtení

celestýnské a fritátové nudle

Celestýnské a fritátové nudle

Celestýnské a fritátové nudle se v kuchařkách objevily někdy na přelomu 19. a 20. století. Obojí začínají palačinkou v pánvi a liší se jen tím, co se s opečenou palačinkou dál stane, než se dostane na talíř s polévkou.

Třeba taková Magdalena Dobromila v prvních čtyřech vydáních své Domácí kuchařky žádné palačinkové nudle do polévky nemá. Až od pátého vydání, kdy se jejího díla ujaly další autorky a začaly ho doplňovat a rozšiřovat i o své recepty, se objevily tzv. svítkové nudličky.

V jiných kuchařkách se rozkrájené palačinky v polévce nazývají omeletky, jinde omeletové nudle, až se postupně objevuje i název fritátové nudle. A myslím, že nikdo nezapomene na legendární fridátní nudle z Takové normální rodinky.
Pokračovat ve čtení

domácí nudle

Domácí nudle aneb hromada radosti z jednoho vajíčka

Ať se na domácí nudle podíváte z jakéhokoli úhlu pohledu, vždycky se budou tvářit jako naprostá samozřejmost:

  • Samozřejmě, že se dělají doma, dokonce do zásoby. Vždyť stojí pár korun a chvilku času.
  • Samozřejmě, že se nevyplatí dělat domácí, jednak jsou v obchodě levné a jednak to zabere spoustu času a postup je složitý.

Pro tu první skupinu samozřejmníků tu mám článek, který jim nic nového neřekne, protože jde o tak samozřejmou záležitost, jako nudle do polévky, a pro tu druhou skupinu tu mám ten samý článek, který jim ukáže, že domácí nudle stojí za trochu času a námahy, protože chutnají úplně jinak, než kupované. A to nemluvím o té hromadě radosti nad hromadou nudliček. Třeba se jim z toho jednou stane samozřejmost.
Pokračovat ve čtení

květákový krém květáková polévka

Jak ochutit polévku bez masoxu, jak jí dát dostatek chuti při vaření a květákový krém jako bonus

Bylo nebylo, v jedné jmenované facebookové skupině (pochopitelně to byla Kuchařka pro dceru) se jedna z členek zeptala, jak ochutit polévku, aby měla výraznou chuť a nebylo k tomu potřeba stavět chuťové základy z kostek masoxu, potažmo nelít do hotové polívky litry maggického polévkového koření. Čili jaké použít koření a bylinky, aby vzniklo něco výborného.

Tohle je parádní otázka a myslím, že si zaslouží pozornost i zde na blogu.

Polévkovou teorii vám postavím na několika kuchařských pravidlech a základech, takže se tentokrát budu častěji odkazovat na starší články, ve kterých jsem jednotlivé zákonitosti a rady popsala a vysvětlila podrobněji.

Co je mi známo, chuť se dá do polévky dostat jedině z použitých surovin a taky ze způsobu, jak na ně člověk nechá působit teplo. Jinak chutná mrkev vařená, jinak mrkev dušená a jinak mrkev pečená, proto lze výsledek ovlivnit i tím, co se se surovinami během přípravy stane. Ze všech výše jmenovaných mrkví se totiž dá polívka připravit. Nejslabší chuť bude mít ta z vařené mrkve a nejsilnější ta z mrkve pečené.
Pokračovat ve čtení

hrachová polévka

Hrachová polévka pro chvíle pohody

Hrachová polévka patří k těm jídlům, kterými za málo peněz zasytíte davy. Vlastně by se to dalo vztáhnout na spoustu dalších luštěninových jídel. Teď však ode mě neočekávejte recept na tradiční hladkou pasírovanou hrachovku, ale něco trochu zajímavějšího na talíři, barevnějšího a se svou vlastní strukturou.

Luštěninové polévky mají obrovskou výhodu: díky zajímavé chuti luštěnin nemusíte pro výraznou chuť hotového jídla používat žádný předem uvařený a pečlivě uschovaný vývar. Vystačíte si s obyčejnou vodou, případně pár dalšími surovinami.

Když navíc uvážíte, že volbou luštěnin loupaných a půlených nebudete muset den předem nic namáčet a nečeká vás ani několikahodinové vaření, máte zaděláno na fajn zimní rychlou a přitom sytou večeři. Ona tedy v loupané a půlené podobě existuje jen červená čočka a žlutý nebo zelený hrách, ale to nevadí, tenhle recept funguje úplně stejně na obě zmíněné suroviny.
Pokračovat ve čtení

minestrone minestronka polévka

Minestrone podle spíže – univerzální recept na polévku

Co má italská polévka minestrone společného s českou bramboračkou? Obě jsou to hutné zimní polévky plné zeleniny a hřejivé chuti.

Jenomže zatímco bramboračka staví na sytící povaze brambor, v Itálii se spoléhají na těstoviny, rýži a/nebo luštěniny. Zákon jednoho hrnce zůstává v platnosti bez ohledu na státní hranice.

Kdo byl v Itálii, ví, jak rozmanitá je nabídka tamní zeleniny, takže se nebude divit ani tomu, že minestrone existuje v nespočtu variant a obměn. V kuchařské literatuře snadno dohledáte minestrone milánskou, toskánskou, janovskou, neapolskou, zimní, minestronku z krup a fazolí nebo třeba s kapustou (ta je mimochodem moje nejoblíbenější). Vůbec není psáno, že polévka s italským původem musí obsahovat rajčata nebo produkty z nich, tak se nenechte rozhodit tím, když někde potkáte minestrone jiné než cihlové barvy.
Pokračovat ve čtení

jíška

Jíška – všechno, co jste o ní chtěli vědět, ale báli jste se zeptat

Jíška vypadá jako kuchařský úkrok stranou. Když chcete něco zahustit jíškou, musíte vytáhnout čistý kastrůlek, nechat do něj vklouznout trochu másla, zpěnit v něm mouku a teprve když vznikne jíška, můžete ji použít do vaší hlavní kuchařské tvorby.

Takže se logicky nabízí otázka, jestli by to nešlo nějak jednodušeji. Bez míchání, hlídání, zašpiněného kastrůlku a metličky.

Už se objevilo mnoho zlepšováků, jak dostat mouku do jídla jinak. Jenomže všechny tyhle zlepšováky jídlo spíš kazí a následně vyvolávají dojem, že zahuštění moukou je něco nedobrého, špuntózního, nežádoucího a nedietního.

Dnes vám proto řeknu úplně všechno, co o jíšce vím, a věřím, že ji nejenže vezmete na milost, ale dokonce se před ní začnete sklánět v hluboké kuchařské úctě. Jíška totiž opravdu není bezduché přidávání kalorií, tuku a bílé mouky do jídla.

Jíška posune vaše vaření na úroveň, kdy budete vědět, že to, co dáváte na talíř, je dokonalé a žádá si velmi hlasitou pochvalu.
Pokračovat ve čtení

Kaspressknödel

Kaspressknödel nejen do polívky

Kaspressknödel je placatý sýrový knedlík původem z alpské kuchyně, který vám dnes představím, protože prostě musím. Vezmu vás na výlet do mého milovaného Rakouska a ukážu vám něco velmi užitečného pro moji i vaši kuchyni.

Vůbec po vás nebudu chtít exotické suroviny, naopak se vás pokusím inspirovat, jak si jedním zahraničním nápadem snadno ozvláštnit domácí vaření pomocí pár surovin a v každé roční době.

Každý rok trávím v Rakousku několik týdnů na horách. V zimě i v létě, Alpy mě magneticky přitahují svým majestátem, pohostinností, upřímností a hlavně nekomplikovanou kuchyní. Díky tomu tam pokaždé dobrovolně sním několik kilo velmi zvláštních, placatých knedlíků se sýrem, podávaných v horkém hovězím vývaru. Tolik, kolik mi pásek na kalhotách dovolí. Cestuju mezi horskými chatami všeho druhu a hledám ten nejlepší. Pravda, taky hledám nejlepší svařák, nejlepší hruškovici, nejlepší jablečný štrúdl s vanilkovou omáčkou, nejlepší Schiwasser (malinovou šťávu s citronem, lyžařský nápoj číslo 1), nejlepší chleba se špekem a s křenem, nejlepší maliny v malinovici a nejlepší kynutý knedlík s povidly, ale to sem teď vůbec nepatří a mohlo by se to tu pěkně zvrhnout.
Pokračovat ve čtení


Trocha pravdy
Jana Florentýna Zatloukalová

Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.


Trocha inspirace

Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.

Kuchařka pro dceru

Kuchařka pro dceru obálka 5. vydání
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.

Snídaně u Florentýny

Snídaně u Florentýny obálka
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.

Večeře u Florentýny

Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.

Hovory s řezníkem

Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.

Kuchárka pre dcéru

Zpět na horu