Hrachová polévka pro chvíle pohody
Hrachová polévka patří k těm jídlům, kterými za málo peněz zasytíte davy. Vlastně by se to dalo vztáhnout na spoustu dalších luštěninových jídel. Teď však ode mě neočekávejte recept na tradiční hladkou pasírovanou hrachovku, ale něco trochu zajímavějšího na talíři, barevnějšího a se svou vlastní strukturou.
Luštěninové polévky mají obrovskou výhodu: díky zajímavé chuti luštěnin nemusíte pro výraznou chuť hotového jídla používat žádný předem uvařený a pečlivě uschovaný vývar. Vystačíte si s obyčejnou vodou, případně pár dalšími surovinami.
Když navíc uvážíte, že volbou luštěnin loupaných a půlených nebudete muset den předem nic namáčet a nečeká vás ani několikahodinové vaření, máte zaděláno na fajn zimní rychlou a přitom sytou večeři. Ona tedy v loupané a půlené podobě existuje jen červená čočka a žlutý nebo zelený hrách, ale to nevadí, tenhle recept funguje úplně stejně na obě zmíněné suroviny.
Kapustový nákyp, jenž si rozumí s hladem i dietou
Kapustový nákyp je recept, do kterého schováte spoustu čerstvé kapusty. Už si ani nevzpomínám, kde jsem k tomuto receptu přišla, doprovází mě hezkou řádku let a nyní je čas, aby udělal radost i vám.
Zaděláváná přílohová kapusta béžové barvy pro mě byla vždycky strašák číslo jedna, když došlo na obědy ve školní jídelně, takže moje cesta ke kapustě opravdu nebyla dlážděná veselými zážitky u stolu.
To až tenhle kapustový nákyp dovedl všechno změnit, takže se nebojte, že vám chci naservírovat jídlo, u kterého vám ruce samovolně vylítnou do odmítavého postoje a ústa pronesou něco ve smyslu: „ani do huby, holoubečku.“
Pokud jsem vás dostatečně nenalákala, přidám ještě trochu reklamy na tenhle kapustový nákyp. Obsahuje velký podíl zeleniny, jen malý podíl mouky a má tak akorát sytících bílkovin, takže pro lehké večeře se hodí zcela báječně. Chutnat vám bude horký rovnou z pekáčku, vlažný jako přídavek, až zjistíte, že jedna porce nestačí, a skvěle se jí i studený, takže odpadají starosti s ohříváním doneseného jídla do práce.
Bramboráky, po kterých se můžu utlouct
Bramborák je od slova brambora, a tak by měl mít co nejbramborovější chuť. Pokud se na tom shodneme hned na začátku, jistě po mně nebudete chtít recept s příměsí cukety, mrkve nebo celeru, ale dáme si vespolek zapravdu, že nám jde o dokonalost zvící křupavý okraj, hebce měkký vnitřek a chuť vystřelenou do výšin česnekem a majoránkou.
OK?
V tom případě na chvíli společně zapomeneme na jakoukoli dietu, protože tajemstvím skvostného bramboráku je…
… docela obyčejné sádlo.
Best of 2017
Drazí všichni!
Už je tu zase. Začátek nového letopočtu a začátek nových výzev. Pro mě tyto dny skoro až posvátně znamenají uzavírání věcí minulých a plánování dění příštích.
Díky tomu se zde na blogu Kuchařky pro dceru začíná vyvíjet tradice deseti nejlepších článků minulého roku.
Zde jsou ty předchozí:
Jedná se o seznam deseti článků, které byly v daném roce nejčtenější a nejvyhledávanější.
Pokud vás zajímá i pohled do zákulisí a nějaké nudné statistiky, zde jsou: V roce 2017 navštívilo blog Kuchařky pro dceru 6,3 milionu čtenářů, kteří dohromady přečetli 17,8 milionu článků. Asi snad ani nechci vědět, kolik je to celkem čtecího času, natož následného času stráveného v kuchyni, protože bych si to nejspíš vůbec neuměla představit.
Máte-li nějaká tajná kuchařská přání, která byste si tu rádi v letošním roce přečetli, směle je vložte do komentářů pod článkem. Udělám pro jejich splnění, co bude v mých silách. A jelikož mě nejspíš čeká kompletní rekonstrukce kuchyně, bude to obzvlášť velká výzva.