Kosmatice je dle jazykových příruček lidový název pro smažené květy černého bezu. Květy namáčené v těstíčku a smažené pěkně na másle dozlatova a dokřupava.
Zdá se to jednoduché, ale i přes veškerou snadnost stojí kosmatice za malé kuchařské vyprávění. Povím vám, jak si je udělat předpisově vzorně, jaké na ně vzít těstíčko a jak se pozná, že je opravdu umíte udělat.
Kosmatice, abyste za ně mohli chtít jedničku s hvězdičkou, musí být křupavé. Nejen hned po usmažení, ale klidně o hodinu později. A hlavně a především musí vypadat načechraně až rozčepýřeně. Nikoli jako jedna velká placka nebo lívanec se stopkou. To by byl jen smutný důkaz, že nevíte, co s těmi nádhernými voňavými květy černého bezu děláte.
Kosmatice je od slova kosmatý
Pokud ještě nemáte recept na vzorné kosmatice ve své výbavě, ráda vám pomůžu, a stejně tak vám rozšířím slovní zásobu o slovo kosmatý.
Kosmatý znamená chlupatý, chundelatý, zarostlý. Kosmatá může být mužská hruď, zarostlá tvář i skotští býci. Psí hlava, jehličnaté haluze i luční tráva. A samozřejmě i smažené květy černého bezu. Jen knedlíky, pokud vím, nadále zůstávají chlupaté.
Když si vzpomenete, co jsem říkala o dobrých kosmaticích, hned je jasné, kde se tenhle název vzal. A proto mě ze všech výskytů slova kosmatice v krásné literatuře nejvíc zaujal tento od Josefa Holečka. Pochází z desetisvazkové kroniky Naši.
[blockquote align=“center“]Koláč v kosmatém obalu vaječné smaženiny představoval letní slunce, oplývající zlatými paprsky.[/blockquote]
Vidíte? Jasný důkaz, že obal kosmatic má být kosmatý, nikoli spláclý.
Pro svůj vzhled i sezónnost patřilo smažení kosmatic k Svatodušním svátkům, též zvaným letnice. Slaví se 50. den po Velikonocích a jediným pořádným pozůstatkem v naší tradici zůstala snad jen moravská Jízda králů. Letos už tyhle svátky proběhly v polovině května, bez nároku na smažené bezové květy, toho času před rozpukem, ale za rok to všechno zase bude jinak, neboť Velikonoce jsou, jak známo, svátek pohyblivý, a stejně tak i letnice.
I já mám kosmatice spojené se začínajícím létem. Jakmile na mezi rozkvetou bezy, je čas vzít košík, nůžky a konat.
Kosmatice v kuchyni
Bílé květy černého bezu jsou snad ty nejčastější květy, které si bereme do kuchyně nikoli jako okrasu do vázy, ale jako důležitou součást jídla na talíři.
Kosmatice doprovázené bramborovou kaší a hlávkovým nebo okurkovým salátem nás ubezpečují o tom, že léto už přijde velmi brzy, pravděpodobně pozítří, a zároveň vyvolávají potřebu vyrobit bezový sirup nebo aspoň nechat květy zkvasit na domácí bezovou limonádu.
Podobně jako my smažíme květy bezu, tak v Itálii namáčejí do těstíčka a následně smaží květy cukety, zatímco v Německu zase upřednostňují akáty. Staré české kuchařky navíc ještě zmiňují možnost smažit květy růží.
Těstíčko na smažení
Ve správné volbě a přípravě těstíčka spočívá celá věda.
Nenechte se zlákat dojmem, že stačí rozmíchat trochu mouky, vajec a mléka, namočit do toho květy a házet do horkého oleje. Nestačí. Tedy rozhodně ne, pokud toužíte po dokonolasti, křupavosti a rozčepýřenosti.
Hustota těstíčka
Těstíčko musí být dost husté, aby zakrylo obalovanou potravinu po celém povrchu a nikde nestékalo. Říká se, že když kápnete kapku těstíčka na obrácenou lžíci, měla by tahle kapka zůstat pěkně vypouklá a vysoká asi půl centimetru.
Na druhou stranu nesmí být těstíčko husté příliš, protože jinak je po usmažení houbovité, gumové a tuhé.
Ideálně takové těstíčko k namáčení vypadá asi jako hustá smetana nebo těsto na palačinky.
Tuk v těstíčku
Ačkoli se to na první pohled nezdá, i tuk je důležitou součástí těstíček na obalování. Když ho přidáte málo, bude těsto gumové, a když moc, sice bude líp křupat, ale zase začne být příliš mastné.
Jestliže se vyrábí těstíčko jen z vody, z vína nebo z piva, pak se do něj přidává olej nebo rozpuštěné máslo. V mém dnešním receptu jako tuk zafunguje smetana, jak ještě uvidíte.
Na poslední chvíli
Rozhodně nenechte těstíčko nikde dlouho stát a připravte si ho až na poslední chvíli před smažením. Jinak se zbytečně znehodnocuje a stáním ztrácí na chuti, kvalitě i křupavosti.
Lité těstíčko není jediná volba
Recepty na těstíčko, které vyžadují pouhé smíchání surovin metličkou, se vyskytují až v dnešní době. A můžu vám říct, že vás taková zkratka připraví o velkou část požitku.
Dříve bývalo zvykem dát si s těstíčkem víc práce. Nestačí totiž, co se smíchá, ale jak se to smíchá. Viděla jsem recepty, ve kterých se například těstíčko zadělává způsobem velmi podobným odpalovanému těstu, totiž že se nejprve mouka spaří v hrnci s tekutinami a máslem.
Též jsem potkala těstíčka kynutá, ale nejvíc mě zaujala těstíčka, kde se nejprve musí něco vyšlehat nebo ušlehat. Přesně takového se dnes dočkáte ode mě. Jsem přesvědčená, že vám to za tu chvilku šlehání bude stát a že si smažené bezové květy užijete jako ještě nikdy předtím.
Rychlé a rázné smažení
Jestliže máte květy připravené, těstíčko vyšlehané, je čas rozehřát plotýnku a začít smažit. A zde si dejte pozor na poslední dvě věci.
1. Rychlost smažení
Čím déle necháte jemné kvítky černého bezu pobývat v horkém oleji, tím míň jich pak najdete na talíři. V tom horku se prostě ztrácí a mizí jejich podstata. Takže smažte prudce a krátce, jen co by obal zezlátnul. Když dobře rozpálíte plotýnku, jeden květ usmažíte za pouhých 20-30 sekund.
2. Neobracejte
Květy bezu mají jednu velkou výhodu: jsou obdařeny praktickým držátkem, rozumějte stopkou. Zásadně se smaží jen po jedné straně a neobrací se. Do oleje se vkládají květenstvím dolů, stopkou nahoru a nikdy jinak.
Zda se je nakonec rozhodnete podávat s bramborem a okurkovým salátem, jak bylo uvedeno, anebo pěkně nasladko, poprášené závějí cukru, se zbytkem loňského kompotu, je jen na vás.
Tak ať moje dnešní kosmatice přispějí k vaší zítřejší pohodě.
Suroviny
- 250 ml smetany ke šlehání
- 2 žloutky
- 10 ml rumu
- 2 bílky
- asi 30 květů černého bezu
- 60 g hladké mouky
- 100-150 ml mléka
- 500-800 ml oleje ke smažení
Postup
- Květy nemyjte, broučky vytřepejte, stopku zastřihněte na zhruba 5 cm, aby se za ni květy daly pohodlně držet.
- Z bílků ušlehejte měkký sníh. Smetanu ušlehejte do poloměkka, nenechejte ji ztuhnout úplně. Třetinu ušlehané smetany si odeberte stranou, můžete ji použít k servírování. Smažený květák se podává s tatarkou, tak proč by se květy bezu nemohly podávat se šlehačkou? Do zbytku šlehačky postupně jeden po druhém zašlehávejte žloutky, potom rum, sníh z bílků a nakonec metličkou vmíchejte mouku. Mlékem nařeďte těstíčko tak, aby připomínalo hustou smetanu. Nejprve přilijte jen 100 ml mléka, zkuste si jeden nebo dva květy s tímto těstíčkem usmažit a teprve potom případně ještě trochu nařeďte, kdyby byly pokusné květy příliš baculaté a oplácané těstem.
- Olej nalijte do menšího hrnce, protože ve větším byste potřebovali oleje značně víc. Mělo by ho být aspoň 3 cm na výšku a měl by se do něj vejít právě jeden květ. Olej dobře rozehřejte – po chvíli zahřívání do něj zkuste kápnout trochu samotného těstíčka. Mělo by hned bublat a plavat na hladině a za pár vteřin by mělo získat zlatou barvu, pokud už je olej dost rozehřátý.
- Vezměte první květ, chytněte ho za stopku a namočte do těstíčka. Není potřeba, abyste byli extra důslední, jedno nebo dvě namočení stačí. Trochu oklepejte nebo otřete o okraj misky, jako byste otírali štětec, a hned vkládejte do oleje stopkou nahoru a květenstvím dolů. Několikrát zatáhněte za stopku a jednou nebo dvakrát povytáhněte květ z oleje, tím se květenství krásně rozloží do šířky a bude se smažit rovnoměrně. Smažte 20-30 vteřin, víc ne. Za tuhle dobu by květy měly zezlátnout. Pokud ne, víc rozehřejte plotýnku. Usmažený květ neobracejte, ale hned vyjměte na talíř vyložený papírovou utěrkou. Pokračujte dál, až spotřebujete všechny květy nebo všechno těstíčko.
- Podávejte posypané cukrem, anebo jako řízek - tedy s bramborem a okurkovým salátem.
Poznámky, rady, nápady:
Stopky nezměknou, takže se nejí 🙂
Budu ráda, když mi dáte vědět, že jste kosmatice vyzkoušeli a že jste zažili zajímavý rozdíl.
uhodl, uhodl ????
🙂
Florentýnko, krásný úvod o námi všem známé rostlině. Už moje maminka říkávala
„před heřmánkem smekni, ale před bezem klekni“.
Majka
To je naprosto krásné rčení, Majko. Díky za doplnění.
Zdravím, je to sice dva roky staré, ale…
Moje babička Kosmatice nedělala, za to jsme k bezinkám dávaly krev, mlíko, mouku, cukr, … co zrovna bylo po ruce. To pro skřítky, aby jim bylo u nás dobře a starali se o stavení. Krásná vzpomínka
Tak jsem se prave vrátila s plnou taškou bezovych kvetu. Chtěla bych dělat stavu a zrovna tenhle recept na emailu. Tak zkusíme k obědu ci ke svačině usmažit. Dekuji za recept.
Rádo se stalo, Leni. Flo.
Brrrrr….na tohle mám vzpomínky z dětství, že mi to hrozně nechutnalo. Tak nevím, jestli se odhodlat a snažit se to změnit? 🙂 Zatím jsem odvahu nesebrala…
Sáro, jednou do roka by to za pokus stálo, hmmm?
Povedlo se mi uhodnout. Už „jedeme“ velice chutnou limonádu, chystám se na uvaření bezinkového sirupu a snad se dostanu i na osmažení. Když bez uzraje, sestřenka připravuje bezový likér s kávou. Bože, to je pochutnání. A roste to všude kolem nás, tak si to všichni užívejte.
Ivo, máš pravdu, bez je všude a všechny ty jmenované produkty patří ke klasice. Dřív mělo každé stavení svůj vlastní bez, na ochranu před zlými živly. Teď už je spíš na mezích než u domů.
je, smazene kosmatice mi delavala babicka. A muj tatka vzdy rika, uz kvetou rizky 🙂
Taky se chystam na bezovy sirup, tak k tomu ais pridame i smazene kosmatice
„Kvetou řízky“ mě dostaly 🙂
Uhodla 🙂
Sirup dělám každý rok. Smažené květy bezu určitě vyzkouším. Jsem zvědavá jak budou chutnat. Děkuji za recept
Miluško, tak ať chutnají a máte doma příjemnou změnu. Flo.
Vracím se do dětských let – ke své milované babičce. Děkuji za připomenutí.
Rádo se stalo 🙂
Tahle pochoutka mi tolik připomíná mou milovanou babičku. Děkuji za připomenutí. O víkendu vyrážím na bezové květy.
Tady je vzpomínek na babičku a návratů do dětství! Jsem ráda, že jsem se i tobě trefila do noty.
Flori, díky za inspiraci. Chystám se už asi 100 let, ale nikdy jsem nevyzkoušela. Teď mám čas a prostor, ale jelikož jsme v trochu vyšších polohách, ještě nekvete, musím počkat 🙂 Eva
Už kvete, Evi?
Zdravím Florentýnko,
smažený bez dělám v jiném těstíčku, nyní vyzkouším ten tvůj recept. Ale musím si pospíšit, protože, jak píšeš, brzy bude odkvétat a nestihla bych ani výborný sirup. Pak by mi zbyl jen ten likér a i když je výborný, těším se na všechny bezinkové dobroty.
Díky za další skvělý nápad. Vlasta
Vlasto, tak to jsem moc zvědavá na porovnání. Flo.
Uhodla, nikdy předtím nezkoušela, protože moučná „placka s držátkem“ nelákala… Tohle vypadá slibně!
Sirup už mám, první várku. 🙂
A poznámka na závěr: svatodušní svátky se přece slaví, masově a společensky smažením vaječnice se špekem v kotlíku na ohni (Morava). Ale v Čechách tyto tradice asi nejsou rozšířené… Eva
Evi, díky za doplnění tradic, tuhle jsem opravdu neznala.
Díky Flo, tohle zkusím i s akátem, ten jsme kdysi doma dělávali 🙂
Správně, akát je dobrá volba, taky už krásně kvete 🙂
rada věřím že je to dobré ale alergije mi nedovolí to ochutnat
Simono, to je mi líto, alergie jsou prevít. Tak ať se ti brzy uleví, asi pro tebe není tohle období moc jednoduché.
Flo,smažený,bez jsem dělala před mnoha lety a moc mi nechutnal,neměla jsem tak vymakané těstíčko,spíš takové -vajíčko,mouka mléko,takže jsem už neměla odvahu ho dělat.Určitě vyzkouším ten tvůj.Jinak z květu dělám limonádu a suším na čajíček úžasně voní,po odkvětu šťávu a likér
No vidíš, Marie, čaj tu ještě nezazněl, díky za doplnění. Krásně si ty dary přírody užíváš. Flo.
Ahoj Flo,
kosmatici znám, ale jen v obyčejném těstíčku, to tvoje je ovšem jiná mňamka, musím vyzkoušet, na chalupě už bez kvete. Přemýšlím, co bych v tom úžasném těstíčku ještě obalila?… hahaha…zdraví Alena
Akáty 🙂
Právě vyrábím bezový sirup, proto jsem to uhodla. Smažené květy jsem před léty vařila, moc nás to nenadchlo. Ty tvoje vypadají lákavě, dám tomu ještě jednu šanci . Sirupy a štávy miluje celá rodina. Pěkný den, Vlasta
Vlasto, jak jsem psala, nejvíc záleží na těstíčku. Možná vám to nechutnalo právě kvůli němu. Flo.
Také jsem uhodla. Dnes už ji nedělám, ale jako dítě jsem ji měla ráda. Vůni bezinek miluji.
Vůně je bezkonkurenční 🙂
Milá Flo.
Dnes to bylo jednoduché hádání. Hned první nápověda mě doslova břinkla do oka a už si ji tu pěknou chvíli notuji…nedá se ani vypovědět, jak já jsem Ti vděčná za to, že zařazuješ do svých receptů a rad takové staročeské skvosty jako léčivé byliny na talíři . Opředené spoustou vzpomínek. Nejlepší kosmatice co jsem kdy jedla, dělávala babička mého muže
Netuším, zda to bylo kvalitou použitých surovin či láskou s jakou ona v kuchyni připravovala cokoli.. ale byly prostě skvělé. Dělávala je jen na sladko s trochou skořice přímo v těstíčku a jejich chuť je nezapomenutelná. Mám ji spojenou s jarem a jako Ty se nemohu dočkat až rozkvetou na stráních nádherné květy bezu. U nás už kvete všude. Poctivě sbírám a suším. Dnes jsem také chtěla, ale je bouřka, tak počkám až květy oschnou a kosmatice podle Tebe budou až k večeři. Pak dám vědět jak chutnaly. Zatím napíšu něco o bezu.
Celá rostlina je velmi léčivá a tvoří podstatnou část mé domácí lékárny. Sběr začínám brzy na jaře pupeny, které nakládám do lihu. Pak přijdou na řadu mladé listy na sušení. První květy používám na výrobu bezového octa (na snižování teploty hlavně u malých dětí) Z čerstvých připravuji bezovou šťávu a kvašením osvěžující limonádu, vařím bezový sirup na zimu, sušené květy používám na čaje a výluhy. Skvělý je bez i do ozdravných koupelí. Tam se používají tenké koncové větvičky – max. 15 cm Léta se držím starého osvědčeného receptu. Na jednu koupel stačí svazeček větviček, který se vejde do prostoru mezi palec a ukazováček vaší levé ruky. K nim přidávám ještě jiné bylinky a někdy i sušený kořen černého bezu. Odvar ze sušených květů je močopudný, rozpouští hleny a podporuje pocení, snižuje horečku a mírní kašel. Chlazený neslazený čaj z květů je výtečným lékem i při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a pomalém trávení, či nedostatečné činnosti žlučníku
Šťáva z plodů působí blahodárně při léčení migrén a bolestech trojklaného nervu. Likér s kávou používala maminka na své trápení tzv.ischias a my jí ho s bráškou občas chodili do sklepa ochutnávat. Každý rok jsme sklízeli spoustu košíků bezinek právě na likér. Skvělá je i marmeláda a povidla. Občas jsme z bezinek dělali i víno Mám krásné vzpomínky z dětství a dodnes moc ráda obírám droboučké plody z bezinek. Je to práce, která mě neuvěřitelně uklidňuje a vůbec mi nevadí, že mám od ní barevné prsty i nehty. (Stačí potom rozmačkat v ruce dva až tři hrozínky červeného rybízu, pěkně promnout a a chvilku počkat. Sledovat ten zázrak, jak ruce blednou a jsou krásně jemné.Pak už jen opláchnout vodou a je to.)
A ještě varování…je potřeba vědět, že nezralé plody mají velmi projímavý účinek, který se vařením naštěstí ztrácí. Tak pozor při zobání čerstvých bobulek bezu – hlavně u dětí a starých lidí, kde je zažívání citlivější – vybírejte ty úplně zralé. Jsou slaďoučké a plné zdraví prospěšných látek. Ale nic se nemá přehánět. 2-3 velké střapce určitě stačí.Víc bych v jednom dni nedoporučovala.
V minulosti se bezem léčilo snad téměř všechno a ne jen u lidí.Naši předci byli velmi moudří a pozorní. Žili v souladu s přírodou. Vysledovali vliv rostlin a používali je mnohem víc než my. Z těch dob se nám dochovalo pořekadlo: „Před heřmánkem smekni a před bezinkou klekni“. Kdysi dávno dokonce dostávali novomanželé jednu rostlinku svatebním darem. Měla jim pomáhat se zdravím a chránit jejich dobytek. Bez vysazovali v blízkosti obydlí a chlévů. Tam se mu ostatně daří dodnes, byť moderní zemědělství s nim bojuje různými způsoby. Roste velmi rychle a je dost odolný. Známe ho převážně jako keř, ale viděla jsem i velké vzrostlé stomy se silným kmenem – větší než jabloň.
Čerstvé listy se používají formou obkladu proti revmatickým bolestem kloubů, také při poštípání hmyzem. Mírní bolest, otok a svědění. Šťáva z plodů opravdu hodně barví – dříve se používala na barvení látky, protože má intenzivní tmavěčervenou barvu. Jako děti jsme si ze silnějších větví vyráběli píšťalky a kluci své „bezové bouchačky“ – střílečky. Stačilo vydlabat bílou, měkkou dužinu. Jestlipak to ještě dnešní děti znají?
Kdyby dnešní děti chtěly vědět něco o bezových píšťalkách, nebo bouchačkách, jistě by si to na netu našly. Bohužel se zjištěním, že se musí vstát od PC což znemožní pokračování v jejich oblíbených střílečkách v nepřeberném množství her. Stačí, když občas po větší bouřce vypne elektřina a už neví čím se zabavit.
Děkuji ale za krásně sepsaný článeček, ve kterém je jak mnoho moudra, zkušeností, trpělivosti a nápadů. Jediné k čemu květ černého bezu používám je ta limonáda a kosmatice, které ve výsledku zbudou na mě, jelikož je tam málo masa. Něco jiného je to s limonádou. Stává se, že trošku ochutnám při stáčení z 25 litrového demižonu do pet lahví a divím se jak rychle mizí. Nejen limonáda, ale i pet láhve, které později nalézám okolo celého baráku. Většinou nedopité.
Letos ale vyzkouším některé z vašich receptů. Třeba ten sirup, sušené mladé listy a pustím se i do zralých plodů na likér s následným rybízovým čističem. Ještě jednou díky za inspiraci. Jirka
Vzkaz pro Jirku.
Na počítače se dnes svádí ledacos… ale “ ruku na srdce “ bez něj bychom tu spolu nekomunikovali. Osobně si myslím, že bychom se jako rodiče (či vzdělávající pracovníci) měli sami méně věnovat počítačům a televizím a trávit takto ušetřený čas s našimi dětmi povídáním, vzpomínáním a samozřejmě příkladem. S mužem jsme vychovali tři dnes již dospělé syny a myslím, že se nám tenhle přístup vyplatil.
Rada k limonádě v pet lahvích- ony prostě svádí k tomu vzít si je sebou ven… Řešením je stáčet úžasnou limonádu do skleněných lahví. Dají se „vyvařit“ (tedy vypláchnout vroucí vodou / stejně tak víčka či korkové zátky) a tak si můžete dovolit limonádu opravdu bez chemie – co dlouho vydrží… vlastně (jak již tu psal někdo v komentářích ) nevydrží… jedno v jakém množství ji uvaříte.
25 litrový demižon by tak byl vypit s radostí a celý. Protože „tahat“ sklo ven to se moc nedělá. Každý si raději nalije do sklenice a zbytek uchová v bezpečí.
Mladé listí sbírám z keřů které ještě nekvetou. Je třeba ho moc nemačkat při sběru a sušit rychle v tenké vrstvě ve stínu( pomačkané či zapařené listy při sušení hnědnou až černají a ztrácí hodně ze své účinnosti) Používám je rozdrcené na prach na popáleniny, opařeniny a také na drobnější řezné rány a klidně i hluboké škrábance. Staví krvácení z rány a desinfikuje ji. Ostatně dle potřeby můžete na procházce v přírodě jako desinfekci na rány či oděrky použít bez obav čerstvé listy či měkká koncové výhony rozemnuté mezi prsty tak, aby z nich vytékala „šťáva“.
Tzv. bezový prach vyrobený z opravdu mladých a dobře usušených lístků , smíchaný s trochou lihu či propolisové tinktury se mi u spousty klientů osvědčil i na léčbu dost urputných bradavic na rukou a chodidlech.
No a na bezinkový likér opravdu nedám dopustit. Má velmi široký rozsah použití… to by samo o sobě vydalo na celodenní seminář o léčivém užití BEZU.
Pokud budete mít vy či někdo s čtenářů zájem, můžeme se po dohodě s Flo domluvit.
Přeji hezký večer, či dobrou noc. Libuše
Libuško, ty jsi prostě poklad a studna vědomostí. Děkuju ti za doplnění, nejen mně to rozšířilo obzory a mám velkou chuť to hned všechno vyzkoušet.
Ahoj Flo, tak jsem zjistila, že i v mém věku se mám stále co učit. Velmi zajímavý receptík, určitě vyzkouším.
Maruško, jak se to říká – na učení není nikdy pozdě? 🙂
Hurá uhodla na naší zahradě je také.
Marie, tak to máš velkou výhodu, nemusíš se bát, že by byl bez příliš zaprášený nebo něčím z pole postříkaný.
Este som ich neskusala ale urcite vyskusam! 🙂 najradsej by som sa pre bazu rozbehla hned teraz 🙂
V Taliansku som jedla vysmazane cuketove kvety, bola to delikatesa najvacsia a velmi mi chyba. Aaaale tusim ze som za ne asi prave nasla nahradu 🙂
Lucia, a co teprve, když jsou ty cuketové květy ještě navíc plněné! 🙂
Milá Flo,kosmatice už dělám iks let. Dělám je v těstíčku,ale bez toho rumu. taky je obalím jako řízky v trojobalu jsou taky dobré. Syn má 30let a miluje je už od mala a já taky.Moje maminka už to dělávala.Rostou u švagra na zahradě a k silnici je to dost daleko.Takže bio.Děkuji za dopis a brzy nashledanou.
Elvíro, no vidíš, o kosmatici v trojobalu slyším poprvé, pěkné doplnění, děkuju.
Florentýnko zdravím,děkuji za kosmatice,nikdy jsem je nesmažila,dělám pouze štávu,určitě vyzkouším.Vařila jsem ty tvoje tvarohové knedlíky,byly moc dobré,přeji ti hezké dny a měj se dobře.
Maruško, to jsem moc ráda, že knedlíky chutnaly, tak ať máš úspěch i s kosmaticí. Flo.
Milá Flo,už asi týden sleduji bezové keře a ejhle,před dvěma dny u nás začaly kvést a tak denně vyrážím do přírody,protože kvetou postupně a tak suším a chystám se na sirup.Kosmatice dělám už pěknou řádku let,vždy se na ně těším,ale ode dneška jedině podle tvého receptu!!!!!Moc jsem si pochutnala,díky.Moc zdravím
Majka
Majko, tak to moc děkuju za vyzkoušení, jsem ráda, že to klaplo! Flo.
Milá Florentýnko. Hádání bylo díky té písničce lehké.
To je bezva nápad,u nás ještě bezinky moc nekvetou,proto mi nedošlo,že se blíží jejich čas. Určitě si kosmatice usmažíme,stíháme to každým rokem a někdy i 2x za sezonu. Také jsme zkoušeli bezinkovou limonádu. Jen mě nikdy nenapadlo udělat si kosmatice na sladko.
Zaujal mě i článek paní Libuše, jak je celá bezinka léčivá. Děkuji za informaci.Alča
Milá Aleno.
Jsem moc ráda,že vás mé zkušenosti zaujaly- a to jsem napsala jen část z toho k čemu se hodí využít právě černý bez – bezinka. Třeba časem vyzkoušíte další recepty. Hezký večer Libuše
Libuška je báječná, má všechno tohle v malíku. Krásně doplnila článek. Jsem ráda, že jsi tu našla spoustu nového. Flo.
Milý Florentýnko, hádanie podla textu piesne bolo lahké, báza mi rastie na záhrade ale ked boli dcéry malé tak sme chodili zbierat na okraj lesa, každá mala svoj košík, doma vyklepávali chrobáčiky a každá obalovala svoje kolko myslela že zje, vysmážala som ja ..ako vyrástli prestali sme smažiť ale sušíme, robíme limonádu a z bobulí robíme štavu a marmeládu na palacinky ….
Ireno, to je tak krásná vzpomínka! Jistě na tyhle okamžiky myslí i dcery, když projdou kolem kvetoucího bezu.
Libuše nádherný článok, aj na staré kolená sa tu človek dozvie kopu nových vecí
som rada že som vás objavila
Milá Ireno, to mě opravdu moc těší.
Bylinky miluji od malička. Ráda využívám jejich sílu nejen k léčení, ale hlavně do vaření. ( To je má druhá veliká láska.) Dlouhá léta jejich specifickou chutí kořením pokrmy a v kuchyni jsem se naučila používat snad všechny jejich části na tisíce způsobů. Přesto se stále dozvídám nové…. a někdy i tak trochu zapomenuté informace a recepty. Za to jsem Flo moc vděčná. Má neuvěřitelný dar vybírat recepty velmi zajímavé a různorodé a popisuje jejich přípravu tak úžasně a srozumitelně (navíc i velmi podrobně) že se prostě vždycky povedou.
Tak ať se dozvídáme dál spoustu úžasných a přínosných informací. Hezký večer Libuše
Jak říkám, Libuška je učiněný poklad. Třeba ji přemluvíme, aby si o tom všem, co ví, založila svůj blog 🙂
Milá Flo Když mě se tak moc líbí právě ten tvůj !!!
Ano, bylo by to moc hezké mít svůj blog a jistě by to pomohlo spoustě lidiček… zatím to však má jedno veliké a podstatné ALE… na počítači píšu dost pomalu a hlavně svůj volný čas věnuji raději bylinám v přírodě. Své zkušenosti však předávám moc ráda. Většinou formou denních seminářů pro menší skupinku lidí. Aby se mohli účastnící doptat na to, co je zajímá a byl velký prostor pro konkrétní rady a také příklady a příběhy z praxe. To mě moc baví.
S láskou Libuše
Dobrý den Florentýno,
moc děkuji za inspiraci, hned co se bez “ naducá“, vyzkouším. Chci se zeptat: tohle je úzce speciální těstíčko nebo ho používáš i na jiné dobroty? Děkuji za odpověď.
Zdraví tě Pavlína
Pavlíno, tohle těstíčko používám opravdu jen na obalování květů. Když se udělá hustší, s vynecháním mléka, tak jsou z něj docela zajímavé a velmi křehké smažené noky, třeba do salátu.
Tak na ty noky jsem opravdu zvědavá. Při nejbližší příležitosti vyzkouším. Liba
Milá Florentýno, uhodla jsem hned. Kosmatici jsem dělala pře spoustu lety a ani již nevím, jak chutnala. Takže určitě vyzkouším tvůj recept.Každoročně vyrábím šťávu z květů, kterou máme moc rádi. Zkoušela jsem i marmeládu, dělám bezový ocet i likér z bezinek. Pohled na rozkvetlé bezové keře mi přímo dodává energii. Měj se moc hezky.
Věra
Věro, jak se dělá marmeláda z bezových květů? Nebo ji děláš až ze zralých bezinek?
Info pro Flo i všechny ostatní… Marmeládu dělám každý rok a to z bezinek hodně zralých až přezrálých a přidávám do ní jablka podušená v trošce karamelu. Je skvělá. Má nádhernou barvu a úžasnou chuť. Bezinkám hodně prospěje právě kombinace s jablky a vylepší ji malinko skořice nebo hřebíčku.
O marmeládě z bezových květů jsem ale v životě neslyšela.. tím nepopírám možnost její existence. Pokud ji někdo vyrábí, tak vás moc prosím o zveřejnění receptu. Velmi by mě to zajímalo. Děkuji.
Přeji krásný den. Libuše
Díky, Libuško.
Florentýnko, já dělám marmeládu z bezu podle receptu Blanky Milfaitové – jenže tu její knížku nemám u sebe. Ale tuším, že tam bylo jen květenství bezu, cukr, citrnová šťáva a pektin. No, ale to už jsem stejně s křížkem po funuse, že? Tak příští rok.
Tak jo, příští rok. Schválně, jestli si jedna z nás vzpomene 🙂
Milá Flo teprve tedˇ jsem otevřela mail a začetla se do řádků a také jsem uhodla jako mladá jsem to dělávala dětem i manželovi všem chutnalo naučila mne to dělat manželova maminka dělávala jsem to každý rok dokud děti nevyrostli a pak se na to nějak pozapomělo.Dík za připomenutí.Z dozralých bobulí jsem dělávala likér,který je dobrý,proti kašli.Všem přeji pěkný víkend.
Julianno, to je hezké, že i ty máš vzpomínky na smažené bezové květy. Díky za ně.
Ahoj Flo.
Díky za upozornění. Každý rok chodím sbírat květ černého bezu
na sušení. Připravujeme z něj čaj. Chtěla bych vyzkoušet i sirup.
Ale alternativu na smažení to ne.
Zdraví Iveta.
Iveto, i tak je pěkné, jak si dovedeš užívat dary přírody. Sirup se taky počítá 🙂 Flo.
Super recept, určitě vyzkouším. Letos jsem už kosmatice smažila v klasickém těstíčku. NIkdo si nestěžoval, ale tohle vypadá ještě lákavěji, tak určitě vyzkouším. V těstíčku smažím ještě květy kostivalu, to je také lahůdka=)
Veron, o smažených květech kostivalu slyším poprvé, díky za rozšíření obzorů. Flo.
Souhlasím s Veron. Je to lahůdka a přesto, že je smažená – je léčivá. Za předpokladu, že vezmete jen mladé květy a z květenství poctivě odstraníte všechny hnědé a zavadlé starší květy.
Květy kostivalu se dají velmi dlouho uchovávat v cukru a můžete je přidávat do čaje, nebo jimi zdobit zákusky a dorty v čase, kdy na stráních není po zeleni ani památky.
Krásný den Libuše
Každý rok dělám bezinkovou limonádu a sirup. Na kosmatice se vždycky chystám, ale zatím na ně nikdy nedošlo. Ale letos tomu bude jinak! Recept mě navnadil, tak možná už zítra…:)
Tak ať se povedou, Martino!
Hotovo! Moc jsem si pochutnala. Nechtělo se mi věřit, že by se k tomu hodila šlehačka, ale fakt k tomu sedla. Akorát manžel a děti koukali, co to zase máme za „podivnost“, ale to jsem čekala…:))
:-)))
Ještě jsem to nikdy nezkusila, sice jsem se chystala, ale nedošlo k tomu. Až teď, když na to mám konečně čas to vyzkouším a taky bych chtěla vyzkoušet sirup. Děkuji za tecept, jen malá poznámka k těm tvarohovým knedlíkům – přijde mi to dražší, maminka mě naučila těsto – jen tvaroh, mouka a vejce a je to dobré. Velmi ráda se učím nové věci, ale u osvědčených zůstávám. Přeji hezký den A.K.
Aleno, díky za milý komentář. Ve starých receptech je báječná inspirace co se úspornosti týká, v dnešní době se z nich máme co učit. Tvarohové knedlíky jsou dobré snad ve všech jejich podobách, s moukou, s krupicí, s dětskou krupičkou, s rozmočenou houskou, se strouhankou. Já jsem v tomhle případě psala o verzi, která je nejnadýchanější a nejjemnější ze všech, i za cenu pár korun navíc.
Kosmatice- výborná záležitost. Konečně kvetou i u nás. Na sobotní odpoledne výborná svačinka,dnes byly kosmatice nasladko. Ani moje maminka tento recept neznala. Právě jen ty v slaném těstíčku a s bramborovou kaší. Docela jsem překvapila. Flo,děkuji. Alča
Díky za vyzkoušení, Alčo. Jsem ráda, že byla příjemná změna 🙂 Flo.
OMLOUVÁM SE ŽE JSEM TO DŘÍV NESTIHLA.SEŠLO SE TOHO MOC.JEŠTĚ NIKDY JSEM KOSMATICI NEJEDLA A NATOŽ SMAŽILA.URČITĚ ALE OCHUTNÁM.DĚLÁME JENOM LIMONÁDU A TA JE JIŽ NALOŽENÁ.DĚKUJI ZA RECEPTY.ZDRAVÍM JITKA A DĚDA
Ahoj Jitko… bez už pomalu odkvétá, tak moc času na vyzkoušení není.
Vlastně je… prozradím malé tajemství. Před léty jsem na tom byla – jak Ty píšeš – velmi podobně. Sešlo se toho moc a já měla málo času. Přesto jsem o tuhle sezoní lahůdku nechtěla přijít. Vymyslela jsem a taky vyzkoušela uchování bezových květů v mrazáku. Za sluného dne jsem okolo poledne sedla na kolo, vyjela do polí a nasbírala do velikého koše krásné, velké ne úplně rozkvetlé laty. (Dobrá rada – ty z kterých hned při utržení padají kvítka tam bez milosti nechte!!! Pro uchování se nehodí a i při šetrném sušení hnědnou a ztrácí svou účinnost) Pak rychle domů – bez zastávek – aby se mi květy „nezapařily“. Celé laty jsem rozložila na pečícím papírem vyložený, hluboký tác. Vřele doporučuji nejdříve vyzkoušet jeho velikost ! Ne jen ,že se rozměrem šíře do mrazáku vejde…ALE hlavně aby vám pak šly zavřít dvířka – osobní zkušenost. Ale co, chybami se člověk učí a příště si dá pozor.
Každou vrstvu jsem oddělila pečícím papírem. Celé jsem to obalila potravinářskou folií a rychle zamrazila. Postupně jsem odebírala květy dle potřeby. Jen je nutné IHNED po odebrání potřebného množství tác zase neprodyšně zabalit folií a co nejrychleji dát k ledu. Ha ha ha.
Na nic nečekejte, neotálejte. Květy vkládejte do těstíčka rychle hned po vyndání z mrazáku. Jen tak neopadávají a těstíčko na sobě udrží.
Zásoby mi vydržely až do listopadu. Zkoušela jsem z takto uchovaných květů udělat limonádu, ale to se moc nedopadlo. Květy ve vodě s přidáním citonu zhnědly a nebylo to prostě ono.
Tak třeba mé zkušenosti někomu z vás přijdou vhod.
Krásný den. Libuše
MILÁ LIBUŠKO,DĚKUJI ZA ÚŽASNÝ NÁPAD KVĚTY ZAMRAZIT.POVEDLO SE.SMAŽENÉ TAKY CHUTNALY.PŘEJU KRÁSNÝ VEČER.JITKA A DĚDA
Jitko, tak to se moc často nestává, že by tu byl recept, který nemáš vyzkoušený. Jsem ráda, že jsem se konečně do něčeho trefila 🙂 Tak ať se kosmatice povedou, pokud se do nich pustíš. Flo.
Milá Jitko, tak to mě moc těší.
Minulý týden jsem byla u dcery a ta mi dala bezový med ještě jsem ho neskoušela protože říkala,že je vařený musím se zeptat na recept nějak jsme to zamluvily.Pak dám vědět
Bezový med zní výborně. Budu se těšit na recept.
Milá Fló, přemýšlím. jestli to risku a zkusím Tvoje kosmatice ještě jednou. Vloni totiž nedopadly nic moc. Ne, že by nebyly dobré, ale těstíčko vždy při vložení do oleje jaksi zašumělo a většina ho spadla do oleje, takže se olej po asi pěti osmažených kusech nedal kvůli přepalujícím se zbytkům na dně vůbec použít. Nevíš, v čem mohla být chyba?
Jinak se mi zatím všechny Tvoje recepty povedly, ale tohle mne otrávilo a druhou část dávky už jsem neměla sílu dodělat. Ráda bych to znovu zkusila, ale trochu se bojím. Díky za odpověď. Terka
Terko, tak to je zvláštní. To zní, jako že těstíčko steklo z květů, v tom případě bych ho příště udělala jen maličko hustší. Chápu, že s takovým olejem se dlouho pracovat nedá, je to spíš k vzteku.
Kosmatice děláme každoročně, jen nejsou takové jako ty Tvoje.
Moje maminka dělávala v těstíčku z vajec, mléka, mouky a trochy prášku do pečiva. Mně ale moc nechutnaly, byly to takové hutné placky.
Pak jsem vyzkoušela namáčet květy do těsta svítkového, a u toho jsem už zůstala:
https://www.toprecepty.cz/recept/10588-svitek-a-kosmatice/?_ofid=pyvx4
Jsou to sice také placky, v nichž květy nejsou moc vidět, ale nám tak chutnají.
Milá Flo, letos jsem zkusila Tvoje kosmatice poprvé udělat, ale vypadá to, že se mi stalo totéž, co Terce z 12. 6. 2017 (nejspíš to bude nějaké „Terezí prokletí“). Těstíčko vypadalo výborně a první usmažený kousek taky, ale po několika kouscích začal ojel čím dál víc pěnit (nejspíš kvůli přepalujícím se zbytkům na dně), takže na ponořené kosmatice nebylo ani vidět a taky do sebe ten olej čím dál víc nasávaly. Říkala jsem si, jestli jsem těsto neudělala moc husté, ale z Tvé odpovědi na Terčin komentář vyplývá, že bylo asi naopak moc řídké…
Ještě mě tak napadá, jestli jsem si celou patálii nezpůsobila tím, že jsem místo hladké mouky použila polohrubou (hladkou jsem zrovna neměla)…
Na Letnice o vyzkoušený recept více 🙂
Původně jsem hledala recept na sirup, ale tohle je bomba! Kosmatice budou každý rok:) Trošku mě překvapil oblak páry po vložení do oleje.
Jeden referenční vzorek jsem měla i bez těstíčka. Mladší pirát na mne udělal baf a květ skončil rovnou v pánvi:)
Těsto musím příště udělat trošku hustší, ale jinak se to povedlo báječně 🙂 lehce pomoučeno cukrem, úžasná delikatesa
❤️
Trochu jsem si „výrobu“ kosmatic modifikoval. Do čerstvě připraveného těsta nastříhám kvítky černého bezu bez stopek a stonků, rovnoměrně v těstě rozmíchám a smažím na pánvi nebo na lívanečníku. Získám tak stejně velké porce, které se dají jíst samotné, nebo jako příloha (jako jsou např. bramboráčky). To ve slané verzi, ve verzi sladké je samozřejmě nekonečné množství využití.
Tak se jdu podělit o ten svůj počin. Mamka mě učila kosmatici naslano se strouhankou, fakt takový řízek, ale vždy nám to chutnalo. Letos jsem chtěla zkusit něco nového a šla hledat v receptech. Tenhle mě zaujal a vše jsem doma měla, tak jsem se pustila do nedělního brunche.
Připravit těsto bylo celkem snadné, horší to bylo s olejem. Fritování a smažení u nás moc nefrčí a tak jsem si s kastrolkem řepkového oleje nevěděla moc rady. Rozpálila jsem plyn naplno už asi v půlce přípravy těsta a doufala, že to bude tak akorát.
Hned první kosmatice mi vyběhla okamžitě dohněda, tak jsem o kousek stáhla plyn a že to zkusím znova. Jenže olej už byl včudu – za těch pár sekund se stačil přepálit a u druhé kosmatice už přetékal v obřích bublinách z kastrolu, přitom barvu získával zas jen olej. Kosmatice se roztekla.
Zkusila jsem to celé znovu a třetí kosmatice už už vypadala celkem efektně – kosmatě a zlatě. Jenže i po odložení na ubrousek jsem mezi zuby vycedila lžíci oleje. Ještě dva pokusy jsem provedla s těstem i s teplotou oleje, ale to už byl olej spíš jak černý čaj a já se na to vybodla. Tak nemusejí být nadýchané, hlavně, když budou propečené.
Vzala jsem pánev a pár kapek oleje, co mi ještě zbyl, namíchala s máslem. Těsto by i vyběhlo a bylo křupavé, i květy byly aspoň cítit bezově, ale pořád přetrvával problém s přebytečným tukem. Vzdali jsme se vzhledu a křupání a kosmatice vymačkali. Ale stejně jsme celý den měli co dělat, abychom ..ehm.. doběhli.
Asi už se o tenhle recept nebudu pokoušet, ale trik se sněhem zkusím přidat do našeho oblíbeného způsobu pojídání květů černého bezu 🙂
Ano!!!¡!!!!!!! Kosmatice je výborna.Ja jsem sice masožravec,ale souboj řízku s losmaticí je 1:1.manželce nevoni,neji to,ale syn a jeho přítelkyně ( řikam jí travožrout ) ji miluji.
Délam klasické testíčko aby se neztratila chuť bezinky. A je to vyborné,,ale je na to krátký čas,než odkvete.
Dobrý den, z většiny Vašich receptů jsem byla nadšená, tak jsem zkusila i kosmatice. Výsledné kosmatice byly ale hodně hodně mastné, těstíčko nasáklo olejem mnohem více než jiné smažené věci. Nevíte, kde jsem mohla udělat chybu? Děkuju za radu
Hezký den
Osobně dělám kosmatice spíše jako omeletu, kde květy odstřižené bez stopek vložím na pánev do právě najitého vejce.. jím s chlebem.
Na sladko v těstíčku tedy poprvé.
Dobré, jen ta charakteristická chuť bezinkových květů dost upozaděná. Těsto se povedlo akorát.. ale i po odsátí na papírové utěrce mi zůstalo v květech velké množství oleje. A to jsem ho postupně rozpaloval téměř k teplotě zakouření..