Pečené domácí müsli neboli granola
Domácí müsli na sebe může vzít dvě základní podoby – pečenou a nepečenou. Nepečené vznikne pouhým smícháním suchých surovin; tedy vloček, oříšků, semínek a sušeného ovoce. To pečené je pochopitelně křupavější, sladší, zajímavější, a tak má i svůj vlastní název, který k nám doputoval ze zahraničí.
Říká se mu granola a je připravené asi tak stejně rychle, než stačíte tohle slovo vyslovit stokrát nahlas.
Kynuté lívance nejen pro prázdninovou kuchyni
Tohle je ten nejzákladnější recept na kynuté lívance, který kdy budete potřebovat. Dělá mu dobře lívanečník i velká pánev, ve které necháte rozlít dost těsta na pořádný lívanec.
Vycházím v něm z receptu Marie Janků-Sandtnerové, tedy je jasné, že se jedná naprostou klasiku, prostě o základní lívancový recept.
Mléčná rýže alias rýžová kaše
Není mléčná rýže jako mléčná rýže. Některá je dobrá, některá lepší, a znám dokonce jednu, kterou považuji za dechberoucí.
Když mluvím o mléčné rýži, mám samozřejmě na mysli rýžovou kaši s mlékem.
Ať už k ní vede v kuchyni jakákoli cesta, jedním si člověk může být jist: pokaždé se to sní. Mléčná rýže poskytuje zvláštní konejšivý pocit a nikdy nezbude.
Ano, ohrožuje tajli, vyvolává rozbroje s pevnou vůlí a leckdy kazí i dobré mravy při stolování, ale co člověk nadělá? Nenadělá nic. Udělat si může pouze další dávku hříšně krémové mléčné rýže.
Krupicová kaše: poměry surovin a další rady k vylepšení
Krupicová kaše je pro někoho pochoutka za odměnu a pro jiného hrudkovitý třaslavý strašák. Naprosto to chápu; byť se jedná o jídlo ze dvou surovin, i tak se dá zkazit na několik vynalézavých způsobů.
Když se ale člověk dopracuje k hedvábné krémovitosti a správné hustotě a nenechá kaši bezdůvodně vychladnout a zatuhnout, takže výsledek pak na talíři působí elegantně a sám klouže do krku, jsem přesvědčená, že se veškeré ohlasy u stolu přikloní na tu správnou stranu a povzbudí diskuzi plnou sladkých vzpomínek na dětství.
Cestu za skvělou krupicovou kaší jsem vám proto vypsala v jednotlivých bodech a věřím, že si výsledek dokážete užít aspoň tak hlasitě a nadšeně, jako já a moje rodinná společnost.
Domácí rohlíky, housky a jiné drobné slané pečivo
Jsem si jistá, že vůbec nepochybujete o kouzlu rohlíků v naší stravě. Tím spíš, když jde o rohlíky obzvlášť vypečené, hutné tak akorát, aby neměly papírovou střídku a nechaly se rozkrojit a namazat máslem nebo pomazánkou. Ale protože takové aby v obchodě pohledal, měli byste mít v zásobě spolehlivý recept, jehož pomocí zachráníte nedělní večeři i páteční svačinu.
Náročnost na přípravu domácích rohlíků je zhruba jedna hodina – a z toho většinu zabere bezpracné kynutí těsta. Plus necelých dvacet minut pečení v troubě. Pokud tedy máte k dispozici asi tak hodinu a půl času, kdy se občas můžete pohybovat poblíž kuchyně, a pokud najdete v lednici kousek čerstvého droždí, nic by vás už nemělo zastavit. Jedině snad výmluvy na lenost, ale věřím, že ty jsou v současné době novoročních kuchařských předsevzetí poněkud tiché až nehlasné.
Ukážu vám dnes základy slaného kynutého pečiva a nastavím srovnávací laťku. Kde jinde než doma má člověk získat etalon pro zjištění, jak řemeslně zdatná je nejbližší pekárna? Pokud rohlíky neupeče líp než vy, stala se někde chyba. A věřte mi, moje recepty jsou sice fajn, ale dobrá pekárna by měla mít po ruce mnohem vydařenější kousky.
Aby to nebylo jen o domácích rohlíčkách, návdavkem připojuji několik dalších způsobů, jak jedno a to samé rohlíkové těsto zauzlovat do nejroztodivnějších tvarů, totiž pletýnek, kaiserek, růžiček, spirálek nebo buclatých rolek.
Chia semínka – jak je používat a nezneužívat
Chia semínka jsou superpotravina, do které se celý svět zamiloval kolem roku 2013. Kdyby se dávala nějaká ocenění za nejprodávanější produkt zdravé výživy, zřejmě by se tehdy stala jasným vítězem.
Nejde přitom o žádnou novinku. Chia semínka (vyslovujte čia) se neobjevila z ničeho nic, jde o semena prastaré rostliny zvané šalvěj hispánská, kterou najdete růst v oblasti Střední Ameriky, zejména Mexika. Jako jednu z hlavních potravin ji používali i Mayové, Inkové a Aztékové, ale k tomu se ještě dostanu.
Současná populace vyznávající zdravou výživu našla v chia semínkách zalíbení ze dvou důvodů: obsah vlákniny, bílkovin, vápníku, antioxidantů a omega-3 nenasycených mastných kyselin je v těchto drobných, nevinně se tvářících tygrovaných semínkách zcela impozantní. Něco podobného se v přírodě málokdy vidí.
Ale to ještě není celé kouzlo. Nejlepší na chia semínkách je, že do sebe dokáží vstřebat zhruba desetkrát tolik tekutiny, co samy váží. Nabobtnají a vytvoří přitom hmotu gelové konzistence.
Díky tomu, že nemají skoro žádnou vlastní chuť, se dají přidat v podstatě do čehokoli, co potřebuje zahustit a kde není na škodu i změna konzistence – semínka totiž ucítíte v ústech a občas si nějaké křupnete mezi zuby. Podávat párátko k takovému pokrmu je, jak jistě chápete, nezbytné, ale to nic neubírá na kráse všem těm kouzlům, která se se semínky dají v kuchyni dělat.
Ovesné vločky ve třech báječných podobách k snídani
Ovesné vločky a snídaně, to jde skoro vždycky dohromady. Jediný zádrhel se po cestě do žaludku vyskytne nanejvýš v tom, že ovesné vločky, aby byly dobré, potřebují buď dostatek tepla, nebo dostatek času, nebo oboje.
Je mi jasné, že se tenhle požadavek ne vždy slučuje s rychlou snídaní v poklusu mezi makeupovým zrcátkem a žehlícím prknem s čistou košilí do práce. Je mnohdy jednodušší spolknout kus rohlíku, pak si to po cestě do práce vyčítat a dávat si předsevzetí, že zítra už si určitě přivstanete a ovesné vločky uvaříte. Jenomže jediný akční den v týdnu, kdy můžete něco skutečně udělat a dokázat, je jen a pouze dnešek.
Ovesné vločky k snídani
Takže co s tím, aby se ovesné vločky mohly uhnízdit i na vašem snídaňovém jídelníčku? Je to jednodušší, než se na první pohled zdá.
Ale nejdřív vám vysvětlím, proč nejsou ovesné vločky za syrova, vysypané rovnou z pytlíku, úplně nejšťastnější řešení. Vy je možná ještě sníte, protože vás motivuje vědomí, že děláte něco pro své zdraví, ale ostatní členové rodiny vám v šesti případech z pěti vyhlásí bojkot.
Jako každá surovina, která pochází z obilnin, mají i ovesné vločky před uvařením syrově moučnou, škrobovitou příchuť. A ta zmizí jedině pobytem v teple, anebo se skoro všechna potlačí dlouhým pobytem ve studené tekutině, jako je třeba mléko nebo ovocný džus.
To poměrně dobře vysvětluje, proč si nezapečené směsi ovesných vloček a sušeného ovoce pravidelně kupují jen ti nejzapřísáhlejší propadlíci té nejzdravější stravy. Do dětí a mužných drahých poloviček to obvykle nedostanete.
Klidně před nimi můžete argumentovat vlákninou, vitamíny a poměrně vysokým obsahem železa a dalších minerálů, nepomůže to. Klidně jim můžete vykládat o tom, že sacharidy v ovesných vločkách jsou poměrně složité, takže tělu pak trvá celé dopoledne, než je rozloží na jednoduché cukry, a že tedy dodají energii po mnoho hodin bez pocitu hladu. Nic nepomůže, pokud budete nadále trvat na tom, že vločky zůstanou syrové.
Takže se pojďme konečně podívat na rychlá a dostupná řešení, která vám nebudou komplikovat ráno a přitom vám umožní užít si ovesných vloček a všech jejich nutričních přínosů.
Dva způsoby, jak udělat lívance po ránu i bez předčasného vstávání
Za celý svůj kuchařský život jsem přišla jen na dva způsoby, jak to udělat, aby mé nejdražší vzbudila po ránu vůně čerstvých lívanců, aniž bych musela vstávat o dvě hodiny dřív. A je úplně jedno, jestli si pod tím představíte americké lívance s javorovým sirupem a slaninou nebo si je budete chtít sníst pěkně po česku s domácí zavařeninou.
Dnešní recepty sice můžete najít v mé nové knížce Snídaně u Florentýny, ale do tohoto článku jsem si mohla dovolit přidat o něco víc souvislostí, protože internetovou stránku lze celkem úspěšně natahovat.
Recept první: lívance bez droždí, zato s práškem do pečiva
Tuto možnost si zapamatujte přesně pro ty případy, kdy ve večerním rozmaru slíbíte ke snídani domácí lívanečky, načež ráno zjistíte, že se vám nedostává síly na rozlepení očí ani na nahmatání kávovaru, natož na přípravu jakékoli snídaně.
Z hrozící ztráty vaší důvěryhodnosti vás vytáhne už jedině prášek do pečiva. Jak známo, bílé prášky, pečlivě odvažované a odměřované, sice mívají tak trochu rychlé a zázračné účinky, ale taky nepříjemné následky. Pro tenhle prášek se sice nemusíte vydávat v slunečních brýlích a šátku na hlavě k žádnému pokoutnímu překupníkovi, ale jistá obezřetnost je stejně na místě.
Prášek do pečiva umí vytvořit v jakémkoli těstě dostatek vzduchových bublinek a tedy lehkosti, ale také vnáší vytrvalou pachuť. A tak tedy budete muset po ránu zamaskovat hned dvě věci: kruhy pod očima a vedlejší účinky kypřidla. Na to první použijte makeup, na to druhé jogurt. Zkuste si to nepoplést, i když je teprve po ránu.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
