Slovo peciválky vzniklo z válení se na peci. Nikoli však z válení se někoho, nýbrž něčeho. Tyhle sladké pečené a následně spařené vdolečky z bramborového těsta se na peci dokázaly válet klidně i půl dne.

Pocházím z Vysočiny, kraje brambor. Takže miluju brambory ve všech jejich podobách a tajně doufám, že s náklonností k nim to máte tak nějak podobně.

Jídlo, které jsem v dětství potkala a které se se mnou odtud málem neodstěhovalo, byly peciválky. Povidly plněné vdolečky, trochu pečené, trochu vařené (nebo spíš spařené), a hlavně bramborové. Milované peciválky. Nejoblíbenější oběd ve školce.

Jistě chápete, jak velký sentiment mnou cloumá, sotva na ně vzpomenu. Kam se hrabe první láska nebo složení maturity.

Co to jsou peciválky a proč se válely na peci

Abyste chápali kouzlo peciválků, nutno podotknout, že se jedná o jídlo ryze praktické a ekonomické. Nejsou to jen tak obyčejné pečené vdolečky. Klidně je můžete upéct jeden nebo dva dny předem, a teprve když přijde čas na jídlo, je přelijete vroucím mlékem a necháte líně pod pokličkou propařit.

Nejlépe na peci a nejlépe několik hodin, třeba i půl dne.

Odjakživa se tímhle trikem zužitkovávaly starší kousky pečiva, o které nikdo nestál, třeba tři dny staré housky. Ale nic vám nebrání v tom, abyste si je upekli pěkně čerstvé.

Taky byste měli vědět, že ještě existují polabské peciválky, které se od těchto z Vysočiny liší. Uvnitř mají obvykle makovou náplň a polévají se sirobem, tedy sirupem z cukrové řepy, protože té se v úrodné půdě kolem Labe pěstuje habaděj. A taky do nich nepatří brambory, protože ty patří na méně úrodné půdy, na kvalitní černozem by jich byla škoda.

Ještě jedna věc se peciválkům upřít nedá. Jejich poetický název svádí k lenošení. Však ono těsto pořád odpočívá – když kyne, když se v klidu peče a když čeká na propaření. Tak se s nimi taky na chvíli zastavte. Anebo se zastavte v Třebíči a pozdravujte tam. V žádné restauraci na peciválky nejspíš nenarazíte, ale je tam vážně hezky.

peciválky s povidly a mákem

Peciválky ve dvou výzvách

Jestliže některé recepty jsou pěkná výzva, tak tento recept pro mě byl výzva dvojitá. Začnu tou jednodušší, která zněla:

Jak se po tolika desetiletích dopátrat původního receptu ze školky?

Jeden z mých lepších nápadů před pár lety byl zeptat se mé kamarádky Moniky, která vede třebíčský web Pažitka.cz a která do mé bývalé školky tehdy posílala své děti. Ta se zeptala kuchařky ve školce a ta zase zapátrala v receptech bývalé paní kuchařky. Víc ke zdroji už to tedy nešlo.

Jsou to přesně ony.

Ovšem ta druhá výzva, ta za to stála ještě víc.

Florentýno, neměla bys recept na makovou náplň?

Neměla. Nikdy ho mít nebudu.

Děje se mi velmi často, že se na mne obracíte, zda bych vám nepomohla s nějakým záludným receptem, protože moc dobře víte, že technologii receptů podávám dost svérázně po svém. Vždycky mi záleží na tom, aby postup dával co největší smysl a vedl k co nejlepší chuti. A tak se často ptáte i na makovou náplň do buchet, vdolků a koláčů, protože byste rádi věděli, jak ji dělám.

Jenomže kudy chodím, tudy tvrdím, že mletý mák mi nechutná, nejím ho, a tak se ani nikdy neobjeví v surovinách mých receptů. Protože co nemůžu ochutnat, to nemůžu pustit do světa, neboť si nemůžu být jistá, že to je to ono.

Začátkem roku jsem se tu ptala, čím bych vám letos mohla udělat radost. Mimo mnoha skvělých nápadů mi přišel i tento zákeřný požadavek od Radany:

Co bych od tebe chtěla? Velkou věc. Obrovská výzva by to byla. NĚCO MAKOVÉHO. Ale nemyslím tu kreslenou panenku nebo posyp na rohlíčcích. Něco pořádně makového. Co si budeme povídat, buchty od Flo jsou fantastické, jenže doma brblají, že je nedělám s makovou náplní. A že ani jiné věci z máku nedělám.

Jak se někde mihne slovo výzva, navíc takto srdečně podaná, jsem ztracená. Dočista, nadobro ztracená jako Jeníček s Mařenkou uprostřed lesa. Věděla jsem to hned, jak jsem tuto prosbu četla. Nikdy neříkej nikdy, protože přijde den, kdy se to stane.

A tak jsem makovou náplň zařadila do letošního plánu receptů na blog, vylezla na nejbližší strom a začala se rozhlížet, kde v dálce svítí nejbližší navigační světýlko.

peciválky před pečením

Recept na makovou náplň

Nejdůležitější požadavek na makovou náplň vždycky byl a bude, aby byl namletý mák pokud možno co nejčerstvější, tedy aby od mletí uplynula co nejkratší doba. Rozemletá semínka totiž oxidují, neboli žluknou, čili hořknou.

Na mletí máku se vyplatí mít speciální mlýnek, který tradičně vyrábí především firma Jihokov. Nové, moderní výkonné sekací kuchyňské mlýnky toto svým způsobem ale zvládnou taky, byť trochu po svém.

Pokud mlýnek nemáte a mít nebudete, lze koupit i namletý mák. Bude dobrý, strach z něj mít nemusíte, stačí si jen hlídat datum spotřeby, aby nebylo příliš krátké, to už by vám náplň mohla hořknout v ústech.

Základem makové náplně jsou mletý mák a horké mléko (můžete použít i rostlinné). Někdy se jen mletý mák spaří horkým mlékem a nechá chvíli nabobtnat, někdy se v mléce pár minut povaří. Jde obojí.

Přikláním se k cestě, která mák dokáže spojit s docela velkým množstvím mléka. Čím víc, tím líp. Mák nejprve na pár minut namočím do studeného mléka a po chvíli odpočinku ho poctivě a zvolna vařím 5 minut. Zatímco zpočátku je mezi zrnky máku vidět volné mléko, po uvaření zcela zmizí a vstřebá se, takže náplň sympaticky ztmavne.

Hustota hotové makové náplně před plněním do těsta by měla být zhruba o konzistenci tvarohu ve vaničce. Tedy poddajná, měkká, nikoli suchá a drobivá. S čím vlhčí a šťavnatější náplní dokážete pracovat, tím šťavnatější bude po upečení. Vždy počítejte s tím, že během pečení náplň trochu vyschne, takže když bude suchá už před pečením, z výsledku nadšeni rozhodně nebudete.

Šťavnatosti a hebkosti makové náplně dovede pomoci též zavařenina, například švestková (čili povidla), ale ještě lépe malinový džem bez zrníček nebo džem rybízový. V dobrých receptech se alespoň lžíce zavařeniny vždy objeví. Posunula jsem to ještě o krok dál a používám zavařeninu i na doslazení náplně. Vynechávám tedy cukr, ten se v mém receptu neobjeví, zato použiji o jednu až dvě lžíce víc zavařeniny. Se šťavnatostí i s chutí to udělá mnoho. Kyselé ovoce kromě toho vyváží sladkost, takže náplň bude zároveň sympaticky svěží.

Zavařeninu přidávám do horké, právě dovařené náplně. V teple totiž povolí a lépe se rozmíchá. Náplň tím proto trochu zřídne, ale toho se nebojte a nijak to nespravujte. Po vychladnutí bude opět pevná tak akorát.

Za poslední zásadní složku makové náplně beru čerstvě nastrouhanou citronovou kůru. Ta náplň rozvoní, dochutí a doladí takovým způsobem, že ještě nikdo nepřišel na to, jak to dostatečně popsat slovy. A špetkou skořice taky nic nezkazíte.

Pokud vás ještě zajímá, zda jsem náplň doopravdy ochutnala, nebo zda jsem se spolehla na kolemjdoucí mlsné jazyky, tak ano, ochutnala. A je skvělá.

Maková náplň podle Florentýny

Suroviny

  • 100 g mletého máku
  • 150 ml mléka
  • špetka soli
  • kůra nastrouhaná z ¼ pečlivě omytého, chemicky neošetřeného citronu
  • špetka skořice nebo koření pěti vůní
  • 2 vrchovaté lžíce malinové či rybízové zavařeniny nebo povidel

Postup

  1. V malém kastrůlku smíchejte mák, studené mléko, sůl, koření a citronovou kůru a nechte 5-10 minut odpočinout.
  2. Začněte zvolna zahřívat, hlídejte, míchejte. Jakmile přivedete směs k varu, zmírněte žár plotýnky a dál míchejte 3-5 minut, až v náplni nebudou patrné žádné zbytky volného mléka a mák ztmavne.
  3. Odstavte a v horké náplni ihned rozmíchejte zavařeninu. Tím náplň poněkud zřídne, ale jen dočasně. Pokud vám náplň přijde málo sladká, můžete přidat ještě trochu zavařeniny, anebo ji doslaďte cukrem.
  4. Makovou náplň nechte důkladně vychladnout, než ji použijete k plnění do těsta.

 

Peciválky s povidly, nebo s makovou náplní?

Tradiční peciválky z Třebíče mají náplň povidlovou, mák patří pouze do omáčky, kterou se přelévají, případně se ještě mletým mákem mohou posypat. Přesně takové najdete níže v receptu.

Ale jelikož za to mohou peciválky, že jsem překročila svůj stín a odladila recept na makovou náplň, která nikdy neměla přijít na svět, klidně vyměňte makovou náplň za povidlovou. Množství je odladěné tak, že vám jedna dávka makové náplně vyjde přesně na jednu dávku peciválků.

peciválky recept

 

Peciválky

Celkový čas: 2 hours, 30 minutes

Množství: 16 kousků

Suroviny

    Na těsto:
  • 350 g hladké mouky
  • 200 g ve slupce vařených, vychladlých, oloupaných a najemno nastrouhaných brambor
  • 15 g droždí
  • 1 vrchovatá lžička cukru krupice
  • 175 ml mléka
  • 1 žloutek
  • velká špetka soli
  • Na náplň:
  • zhruba 100-150 g povidel (těch opravdových, bez jakéhokoli přidaného cukru a želírujících látek, jinak budou během pečení vytékat)
  • Na potření před pečením:
  • 1 vejce
  • 2 lžíce mléka
  • Na obalení a dokončení:
  • 300 ml mléka
  • 100 g mletého máku
  • 150 g povidel
  • rozpuštěné máslo a cukr moučka na přelití a posypání

Postup

  1. Do menší misky rozdrobte droždí a zasypte ho cukrem. Trochu vidličkou rozšťouchejte, až se rozteče na kaši, přidejte lžíci mouky a 100 ml vlažného mléka. To nesmí být teplejší než lidské tělo, jinak droždí spaříte a nevzejde. Pokud do mléka ponoříte prst a cítíte jakékoli teplo, už je teplé moc. Směs droždí, mléka a mouky promíchejte a nechte 10-15 minut vzejít kvásek – objem se má nejméně zdvojnásobit a tekutina zhoustnout na pěnu. Pokud se v misce nic neděje, ještě chvíli vyčkejte, potom začněte znovu s novým droždím.
  2. Do mísy prosejte mouku, přidejte nastrouhané brambory, žloutek a kvásek. Postupně přidávejte mléko a vypracujte vláčné těsto, nejméně se s ním natrápíte, pokud můžete použít robot s hnětacím hákem. Těsto má být spíš měkčí a lepivější, hůře se s ním tedy zachází v ruce. V počátečních fázích jej vydržte co nejdéle zpracovávat vařečkou, pokud robot nemáte.
  3. Teprve po několika minutách, až mouka nabobtná, přisypte ještě trochu mouky, jestliže by se vám zdálo, že těsto jinak usměrnit, zpracovat a ručně prohníst nepůjde. A naopak - pokud je příliš suché, nebojte se přilít ještě trochu mléka. U tohoto těsta mají velký vliv na konzistenci brambory; pokud jsou příliš vlhké, může se stát, že budete kroutit hlavou nad množstvím mouky, kterou ještě musíte přisypat.
  4. Hotové těsto několik minut hněťte, až ztratí počáteční hrubost a bude krásně hladké a jemné. Ponechte ho v míse, přikryjte poklicí nebo fólií proti osychání a dopřejte mu zhruba hodinu klidu na kynutí, až svůj objem zvětší na dvojnásobek.
  5. Lžící vykrajujte kousky těsta. Na lehce pomoučněné pracovní ploše je rukama roztáhněte na placičku, naplňte trochou povidlí, okraje těsta zmáčkněte k sobě, utěsněte a spojem dolů klaďte na plech vyložený pečícím papírem. Nechte 10-15 minut znovu nakynout, poté potřete vajíčkem rozkvedlaným s mlékem.
  6. Během tohoto druhého kynutí rozehřejte troubu na 180 stupňů bez horkovzduchu. Vdolečky v ní pečte 20-25 minut, až na povrchu zezlátnou. Nenechte je však upéct do tmavohněda.
  7. Zatímco se vdolečky pečou, ohřejte v jednom malém kastrůlku mléko téměř k varu. 50 g mletého máku nasypte do druhého kastrůlku, zalijte několika lžícemi horkého mléka a nechte chvíli odpočinout. Poté přimíchejte povidla a přilejte ještě 100 ml horkého mléka, aby vznikla ani hustá, ani řídká kaše.
  8. Upečené vdolečky nechte 5 minut vychladnout na plechu, pak je rychle jeden za druhým namáčejte v horkém mléce (anebo můžete každý ještě na plechu polít 1-2 lžícemi horkého mléka) a poté hned obalte v připravené omáčce z povidlí a máku. Vrstvěte do mísy, nakonec zakryjte a nechte ještě aspoň 15 minut odpočinout — nejlépe na peci, ať máte opravdové peciválky.
  9. Na talíři přelévejte rozpuštěným máslem, sypte zbytkem máku a cukrem.

 
 

Zapojte se do diskuze

  1. Anička says:

    Krásný pěkný den! Tady bych jen moc ráda dodala, že u nás doma je recept o dost jednodušší a takový asi i chuťově prostší, leč doma ho celá moje velká famílie miluje. Nefigurují tam vdolečky, ale „obyčejné“ bramborové placky pečené na kamnech (opravdu rozdíl oproti pánvi!). Spaří se na pařáčku (jako ohřívání knedlíků) a do mísy se dávají střídavě vrstvy: placky, mletý mák, cukr, troška rozpuštěného másla a tak pořád dokola, dokud máme placky. A pak mají všichni upatlaná ruce, protože jinak se to moc jíst nedá. Tatínek je od Žďáru n. Sázavou, tak možná lokální úprava nebo zjednodušení.

    1. Jsem původem ze Žďáru a takto se placky dělaly u nás běžně, když jsme byli s bráchou malí a vařila babička. Narodila se v předminulém století a uměla zpracovat všechno, co vyrostlo kolem chalupy. Brambory byl ale vždy základ.

    2. A není to právě to, čemu někde říkají patenty? (bramborové placky s mákem a povidly) Mňam!

  2. Moc děkuji za tenhle recept! Zrovna nedávno jsem se tak zasnila a říkala jsem si, dělá ještě někdo peciválky? Sladká jídla doma moc nevařím ale o tomhle sním už dlouho. Vždycky jsem si myslela, že peciválky zná přece každý a každý je míval v jídelně ve školce či škole. Ale po přesunu z rodné Třebíče jsem zjistila, že to tak ani zdaleka není. Marně čekám až se tady v Polabí objeví na jídelníčku dětí v jídelně a já se k nim nějak pokoutně dostanu a pořád nic. Nezbývá než si uvařit.

    1. Já o tom nikdy ani neslyšela a ani si to neumím v té školní jídelně představit, jak to neznám. Ale vypadá to božsky a asi by mě snad více zajímala ta jídelnová verze než tato vytuněná! 😀

  3. Vlastimil says:

    Milá Florentýno,
    mák mám moc rád a dělám ho docela často, ale jen pro sebe. Spousta lidí ho nemá ráda. Peciválky neznám, ale určitě zkusím.

  4. Blanka says:

    Flo, jste skvělá!!!
    Díky moc.
    Bude mi 69 roků, kuchařek mám půl skříně a vaše recepty jsou perfektní, schovávám si je. ❤️

  5. Mirka says:

    Děkuji za recept, mák zbožňuji a určitě upeču

  6. Markéta says:

    U nás se peciválky dělají z bramborových placek pečených na kamnech a následně spařených. Ty se pak ve vrstvách dávají do mísy a prosypávají makem a cukrem a rozpuštěným máslem. Jí se rukama, což nás jako děti nejvíc bavilo. Je to tatínkovo oblíbené jídlo a tak se dělaljí vždycky na jeho narozeniny.
    Nevím odkud recept je, jestli z okolí Žďáru a nebo spíš z okolí Polné odkud je tatínkova maminka.

  7. Alena Tetreault says:

    Mila Florentynko – ted jsem si pozorne a pomalu cetla Vas recept na pecivalky. Je to moc hezke cteni. Ziji – sice celkem krátkou dobu, ale přece – take na Vysočině, ale na druhé strane, v Kamenici nad Lipou. Zajímalo by me, jestli tady je někdo zna. Asi ne. Nikdy jsem takovou vec neviděla. Nejim lepek, vyzkouším je nejak bezlepkove a dam Vám vedet. Dam do nich trochu spaldove mouky, ta mi někdy projde. S jahlovou mam dobře zkušenosti, je chuti neutrální. Ale nebude to ono, samozřejmě. A asi se to testo rozpadne, jako uz tolikrát. Mate na to nějaké triky?

    Moc Vas zdravim, Alena

  8. Ivana says:

    Ještě bych chtěla podotknout k mletí máku drobnou vychytávku, mák si melu v elektrickém mlejnku na kávu. Též i všechno koření , když poptřebuju čerstvě namleté. Mlejnek se po použití jen vyfouká, vnitřek vytře hedvábnym papírem a je to. ….
    Nesnáším skládání a rozkládání ,nedejbože, mytí mlýnku na mák …

    1. Lenka says:

      Ano, ja take tak! Mlynek na kávu je výborný na mletí máku!

  9. Petra says:

    Děkuji za recept. U nás se tomu neříkalo peciválky, ale líný buchty (Orlické hory). Pekla je vždycky babička když nebyl čas na nic, protože byla práce kolem hospodářství. Nebo se slavilo nebo zabíjelo 🙂 A milovala jsem je 🙂
    A ještě k tomu máku – někde nahoře Flo píšeš, že nákupu mletého máku se není třeba obávat. No, má to bohužel několik ale (vlastní zkušenost):
    a) Někteří výrobci melou mák až když už má to nejlepší za sebou … takže pozor
    b) Když je datum spotřeby hodně daleko, mrkněte na to, co je tam vždycky přidáno – kromě máku tam najdete i spoustu „vylepšovadel“
    c) A velká většina mletého máku je přislazená – kdyby cukrem, tak bych to ještě rozdýchala, ale obvykle se přislazuje vším možným 🙁

    Takže – pokud mletý mák, tak koupit poctivý, český, neurčený na průmyslové zpracování (i takový se vyskytuje na českém trhu) a pomlít doma a pak k němu přidávat to co je komu libo
    Výrobce úmyslně uvádět nebudu – jednak by to byla reklama, a to i negativní, ale zaměřte se na ty, kteří obecně pěstují různé obiloviny – jednoho favorita mám 🙂 a dlouhodobě od něj nakupuju nejen mák, ale i pohanku a podobné záležitosti. Mák s čímkoliv milujeme a buchty nebo „chodské“ koláče jsou s ním naprosto nepřekonatelné 🙂
    Přeju všem dobrý makový výběr 🙂

  10. Zuzana says:

    MOC DĚKUJU ZA RECEPT! Mák milujeme, ale já to s ním neumím. A tak jsem už před několika lety zajásala, když jsem objevila Váš web a Vaše kuchařky. ANO, Florentýna mě to naučí. (Protože jinde jsem narážela na odbytý recept tipu „a dovnitř dáme makovou nádivku“. TEČKA.
    Děkuju za velkou odvahu překročit svůj stín a dát máku šanci. Jsem nadšená! S Vámi se nebojím a příští týden budou peciválky.

  11. Saša says:

    Mák miluji – peciválky jsem nikdy ani neviděla , ale zkusím ty placky po vrstvách..
    Makovou náplň jsme dělali doma úplně stejně, jakko je tady uvedenà, do náplně do buchet byly přidané ještě rozinky.
    A děkuji paní Petře nade mnou za přínosné vsrování.

  12. Vlasta 3 says:

    Milá Flo, nádherné počteníčko! Super recept, doma budou nadšeni, mák je u nás oblíben. Makovou náplň dělám podobně a je pravda, když ji udělám suchou, po upečení se drolí.Peciválky jsem nikdy nepekla, tak se už těším, až recept vyzkouším.

  13. mikiqex says:

    Snažím se pečení si maximálně zjednodušit a jedno z největších zjednodušení je „Geniálně jednoduchá maková náplň bez vaření od Josefa Maršálka“, už jsem to tu kdysi zmiňoval.

    Smíchá se dohromady tučný smetanový jogurt (ale dobře funguje i klasický bílý) s mákem, přidá se cukr, rum, rozinky, skořice a tak, a nechá se to půl hodiny odpočívat, nebo klidně v ledničce přes noc.

    Když dělám makový závin (shodou náhod ho plánuji na zítřek :-), tak navíc rozválené těsto potřu tenkou vrstvou povidel, protože mák a švestky jdou krásně k sobě.

  14. Jarmila Konečná says:

    Děkuji moc za pro mne složitý recept. Nicméně mohu ho zkusit. Přeji všem úspěch v pečení a hezké Velikonoční svátky.

    Jarmila

  15. Lenka says:

    Jak já se pobavila. Vaše maková nechuť mne provedla všemi 7 knihami a několika recepty na bloku a je to první věc, která mne v souvislosti s Vámi napadne…já ho mám totiž moc ráda, proto si to pamatuji…a teď takováhle rána…no čekala bych cokoliv, ale mák ne. Ten bych fakt nečekala. 😀 😀

  16. Evžen says:

    Neběhám, neb se přitom natřásám. Ale peciválky – to jo…
    Ciao E.

  17. Marie says:

    Zdravím, děkuji! Super recept!

  18. Zdravím Florentýnko,
    děkuji za recept, peciválky jsem ještě nedělala, ale určitě vyzkouším. Mák miluji a mohu ho jíst ve velkým, v buchtách, posypka na knedlíky atd…

  19. Dagmar says:

    Florentýno, jsem úplně nadšená, moc děkuji za tento recept. Fakt moc. Úplně jsem na něj zapomněla. Peciválky mi dělala moje babička – a to už je FAKT hodně dlouho, protože teď jsem i já babička. Moje vnoučata milují mák a vždycky, když přijdou, volají už ode dveří, že chtějí něco s mákem, protože k nim domů mák nesmí (taťka/můj syn má silnou alergii). Tak už se těším, jak jim peciválky udělám. Jsem zvědavá, jak jim budou chutnat.

  20. Vlasta Krestová says:

    Díky za recept, pro mne nový, znám peciválky z kynutého těsta, které pekla maminka, říkala jim buchtičky s mákem, které také spařila a sypala je moučkovým cukrem, polévala rozehřátým máslem a navrch ještě sirobem uvařeným z cukrové řepy. Byla to pořádná kalorická bomba, která mě nikdy nechutnala. Maminka se narodila v Libáni na Jičínsku, v tomto kraji se pěstovala cukrová řepa a babička chodila sezónně vypomáhat do cukrovaru.Musím podotknout že tyto buchtičky byly u nás tradičně na vánočním stole.

    1. Alena says:

      Máte pravdu. Bydlím v Jičíně, ale pocházím z Plzně. Sousedka připravuje na Štědrý den k obědu peciválky pro širokou rodinu, schází se jich patnáct a všichni je milují. Množství kuliček, které musí upéct, si ani nedovedu představit. Vždy se diví, že peciválky neznám, nedělám. Dědeček mého muže pracoval před válkou v cukrovaru v Kopidlně a do sirobu si doma máčeli bramborové placky. Mám domácí povidla, mák, musím peciválky udělat, sbíhají se mi sliny a recept je úžasný Alena

    2. U nás v rodině se jim říká jednoduše buchtičky a jsou přesně jak píšete z kynutého těsta, jenom se po namočení v sirobu ještě obalují ve strouhaném perníku. Dělávala je tak na Vánoce tradičně moje prababička z vesničky kousek od Hořic v Podkrkonoší, pak babička, sirob se vždycky vařil domácí a jedna z nejlepších večeří byly bramborové placky se sirobem… Teď dělá buchtičky na Vánoce mamka a já jednou budu ráda v téhle tradici pokračovat.

  21. Milá Flo,
    jen název receptu Peciválky ve mě vyvolal vlnu vzpomímek na moji babičku. Ta nám je dělala neplněné, obalené v máku, cukru, másle ,dobrota!!! Pocházela z Třebíčska! No, nic? jdu hledat recept!
    Děkuji ogi☀️

    1. Viki Vikina says:

      Zrovna jsem napsala něco obdobného, babička byla z Nové Říše, kousek od Telče. Také dělala neplněné.

    2. Stáňa Malcová says:

      Ahoj, moje mamka je dělala taky neplněné, obalené v máku. Pocházím taky kousek od Třebíče. Zase je musím někdy udělat, my s mákem moc nepečeme, manžel ho nemusí. Ale jednou za čas to zvládne 😀

  22. Stanislava says:

    Peciválky jsem už nedělala hodně dlouho, úplně mě vypadly z hlavy. Co si tak pamatuji, tak jsem dělala jiné, bez brambor v těstě a byly také vynikající. Budu muset zase někdy udělat. Sěkuji za připomenutí.

  23. Jitka says:

    Milá Flo,
    peciválky jsem neznala, ale recept vypadá krásně a už se těším, až je ochutnám! Mák totiž máme doma moc rádi 🙂
    Děkuji a moc zdravím všechny zapálené kuchaře…

  24. Erika says:

    Ahoj Flo
    Peciválky neznám, ale budu muset zkusit. Nejradši bych hned teď ochutnala 😉 Musím sehnat nejdřív mák.
    Každý týden se těším na čtvrtek, vždycky totiž přijde dopis krásně a vtipně napsaný, jakoby mi psala moje kamarádka, švagrová nebo mamka. Prostě někdo blízký.
    Díky ti za to;))
    Přeju ti pěkné dny
    Erika

  25. Viki Vikina says:

    Milá Flo, ani nevíš, jakou radost jsi mi udělala. Peciválky byly moje nejoblíbenější jídlo, které mi vždycky babička z Vysočiny – kousek od Telče – o prázdninách dělala. Tedy před padesáti lety, když jsem za ní každé prázdniny jezdila od nás ze severní Moravy. Ty její byly trošinku jiné – buchtičky nebyly plněné, házely se hned po vytažení z trouby do horkého mléka a pak se obalovaly v máku s cukrem a polévaly máslem. Děkuji ti moc za recept, i když já je dělat nebudu, abych si nezkazila tu nádhernou vzpomínku. I kdyby ty moje byly sebelepší, nemohou být tak dobré, jako ty její, přikrášlené desetiletími vzpomínek.

    1. Jarča says:

      Zrovna si čtu komentáře, zda někdo nezná neplněnou variantu peciválků obalenou v máku. Tak znám totiž peciválky od své babičky já ❤️ A narazím na Vás. Naše babičky bydlely pouze 5 kilometrů od sebe ? Milovala jsem je přesně takto a strašně dlouho už se na ně chystám, a tak jdu najít recept po babičce. Nikdy nebudou jak od ní, ale už teď se na ně těším ?

    2. Alžběta says:

      Toto je snad poprvé kdy vidím recept na peciválky někde na foodblogu .
      Vždycky jsem si myslela že je to místní specialita 🙂
      Jsem z Jihlavska. U nás se dělají neplněné,spařené,promíchané ve švestkových povidlech….ředit samozřejmě rumem a poté teprve prosypat mákem a cukrem.

  26. Milá Flo,
    díky za recept, poprvé ho vyzkouším , nevěděla jsem, že Peciválky existují,
    Moc se těším 🙂

  27. Anna Hlávková says:

    Milá Flo, moc, moc děkuji za recept. Určitě vyzkouším, vypadá úžasně a už po přečtení se mi sbíhají sliny.

  28. Blanka says:

    Milá Flo‘.Moc děkuji za tento recept. Peciválky neznám, ale určitě je někdy vyzkouším. Já mám mák moc ráda .A mák se zavařeninou určitě vyzkouším. To mě zajímá.
    A v Třebíči jsem byla zrovna před měsícem a byla jsem nadšená. Máte krásné město. Přeji krásné dny.

  29. Jarka says:

    Milá Florentýno, připojuji se ke korespondentkám z Vysočiny, odkud také pocházím. Moje maminka také dělala peciválky z bramborových placek pečených na plotně. Placky se nakrájely na kousky asi 3 x 3 cm, spařily se v míse horkým mlékem, přebytečné mléko se slilo. Pak je maminka posypala mletým mákem a cukrem, mísu přikryla talířem, pak s mísou zatřepala, aby se vše promíchalo. Peciválky se pak polily máslem a jedli jsme je z jedné mísy vidličkou. A protože nás bylo pět sourozenců, vždycky se po nich jen zaprášilo.

  30. Míla says:

    Milá Flo, když jsem se před 50 ano padesáti lety přivdala do Třebíče a začala pracovat v BOPU tak na spoláku kromě francouzských brambor největší sháňka byla po peciválkách. Já nejdřív čuměla co se děje ale pak na tuhle dobrotu jsem také stávala frontu. Když jsem změnila zaměstnání a manžel měl na pracovišti možnost vzít oběd navíc, tak když jim z hospody v Koutech dovezli peciválky, tak jsem zase neodolala. Bez mučení se přiznám dělala jsem je asi tak 2x v životě. Ale ted je budu muset zase vyzkoušet. Cítím na patře tu skvělou chuť, nebo možná to je v mém věku už jenom nostalgie. Ale i tak díky za recept. Hodně zdraví a pohody přeji z Třebíče a samé dobré dny.

  31. Alena says:

    Děkuji za úžasný recept. Bydlím v Podkrkonoší a moje sousedka pravidelně na Štědrý den k obědu dělá peciválky a vždy se upřímně diví, že je neznám. Pocházím z Plzně a u nás se dělá k obědu kuba. Povidla mám z našich švestek, mák koupím a musím zkusit, už se mi sbíhají sliny. To si moji chlapi pochutnají. Alena

  32. Blanka C. says:

    Ahoj Florentynko,
    Pecivalky neznam, jsem puvodem z Prahy. Mak mam moc rada, ale nikdy jsem nezkusila makovou napln udelat. Takze tenhle vikend je makova napln a pecivalky na poradu dne. No a taky jsem nikdy nezkousela pect neco sladkeho z bramboroveho testa, takze pro mne to je troji vyzva.
    Diky za recept a pro mne kulinarni novinku. Hezky tyden vsem kucharum a kucharkam.

  33. Děcka, Flo, hlásí se Morava žijící 38 roků ve středních Čechách. Peciválky neznám. A přitom taaak krásný název. Vyzkouším. Máku mám dost neboť neodolám a u farmářů vždycky 2? 3? pytlíky a pak ho většinou nabídnu ptákům… český mlýnek jsem si koupila, ale díky tloušťce různých desek od stolů a stolků v naší domácnosti prostě nefunguje jak bych chtěla. Výše už uvedený elmlýnek na kávu to jistí….občas ním proženu pár zrnek rýže k dočištění.
    Florentýnce díky za srdečné recepty na všechno. Pusuuuu. Dcera, jedna z mnoha.

  34. Ahoj Flo,

    tohle je prostě úžasné, všechno, různé jednotlivé věci 🙂 Ten příběh, jak ses k tomu dostala, jak hledala recept (ještě mi to připomnělo, že jsem v menze vytáhl recept na nějakou pomazánku (nakonec celkem primitivní, jen smíchat jemně strouhaný sýr s chilli pastou, asi jako sambal ölek apod., ale strašně dobré…) :)), Třebíč (nebyl jsem ve městě, ale vždycky když jsem jel z ČB do školy do Brna nebo zpátky, tak jsem z vlaku koukal, když že bude TEN Třebíč (vím že TA :D)).. a bramborové těsto… a kynuté… a mák… a ještě to vymáchat v mlíku… a ještě něco, co je regionální a jinde se to moc nezná… anebo se zapomnělo a už nedělá… (zeptám se tety, jestli něco neví… je z ČB, ale jako cukrářka by mohla možná něco vědět :))..

    Až nebudu lenivý (pecivál :D), tak to budu muset vyzkoušet 🙂

    Btw., kámoška říkala, že má ráda mák, ale dnes má raději tvaroh… třeba by to šlo naplnit tvarohem a zvenku pak mák, by si to užila nadvakrát (a já taky :D)…

  35. Denisa says:

    Já mám nejradši nastavovanou makovou náplň od paní Trhoňové z pekárnománie, jen nedávám vejce. Vaří se s krupičkou. Poprvé jsem ji dělala z nouze, když jsem měla málo máku, ale pak jsem ji začala dělat pravidelně, protože mi chutná daleko víc než čistě maková. Makové je to i tak až až, ale ta krupička tomu dá takovou krémovitost a hezkou konzistenci.

  36. Miloslava says:

    Florentynko, rada čtu všechny tvé vtipné komentáře a zkoušim tvé rp.které většinou mým chutím vyhovuji.Miluji máķ,tvá maková nádivka je dobrá jen tam chybí kalíšek tuzemaku na zavonění..diky za všechnu trpělivost s jakou svůj blog píšeš

  37. AnčeKubohajnej says:

    Milá Flo, přesně tak, ten kalíšek tuzemáčku to krásně ovoní. Zavařeninu zkusím, většinou jsem mák jen povařila a přidala rozinkyv rumu a vanilku, ale na tohle se moc těším. Moje babička z Českého Štenberka dělala s mákem a švestkama obrovské buchty anebo bramborové placky, lokše, vzdycky jednu pomazanou sádlem a posypanou mákem a druhou s máslem a povidly. Anebo nudle s mákem, mňam, mňam
    Úplně jinej level je bílý mák, který pěstovala máminka, chutnal po oříšcích…
    Jo a jestli ti to běhání půjde jako ty slohové práce o vaření, tak kam se hrabe Usain Bolt:-)

  38. Franta says:

    Díky za zajímavý „návrat“ do dětských let. Ovšem u nás na Pelhřimovsku název peciválky též nepamatuji. Říkalo se tomu vdolky a výroba byla stejná. Mám schovaný litěný plát ze starých kamen, který, při takové příležitosti, dám na varnou desku. Chvíli trvá, než se teplota na plátu vyrovná a pak už to jede, jako časů našich babiček.

  39. Vanda says:

    Skvělý recept i povídání k němu, dík.
    Máte někdo, prosim, typ na dodavatele dobrého a nemleteho máku?

  40. Šárka says:

    Milá Flo děkuji za zajímavý recept, ještě jsme nevyzkoušeli takové těsto, určitě vyzkouším, mák je plný bílkovin a je vynikajíci české tradice. Moc máme radi. Hezký vikend přeji. Šárka

  41. Hanab says:

    Úžasné snad se k tomu donutím a upeču mák máme rádi přeji hodně skvělých receptů moc ráda si je čtu a některé vyzkouším Hana

  42. Ahoj Flo
    vidím, že jsme na stejné vlně – matematika, běh. Matematika je řečí přírody, bez ohledu na hranice. Běh – cituji z časopisu Svět běhu: Díky běhání budeš (čtenáři časopisu) krásnější, chytřejší, rychlejší a v lepší náladě. Náš cíl je tvoje ladná, štíhlá, postava a úsměv na rtech.
    Co se týká vařen, sice mám plný regál knih kuchařek a receptů, ale skutek utek. Uklidňuji se konstatováním že vařit pro jednoho se nevyplácí.
    Hezký den,
    Jarda

  43. Milá Florentýno,
    mám dotaz. Jak funguje to spaření den předem pečených peciválků a jejich odležení na peci? Ráda bych si je upekla dopředu a pak ráno spařila a teplé nechala odležet v termosce do oběda.
    Děkuji,
    Julie

    1. Juli, já bych ty včerejší pečiválky trochu ohřála v troubě a pak bych s nimi naložila přesně podle receptu, tj. namočit nebo polít horkým mlékem, obalit v povidlové omáčce a naskládat do mísy (termosky) pod poklop.

  44. Radka says:

    U nás (taky Trebicsko) se pecivalky dělaji naplněné, posypou se makem s cukrem a prelejou rozvarenymi povidly. K tomu hrnek mléka a já to snidam.obedvam i večeři dokud jsou.
    Nejlepší pecivalky umí má devadesatileta babička, mám od ní recept, ale nechutná to stejně…

  45. Tak tenhle recept je doslova poklad! Peciválky jsem jedla pouze jednou v životě. Když jsem nastoupila na střední školu v Telči, měli jsme je k obědu ve školní jídelně. Od mého druháku zavřeli jídelnu a obědy vozili z gymplu a já marně hledala už jako holka recept na peciválky … skoro nikdo to neznal a starší generace sice věděla, že jsou to „buchty pečené a spařené v mléce“ ale recept neměl nikdo … dnes už mám rodinu a tak jim peciválky nachystám i s historkou k večeři, tak snad je nadchnou stejně jako mě před lety … děkuji!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Veškerý obsah podléhá autorským právům.
© Jana Florentýna Pišová 2014-2024.
Close