Univerzální recept na báječný těstovinový salát
Těstovinový salát se na letní párty hodí z mnoha důvodů: je krásný na pohled, je ho plná mísa za pár peněz a každý ho rád ochutná. Dalo by se říct, že to je takový levný, vítaný, neškodný letní společník.
Ovšem jen do té doby, než ochutnáte: Často při prvním soustu zjistíte, že to, co ještě před pár hodinami byla chlouba kuchyně, je najednou cosi rozblemcaného, s mdlou a nevýraznou chutí. Jako by se během přepravy nebo čekání vytratilo jeho kouzlo. Jakoby byl tenhle šarmantní společník ve skutečnosti zbabělý podpantoflák, se kterým žádná legrace nebude.
Pokud se hodláte postavit většímu davu a výzvě zvané těstovinový salát, pak pro vás mám univerzální návod, díky kterému budete rozdávat recept se slovy: ale to jsem jen tak něco rychle smíchala v míse.
Vlastně jsem tenhle návod sepsala jako 7 rad, díky kterým budete společně s těstovinovým salátem za hvězdu jakéhokoli večírku.
Hlávkový salát v deseti kuchyňských podobách
Hlávkový salát mě dovede postrašit dvakrát. Poprvé ve vzpomínkách na školní jídelnu, kde byl ponořen do oslazené octové vody. Kožovité a hořké listy hlávkového salátu se nedaly důstojně rozkousat, zálivka pálila v krku a vylívala se na podnos, protože v ní kousky listů prostě plavaly. A podruhé, když se ho urodí hodně najednou. Co s těmi všemi šťavnatými, velkými, zelenými hlávkami najednou udělat?
Až nyní, prostřednictvím zmínek v mnoha starých kuchařkách, se dozvídám, jak všestranná zelenina takový hlávkový salát je a jak vznešeně může působit na talíři.
Stačí k tomu málo: zbavit hlávkový salát tmavých a tužších vnějších listů a použít jen vnitřek. Když ho pak rozkrojíte na čtvrtky, rozložíte na talíř a přelijete zálivkou, pochutnáte si na něm mnohem víc.
A pozor, ačkoli se salát vyznačuje velkou křehkostí, nikdo vám nenařizuje ponechat si listí jen do křupavých salátů. Naopak, tepelná úprava mu také svědčí a leckdy vás překvapí svými možnostmi. I obyčejný hlávkový salát lze připravit dušením stejně jako špenát. Anebo si z něj můžete uvařit polévku či omáčku. A hlavně, takhle upotřebíte ty tužší listy, které se pro nedostatek křehkosti a jemnosti už nedostaly do salátu.
Nepovažujte to za výkřik moderní gastronomie, která se do vaší kuchyně snaží vpašovat kuriózní postupy, tohle totiž uměly už naše babičky.
Tahle rostlina s botanickým názvem locika setá je prostě zdroj mnoha a mnoha rychlých večeří. Dnes vám nabízím deset možností, jak ji zapojit do dění v kuchyni, a pevně věřím tomu, že na dalších deset pak už přijdete sami. Držte se přitom toho, co jsem právě doporučila: za studena podávejte především křehký vnitřek, pro tepelnou úpravu ho klidně použijte celý.
Jídelníček na týden – bezmála 150 porcí z jednoho nákupu
Dá se sestavit jídelníček na týden tak, aby se šlo na nákup pouze jednou a přitom se jídla nezakládala jenom na pečivu, těstovinách, rýži, bramborách a konzervách?
Úvodní otázku ještě trochu rozšířím. Dá se připravit jídelníček na týden od pondělí do neděle, s pěti jídly denně, pro čtyřčlennou rodinu (čili skoro 150 porcí jídla celkem!) a ještě tak, aby obsahoval spoustu ovoce a zeleniny a dostatek vlákniny a kysaných výrobků? Tedy jídelníček, který by podporoval dobrou funkci střev, která pak zase podporuje imunitu?
A dál, může takový jídelníček vyloučit předávkování pečivem, potažmo sacharidy? Může se obejít bez zbytečně drahých až luxusních surovin? Může obsahovat pokus o propašování rybího masa na talíř? Může takový jídelníček fandit rozmanitosti a bránit zbytečnému vyhazování zkaženého jídla a potravin, čili pamatovat na využití zbytků?
A šlo by do něj pro jistotu a z preventivních důvodů přidat i hodně česneku?
Základní recepty pro začátečníky v kuchyni
Jaké základní recepty bych doporučovala do začátku pro ty, kdo se teprve chystají učit se vařit?
Co bych jako první naučila vařit někoho, kdo ještě vařit neumí? Jaká jídla bych vybrala a proč?
To je výborný dotaz. Tento týden jsem ho dostala při besedě v třebíčské knihovně a líbí se mi tak moc, že se mi hned zachtělo zpracovat ho jako článek pro tento blog. Nechápu, že tu článek na toto téma ještě vůbec nemám.
Tak tedy – kdybych někoho v začátečnických nesnázích měla do dalšího života vybavit znalostí pár základních receptů, které mu na nějakou dobu vystačí, byly by to tyto.
Pečená zelenina, na kterou nepotřebujete recept, a 10 nápadů, co s ní druhý den
Zelenina má mnoho chutných podob. Naprosto nepřekonatelná je ovšem upečená velmi zprudka a s trochou oleje a soli, což je zejména pro kuchařské novice a elévy objev na úrovni Kolumbovy Ameriky.
Prostě jen vezmete pár kousků zeleniny, vhodíte do pekáčku a zavřete do trouby rozehřáté na 220 stupňů. O půl hodiny a jedno až dvě promíchání později máte nebezpečně návykovou přílohu pro všednodenní večeře. Zelenina na povrchu vlivem prudkého žáru zkaramelizuje, změkne, zezlátne a zesládne. Chutě se zkoncentrují a vylepší, syrová křupavost se ztratí. To vše tak nějak bezpracně a samovolně.
Protože je tento postup tak přímočarý, že v podstatě vylučuje všechna zbytečná slova, takže jsem už všechny řekla, raději ještě jednou zopakuji to podstatné, na co si dát v začátečnické úrovni pozor.
Pohanka: recepty pro začátek a k nim cenná rada, jak jí přijít na chuť
Zajímá vás pohanka jakožto novodobá zdravá surovina? Chtěli byste nějaké recepty? Pak dobře poslouchejte, pár jich tu mám.
Ale pojďme si to říct pěkně od začátku. Zatímco v minulosti patřila pohanka za plodinu chudých lidí, za rostlinu odolávající drsnějšímu klimatu hornatého Valašska, dnes patří k moderní součásti zdravého talíře a její výživné přednosti vyzdvihuje kdejaká učebnice zdravého stravování.
Pohanka je přirozeně bezlepková plodina a tak ji uvítají především celiaci. Zároveň obsahuje rutin, látku, která má mimořádné účinky pro pružnost cév, proto se pravidelná konzumace pohanky doporučuje především starším lidem, při potížích s hemeroidy nebo při praskání očních cévek.
Zbývá vyřešit jediné: Jak to udělat, aby to, co je zdravé, bylo zároveň chutné?
Recepty z dýně, které budete chtít opakovat znovu a znovu
Nechci si to připustit, ale přichází čas, kdy si člověk při návštěvě trhu říká: chtělo by to nějaké recepty z dýně. Dýně právě dozrávají a čím blíž k podzimu, tím víc nám budou skákat do cesty.
Moc dobře si vzpomínám na své první setkání s opravdovou dýní v kuchyni. Byla obrovská. Vážila dvanáct kilogramů, takže měla víc než já let. Když jsme ji doma rozkrojili, bylo z ní na dva kýble odpadu a zůstala jen tenká očištěná dužina. “Taková malá trocha materiálu z tak velké dýně,” divili jsme se vespolek. Z takové malé trochy materiálu jsme zavařili na třicet skleniček dýně á la ananas a dalších třicet skleniček dýně á la pomeranč.
Tehdy, pokud vím, takhle končily všechny dýně v našem okolí. O halloweenských strašidlech ještě nikdo nevěděl a recepty z dýně na internetu nikdo nehledal.
Je toho hodně, co můžete dýni udělat a považovat se přitom za labužníka. Krom toho, že se jí dá vydloubat halloweenský zubatý úsměv, se hodí do výborné krémové polévky. Anebo ji můžete bez obav svěřit, nakrájenou na plátky, sálavému žáru grilu a podávat jako přílohu k masu. Možná se dokonce rozhodnete, že samotnou dužinu jen tak mimochodem a na zkoušku podusíte na trošce vody, zatímco na ostatních plotýnkách připravujete večerní kreaci. Pak ale raději počítejte s tím, že rozmixované dýňové pyré potají sníte sami v koutku, abyste se o něj nemuseli dělit.
Recept na kuskus, díky kterému už nikdy nebudete vařit jiný
Pokud hledáte ten nejlepší recept na kuskus, už dál nehledejte. Zde najdete všechno – krok za krokem vysvětlený postup základní přípravy, vypilovaný k dokonalosti, a nakonec přidám i spoustu inspirace, kam a jak kuskus použít.
Kdo mě už nějakou dobu sledujete, moc dobře znáte mé tajné těstovinové úterky. A kdo nevíte, shrnu vám to do jedné věty: každé úterý vařím k večeři těstoviny v jakékoli z jejich tisíce podob. Vzhledem k neomezeným možnostem si u nás doma nikdo ničeho podezřelého nebo systematického na talíři nevšiml, dokud jsem se sama nenapráskala. Následnou vzpouru jsem zvládla se ctí a velkou, výhružně vztyčenou vařečkou, takže na těstovinové úterky se u nás doma zase rychle zapomnělo. Tedy – zapomněli všichni, kromě mě!
Snadným řešením mých těstovinových úterků je kuskus. Když obzvlášť nestíhám, mám díky němu uvařeno za deset minut, ať za okny zuří zimní vichřice nebo se roztéká asfalt (mohu-li tedy mluvit obecně, protože naše lesní – polní – luční cesta se asfaltu jen tak nedočká). Každopádně čím víc se počasí dá nazvat jako letní, tím častěji zařazuji kuskus na jídelníček i mimo své vyhrazené úterky.
Kuskus – recept krok za krokem
Receptů na kuskus je poměrně dost, ale stejně se všechny dobré kuskusové recepty upínají k jedné a té samé základní přípravě. S čím potom uvařený kuskus smícháte je samozřejmě věc docela jiná.