Nahrávání…
Navigace
Archiv štítků pro

nákyp

kapustový nákyp

Kapustový nákyp, jenž si rozumí s hladem i dietou

Kapustový nákyp je recept, do kterého schováte spoustu čerstvé kapusty. Už si ani nevzpomínám, kde jsem k tomuto receptu přišla, doprovází mě hezkou řádku let a nyní je čas, aby udělal radost i vám.

Zaděláváná přílohová kapusta béžové barvy pro mě byla vždycky strašák číslo jedna, když došlo na obědy ve školní jídelně, takže moje cesta ke kapustě opravdu nebyla dlážděná veselými zážitky u stolu.

To až tenhle kapustový nákyp dovedl všechno změnit, takže se nebojte, že vám chci naservírovat jídlo, u kterého vám ruce samovolně vylítnou do odmítavého postoje a ústa pronesou něco ve smyslu: „ani do huby, holoubečku.“

Pokud jsem vás dostatečně nenalákala, přidám ještě trochu reklamy na tenhle kapustový nákyp. Obsahuje velký podíl zeleniny, jen malý podíl mouky a má tak akorát sytících bílkovin, takže pro lehké večeře se hodí zcela báječně. Chutnat vám bude horký rovnou z pekáčku, vlažný jako přídavek, až zjistíte, že jedna porce nestačí, a skvěle se jí i studený, takže odpadají starosti s ohříváním doneseného jídla do práce.
Pokračovat ve čtení

rýžový nákyp recept

Hříšný rýžový nákyp

Nákypy, a rýžový nákyp obzvlášť, tvoří úplně samostatnou kuchařskou disciplínu. Mají za úkol ohromit, údivem podlamovat kolena a rozezvučet hlasy stolovníků v harmonizovaném “mmmm!” To vše samozřejmě bez ohledu na to, že zpočátku tvrdili, jak jim rýžový nákyp nechutná.

Svou jemnost nákypy získávají od žloutků utřených s cukrem do pěny, nadýchanost pochází z našlehaných bílků a vláčnost jim zůstává především díky pečení v páře nebo ve vodní lázni, aby se vejce nesrazila příliš dosucha.

Jinými slovy, rýžový nákyp rozhodně není hromádka suché sladké rýže, kterou z kategorie těch největších dusivek vytáhne jen šťáva z kompotu, jíž se takové dílo bezpodmínečně musí přelévat, sic by od stolu utíkalo mnoho lidí, držících se přitom nepřítomně za hrdlo a významně kašlajících.

Ve spoustě věcí jsem ochotná se přesvědčit, že recept někoho jiného je ještě lepší, než moje nejlepší dosavadní zkušenost, zapsaná na kousku papíru, ale jakmile dojde na rýžový nákyp, budu si stát hrdě za svým. Můj rýžový nákyp dělá nadprůměrným kombinace kuchařských vědomostí šéfkuchaře hotelu Sacher a kolektivu autorů Velké domácí kuchařky v čele s Jarmilou Mandžukovou.
Pokračovat ve čtení

Hruskovy Michel intro

Jak napsat knihu

Přes sedmdesát procent lidí prý sní o tom, že jednou vydají svou vlastní knížku.

Třeba k nim taky patříte. Třeba máte nápad, třeba se chcete podělit o něco, co by nemělo zůstat jen ve vaší hlavě. Pokud chcete vědět, kudy do toho šlápnout, pokud si stále dokola dáváte předsevzetí, že teď už teda opravdu začnete psát, je dnešní příběh o tom, jak napsat knihu, právě pro vás. Z těch sedmdesáti procent lidí totiž pravidelně píše jen šestnáct procent, byť by to bylo pouze do vlastního šuplíku.

Povím vám, jak jsem se vlastně úplně omylem stala spisovatelem. To proto, abych vám ukázala, že napsat knihu může úplně každý, i ten, kdo si myslí, že k tomu nemá vůbec žádné předpoklady. Že všechno, co potřebujete, je hlavně vaše vůle a vytrvalost a k tomu jen malá špetka nápadu.

Všechno to u mě začíná někde na základní a střední škole. Milovala jsem matematiku, fyziku a informatiku, četla jsem spoustu knížek, do školy jsem se nepřipravovala a bytostně jsem nenáviděla tělocvik a sloh. Každé ráno, kdy byl jeden z těchto předmětů na rozvrhu, jsem odcházela z domova se staženým žaludkem. Doufala jsem v nemoc tělocvikářky a zapomětlivost češtinářky. Že se to nakonec úplně obrátí, že na přírodní vědy zapomenu a budu s radostí psát a běhat po lese, jsem naštěstí nic nevěděla.

Odpor ke slohu jsem zlomila v den písemné maturitní práce z češtiny. Jestliže mi vadila malá slohová díla v průběhu roku, asi si dovedete představit, jak úzko mi bylo ode dne, kdy jsem se dozvěděla datum maturitní písemné práce. Jak nepředstavitelné pro mě bylo popsat čtyři strany textem, který nejsem schopná vymyslet. Jak zbytečné mi přišly všechny slohové poučky, když mi chybělo to nejdůležitější: přijít s nějakým smysluplným obsahem. Vyprávět příběh nebo vystavět úvahu, oblíbené to útvary učitelů.
Pokračovat ve čtení


Trocha pravdy
Jana Florentýna Zatloukalová 2020

Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.


Trocha inspirace

Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.

Kuchařka pro dceru

Kuchařka pro dceru obálka 5. vydání
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.

Snídaně u Florentýny

Snídaně u Florentýny obálka
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.

Večeře u Florentýny

Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.

Hovory s řezníkem

Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.

Kuchárka pre dcéru

Zpět na horu