Vepřové plátky s omáčkou
Udělat rychlé vepřové plátky v pánvi se dřív nebo později naučí každý. Udělat rychlé vepřové plátky s omáčkou, která by měla výraznou chuť, správnou hustotu a bylo jí potřebné množství, to už se každému nepovede, přestože kuchařská věda na tento problém nabízí několik řešení.
Ukážu vám jednu ze zmiňovaných možností. Není jediná, ale hodí se ke kuchařskému podzimu. Pracuje se v ní totiž s jíškou, která vždy vytváří jistou hřejivost a uspokojení na duši (když se povede).
Pečená řepa – jak si jednoduše upéct podzimní radost
Řepa nepotřebuje být pečená, aby chutnala dobře. Vlastně si klidně může zůstat syrová – pokud se nakrájí na tenoučké plátky, snadno se tak může stát ozdobou salátů, chlebíčků i jednohubek. Taky se může uvařit ve vodě. Ale pečená řepa je ze všech možností nejlepší.
Myslím řepa pečená jen tak, ve slupce, zprudka a dlouho.
Pečení ve vysokých teplotách probouzí v řepě sladké tóny hraničící s rozkoší způsobenou karamelem. Tohle se při vaření ve vodě nestává. Logicky – vždyť vroucí voda dosahuje pouze sto stupňů, zatímco trouba umí třeba i dvaapůlkrát víc. Dost na to, aby to pečené řepě zesílilo chuť i vůni a dodalo jí to zmíněný karamelizovaný tón.
Nakládané citrony (pro podzimní čaj s terapeutickými účinky)
Díky počasí teď stále častěji sahám spíš po rychlovarné konvici než po běžeckých botách, když se chci trochu zahřát. Mám totiž svou tajnou, doma vyrobenou zbraň proti chladu: nakládané citrony.
Netvrdím, že se chlad proniklý do morku kostí nedá vyřešit čajem s citronem. Samozřejmě že dá. Taky se dá vyřešit něčím, čemu říkám horké mojito – složené z čerstvé máty, limetky, třtinového cukru a vroucí vody.
Ale když dojde na přípravu čaje, který má být hotový do tří vteřin od odemknutí vstupních dveří, tohle byste nikdy nestihli, kdybyste si předtím museli sundat bundu a nakrájet citron.
Ryba, která plave v těstíčku (čili fish and chips)
Fish and chips, neboli ryba v těstíčku a bramborové hranolky, vůbec nepatří mezi česká jídla, ale to neznamená, že si ho nemůžeme užít v tuzemských kuchyních. Surovinová vybavenost by tu byla.
Kouzlo jídla spočívá v nadmíru křupavém, nadýchaném těstíčku, které obvykle skrývá nějaký bílý kus rybího masa. Křupavý obal je tak okouzlující, že mnoho strávníků na chvíli dokáže přivřít oči (doslova) a zapomenout, že ryba není jejich prvořadá volba. Všechno to podtrhuje tepelná úprava smažením, která, jak známo, je ta nejoblíbenější úprava ze všech. Ani kapitán Iglo se svými rybími prsty nemá takovou moc.
Plněné pečené brambory, ochucené, jak je libo
Plněné pečené brambory mají všechno, co od nich můžete chtít: skoro křupavou slupku a měkký, nadýchaný a dobře ochucený vnitřek. Ten chutná skoro jako bramborová kaše smíchaná s vtipně zvolenými surovinami.
Brambory se v tomto případě pečou nejdřív celé, a to až úplně doměkka, načež se po upečení rozpůlí, vydlabou, vnitřek se rozšťouchá a smíchá s dodatky. Poté se náplň vrátí zpět do slupek a znovu krátce zapeče.
Vzniknou tak plněné pečené brambory, které uspokojí nejedny hřejivé podzimní choutky – bez ohledu na to, zda je tepve čas na teplou svačinu nebo všednodenní večeři. Obstojí dokonce jako impozantní příloha k pečeným masům, pokud se v neděli v poledne potřebujete pořádně vytáhnout.
Co nesníte teplé, dá se dobře spořádat i zastudena. Aby to však nebyla jen samá pozitiva a kuchařské jistoty, jednu nevýhodu tento recept přece jenom má: i přes surovinovou a finanční nenáročnost počítejte s tím, že časová investice je tu poměrně vysoká. Pečení obnáší hodinu v troubě v první fázi a pak ještě dalších 15 minut ve druhé fázi po naplnění. Pracnost receptu je v pořádku, to slibuju, ale čekání za doprovodu vůně pečených brambormůže být dost náročné.
Francouzská cibulačka z české cibule
Francouzská cibulačka, ta opravdová, hustá, s mnoha kousky cibule, není jen zkouškou v krájení a závodem v nebrečení.
Můžete si na ní také ověřit, jak důležitou roli má poctivé osmahnutí a jak podstatný je vývar i v domácí kuchyni, protože z vody byste tentokrát raději opravdu vařit neměli. Přinejmenším z úcty k francouzské kuchyni, která vývary, omáčky a polévky považuje za základní kuchařskou abecedu.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
