Krupicová kaše je pro někoho pochoutka za odměnu a pro jiného hrudkovitý třaslavý strašák. Naprosto to chápu; byť se jedná o jídlo ze dvou surovin, i tak se dá zkazit na několik vynalézavých způsobů.
Když se ale člověk dopracuje k hedvábné krémovitosti a správné hustotě a nenechá kaši bezdůvodně vychladnout a zatuhnout, takže výsledek pak na talíři působí elegantně a sám klouže do krku, jsem přesvědčená, že se veškeré ohlasy u stolu přikloní na tu správnou stranu a povzbudí diskuzi plnou sladkých vzpomínek na dětství.
Cestu za skvělou krupicovou kaší jsem vám proto vypsala v jednotlivých bodech a věřím, že si výsledek dokážete užít aspoň tak hlasitě a nadšeně, jako já a moje rodinná společnost.
Poměr krupičky a mléka
Když se řekne krupicová kaše, hned mi v hlavě vyskočí poměr jeden litr mléka a osm zarovnaných lžic krupičky.
Jenomže to jako základní předpis surovin nestačí. Litr mléka je vždycky jen litr mléka, zatímco lžíce je pokaždé jinak velká. Moderní lžíce mají oproti těm babičkovským poloviční, někdy dokonce třetinový objem, takže množství krupice odměřované na lžíce může prudce kolísat podle toho, jaké příbory máte zrovna po ruce.
Proto se v kuchyni ustálil pojem odměrná lžíce, která má přesně 15 ml (to když jsou v ní suroviny zarovnané) a na kterou se všechny recepty spoléhají. Tedy aspoň tak to platí u zahraničních receptů, kde je tato odměrná jednotka běžně nabízená v sadách odměrek dostupných v každém obchodě s domácími potřebami.
U nás se objemu 15 ml blíží pouze babičkovské lžíce. Problém s receptem nastane, když použijete docela obyčejnou novodobou polévkovou lžíci, která toho tolik nepojme. Budete mít kaši řídkou, příliš tekutou, neservírovatelnou, určitě se to pokusíte zachránit přisypáním další krupičky do rendlíku a ve finále skončíte s hrubou kaší plnou žmolků, kterou nikdo nebude chtít jíst.
Takže pro recept na krupicovou kaši je důležité nejen to, že se po vás chce 8 lžic krupičky. Je zásadní vzít v potaz, že se tím myslí 8 zarovnaných odměrných lžic o objemu 15 ml.
Pokud doma nemáte odměrnou lžíci, nevadí, ale i tak bych se přimlouvala, abyste si ji časem pořídili. Prozatím vynásobte 8 x 15 ml a dostanete 120 ml, což je množství, které můžete změřit v nějaké šikovné odměrce. A jestliže jste ten případ, že ani odměrku zatím nemáte, pak vám zbývá poslední možnost: jelikož 120 ml krupice váží 80 g, klidně odvažte krupičku na kuchyňské váze.
Odchylky od základního poměru
Jestliže jsem uvedla 8 lžic krupičky na litr mléka, měla jsem na mysli krupicovou kaši hustou tak akorát. Pokud ji máte rádi hustší nebo naopak řidší, klidně si poměr upravte. Odchýlit se dá až o dvě lžíce oběma směry.
Krupicová kaše chce čas
Pokud si za pět minut večeře vzpomenete, že máte chuť na krupicovou kaši, dobře vám tak. Během pěti minut se sice krupicová kaše uvařit dá, ale výsledek tomu bude odpovídat. Jasně, kaše bude jedlá, ale rozhodně ne dokonalá. Bude postrádat jemnost, hebkost, vznešenost, klouzavost.
Dětská krupička je nahrubo rozemleté pšeničné zrno. To k dobrému změknutí potřebuje pořádně nasáknout tekutinu a pořádně se provařit a nabobtnat. Pokud se ani jednoho nedostane, krupička zůstane uvnitř tvrdá a kaše bude působit pocitově hrubě.
Takže přestože slovo kaše zavání rychlým jídlem, na krupicovou kaši si vyhraďte v kuchyni aspoň hodinu. Nebojte, během ní se určitě nepředřete, spoustu času zabere obyčejné čekání, než se stanou ty správné věci.
Namáčení krupičky
Ještě než půjdete na krupičku s teplem, dopřejte jí možnost nejprve nabobtnat. Ona se pak při vaření lépe uvolní a rovnoměrněji změkne.
Pro tuto akci stačí rozmíchat krupičku v polovině potřebného množství mléka a nechat ji aspoň půl hodiny odpočinout v lednici.
Pokud si ráno vzpomenete, že chcete večer vařit krupicovou kaši, tím líp. Namočte krupičku už ráno a večer si pochutnáte na skutečném krupicovém zázraku.
Rozmíchání krupičky v mléce lze provést ledasjak, třeba ve spolupráci s obyčjenou mísou a metličkou. Anebo v plastovém kuchyňském šejkru (přes deset let používám šejkr od Tupperware a je stále nezničitelný). Anebo – jelikož doba jde stále kupředu – krupičku rozmixujte s mlékem během tří vteřin ve smoothie mixéru. Mixovací nádoba s krupičkou se následně skvěle ukládá do lednice na odpočinek.
Jestliže raději vaříte krupicovou kaši z obyčejné krupice namísto z jemnější dětské krupičky, o to důležitější je namáčení.
Vaření krupicové kaše
Namočená krupička, když se začne zahřívat, začne zároveň hodně rychle bobtnat. To znamená, že chvilka nepozornosti okamžitě způsobí hrudky a žmolky.
Kritická je proto hlavně první fáze vaření kaše, kdy se obsah kastrůlku teprve přivádí k varu. Tam je potřeba neustálé míchání. Spíš než o prevenci připalování tu jde o zabránění nadměrnému shlukování krupičky do cucků.
Můžete si to maličko usnadnit tím, že nejprve ohřejete k varu druhou, zatím nepoužitou polovinu mléka a teprve když téměř vře, tak k ní přilijete první polovinu mléka s namočenou krupičkou. Pak je ovšem hned potřeba začít míchat. Nejvíc se mi osvědčila buď metlička, nebo vařečka s rovným koncem.
Čím pozvolněji a pomaleji se vám podaří kaši přivést k varu, tím líp pro výsledek. Zase to ale s touhle pomalostí nemusíte přehánět, střední výkon plotýnky je zlatá střední cesta.
Jakmile kaše začne jemně pobublávát, zbývá ještě chvíli vydržet, míchat, a pár dalších minut vařit. Teď už se hrudky tak rychle tvořit nebudou, zato začně hrozit připalování.
Stejně jako u jíšky nebo bešamelu i zde platí, že čím déle budete kaši vařit, tím líp pro výsledek, ale i pouhých pět minut mírného varu udělá skvělou krupicovou kaši. Hlavně vydržte a neodstavte kaši z plotýnky hned, jakmile ji přivedete k varu. Dopřejte jí prostě trochu víc.
Zjemnění na závěr
Každému jídlu, které se zahušťuje moukou nebo něčím podobným, sluší, když se na konec ještě něčím zjemní. Může to být kouskem másla, smetanou nebo třeba žloutkem.
Krupicové kaši rozhodně prospěje máslo. Vezměte ho kousek, nakrájejte na kostky a vhoďte do kaše, kterou jste právě odstavili z plotýnky. Míchejte, dokud se máslo zcela nevstřebá. Tím pozdvihnete chuť ještě o kousek výš.
Na použití másla k přelití kaše na talíři to samozřejmě nemá žádný vliv, toho si následně naberte, kolik chcete 🙂
Zbývá ještě něco dodat? Samozřejmě. Zůstává nezodpovězená ta nejdůležitější otázka, která se ke krupicové kaši vždy pokládá: čím ji na talíři ozdobit?
Suroviny
- 1 litr mléka
- 120 ml (8 zarovnaných odměrných lžic čili půl hrnku čili 80 g) dětské krupičky
- 1 větší špetka soli
- 1 lžíce másla
- něco na ozdobení kaše (máslo, moučkový cukr, kakao, čokoládová poleva, čokoláda, marmeláda, kompot)
Postup
- Krupičku rozmíchejte v půl litru mléka, osolte a nechte v lednici odpočívat nejméně půl hodiny, ale klidně i půl dne nebo přes noc. Namočená krupička se postará o první krok k jemnosti kaše.
- V kastrůlku ohřejte zbývající mléko téměř k varu. Odpočatou krupičku zamíchejte, přilijte k horkému mléku a teprve nyní pozvolna a za stálého míchání přiveďte k varu.
- Na velmi mírném ohni vařte aspoň pět minut, přestože by se zdálo, že kaše je hotová při prvním zhoustnutí. To je druhý krok k jemnosti. Neustále míchejte, sic se vám kaše pomstí připálením ke dnu.
- Kaši odstavte z plotýnky a přidejte lžíci másla rozkrájenou na pár kousků. Pokračujte v míchání, dokud se máslo zcela nevstřebá. Nenechte máslo jen tak nečinně rozpustit a následně vmíchat, to má poněkud jiný efekt, než když ho rozpouštíte při míchání.
- Ještě horkou kaši rozdělte na talíře, ozdobte podle vlastních chutí a vzpomínek a ihned se vyzbrojte lžící, neboť dlouho odolávat stejně nedokážete. Na dospělé, kteří se nad krupicovou kaší ušklíbají už od dveří do kuchyně, vůbec nehleďte, oni svou porci stejně sní a ještě se vás budou ptát, zda vám něco zbylo. V každém dospělém je kus dítěte.
Ahojky Flo, na krupicovou kaši by jsi nalákala i mého staršího syna, namůžu napsat kolik mu je to by se urazil , do teď ji miluje Zdena V.
Zdravím Flori,
z výše popsaných důvodů jsem dělala kašičku kdysi dávno dětem a to řídkou do flašky.
Protože odhadnout poměr mléka a krupice je pro mě (nebo doteď byl) hlavní důvod, proč kaši nedělat.
No uvidím, jak dopadnu po tvém návodu.
Hlavně se těším, jak budu shánět odměrnou lžíci.
Přeji krásné září a školní pohodu dětem i rodičům. .
Ahoj Flo,
děkuji za úžasný recept. Musím vykoušet. Kaši vařím, bez namáčení 🙂
A jíme ji celá rodina, i syn a manžel. Posypanou skořicí nebo grankem. Já bez.
A pro zpestření – za svobodna jsem byla příjmením Krupicová
Ahoj Flo,
krupicovou kaši máme všichni moc rádi, dětem jsem ji dělala i s obrázky, které jsem vystřihla z papíru, položila na kaši, posypala grankem a následně odebrala. Taková kaše s medvídkem, srdíčkem či písmenky, to je věc! Pravda je, že máme rádi tu hladkou, řidší a s „potůčky“ másla. Manžel neustále hledá hrudky, neboť je doma v kaši mívali a on je měl moc rád :0)))
Přeji klidný a pohodový začátek školního roku.
ahoj Šárko,
pozdravuj manžela, já taky hrudky moooc ráda;-)Ale jsem jediná z rodiny.
Moja babička vždy rozprávala príhodu, ako chcela susedovie deťom uvariť kašu. Dala si záležať aby bola dokonalá bez hrudiek. A deti ohŕňali nos, že mama varí lepšiu, aj s hrudkami. 🙂
Tak u nás se taky hrudky vyhledávají (udělám to tak,že sypnu později až je hustá trochu krupice)
Šárko, díky za ten tip s obrázky, občas dělám kaši 4,5 leté dcerce a ta tenhle nápad jistě ocení (mě něco takového vůbec nenapadlo!) 😉
Taky moc děkuji za „jiný“ recept – kaši dělám pro nás dva s manželem (děti odmítají – na svou obhajobu musím říct, že dělám dobrou, bez žmolků a hrudek), my ji milujeme, takže občas dělávám a teď když to tu píšu bych si s chutí hned dala. Vyzkouším namáčení…. :-). Lidka
Ahoj po prázdninách
Jinak krupicovou kaši si na mně tak 2 až 3x do roka vyprosí i můj manžel, kterému je přes padesát. Říká tomu „najdražší jídlo“, protože je na talíř kaše schopný naplácat si skoro celou kostku másla, plno cukru a skořice. Ale je to super jídlo :-).
Ahojky Flo, děkuji za tip. Dnes k večeři bude „pohádka mládí“,tak u nás říkáme krupicové kaši. Děti ji mají rády s grankem a když mají čokoládové figurky(Velikonoce, Mikuláš,Vánoce).Malou figurku „posadím“ doprostřed kašičky do talíře,kolem ní kaši posypu ještě skořicí a pokapu máslem.Děti na to svoje brrr,zapomenou a lžící kolem dokola odjídají kaši a snaží se „vysvobodit“ čokol. figurku a na závěr mají čokoládovou odměnu. Přeji všem pohodový a krásný školní čas. M.
Ahoj Flo,
kaši milujeme s klukama od malička. Jen manžel ji nejí. Vařím 1/2 na 1/2 obyčejnou krupici s dětskou, přidávám jemné ovesné vločky a když jim to vařím před zápasem nebo turnajem, přidávám chia semínka … vše od oka. A když nezapomenu, tak to všechno namočím předem už večer. Mají radši hustší kaši, takový ten „kyt“ 🙂 a když se zadaří žmolky, tak ten starší říká, že je to nejlepší kaše. Hlavně když je toho hodně. Takže z litru vařím jen pro ně 2.
ahoj Flo,
díky, krupicová kaše je naše pravidelné „potréninkové“ jídlo – příprava rychlá, zasytí a každý, včetně manžela, si ji posype, čím má rád.
Ještě si nezmínila zajímavý fenomén, na toho, kdo kaši způsobně ukrajuje od kraje a na ty, kdo míchají;-) Já míchám;-))))
Ahoj Flo,
moc děkuji za připomenutí báječného pokrmu. Kdysi se této kaši říkávalo (a možná pořád ještě říká) „Pohádka mládí“.
Ještě bych možná poradila jedno perfektní dochucení – kromě másla přidat mačkané lesní jahody s cukrem.
Pro někoho asi ne moc dostupné, ale kaše s nimi chutná fakt výborně.
Ahoj Flo,
ty mi teda dáváš! Od konce základní školy se mi nepovedlo do sebe dostat ani lžíci krupicovýho zázraku. Nicméně není od věci znát kuchařský fígle a postupy pro dobře uvařenou kaši. Konckonců, budu podruhý dědek, ještě se bude hodit… C.
Dobrý den Flo,
můj syn miluje krupičkovou kaši a skoro 3 roky obden vařím mu ji k večeři :-). A když jedeme na dovolenou nebo i pod stan, tak krupice musí být 🙂 🙂 a nejraději ji má s kakaem, cukrem a máslíčkem. A já si pamatuji, že moje babička uvařila kaši, polila máslem, posypala moučkovým cukrem a kakaem a já snědla vždy tu horní vrstvu a zas mi to polila máslem, posypala cukrem a kakaem a tak se to opakovalo klidně i 4x než byl prázdný talíř….
Taky ji máme rádi! Když byli kluci malí, kupovala jsem i banánové „Granko“, a spolu s hnědým vytvářela obrázky… Já nejraději jen se skořicí, manželovi to bylo jedno, hlavnê když toho bylo dost.
Ale Flo, nejdulezitejsi otazka je prece ta, zda michat, nebo nemichat! 🙂
Lide se podle toho deli na dva nesmiritelne tabory, ja si treba fakt neumim predstavit, ze bych kasi snedla zamichanou 🙂
😉
Míchat či nemíchat, toť otázka!
Jo, přesně, viz můj příspěvek výše.
Ahoj Flo.Ty umíš každé jídlo tak krásně popsat a rozebrat,že mám okamžitě na něj chuť.Krupicovou kaši už jsem nevařila ani nepamatuju,je čas si ji připomenout,jdu na to.
Tak krupicovou kaši vařím manželovi a synovi aspoň 1x měsíčně. A hlavně musí být pořádně oslazená. Sobě převážně ovesnou, jáhlovou, pohankovou, rýžovou, quinou kaši na snídaně.
A o tom míchání já teda nemíchám,ale pamatuji ze školy, jak ji děcka míchali, tak jsem to taky vyzkoušela a bylo to poprvé a naposledy. Vůbec mi nechutnala.
Tak dobrou chuť
Ještě k tomu namáčení. Když byli deti malé,tak jsem namáčela a dlouho nevařila. teď není čas, dkyž si chlapi vzpomenou,že chcou krupičku hned. A taky přidávám špetku soli,ono to opravdu má jinou chuť
Ahoj, při krupicové kaši si vždycky vzpomenu na dědečka, o kterého jsem se starala až do jeho vysokého věku 87 let. Ten taky vždycky roztál a usmíval se na talíř se slovy – jojo, pohádka mládí.
Já ji mám nejraději bez másla, posypanou skořicí a třtinovým cukrem. Děti zase posypanou grankem nebo politou javorovým nebo agávovým sirupem. Mňňňaaammm!
AHOJ VŠICHNI.Pozdě,zrovna mám v troubě kachnu,ale krupicovou kaši mám rád a tak bude na řadě příště.Dík za recept.
Není pozdě, ještě lze situaci zachránit! Přijedu si pro kachnu a přivezu Vám krupičnou kaši 🙂
Mňam, děkuji za inspiraci a připomenutí, už jsem ji dlouho neměla, musím to napravit :-)Děkuji
Milá Flo, dětem jsem zdobila krupicovou kaši lentilkama a jako malá jsem dostávala do krupicové kaše kostičky čokolády! Nevýslovná dobrota, mňam…! A samozřejmě skořicový cukr, granko, i malé čokoládové figurky měly úspěch!
Krásný den, a díky, že se o nás tak hezky všestranně staráš… 🙂
Milá Flo,
tohle je pravá výzva pro mě i mého manžela. Jak já kaši zbožňuji, on ji nenávidí. Jediná kaše, kterou do sebe dostane, je strašně moc hrudkovatá od jeho babičky, protože „je v ní, co kousat“. (Brrr)
Nikdy jsem ale neslyšela o namáčení krupičky předem. A proto dnešní večer proběhne v duchu testování. Já si vyzkouším verzi s namočenou krupičkou. A moc se na to těším. Ale hlavně zkusím překonvertovat mladého pána, jestli třeba nezmění názor. (Kdyby náhodou ne, naši psi kaši milují :-))
Měj se hezky a díky, že i takové jídlo jako je krupicová kaše, dokážeš pozvednout 😉
J
Zdravím Flo,
ačkoli jsem kuchařka málo zdatná, svými výtvory se proto nechlubím, ke krupicové kašičce mohu říct, že ji dělám přesně tak, jak popisuješ, všichni ji milovali, miluji ji sama i nadále. Obávala jsem se, že způsob vaření kaše podobný jako kojencům, mě degraduje v očích zkušených kuchařek. Díky, není tomu tak. Taky mám spočítané lžíce (lžičky), pro jistotu dám mléka o trošičku méně, v nejhorším případě (je-li kašička příliš hustá), přidám po troškách další horké mléko – snad to nevadí, je hebounká a lahodná, konzumovaná okamžitě po vylití na talíř. Zjemněná přidaným másílkem do odstavené kašičky, rozmíchaným – mňam. Hlavně nezapomenout na sůl. Např. sousedka pekla nadýchané koláče, vánočku, ale těsto nesollila. Nechutnaly mně.
Těším se na další skvělé recepty od tebe!
Marcela
Jejku, krupicová kaše. Tu jsem vařila svému děťátku před 45 lety. Od té doby ji neumím …ale když jsem ji dnes viděla, Flo, u Tvého receptu, určitě ji uvařím. Uvařím si ji jako MOUČNÍK a pěkně si na ni smlsnu. I s tou čokoládovou ozdobou, to bude mňamka.
Ahoj Flo, můj recept se tedy nenamáčí a má zcela nahodné množství mléka a krupice dělám ji 5-6 minut v mikrovlnce, nikdy jsem tam hrudky neměla..
Ahoj Flo 🙂
krupicová kaše je naše téměř pravidelná večeře. Syn jí miluje a jak si dá jeden dají si všichni.
Moje malá a já jí máme moc rádi se skořicí a medem. Ňamka.
Klasika která funguje.
Milá Florentyno,
Od tebe se krásně čte i o krupicove kaši!
Teď ji občas dělám jen pro vnuky, ale nejraději jsem měla zbytky řídké kaše v rendliku, když jsem ji dělala do láhve pro své dcery. Třeba i tu lehce připalenou zkaramelizovanou vrstvičku ! Příště zkusím namáčení!! DÍKY…. Liba
Ahoj Flo, krásně propracovaný návod na krupicovou kaši :-), musím taky zkusit to namáčení, díky za tip!
Ahoj Florentýnko, krupičnou kaši miluji s cukrem a skořicí. Roky získané zkušenosti ustálily můj recept na krupičnou kaši pro 1 osobu, pak jen násobím počty osob. Nevím, jaký objem má lžíce, kterou odměřuji krupici, ale na 1 porci dávám hrnek mléka, vrchovatou lžíci krupičky, špetku soli a lžičku cukru vše do studeného mléka a pak dlouho míchám. Krupička je bez hrudek a má střední hustotu. Mňam. Vnoučatům na ni dělám máslové rybníčky, sypu grankem a ještě dozdobím lentilkami. 🙂 Můj syn měl vždycky rád hrudky, takže si krupičnou kaši dělal sám :-D. Tu moji bezhrudkovatou nechtěl.
Kaši jsem nejedla už aspoň 20 let.I předtím to většinou nestálo za nic.
Sice jsem krupičku namáčela, ale poměr surovin byl od oka.Zkusím podle Tvého receptu.Máš vždy tak přesný návod,že se sbíhají sliny.
Děkuji.
No to je úžasný,krupicovou kaši jsem už nedělala ani nepamatuju.Když jsem měla děti malé tak jo.Namáčela jsem jí hned ráno,to maminka říkala aby je nebolelo bříško.Jako radu jsem dostala že se má vařit v hrnci na mléko,tam se určitě nepřipaluje.Určitě ho znáte,má dvojité dno kam se dá nalejt voda.Vaří se pomalu a o troch déle.Jitka
Tedy překvapení,,krupicová kaše“,no tedy musím se přizat tuto dobrotu jsem nedělala
velmi, velmi dlouho.Dělávám si pohankovou či ovesnou.Správný poměr krupice a mléka to je kumšt utrefit a tak si píšu do denníčku jak s tímto tvým tipem naložit,prima.Děkuji i za tento recept..Šárka
Vařím ve školní jídelně a krupicovou kaši děláme z hrubé krupice,je moc dobrá u dětí jedno z mála oblíbených jídel.Vyzkoušejte
Ještě nikdy jsem krupici nenamáčela.Takže zítra ráno,namočím a večer uvařím.Už se těším,jen manžel má rád hustou a já řidší.Však už to vyřeším.
P.S. U krupičné kaše zapomínám na dietu.Musí být spousta másla a závěje cukru.
Mně se při zmínce o „pohádce mládí“ vybaví vždycky jiný „vousatý“ dětský vtip: „Alenko, proč nechceš tu kašičku papat?“ … „Protože nemám lžičku!“.
Také se mi vybaví můj první pokus, kdy se do dětství chtěl vracet můj muž. V té době jsem zvládala tak ještě špagety na několik způsobů a francouzské brambory, ale riskla jsem to, byť na chalupě bez příslušných not. Krupičku jsem řádně namočila (přestože moje babička, a že vařila jak farská kuchařka,tvrdila, že je to třeba jen pro miminka), ale pak to bylo pořád řídké. Stále jsem přisypávala, když došla krupička, tak i hrubou mouku… Výsledek byl samozřejmě tristní – z té hmoty šly udělat možná tenisáky!
Děkuji ale za tip, zítra bude nejspíš sladká snídaně.
PS: A spousta másla, závěje cukru a hodně kakaa či skořice jsou samozřejmostí.
Je pěkný, jak má každý rád něco trochu jiného. Já krupici na namáčím. Ale hlavně: mléko na kaši dost osolím (3-4 špetky soli) a po uvaření do ní přímo v hrnci vmíchám pár lžic cukru. Muž si ji na talíři posype dobrou strouhanou hořkou čokoládou a poklade kousky másla. Já jím kaši jenom oslazenou a s máslem, ale bez jakékoliv další posýpky. Krásně voní a je božská. Jak psala, myslím, Božena Němcová v nějaké pohádce: Kaše jako mandle.
To jste nám, Mileno, zavařila! 😀 Manžel nedávno chtěl udělat krupicajdu a přečetl si ve Vašem komentáři ty 3 špetky soli. Tak se nebál to osolit… celá rodina jsme pak měli k večeři kaši naslano! Ale díky Vám je teď nevysychajícím zdrojem vtípků na téma „neboj se to osolit“ a podobně. Včera jsme měli kaši, na kterou si naložil pořádnou porci másla, což děti při zběžném pohledu okomentovaly, jestli mu to s tou majolkou bude chutnat… a druhý syn se zeptal, jestli nechce magi 😀
Marťo, moc jste mě svou vtipnou odpovědí potěšila :). Ty špetky soli jsem myslela malinký, jen co naberu mezi ukazováček a palec. A pochopitelně je lepší dát soli míň, protože „dosolit“ sladkou kaši lze vždycky. A jinak: váš muž bude zřejmě zakuklenej Američan, protože tam se údajně opravdu solení nebojí ani u sladkého pečiva a jsou na výraznou sladkoslanou chuť zvyklí.
Já dělám krupičnou kaši v termomixu a když přijedou vnoučata, vždy ji musím uvařit. Jen mám občas problém s hustotou kaše. To namáčení krupice mi bude vyhovovat. Je pravdou, když dělám palačinky tak také asi hodinku nechám těsto odpočinout a pak teprve smažím. Nemá to chybu. Tak dobrou chuť s krupičnou kaší a nejlépe dělanou v Termomixu, protože nedělá vůbec hrudky a jak naskládám suroviny, tak mne to za 8-10 min. zazvoní a děti si ji už naloží sami. Jen jí nesmí být málo.
Milá Flo, opět krásné počteníčko, uvařit dobrou krupicovou kaši je zkrátka věda. Je to nejoblíbenější jídlo mé nejmladší vnučky, jen posypanou troškou granka. Vařím ji stejně, akorát jsem krupičku nikdy nenamáčela, příště vyzkouším.
Ahoj Flo, díky za nápad, ten den jsem přišla od zubaře a neměla jsem jíst.
Krupicová kaše přišla náramně po X letech vhod. Povedla se, hrudky neměla a hlad byl zahnán.
Milá Flo ,krupicovou kaši miám rada a dokonce moje maminka jí říká pohádka mládí
Ahoj,já vím že už je pozdě ale vrátila jsem se z Itálie a narazila na čtvrteční dávku.Je mi 64 a nechápu proč mixování a lití mléka nadvakrát? Jasně krupičku namočit a hlavně míchat a hlavně si pochutnat!!!Moje mamka říkávala že jedině talíř od pohádky mládí se smí vylízat.Přeji pěkný nový týden!!!!
Ahojky Flo, sliny se sbíhají při představě tohoto lahodného pokrmu. Aby byla kaše opravdu dokonalá, je dost důležité přidat sůl a nebát se dát i víc špetek soli.Je to potom to správné ,,nebe v hubě“, jak říkává moje maminka.
Já kaši na talíři nemíchám, ale odebírám dokola. Hořká strouhaná čokoláda nebo skořice nesmí chybět. Milujeme ji všichni.
Ahoj Flo, právě jsem přišla od zubaře, kde mi vytrhli zub, nemůžu nic kousat a tak mi přišel Tvůj nápad s krupicovou kaší velmi vhod. Jinak kaši jsem vařila a dosud vařím všem svým pěti vnoučatům i když jsou něktřerá již dospělá. Díky a zdravím Míla
Ha……také jsem byla u zubaře, též mi ho vytrhli, ale já kaši měla už včera večer. A místo cukru a máslíčka polévám javorovým sirupem. A skutečně se jmenuji Míla
Ahoj Flo, já dělám krupicovou kaši už několik let pouze ze špaldové krupcie – bude postup stejný? 😉 Jinak na konci spolu s máslem přimíchám ještě lžíci medu/javorového sirupu a zdobím na talíři skořicí, škoda, že jsi tuto chutnou, krásnou a ještě ke všemu zdravou ozdobu v receptu nezmínila 😉
Milá Flo,děkuji za recept,zkusila jsem a mňam.Malá změna receptu a je to vynikající.Už budu krupici vařit jen dle Tvého návodu.
Milá Flo, je to můj první komentář k nějakému receptu a netušila jsem, že to bude zrovna ke krupicové kaši :-). Ledacos jsem podle vás už uvařila a ráda jídlu „věnuji péči“. Ta kaše byla prostě bomba! Děti i manžel nadšení a já přesto že nejsem milovnice krupicové kaše snědla s chutí plnou misku. Ta příprava se opravdu vyplatila! Moc díky za váš „recept“ a těším se na další. 🙂
Milá Florentýno,
Toto je můj 1. komentář tady a zasloužený. Už pár receptů jsem podle tebe vyzkoušela ale tenhle „obyčejný“ mě překvapil snad úplně nejvíc. Má verze krupicové kaše byla pokazdé taková kejda, která když se při 3. soustě nesnědla, tak už ani nešla odlepit z talíře a proto jsem si řekla, že Tvojí verzi přípravy kaše rozhodně zkusit musím.. a je to přesne jak píšeš. Je jemná, hladká, klouzavá.. polití máslem ji také posouvá do úplně jiných dimenzí! Kaše byla lahodná a brzy ji zase uvařím!! Děkuji za správné poměry ingrediencí a skvelé vysvětlení proč se má vařit práve tak 🙂
Krupičku jsem rovněž dodnes nenamáčela.
Děkuji za krásný blog, suprové počtení a báječné recepty.
Jana
Mňam, miluji krupičku! Super je to namáčení přez noc, máčím tak hodinku. A i to je na chuti znát. Kdysi jsem měla těžký úraz a probudila jsem se po operaci 24.12. v úrazové nemocnici a k snídani jsme dostali krupici. Byla to nejlepší krupice co jsem jedla. Byla skvěle jemná, posypaná mletým perníkem se skořicí, mletým cukrem a máslem.V kombinaci s úspěšnou operací se mi nesmazatelně vryla. Takto ji miluji a jinak už nejím. A protože jsem nedočkavá a chci ji jíst hned po uvaření, mám fígl na zchlazení. Na konci posypu ještě mraženými malinami. Kdo chce i nasekanými kousky čokolády. A takovou ji dělám k snídani i na Štědrý den 🙂
Určitě zajímavá varianta krupicové kaše určitě zkusím děkují za recept 🙂
Ahoj, krupicová kaše je jedno z jídel které si udělám když mám špatnou náladu.
Je těžké se mračit s touto dobrotou v bříšku 😀
TIP: Vanilka dokáže kaši přenést do úplně nové dimenze. Taky med rozmíchaný v kaši je výborný. … když teď nad tím uvažuji, tak ovonět ji rumem by nebylo špatné
Milá Flo,
krupici jsem nikdy nenamáčela, tak jsem to musela zkusit. Dostala jsem se na to až teď a i když jsem (nedočkavostí) namáčela jen půl hodinky, ten rozdíl je opravdu znát! Ještě ji nemám ani dojezenou, ale musela jsem to sem napsat – je skvělá 🙂 Příště tam zkusím ještě implementovat hrudky, protože to je pro mě „dokonalá“ kaše.
Ráda bych doplnila, že stejně důležitý jako postup je také výběr kvalitních surovin. Tedy krupička ne ta z Lidlu, která je obzvláště hrubá, ale doporučuji z vlastní zkušenosti krupičku značky Babiččina volba. Kupuji ji obvykle v Bille. A když už tam budete, mají tam také dobré holandské kakao Orion, případně slazené kakao od Kávovin, jmenuje se Doušek, a z toho milujeme zejména klasické kakao s mlékem – mnohem čokoládovější a méně sladké než „Granko“ od Orionu.
Evi, díky!
Uz tady byla rec o obrazcich na kasi. Syn miluje krupicovou kaší s „mámou lvici“. Kaše ozdobena sezónním ovocem. Oči, uši, cumacek a fousky z jahod, broskvi, hrusek nebo třeba banánů prostě nikdy nesmí chybět ☺
Já bláhová! Já hlupačka! 35 let jsem vařila krupicovou kaši špatně! Děkuji Flo za osvícení, už vždy bude u nás kaše lahodná 🙂
Dakujem za skvelu radu! Vyskusala som krupicku namocit aspon na 15 minut a bol to VELKY rozdiel, chutila vyborne a bola jemna ako hodvab!
????????????
Poprvé jsem do krupicové kaše dala sůl a asi jsem to přehnala s větší špetkou protože mi to přišlo moc slané 🙂 Děkuji za nápad nechat krupici namočenou několik hodin v ledničce, to mne doteď nenapadlo.
Od doby, kdy děti povyrostly, vařím krupičku nebo i hrubou krupici dohromady s trochou soli, cukrem a kakaem. Na talíři se už přidá jen máslo, případně se ještě nazdobí ovocem podle chuti. A máme ji rádi hustší.
Od dětství jsem krupicovou kaši neměla, včera jsem tu na ni při pročítání receptů a hledání inspirace narazila a okamžitě jsem na ni dostala chuť. Nechala jsem krupičku v mléce přes noc a ráno dělala kaši k snídani. Musím říct, že ani v dětství nechutnala takhle úžasně, nadýchaně, jako obláček. Díky za připomenutí.
(V rámci zimní úpravy jsem ji posypala rozdrobeným perníkem, hořkou čokoládou a oříšky, doporučuju!)
Milá Flo,
na hrudky v kaši se mi osvědčila plastová kvedlačka s kovovou spirálou po obvodu. Rozmíchá všechno, žádné žmolky nemají šanci. Klidně můžu dát i horkou jíšku do horké polévky, rozkvedlá ji dohladka. Nedám na ni dopustit.
Dostal jsem čokoládu. Z Madakaskaru. Ochutnav ji, vzpoměl jsem si na to, jak mi maminka vařila krupicovou kaši a strouhala mi na ni hořkou čokoládu.
Tzn. musím si v 74 letech udělat opáčko.
Byť nejsem dcera, kuchařka pro dceru je pro mě cenným zdrojem báječných recepisů.
Už se těším, jak ji poliju řádně máslem a postrouhám čokoládou. Mňam.
Díky a doufám, že kaše dopadla nad očekávání! Flo.
Děkuji za recept, nikdy si nejsem jistá poměrem krupice a mléka, ten Váš je super. A jinak omáčky i krupici ráda vařím na pánvi, takže se mi ještě krupice (ani omáčka) nepřipálila.
Milá Flo. Nikdy by mě nenapadlo, že „taková blbost“ jako namočit krupičku, rozmixovat ji smoothiemakerem a nechat 30 minut stát z krupicové kaše udělá sametovou božskou manu. Takže díky za ten objev!
Kdo by chtěl chuť krupicové kaše podle návodu ještě posunout výše, může zkusit použít místo klasické bílé jemné hydratované dětské krupičky něco zo tohoto:
– Předměřická krupice
Je hrubší, tvrdší, a ačkoli není celozrná, přece jen není omletá až do bíla. A možná ani není dodatečně hydratovaná jako většina jemných krupiček, ale to nevím.
Má mírně jinou chuť, za mne lepší, takovou bohatší.
Hodně chuť ovlivní i množství cukru a soli. Tím že má tato krupice výraznější chuť, lze ji udělat i málo sladkou.
Tím, že je krupice kvalitnější, může být i náchylnější na přesný poměr mléka/krupice/cukru/soli. I malý odklon množství některé ze surovin dokáže výslednout chuť negativně ovlivnit. Vaření skrz odhad namísto přesného odměřování se zde nemusí vyplatit.
Předměřickou krupici je třeba vařit o nějakou tu minutu déle, ale recept nutnost důkladného povaření zmiňuje.
Krupici jsem nikdy nenamáčel, takže nevím, jak chutná přednamočená.
Krupice může být vzhledem k její tvrdosti a hrubosti náchylnější na vytváření žmolků, takže pokud je nechcete, hlídejte míchání. Hlavně při prvotním rozmíchávání ve mléce a pak při konečném vaření. Trochu oddechnout si lze během zahřívání, tam lze míchat i jen občas.
Předměřickou krupici občas mívají ve velkém Tescu, ale možná jen v regionu Čechy. Případně ji lze koupit přes internet.
https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/products/2001005143639
– Špaldová krupice
Špalda má lepší chuť než klasická pšenice, takže i chuť krupice by měla být teoreticky lepší. Případná celozrnnost dodá ještě další přídavek chutí, které v klasické bílé krupici chybí kvůli příiš důkladnému omletí zrn.
Tuto krupici jsem zatím nezkoušel, ale vzhledem k lepší chuti předměřické „polo-celozrnné“ krupice by tato mohlo být ještě lepší. Až vyzkouším, dám vědět.
Např. špaldová krupice Biolife, mívají ji ve spoustě prodejen se zdravou výživou.
https://obiloviny.heureka.cz/pro-bio-krupice-spaldova-celozrnna-bio-400-g/
– Pohanková krupice
Pohanka má sladší chuť než pšenice, teoreticky by z ní mohla být fajn krupičná kaše. Pokud někdy vyzkouším, dám vědět, jak chutnala.
Např. pohanková krupice Bioharmonie, mají ji v některých větších prodejných zdravé výživy.
https://obiloviny.heureka.cz/bioharmonie-bio-krupice-pohankova-400g/
O špaldové a pohankové celozrnné krupici platí nejspíš to samé, co jsem napsal u předměřické krupici, tedy vaření trvá o pár minut déle a je tam větší vliv na výslednou chuť při nedodržování přesného poměru surovin. A nemám ani tak na mysli konkrétní poměry surovin (každému může chutnat jiná hustota, sladkost a slanost výsledné kaše), ale spíše opakované dosahování požadované chuti při každém dalším vaření.
Chuť krupičné kaše lze dále vylepšit použitím třtinového cukru namísto normálního cukru. Ten tmavší či karamelovaný třtinový cukr může přidat i karamelovou chuť, nicméně ta karamelová chuť může nakonec paradoxně nepříjemně přebít tu původní lahodnou chuť krupice, kvůli které třeba krupičnou kaši vaří. Takže raději třtinový cukr jen středně hnědý (ani ten příliš bílý, ani ten v karamelizované verzi).
Máslo do předměřické krupice ani nedávám, jak je dobrá, případně jen trochu na ovonění. Ale pro někoho je máslo na krupici základ…
Kdo nemá rád omývání hrnce po krupičné kaši a jiných podobných pokrmech, ať si pořídí hrnec s teflonovým či jiným hodně nepřilnavým povrchem. Popř. jak tu někdo zmiňoval, lze krupici vařit namísto v hrnci i na nepřilnavé pánci z vyšším okrajem.
Stačí pak takový teflonový hrnec nechat oschnout a zbytky krupičné kaše opadají po lehkém dotyku. Pak stačí jen lehce omýt houbičkou (bez drátěnky nebo s odřezanou drátěnkovou stranou) jako jiné nádobí.
Klidně stačí i jen ty nepřilnavé hrnce za pár drobných z Ikey. Mají namísto uší držadlo, takže se i krupice snadno míchá a nalévá. Akorát vzhledem k nízké ceně začne teflon časem oprýskávat i při použití dřevěných vařeček. Ale za tu cenu to nevadí; na vyzkoušení či občasné vaření to stačí, a pokud se hrnce osvědčí, lze si za pár let koupit kvalitnější dražší verzi od jiného výrobce. Nebo používat jen silikonovou plochou vařečku, pak i tyto laciné hrnce mohou vydržet roky.
https://www.ikea.com/cz/cs/p/kavalkad-rendlik-sada-3-ks-cerna-20139322/
dlouhé roky jsem nemohl přijít na to, proč už mi má tolik oblíbená krupicová kaše tak nechutná jako v dětství,stále tomu něco chybělo a nevěděl jsem co dělám špatně až jsem na to konečně přišel – dětská krupice.Je příliš namletá, prakticky je to hrubá mouka, a kaše z ní má konzistenci řídkého těsta. Od té doby krupicová kaše jedině z hrubé krupice, konečně má tu pravou strukturu a chuť jak jsem znal z dětství, někdy se opravdu nevyplácí měnit něco co je prostě dokonalé.
Ďakujem za pripomenutie, kto by nemiloval mamičkinu kašičku, čo až pohladka zvnutra. Je v nej nieco upokojujuce. To ma ozaj viac dovodov. Osobne mam najradsej z kukuricnej krupicky. Dakujem za tip s namácanim. MIlujem ten podrobny popis pripravy a zdovodnenie, preco to treba prave takto.
Uz len keby sa po vychladnutí ta „koža“ nerobila.
Spominam si, že aj krupicove flameri sme robievali – do horucej sa pridal tuhy sneh z bielkov, bolo to nadychane, v miske, ktora sa vyklopila na tanierik a ten sladky kopcek sa este dozdobil ovocim, alebo len skoricou a kakaom.