Pestrá pesta – recept na pesto téměř z čehokoliv
Pesto coby terminus technicus patří do letního vaření, neboť nezapře svůj jižanský původ ve slunné Itálii. Ač ze všech pest zcela jednoznačně vyniká a vede pesto bazalkové, pro prázdninovou kuchyni mají smysl i mnohá další pesta. Hned vysvětlím proč.
Když se doma nebo v dočasné letní kuchyni nachází hotové pesto, jeho použití přináší tyto klady a výhody:
- Pesto zrychlí přípravu jídla, protože funguje jako studená doprovodná omáčka. Nejen na noky a na těstoviny, ale taky třeba na grilovaná masa nebo na jiné grilované či pečené suroviny
- Pesto dovede ochutit základní salátovou zálivku z oleje a octa, takže letní salát může chutnat zase trochu jinak
- Pesto krásně dochutí kdejaký letní dip (čili namáčecí omáčku)
- Pesto poskytne letním sendvičům zajímavou chuť
- Pesto se dá použít i na pizzu
- Pesto může být vtipná náplň trhacího chleba nebo trhacího závinu
- Pesto se skvěle hodí i do bramborového salátu
- Pesto taky funguje v rizotu
A když se doma ještě hotové pesto nenachází, jeho výroba přinese následující pozitiva a kuchařské jistoty:
- Do pesta se dají zpracovat všechny přebytky letních bylinek i letních natí, včetně natě z mladé řepy, mrkve nebo ředkviček
- Do pesta se dají zpracovat i zbytky listové zeleniny jako jsou mladý špenát, polníček nebo rukola
- Pesto poskytne konejšivou náruč pro zbytky sýra, které by už neměly u vás doma využití
- Do pesta můžete zpracovat i zbytky nejrůznějších ořechů
Bublanina s třešněmi
Vypadá-li někdo jako bublanina, pak je samá boule. Bublanina je totiž odvozena od slova bublat.
Jistě si hned vybavíte nějakou krásnou bublaninu s cudnými dolíčky po vnořeném ovoci, zarovnanými v řadách jako vojáci. Tak přesně takovou krasavici vůbec nemám na mysli.
Možná vás to překvapí, ale bublanina se dříve pekla z velmi řídké směsi vajec, mléka, cukru a ždibce mouky, takže připomínala spíš sladkou omeletu.
Dušený špenát
Což takhle dát si dušený špenát? Už několik týdnů si říkám, že je na něj nejvyšší čas. Na farmářských trzích už se prodává a i kdyby ne, v obchodech se dá celoročně sehnat mladičký, sotva narozený baby špenát.
Špenát je zelená zelenina. A u zelené zeleniny by se vám vždycky měly rozsvítit červené vykřičníky v hlavě.
Zelená zelenina, pokud má zůstat i po tepelné úpravě zelená a nerozblemcaná, musí dostat jen rozumnou dávku tepla. U špenátu jde doslova o minuty, což se moc neslučuje se slovem dušení. Dušení totiž vždycky chce o něco víc času, aby vznikla omáčka, která je chuťově výrazná, nese chuť použitých surovin a která je zahuštěná tak akorát.
Takže když v kuchyni padne rozhodnutí udělat dušený špenát, musí hned poté dojít na vzetí rozumu do hrsti.
Kachní prsa na minutku
Mám tu pro vás jednoduchý, v podstatě nezkazitelný návod, jak připravit minutková kachní prsa. Výsledkem je maso lehce nedodělané, propečené pouze dorůžova, nikoli však syrové, s kůží křupavou a především dobře vypečenou, tak jak to u kachních prsou má vždycky být.
Vypečená kůže a růžový vnitřek nevzniknou u kachních prsou jen tak samo sebou. Vzhledem k tomu, že kachní prsa mají pod kůží ještě vrstvu sádla, musí ten, kdo se je rozhodne připravovat, zvolit jinou strategii, než kdyby připravoval obyčejný biftek z hovězího masa nebo minutkový plátek vepřového.
Kůže a sádlo totiž přípravu poněkud komplikují. Když se podkožní sádlo dost nevypeče, zůstane kůže silná, tuhá, žvýkavá, což znamená, že způsobí poněkud jiné zážitky a ohlasy u stolu, než byste si představovali. A zároveň platí, že když se sádlo a kůže vypečou opravdu poctivě a pečlivě, propeče se i maso skrz naskrz a přijdete tak o narůžovělou slastnou šťavnatost.
Takže – jak to vlastně udělat, aby se všechno tohle pokaždé povedlo?