Krupicové flameri bude u stolu dosahovat – nedělám si o tom žádné iluze – podobné obliby jako krupicová kaše. Co na tom, že kaše se připravuje z dětské krupičky, zatímco flameri z krupice, která je o něco hrubší. Obojí dovede rozdělit publikum na dva vzájemně si nerozumící tábory.
Krupicové flameri je i přes podobnost s kaší velmi noblesní dezert na lžičku. Připomíná třeba pudink. Nebo panna cottu či termix. Základem flameri je kaše uvařená z krupice a mléka, doplněná něčím hebkým a našlehaným.
Právě to hebké a nadýchané udělá z tuctové kaše dezertní zázrak. A udělá ho v podstatě na počkání, nikoli do tří dnů. Nanejvýš budete čekat do druhého dne, než to všechno zatuhne.
Čím se dá flameri odlehčit
To něco hebkého a našlehaného, co zvedne objem uvařené kaše a přidá jí nadýchanost, může být ledacos.
Vajíčka
Například pěkně hustě vyšlehaný sníh z bílků, zpevněný cukrem. Takový sníh při společném promíchávání s kaší neztratí vzduch, nerozpadne se, a kaši tak dokonale nadlehčí.
[Umět vyšlehat pevný sníh zpevněný cukrem se hodí nejen tady. Využijete ho například do třené bábovky. Nebo při pečení sněhové pavlovy. Jak takový pevný sníh vypadá a jak ho ušlehat, to jsem popsala například v receptu zde: piškotová roláda.]
Aby žloutky nepřišly nazmar, když už do flameri padnou bílky, vmíchají se do právě dovařené, horké kaše. Zafungují podobně, jako když se vaří žloutkový krém. Zahřátím zhoustnou, a když se navíc krém nepřevaří, tak se ani žloutky nesrazí. Výsledkem je hebká slast.
[Neznáte žloutkový krém a chtěli byste si ho zkusit, třeba k dukátovým buchtičkám? Můj recept najdete tady: buchtičky s krémem.]
Šlehačka
Na to, aby se krupicové flameri odlehčilo a našlehalo, se nemusí využít jen sníh. Taky se dá vzít našlehaná smetana.
U takové varianty se hodí vědět, že smetana by neměla být vyšlehaná úplně do tuhého skupenství, které hraničí s máslem. Měla by zůstat měkká, poddajná a zdánlivě ne dost pevná, protože v opačném případě bude při přimíchávání do krupičné kaše zůstávat v kouscích a hrudkách, kterých se už nezbavíte.
Smetanu je třeba přimíchat do poměrně už dost vychladlé kaše, v teplé kaši se bude pěna rozpadat.
Měkký tvaroh
Anebo vezměte měkký a metličkou trochu předem našlehaný tvaroh ve vaničce. Když ho přimícháte do teplé kaše, částečně ztermizuje a vznikne podobný chuťový efekt, jako když se dělá termix.
[I na doma vyrobený termix tu mám recept, velmi snadný a velmi svůdný. Nastudovat si ho můžete zde: domácí termix.]
Želatina
Flameri se dá podávat ve skleničkách nebo mističkách, ale stejně tak se při troše snahy může vyklápět z hezkých formiček.
Chcete-li se o to pokusit, určitě přidejte do směsi jeden plátek želatiny.
Želatinu nejprve nechte nabobtnat v malém množství studené vody. Po pěti minutách želatinu vylovte, vyždímejte a tenhle žmolek rozmíchejte v 30-50 ml nějaké horké tekutiny, třeba v mléce, smetaně, ovocné šťávě nebo v džusu. Tak se želatina lépe rozpustí. Tekutinu pak přilite k dovařené horké kaši ještě před vmícháním sněhu, šlehačky nebo tvarohu. Dobře rozmíchejte a hlavně už kaši nevařte, želatina by částečně pozbyla své želírovací síly.
[Pokud vás práce s želatinou zatím míjela nebo s ní máte problémy, víc se o ní můžete dozvědět v jiných mých receptech. Práškovou želatinu využijete, jestliže vás zajímá třeba zrcadlová poleva na dort nebo vaječná tlačenka, zatímco taková panna cotta zase využívá želatinu plátkovou.]
Krupicové flameri všechno tohle unese, i když má britský původ a tedy mu je jistá zdrženlivost až konzervativnost blízká.
Jak uvařit kaši na krupicové flameri
Ať už se vaše krupicové flameri zvrhne jakýmkoli směrem, tradičním či pokrokovým, vždycky budete začínat stejně: budete muset uvařit kaši z mléka a pšeničné krupice.
Dá se na to jít, stejně jako v případě krupicové kaše z dětské krupičky, několika způsoby. Nasypávání krupice do horkého mléka za stálého, místy až zběsilého míchání, aby nevznikly žmolky, je ten nejhorší možný z nich.
Stejně jako v případě dětské krupicové kaše, i zde se vyplatí namočit krupici do mléka předem, ideálně přes noc. Krupice nabobtná a podstatně zjemní. Vyhnete se tak žmolkům a hlavně: kaše z předem namočené krupice má hebčí a sametovější strukturu a lépe a rychleji se provaří.
Dále je důležité nebát se kaši vařit i poté, co už přešla varem a zhoustla. Další pobyt v teple jí opět velmi svědčí, bohužel je to doprovázeno potřebou citlivě regulovat plotýnku na nízký výkon a požadavkem na neustálé míchání. Kašovité věci se velmi ochotně připalují a jsou připraveny k tomu využít každičký okamžik vaší nepozornosti a každičký kousek dna hrnce, který při míchání opomenete.
[Chcete-li si o přípravě svůdné, hebké krupicové kaše přečíst víc, zde je můj recept: krupicová kaše.]
Jak ochutit krupicové flameri
Základní ochucení využívá citronovou nebo pomerančovou kůrou a vanilku. Je to hvězdná kombinace, voňavá, neodolatelná.
Tyto aromatické suroviny se musí chvíli povařit v mléce, aby mu předaly svou chuť. V některých receptech se v mléce vaří společně s krupicí a pak se z husté kaše pracně loví. Jde to samozřejmě vyřešit i líp.
Krupici nechte nabobtnat jen v polovině mléka, a v té zbývající polovině zlehka povařte kůru s vanilkovým cukrem. Zhruba po pěti minutách můžete vše vylovit nebo scedit, teprve do takto ochuceného mléka přilijte namočenou krupičku a uvařte z ní kaši.
Podobným způsobem můžete ochutit mléko třeba kakaem, ovocem, ovocným pyré, kořením jako je skořice, hřebíček či kardamom, můžete v mléce povařit nasekané mandle, můžete se prostě nechat unést.
Krupicové flameri všechny tyhle pokusy o ochucení zvládne. Cokoli máte rádi na krupicové kaši nebo s krupicovou kaší, to bude fungovat i tady.
K obecnému postupu nyní přikládám moji oblíbenou kombinaci zmíněných surovin. Berte ji jako nezávaznou inspiraci ke změnám, jak bylo naznačeno.
K uvedenému času přípravy nezapomeňte připočíst taky čas na nabobtnání krupice a čas na vychladnutí a odležení.
Suroviny
- 550 ml mléka
- 70 g pšeničné krupice
- 2 vejce
- 100 ml smetany ke šlehání (můžete vynechat)
- 2 špetky soli
- 1 vanilkový cukr (8 g)
- kůra z 1 chemicky neošetřeného citronu
- 50 g cukru krupice
- ovoce na ozdobení
Postup
- Krupici, špetku soli a 250 ml mléka promíchejte metličkou, přelijte do zavírací sklenice, uzavřete, uložte do lednice a vyčkejte aspoň hodinu, lépe dvě, úplně nejlépe přes noc, než krupice nabobtná. Usnadní vám to vaření kaše a zcela zásadně to zvýší jemnost a hebkost hotového dezertu.
- Citron důkladně opláchněte pod teplou vodou a škrabkou mu odřízněte kůru. Zbytek mléka, tuto kůru a vanilkový cukr přiveďte téměř k varu a takto nechte vyluhovat 5 minut. Mléko by nemělo zběsile vařit, vlastně by nemuselo vůbec vařit, chutě do něj přejdou i tak.
- Než se mléko ovoní, rozdělte vejce na žloutky a bílky. Bílky našlehejte s druhou špetkou soli na řídký, tekutý sníh s velkými bublinami, nejlépe v kuchyňském robotu se šlehací metlou. Do sněhu postupně přisypávejte polovinu cukru a dál šlehejte, sníh postupně zpevní, bublinky se zmenší, až se téměř stanou neznatelnými. Při zvednutí metličky by se špičky sněhu měly stále ještě být schopné ohýbat, není potřeba, aby byly úplně pevné. V robotu takové šlehání bude trvat 3-5 minut, ručně zhruba nekonečně dlouho.
- V jiné misce vyšlehejte smetanu do polotuha, tedy podobně jako sníh: měla by nabýt na objemu, ale zůstat tvárná a měkká, nikoli suchá až téměř schopná krájení na kousky.
- Malým cedníčkem vylovte vyvařenou kůru a vyhoďte ji. Nabobtnanou krupici ve sklenici protřepejte a tenkým pramínkem ji přilévejte do horkého mléka. Míchejte metličkou, přiveďte k jemnému, sotva znatelnému varu, metličku vyměňte za vařečku a poctivě vařte a míchejte 5 minut, až vznikne hebká, ani řídká, ani hustá kaše, která zatím není dost sladká.
- Žloutky rozmíchejte se zbylými 50 ml mléka.a zbylou polovinou cukru. Přidejte k nim lžíci uvařené horké kaše a opět metličkou prošlehejte. Totéž zopakujte ještě dvakrát s dalšími dvěma lžícemi horké kaše. Takto předehřáté žloutky přilijte ke kaši, opět důkladně promíchejte a ještě minutu udržujte na mírné plotýnce mícháním. Nepřežeňte to s teplem, jinak se žloutky srazí, místo aby pouze teplem zhoustly.
- Kaši odstavte, přidejte k ní sníh a nebojte se ho metličkou rázně vmíchat, až se bezestopy spojí s kaší. Na druhou stranu – úplně to s mícháním nepřežeňte, ať v kaši zůstane vzduch z našlehaných bílků. K vlažné kaši stejným způsobem přimíchejte i šlehačku. Směs rozdělte do skleniček nebo misek a uložte do lednice aspoň na 2 hodiny vychladnout a zpevnit. Druhý den bude vše ještě lepší, takže pokud si můžete počkat, vydržte a udělejte to.
- Podávejte s čerstvým nebo kompotovaným ovocem.
Krupice, krupicová kaše. Milujeme, milovaly děti, milují vnoučata.. Ale rozdíl, používám vždy jen hrubou krupici. Dětskou krupičku jsem používala, když byly děti malé – první příkrmy. Tak nám to tehdy říkaly. Dětská je pro první dětské jídlo. Potom už vždy hrubou krupici. Kaše z ní je podle nás chutnější. Z dětské je taková mazlavější. Ale to je všechno zvyk, každá rodina jiný recept, jiné chuťové požadavky.
A jednoduchá rada pro děti, když byly malé a chtěly si uvařit kaši (dnes vnučky): Jeden hrnek mléka (asi 1/4 l), dvě zarovnané polévkové lžíce krupice, špetka soli a je to…
Díky za nápad na Krupicové flameri. Osvěžující a teď můžeme doplnit jakýmkoliv ovocem. Zdravím a hezké dny. Marie.
Krupicovou kaši jsem také vždy vařila z hrubé krupice, přišla mi lepší než z dětské krupičky. Ale už delší dobu mi bohužel krupice připadá jemná jak dětská krupička. Krupice s dřívější hrubší strukturou už asi není nikde k mání.
Ahoj Flo,
Tvůj recept je opět úžasný a určitě bude i skvěle chutnat, ale přece si jen dovolím malou poznámku. Je to recept především pro děti a proto si dovolím upozornit na to, že sníh ´by se měl vyšlehat raději ve vodní lázni, než v robotu. Jde tady především o zdraví našich dětí a celé rodiny. Promiň mi tuto poznámku. Recept, ale určitě vyzkouším a věřím, že si na něm opět moc pochutnáme.
Přeji krásný slunečný den
Pavla
V te horke kaši snih z bílků i žloutky projdou teplotou kolem 70 st.C a je to bezpečné..Žádné obavy..
Ahoj Flo,
až do dneška jsem si myslela, že krupicové flameri je jen hezký název pro zbytek krupicové kaše, nalitý do misky, v nejlepším případě vylepšený kakaem a ponechaný vystydnout. Hle, jak se člověk stále učí a učí! Za to ti moc děkuji.
Milá Florentýno,
děkuji za tento recept. Čekám na opravu pečící trouby, takže krupicové flameri určitě vyzkouším.
Přeji příjemné září.
Monika
Nevím jak vnuci, ale my si dáme určitě!! Děkuju..
Dobrý den Florentýno,
recept je zajímavý, musím ho pro vnuky vyzkoušet. Jsou hodně rozmlsaný, tak snad…,?
Tak uvařenou krupici jsem asi ještě nejedla. Děkuji za recept. Vyzkouším!
Ahoj Flo,
mňa by zaujimalo či je možné použiť aj pohankovu krupicu. Moja dcéra je celiatička tak by som to skúsila v bezlepkove forme. Ďakujem za odpoveď.
Určitě to možné je, jen nejspíš nebudou sedět poměry krupice a mléka. Budeš se muset řídit hustotou kaše – neměla by být rozhodně řídká, spíš taková středně hustší. Ostatní suroviny ji pak ještě naředí.
Když jsme flameri vařily ve školce,polévaly se sirupem,kompot , různé zdobení ale stejně se to vyhazovalo protože to dětem nechutnalo. Ale zkuste, kolik lidí tolik chutí.
Prý zázrak na počkání a ne do tří dnů, ale krupice se jeden den namočí, druhý den uvaří a do dalšího dne nechá vychladit, to je skoro jako zmrtvýchvstání. 🙂 Jinak to zní moc zajímavě.
Zdravím Janičko ,děkuji za super recept krupicovou kaši milujeme všichni v rodině .Já ji říkám pohádka mládí .A udělat z ní takovou dobrotu mnam mnam už se těším až vyzkouším Jiřka
Ahoj Flo, krupicovou kaši si dělávám docela často, mám ji moc ráda , ale tahle vylepšená varianta to je jiný level , určitě vyzkouším díky .
Milá Flo,
moc děkuji za zaslané, bude co zkoušet.
Přeji pěkné dny.
J.
Milá Florentýnko,
když jsem si četla tvůj recept na krupicové flameri tak jsem na něj dostala chuť i když krupicovou kaši jsem nemusela jako dítě a jako dospělá už vůbec ne.Ty jsi totiž básnířka kuchařského umění, což znamená, že dokážeš psát o jídle tak úžasně, že vzbuzuješ v lidech chuť na to, co celý život odmítají.
Moc ti k tvému umění gratuluji a flameri si opravdu vytvořím.Měj se krásně, dětem ať se ve škole líbí a hlavně ať jim to vydrží.
Tvoje velká obdivovatelka Jana?
Milá Flo, už několikrát jsem Ti chtěla napsat, že Tvé recepty jsou vždycky bezvadné. Ale vždy mi do toho něco „vleze“. Dnes však není zbytí – krupicové flameri mne vrátilo do dětství… Moje babička se v oblasti stravování malých dětí řídila několika pevnými zásadami. První: mrkev je zdravá pro oči, proto jsem snad od té doby, co mi vyrostly zuby, každý den dopoledne dostala ke svačině misku strouhané mrkve s jablíčkem a citronovou šťávou. Zásada druhá: Dítě potřebuje ke správnému vývoji mléko, a tak každý, opravdu každý(!) boží den mne babička krmila k večeři krupicovou kaší. Krmila, jelikož sama jsem ji velmi záhy jíst odmítala. Babička měla speciální, do pravého úhlu zakřivenou lžičku, posadila si mne na klín zády k sobě, pod bradu mi uvázala plenu a v taktu mne fedrovala kaší hojně sypanou kakaem a pokladenou lupínky másla. Já jsem kaši nepolykala, střádala jsem si ji do tváří, takže jsem připomínala křečka. V jednu chvíli následovalo vyplivnutí obsahu ústní dutiny do pleny. Dlouho jsem se pak na krupicovou kaši nemohla ani podívat. Jako dospělá jsem ji opět vzala na milost, ani nevím, jak k tomu došlo. Vařím opravdu dobrou! A flameri určitě zkusím, to jsem neznala. Díky za dnešní impuls ke vzpomínce na babičku, kterou jsem zbožňovala, kaše-nekaše.
Před mnoha lety jsem pracovala v jeslích. Flamery bývaly k odpolední svačině. Byl to řez hutné hmoty polité sirupem. Děti to nechtěly, nešlo to spolknout. Tato vzpomínka ve mně vzbudila zvědavost. Určitě Flamery udělám a určitě budou skvělé. Jarka
Recept vypadá úžasně, jen přemýšlím, jestli by to fungovalo i s rýžovou moukou? Syn nesmí lepek.
Krupicové flameri jsem ještě nikdy nedělal a proto je třeba vyzkoušet všechno dík za recept.
Ahoj Flo, určitě vyzkouším Naďa
Zdravím Vás, krupicove flameri dělám již cca 45 let, ani jsem nevěděla, jaký to má hezky název. Kdysi jsem četla recept asi ve Vlastě, kuchař to nazval krupicova dobrota. Do kaše se přidala šlehačka a nějaké ovoce. Je to bezva moučník, dělám často. Moc ráda vyzkouším recept podle Vás, věřím že flameri bude úžasné. Všechny Vaše recepty jsou za 1. kouzelně napsané a 2. velmi chutné. Děkuji Alena
Udělala jsem dnes dopoledne, jedla odpoledne. Polovinu jsem zdobila švestkami (karlátkami) ze zahrady a sypala mletým mákem s cukrem, polovinu čerstvými broskvemi posypanými sekanými vlašskými ořechy. Oboje výborné, ale švestky vedou
Díky za recept, je to návrat do dětských let, ve školní jídleně jsem si flameri chodila přidávat. Určitě vyzkouším. Těším se na další vychytávky, přeju krásný podzim.
Ilona
Zdravím Fló, opět jsi mne dostala. Krupicové flameri vůbec neznám 🙂
Ale protože mám krupici ráda, určitě vyzkouším a snad bude chutnat i ostatním.
Krásné léto, Jana
Děkujeme za recept. Vždy mě pobaví, že po každém receptu následují reklamy na rychlé hubnutí apod.
No jo, i mě to někdy pobaví. Každému se tam zobrazuje něco jiného 🙂
Milá Flo moc děkuji za inspiraci, už se těším až ochutnám. Děti už mám velké, ale krupicovou kaši jsem měla vždy ráda, my jí říkáme pohádka mládí ?. Měj se krásně ☀️ Jana
Milá Flo, dělám flameri malinko jinak. Největším rozdílem je, že ho dělám z crème fraîche. Určitě ale ráda zkusím Tvou verzi.
To je ovšem sympatická změna. Líbí se mi 🙂
Sakra, ženská, to je recepis, jak zkrotit ta má zdivočelá vnoučata!
Vím, že už jen, když jim řeknu „flameri“, sklapnou, rozšíří se jim kukadla a s otevřenými zobáčky budou čekat zázrak.
A dočkají se, gizdi jedni moji malí …
?❤️?
Milá Flo, děkuji za další vynikající recept. Včera jsem nachystala, ráno nechala na stole ke snídani a odpoledne mi kluci řekli, že to bylo úžasné papání.
Smekám klobouk před tvým uměním kuchařským i spisovatelským. Toto je to co mne konečně pomohlo, abych trochu vaření rozuměla a i to, že mne začíná bavit. Tvé popisování co se stane když…..je vynikající, protože člověk bez tvého talentu by něco uvařil nějak, hodil by to po psovi a byl naštvaný.
Díky za Tebe
Děkuju a mám radost, že se ti daří! ❤️
Já vlastně nevím, jestli jsem někdy jedla tak dobrý dezert…. Příště jen uberu cukr a zkusím to s pravou vanilkou… Ale ta vůně a chuť po citrónu…. To je taková dobrota….
Krupicové flameri máme vyzkoušené, připravujeme je dětem ve školce už několik desítek let 🙂 a je opravdu výborné. Zkušenost naší rodiny s krupicovou kaší je prostě srdeční záležitostí, všichni ji milujeme a tuto pochoutku nazýváme stejně, jako Božena Němcová ve své pohádce o kouzelném hrnečku, co kaši vařil a sedláci se museli prokousat „kaší jako mandle“. Stále častěji jsme ale zaskočeni reakcí dětí ve školce na tento pokrm. Kaše se jim nelíbí, ať je uvařena a nazdobena na sto způsobů… Řekla bych, že dnešní
maminky už příliš často klasickou krupičkovou kaši nevaří, používají instantní rychlovky. Z toho plyne, že hodně dětí kaši neznají a už dopředu se k ní staví negativně, což je logické-co neznám, raději ani neochutnám…
Ale vrátila bych se ke krupicovému flameri. V této úpravě dětem chutná a tak na konec jsme přece jen potěšeni, že naše pohádka mládí žije dál „alespoň“ v této podobě :-).