Nahrávání…
Navigace

V košíku není žádné zboží.

Archiv štítků pro

smažení

kosmatice

Jak na kosmatice – smažené květy černého bezu

Kosmatice je dle jazykových příruček lidový název pro smažené květy černého bezu. Květy namáčené v těstíčku a smažené pěkně na másle dozlatova a dokřupava.

Zdá se to jednoduché, ale i přes veškerou snadnost stojí kosmatice za malé kuchařské vyprávění. Povím vám, jak si je udělat předpisově vzorně, jaké na ně vzít těstíčko a jak se pozná, že je opravdu umíte udělat.

Kosmatice, abyste za ně mohli chtít jedničku s hvězdičkou, musí být křupavé. Nejen hned po usmažení, ale klidně o hodinu později. A hlavně a především musí vypadat načechraně až rozčepýřeně. Nikoli jako jedna velká placka nebo lívanec se stopkou. To by byl jen smutný důkaz, že nevíte, co s těmi nádhernými voňavými květy černého bezu děláte.

Kosmatice je od slova kosmatý

Pokud ještě nemáte recept na vzorné kosmatice ve své výbavě, ráda vám pomůžu, a stejně tak vám rozšířím slovní zásobu o slovo kosmatý.
Pokračovat ve čtení

Koblihy recept

Masopustní koblihy — recept do každé rodiny

Když se přiblíží konec masopustního období, německé i rakouské pekárny a obchody s potravinami zaplaví koblihy. Velké, zcela nepřehlédnutelné množství koblih. Jsou to koblihy nadýchané jako vánek a když se do nich pořádně zakousnete, můžete se spolehnout, že vám na tváři skončí poprašek vanilkového cukru.

Koblihy a masopust

Trochu mě mrzí, že v Česku tohle koblihové veselí tak trochu chybí. Koblihy si můžeme kdekoli koupit celý rok a jejich masopustní kampaň vlastně neexistuje. Přitom koblihy dřív patřily k masopustu stejně jako koláče k posvícení, tak moc, že se — jak píše Marie Úlehlová-Tilschová — masopustu přezdívalo karneval z Koblihovic a slovo kobližný znamenalo labužnický až prostopášný. Včetně kobližné ženy.

A tak si říkám: pojďte se mnou obsadit aspoň kousek Česka masopustními koblihami. Vím, že vás sem chodí strašně moc (občas sleduji statistiky návštěvnosti, takže se přede mnou neschováte) a že to vydá na hodně koblih, když se do nich pustíme. Pojďme společně masopustu vrátit koblihy. Zaplavme své blízké a známé touhle sladkou dobrotou a ukažme zbývajícímu světu, který se už nevejde k našim stolům, aspoň fotku.

Stačí k tomu půl kila mouky, tři vajíčka, trocha droždí a několik málo dalších surovin. Můžete si u toho notovat Já koblížek, koblížek, na másle smažený, protože potom kynuté těsto podstatně lépe kyne.

Jak udělat dobré koblihy

Dobrá kobliha by měla být nadýchaná jako pírko, zlatá na povrchu a se světlým kroužkem kolem dokola, sladká a třeba i naplněná zavařeninou. Aby to nebyly jen čáry máry, abyste se nemuseli spoléhat na správnou fázi měsíce a na básničku o koblížku, ukážu vám, jak na koblihy, aby se zaručeně povedly kdykoliv.
Pokračovat ve čtení

bramborove hranolky recept

Recept na nejlepší domácí hranolky na světě

Zkusím vám odpovědět na otázku, která trápí lidstvo od té doby, co byla vynalezena fritéza:

Jsou domácí hranolky lepší než mražené?

Mám na mysli výhradně a pouze hranolky smažené, nadýchané uvnitř, křupavé zvenku, tak akorát slané a tak akorát mastné. Prostě ty nejlepší hranolky na světě. Má smysl na ně hledat recept, nebo vždycky vyhrají ty mražené?

(Aby nedošlo k mýlce, vůbec se teď nehodlám zabývat hranolky pečenými v troubě — jakkoli mohou být skvělé. Je to jako péct v troubě řízek. Ušetříte tím pár kalorií a zvýšíte tak výživnou hodnotu, ale není to ten pravý řízek.)

Pokud je vaše volba jasná a po předchozích zážitcích s vlastní výrobou jdete raději po mražených hranolkách, dejte si aspoň pozor, abyste pokaždé četli složení. Do hranolek se dá schovat ledacos, takže vždy kupujte jen ty, které jsou ze stoprocentní brambory. V té nemá například pšeničná mouka co dělat. A vůbec se za tohle nákupní rozhodnutí nestyďte, protože v tom nejste sami. I dobré restaurace, které si jinak potrpí na domácí stravě, kupují hranolky mražené.

Překvapení? Důvodů pro tuhle volbu je mnoho. Takhle totiž vypadají peripetie odhodlaného restauratéra, který si chce dělat hranolky vlastní, protože programově slovo domácí přidává za každou položku na jídelním lístku:
Pokračovat ve čtení

Jak psát recept čili malý exkurz do mé spisovatelské dílny (a recept na kuřecí nugety k tomu)

Zapisujete si své recepty? Do zápisníku, na blog, na facebook? Pak určitě víte, že radost jiných lidí z vašeho receptu je ta nejlepší odměna, které se vám jako autorovi návodu vůbec může dostat. Zdaleka překonává honorář, pokud po nějakém toužíte nebo máte slíbený. Když se někomu podaří uvařit báječné jídlo podle vás a dá vám to vědět, je to to nejlepší ohodnocení, které si můžete přát. Toho ale nedosáhnete, pokud váš recept nebude dobře zpracovaný. Tedy pokud nevíte, jak psát recept.

Protože jsem během posledních deseti let napsala a publikovala přes tisíc receptů, ráda se s vámi podělím o systém, který při psaní používám, ukážu vám, která pravidla stojí za to respektovat a jak dobře napsaný recept funguje. Podle nich snadno poznáte, že jste narazili na neodladěný recept, který někdo psal jen proto, že dostal za úkol zaplnit volné místo. Teď si ale vezměte k ruce tužku a papír, budou se vám zakrátko hodit. Připraveni? Začínáme.

Jak psat recept fotka

Každý psaný recept by měl mít pět částí:

  1. název
  2. úvod
  3. seznam surovin
  4. postup
  5. doporučení

Všechny části jsou stejně důležité a dohromady tvoří tak pevný celek, že vypuštěním kterékoli z nich se vám dílo rozpadne a málokoho přesvědčíte, aby v kuchyni následoval vaše instrukce. Projdu nyní všechny části postupně, jak jdou za sebou, a ukážu vám, co ano, co ne, a na co si dát pozor. Abyste si všechno dokázali dobře představit, použiju na příkladu recpet na kuřecí řízky. Předpokládám, že všichni máte své oblíbené a dokážete z fleku napsat postup. Pokud si teď vezmete k ruce tužku a papír a začnete si psát všechno, co vás bude postupně napadat, skončíte s parádním receptem. Na mou kuchařskou duši a na uši našeho psa.

1. Název

Už samotným názvem byste měli přesvědčit čtenáře, proč by měli chtít číst dál. Měli byste dát najevo, co čekat. Když svůj recept nazvete Kuřecí řízky, nijak je nenaladíte. Je to jen obyčejný technický popis, nic víc a nic míň. Zamyslete se teď nad tím, co dělá vaše kuřecí řízky tak neodolatelnými. Jsou mimořádně šťavnaté? Velké přes celý talíř? Mají jedinečný křupavý obal? Používáte zvláštní ochucení masa? Smažíte je výhradně pro účely výletu a balíte je mezi dva chleby? Použijte buď pěkné přídavné jméno, nebo název rozveďte dodatkem. Například:

Šťavnaté kuřecí řízky
Kuřecí řízky na výlet
Kuřecí řízky s příchutí kari

Čemu se vyhnout:

  • Příbuzným a známým v názvu. Kuřecí řízky podle paní Žižkové z Tábora zajímají jen toho, kdo zná příslušnou madam.
  • I geografické názvy fungují jen málokdy, tím spíš, pokud se jedná o zapadlou obec.
  • Rozhodně se zdržte superlativů a všech slov začínajících na nej-. Jednak jsou všechny vaše recepty apriori ty nej, jinak byste se s nimi nepsali. A pak, jakmile přijde první čtenář, kterému se jídlo nepovede, jak by podle očekávání z názvu chtěl, a máte prudiče na krku a jen tak se z toho nevyvlíknete.
  • Názvům a obratům z restauračních menu: tomatové lůžko, závitky z bio kapusty plněné organickým lososem, se zeleninou julienne a dalším rádoby odborným názvům, které z krásného jídla dělají hu-hu koktejl.
  • Zdrobnělinám. Bez diskuze. Ani pokud byste psali dětské recepty. Pitíčka, kašičky, řízečky a houstičky přenechte učitelkám jeslí.
  • Jazyku matek v začátečnických nesnázích (zejména slovu mňamka).
  • Slovům a popisům, ze kterých není jasné, co vlastně znamenají, jako třeba řízky paní nadlesní nebo maskované kuřecí řízky.

Pokračovat ve čtení

začátečnický kurz vaření
Trocha lásky

E-mailový kuchařský kurz pro začátečníky

Máte pocit, že jste v kuchyni ztraceni? Nastartujte své vaření pomocí mého pětitýdenního e-mailového kurzu určeného pro kuchařsky nesmělé jedince. Kurz obsahuje pět lekcí, které jsou zdarma a které ode mě dostanete každou neděli v 10 hodin dopoledne.

Přihlásit se můžete zde:

Přihlášky se uzavírají vždy v neděli zhruba v 8:00 ráno.

PS. Jako BONUS ke kurzu získáte i členství v E-mailovém klubu (víc informací)


Trocha pravdy
Jana Florentýna Zatloukalová

Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.


Trocha inspirace

Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.

Kuchařka pro dceru

Kuchařka pro dceru obálka 5. vydání
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.

Snídaně u Florentýny

Snídaně u Florentýny obálka
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.

Večeře u Florentýny

Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.

Hovory s řezníkem

Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.

Zpět na horu