Uspořádání kuchyně pro pohodlnější a rychlejší vaření
Napadlo vás někdy, jak důležité je správné uspořádání kuchyně? Jak vás to může zrychlit nebo zpomalit? Jak to vede k většímu pohodlí? Jak důležité je si kuchyň správně naplánovat, anebo aspoň správně zařídit?
Vsadím se, že všichni, co tu jsme, chceme mít tu nejlepší kuchyň na světě. Krásnou. Z pěkných materiálů. Funkční. Pohodlnou. Dobře vybavenou. A dobře uspořádanou. Chceme ji milovat a chceme se do ní rádi vracet. Chceme si ji užívat.
Do estetična nikomu mluvit nemůžu. Do materiálů a přístrojů taky ne, tam rozhoduje hlavně finanční plán. Ale každá kuchyň (opravdu každá) může být dobře uspořádaná a může být prakticky zařízená.
Takže ať už se chystáte si jen lehce doupravit svou stávající kuchyň anebo máte v plánu postavit kuchyň novou, tohle jsou rady pro všechny, kdo to s vařením myslí upřímně.
Vepřové medailonky – spolehlivý recept pro každou panenku
Vepřové medailonky jsou skvělý způsob, jak postupovat po kuchařském žebříčku k vyšším metám, třeba až k dokonalému bifteku. Za vepřovou panenku totiž neutratíte celou výplatu a postupně si zvyknete, jak zprudka opéct maso na pánvi a připravit z něj skvostný steak.
Vepřová panenka má všechny předpoklady k tomu, aby se nechala přeměnit na působivé medailonky: vypadá jako rovnoměrný váleček, což značně usnadňuje práci kuchařovu, má velmi jemné, minutkové maso a sluší jí nepropečená úprava.
Proto se nelekejte, že je můj dnešní recept dorůžova. Není to rozhodně tím, že jsem ho chtěla sladit s vlasy. Takto upravená panenka je šťavnatější, měkčí, a rozhodně není nijak zdravotně závadná, protože syrová taky nezůstane.
Vepřové medailonky na dva základní způsoby
Sama od sebe se nabízí možnost, že medailonky z masa nakrájíte ještě za syrova a pak je necháte mihnout se horkou pánví. Necelé dva centimetry vysoké plátky masa jsou snadno manipulovatelné, rychle opečené a zas tak moc práce vám to nedá se o ně všechny postarat.
Jenže! Jelikož jsem už zmínila, že cíleným stavem je vnitřní propečení dorůžova, tedy nikoli skrz, připravíte se tak o velký podíl šťavnatého vnitřního, ne zcela propečeného masa.
Proto, pokud vám můžu poradit, volte druhý možný způsob. Opékejte panenku nerozkrájenou, což v tomto případě znamená v přibližně 15-20 cm dlouhých válečcích, které bezpodmínečně mají stejnou tloušťku po celé své délce. Teprve po opečení a odpočinutí je nakrájíte a budete tak mít medailonky, které jsou růžové po celé řezné straně a opečené jen po obvodu. Tedy značka bezva perfekt ideál.
Ocet pro každou příležitost
Není ocet jako ocet. Rozhodnout se, který druh v obchodě koupit a jak ho potom doma správně použít, není úplně snadné. Pokud si špatně vyberete, zakoupený úlovek vám ve spíži dlouho zůstane na ocet. Anebo se nad ním budete tvářit, jako byste se napili octa, jak je silný a kyselý.
Ale já vám dnešním článek pomůžu z octa. Přece si u svých blízkých nerozlijete ocet tím, že připravíte nejedle ostrou zálivku nebo omáčku? Přece se nebudete dívat, jak jsou obličeje vašich blízkých jako osmiprocentní ocet? Přece nebudete na otázku: co teda bude dnes vlastně k večeři? odpovídat úsečně: houby s voctem!
Ocet v kuchyni
Ani mi to nedalo moc práce, abych v naší krásné české řeči našla tolik kyselých a nešťastných rčení. Špatného octa se lidé bojí už pěkně dlouhou řádku století. Přesto si jeho pomoci v kuchyni nesmírně považují. Ze všech případů si dovolím jmenovat především čištění, konzervaci a teprve do třetice i jemné dokyselení jídel.
Naked cake čili nahatý dort, který zvládnete, i když máte obě ruce levé
Naked cake si dovolím přeložit jako nahatý, obnažený či odhalený dort, který se stal velkým hitem poslední doby. Určitě to víte, pokud aspoň jedním očkem sledujete zahraniční fotografie se sladkými domácími výtvory.
A hitem se stal hned ze dvou důvodů. Je opravdu krásný na pohled, plný ladné elegance, ovoce a květů, a pak taky nevyžaduje téměř žádnou praxi v pečení dortů, natož zručnost při zdobení.
Často se mě v e-mailech ptáte, zda bych vám prozradila nějaký svůj poměrně snadný a spolehlivý a základní recept na dort. Tak tohle je přesně on. Nechte se zlákat a oslnit. Třeba proto, že v úterý 26. dubna roku 2014 se v 11:15 hodin narodil a ukázal na světě první pravidelný čtvrteční e-mail v nově založeném E-mailovém klubu Kuchařky pro dceru. Tohle je můj dort pro vás.
Pokud se do něj pustíte, nemusíte se trápit tím, že vám nejde zarovnat krém do roviny, že vám nejdou hladce natřít strany nebo že neumíte dort potáhnout cukrářskou hmotou či marcipánem. A už vůbec si nemusíte zoufat se zdobícími sáčky a trubičkami, které sice vypadají neškodně, ale bez příslušných pokynů a dostatečné praxe se s nimi nedá zas tak rychle kamarádit.
Holandská omáčka krok za krokem
Holandská omáčka je ta nejkrásnější a nejjemnější teplá omáčka, kterou ve své kuchyni můžete naservírovat na talíř. Nic ji nepřekoná a nic se jí nevyrovná. A protože na ni budete potřebovat jen trochu másla a pár žloutků, dá se zde mluvit o kuchařském zázraku té nejvyšší kategorie. Chcete recept? Vsadím se, že ano.
Dokonce i pro některé mistry kuchařského řemesla je holandská omáčka tak obávaná, že raději sáhnou po hotovém polotovaru. Zbytečně. Všechny obavy plynou jen z toho, že se při přípravě nesmí žloutky srazit a že se omáčka nedá ohřívat. Pevně věřím, že se ve své kuchyni odhodláte a můj recept vyzkoušíte.
A pak znovu a znovu. A ještě jednou. Protože s holandskou se nedá jen tak přestat.
Chia semínka – jak je používat a nezneužívat
Chia semínka jsou superpotravina, do které se celý svět zamiloval kolem roku 2013. Kdyby se dávala nějaká ocenění za nejprodávanější produkt zdravé výživy, zřejmě by se tehdy stala jasným vítězem.
Nejde přitom o žádnou novinku. Chia semínka (vyslovujte čia) se neobjevila z ničeho nic, jde o semena prastaré rostliny zvané šalvěj hispánská, kterou najdete růst v oblasti Střední Ameriky, zejména Mexika. Jako jednu z hlavních potravin ji používali i Mayové, Inkové a Aztékové, ale k tomu se ještě dostanu.
Současná populace vyznávající zdravou výživu našla v chia semínkách zalíbení ze dvou důvodů: obsah vlákniny, bílkovin, vápníku, antioxidantů a omega-3 nenasycených mastných kyselin je v těchto drobných, nevinně se tvářících tygrovaných semínkách zcela impozantní. Něco podobného se v přírodě málokdy vidí.
Ale to ještě není celé kouzlo. Nejlepší na chia semínkách je, že do sebe dokáží vstřebat zhruba desetkrát tolik tekutiny, co samy váží. Nabobtnají a vytvoří přitom hmotu gelové konzistence.
Díky tomu, že nemají skoro žádnou vlastní chuť, se dají přidat v podstatě do čehokoli, co potřebuje zahustit a kde není na škodu i změna konzistence – semínka totiž ucítíte v ústech a občas si nějaké křupnete mezi zuby. Podávat párátko k takovému pokrmu je, jak jistě chápete, nezbytné, ale to nic neubírá na kráse všem těm kouzlům, která se se semínky dají v kuchyni dělat.
Kaspressknödel nejen do polívky
Kaspressknödel je placatý sýrový knedlík původem z alpské kuchyně, který vám dnes představím, protože prostě musím. Vezmu vás na výlet do mého milovaného Rakouska a ukážu vám něco velmi užitečného pro moji i vaši kuchyni.
Vůbec po vás nebudu chtít exotické suroviny, naopak se vás pokusím inspirovat, jak si jedním zahraničním nápadem snadno ozvláštnit domácí vaření pomocí pár surovin a v každé roční době.
Každý rok trávím v Rakousku několik týdnů na horách. V zimě i v létě, Alpy mě magneticky přitahují svým majestátem, pohostinností, upřímností a hlavně nekomplikovanou kuchyní. Díky tomu tam pokaždé dobrovolně sním několik kilo velmi zvláštních, placatých knedlíků se sýrem, podávaných v horkém hovězím vývaru. Tolik, kolik mi pásek na kalhotách dovolí. Cestuju mezi horskými chatami všeho druhu a hledám ten nejlepší. Pravda, taky hledám nejlepší svařák, nejlepší hruškovici, nejlepší jablečný štrúdl s vanilkovou omáčkou, nejlepší Schiwasser (malinovou šťávu s citronem, lyžařský nápoj číslo 1), nejlepší chleba se špekem a s křenem, nejlepší maliny v malinovici a nejlepší kynutý knedlík s povidly, ale to sem teď vůbec nepatří a mohlo by se to tu pěkně zvrhnout.
Risi e bisi čili rýže a hrášek, jak je možná ještě neznáte
Znáte risi bisi? Melodické pojmenování pro polévku s hráškem a rýží, hit velkých jídelen? Vsadím se, že ano. Dneska vám ukážu, jak si opravdové risi bisi udělat doma a pořádně. Rozhodně totiž nestačí do vývaru upustit uvedené suroviny. To je zkratka, která vás připraví o většinu požitku.
Risi e bisi se připravuje velmi podobně jako italské krémové rizoto, výsledek je však tekutější a blíží se k husté polévce. Zásadně se jí lžící a podává se jako první chod.
Proč zrovna tenhle recept? Jaro se sluší přivítat něčím zeleným na talíři. Velikonoční nádivkou to obvykle odstartuje a teď se hodí pokračovat.
Co to je risi bisi
Správné pojmenování zní risi e bisi, doslovný překlad z italštiny je rýže a hrášek. Takže pojďte na chvíli se mnou na malou procházku do italské kuchyně, konkrétně do Benátek.
Každý rok 25. dubna se v tomto jedinečném městě konají oslavy svatého Marka, patrona Benátek. V tento den dávají muži ženám svého srdce červené růže jako projev lásky, pořádají se kulturní akce, závody lodí. Risi e bisi je typickým jarním pokrmem oslav, vyhlášeným jídlem regionu a několika přilehlých oblastí.
Jak sami dobře víte, cokoli je tradiční, to má spoustu variant a místních verzí. Netvrdím proto, že můj recept je jediný správný, i ověřené italské zdroje se lehce rozchází v provedení. Příprava je všude v zásadě stejná, odlišnosti se nachází v přidaných surovinách.
Boží milosti
K velikonočním svátkům patří obřadní pečivo všech možných tvarů: nejen bochánek čili mazanec, ale též beránci, zajíčci, ptáčci, holubičky, ráčci, žáby, hadi a podobná havěť. Do škatulky roztodivných tvarů se dají uklidit i boží milosti. Každý je může mít podle svého nejlepšího receptu, vědomí a výtvarného přesvědčení.
Ale abych vysvětlila, proč řadím boží milosti spíš na Velikonoce: líbí se mi rozmanitost několika druhů těst, které se postupně objeví na našem stole. Na Zelený čtvrtek jemné kynuté medové jidášky, na Bílou sobotu beránek z třeného těsta, na Velikonoční neděli mazanec z těžšího nebo tvarohového kynutého těsta a nádivka zpracovaná jako nákyp, a konečně na pondělí smažené boží milosti.
Kam pro tradiční recept na boží milosti
Ideální je, když máte v rodině tradiční, prastarý recept po babičce, které ho dala zase její babička. Takovým božím milostem nemohu se svým receptem konkurovat a rovnou se vám k tomu přiznám. Jestliže máte na jazyku chutě dětství, je dost možné, že se vám do nich dnes netrefím, protože vám je koření vzpomínky a ty jsou nenahraditelné.
Protože i já se ráda dívám do minulosti, vyšla jsem při hledání dnešního receptu z mé oblíbené staré kuchařky nazvané Kuchařská škola od Marie B. Svobodové. Marie u každého receptu usilovala o nejlepší možnou verzi, takže se mi její odkaz tehdejším mladým kuchařkám značně líbí a rozhodla jsem se ji poslechnout i pro tentokrát. Trochu jsem si pohrála s poměry surovin, aby recept fungoval i v dnešní době, ale zadařilo se.
Velikonoční beránek z mandlového třeného těsta
Nejlepší beránci z těch, co se nepasou na louce, nýbrž pečou ve formě, mají původ v třeném těstě. Je to jako s bábovkami. Existuje na ně bezpočet receptů, piškotové, rychlé, šlehačkové, tvarohové, čokoládové, každý přísahá na ten svůj, ale skutečné dokonalosti dosáhnete pouze ruční prací, bez použití kypřícího prášku.
Velikonoční beránek z třeného těsta
Velikonoční beránek z třeného těsta se pyšní pouze maličkatými, drobnými bublinkami, takže se nerozpadá a tolik mu nehrozí, že se poláme při vyndávání z formy. A hlavně: jako ozdoba stolu by měl aspoň chvíli vydržet. Ideálně do druhého dne, než se ho všichni napasou obdivnými pohledy. Právě třené těsto poskytuje výborný základ, protože na druhý den chutná lépe než po upečení. Zvláční, zjemní a vystupňuje očekávání. To rychlá těsta s kypřícím práškem nedovedou, protože ihned po upečení začnou stárnout a už se nikdy nedostanou do lepší kondice.
Tofu recepty, které vás naladí
Tofu má pověst špatně použitelné suroviny. Obvykle se všechny pomluvy dají shrnout do kategorie bílé, gumové cosi bez pořádné chuti. Často je západní civilizací automaticky bráno jako vegetariánská náhrada masa a je v tomto smyslu dost zneužíváno, možná dokonce znásilňováno.
Ráda bych to dnes napravila a ukázala vám, jak se s tofu opatrně seznámit a třeba si ho dokonce oblíbit pro budoucí použití.
Jak koupit tofu
Supermarketové tofu obvykle nestojí za pozornost. Trvanlivé, trvanlivě zabalené výrobky ze sojového mléka rozhodně ochudí vaše chuťové smysly v několika dimenzích. Obvykle je dost tuhé a dost gumové, mnohdy je prodávano i v uzené či dochucené verzi, aby se mu aspoň trochu vylepšil chuťový profil. Pokud můžete, tak se mu vyhněte, ani já se o něm dnes rozepisovat nebudu.
Nejlepší tofu, které v našich zeměpisných šířkách koupíte, je čerstvé vietnamské. V Praze si pro něj zajděte do vietnamských tržnic, které prodávají potraviny, ideální je samozřejmě Sapa. Najdete ho tam ve velkých plastových přepravkách, kde je uchovávané ve vodě, aby vydrželo čerstvé a neosychalo. Je krémově jemné, skoro jako měkký tvaroh, a nemá nijak dlouhou trvanlivost. Nejlépe, když si ho připravíte ještě ten den, případně hned vzápětí.
Tohle tofu má typický tvar, prodává se v podobě velké kostky s rýhou uprostřed. Jeden kousek obvykle vystačí na 2 porce a stojí asi 30 korun.
Seriál o základech vaření – část 6: zapékání
Pro připomenutí, zde je celý přehled:
Dnes k němu přidám šestý díl:
Zapékání čili gratinování
O co jde?
Když se jídlo zapéká čili gratinuje, cílem je, aby se mu na povrchu vytvořila zapečená krusta, nejčastěji sýrová. Sýr se rozteče, zezlátne, přidá nový chuťový rozměr jídlu. Pro zapékání je typické, že se odehrává krátce, rychle a zprudka a při působení suchého tepla shora.
Je tedy jasné, že k zapékání budete potřebovat horní gril nebo troubu s horním hřáním, případně remosku. Lze využít i gril, který je zabudovaný v mikrovlnce. A konečně upotřebíte všechny ty krásné zapékací misky, mističky a ramekiny.
Na první pohled to vypadá, že zapékání by nemusela být žádná věda. To si tak vezmete hrst uvařené brokolice ze včerejška, posypete strouhaným sýrem, vložíte na chvíli do trouby a lehký oběd je na světě, nebo ne? Jistěže je. Ale každý kuchař, který má v sobě trochu profesní hrdosti, tohle nikdy nedopustí, protože ví, že zapékání má svá pravidla, díky kterým udělá z tuctového jídla výborné jídlo.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
