Nakládané citrony (pro podzimní čaj s terapeutickými účinky)
Díky počasí teď stále častěji sahám spíš po rychlovarné konvici než po běžeckých botách, když se chci trochu zahřát. Mám totiž svou tajnou, doma vyrobenou zbraň proti chladu: nakládané citrony.
Netvrdím, že se chlad proniklý do morku kostí nedá vyřešit čajem s citronem. Samozřejmě že dá. Taky se dá vyřešit něčím, čemu říkám horké mojito – složené z čerstvé máty, limetky, třtinového cukru a vroucí vody.
Ale když dojde na přípravu čaje, který má být hotový do tří vteřin od odemknutí vstupních dveří, tohle byste nikdy nestihli, kdybyste si předtím museli sundat bundu a nakrájet citron.
Ryba, která plave v těstíčku (čili fish and chips)
Fish and chips, neboli ryba v těstíčku a bramborové hranolky, vůbec nepatří mezi česká jídla, ale to neznamená, že si ho nemůžeme užít v tuzemských kuchyních. Surovinová vybavenost by tu byla.
Kouzlo jídla spočívá v nadmíru křupavém, nadýchaném těstíčku, které obvykle skrývá nějaký bílý kus rybího masa. Křupavý obal je tak okouzlující, že mnoho strávníků na chvíli dokáže přivřít oči (doslova) a zapomenout, že ryba není jejich prvořadá volba. Všechno to podtrhuje tepelná úprava smažením, která, jak známo, je ta nejoblíbenější úprava ze všech. Ani kapitán Iglo se svými rybími prsty nemá takovou moc.
Plněné pečené brambory, ochucené, jak je libo
Plněné pečené brambory mají všechno, co od nich můžete chtít: skoro křupavou slupku a měkký, nadýchaný a dobře ochucený vnitřek. Ten chutná skoro jako bramborová kaše smíchaná s vtipně zvolenými surovinami.
Brambory se v tomto případě pečou nejdřív celé, a to až úplně doměkka, načež se po upečení rozpůlí, vydlabou, vnitřek se rozšťouchá a smíchá s dodatky. Poté se náplň vrátí zpět do slupek a znovu krátce zapeče.
Vzniknou tak plněné pečené brambory, které uspokojí nejedny hřejivé podzimní choutky – bez ohledu na to, zda je tepve čas na teplou svačinu nebo všednodenní večeři. Obstojí dokonce jako impozantní příloha k pečeným masům, pokud se v neděli v poledne potřebujete pořádně vytáhnout.
Co nesníte teplé, dá se dobře spořádat i zastudena. Aby to však nebyla jen samá pozitiva a kuchařské jistoty, jednu nevýhodu tento recept přece jenom má: i přes surovinovou a finanční nenáročnost počítejte s tím, že časová investice je tu poměrně vysoká. Pečení obnáší hodinu v troubě v první fázi a pak ještě dalších 15 minut ve druhé fázi po naplnění. Pracnost receptu je v pořádku, to slibuju, ale čekání za doprovodu vůně pečených brambormůže být dost náročné.
Francouzská cibulačka z české cibule
Francouzská cibulačka, ta opravdová, hustá, s mnoha kousky cibule, není jen zkouškou v krájení a závodem v nebrečení.
Můžete si na ní také ověřit, jak důležitou roli má poctivé osmahnutí a jak podstatný je vývar i v domácí kuchyni, protože z vody byste tentokrát raději opravdu vařit neměli. Přinejmenším z úcty k francouzské kuchyni, která vývary, omáčky a polévky považuje za základní kuchařskou abecedu.
Pečená vepřová panenka – základní postup a tři možnosti vylepšení
Pečená vepřová panenka je dílo okamžiku.
Už několikrát jsem tu psala, že s panenkou se zachází jako s minutkovým masem, kterému sluší rychlá úprava do růžova, protože jen tak zůstane příjemně měkká. Příliš mnoho čekání nebo zbytečně moc tepla způsobí, že panenka zatuhne a ztvrdne a ztratí šťavnatost.
Ještě ani jednou jsem tu ale nepsala, jak připravit celou panenku v troubě bez použití jiného nádobí a sporáku. Najdete tu recept na medailonky z vepřové panenky, kdy se maso nejprve opéká na pánvi a pak chvíli odpočívá v troubě, najdete tu recept na grilovanou vepřovou panenku, kdy se postupně zprudka griluje ze všech stran, ale postup na pečení v troubě tu ještě nemám. Tyhle časné podzimní dny mě k němu doslova vyprovokovaly.
Dvě vejce do skla
Asi hned namítnete, že do skla zcela jistě přijdou vejce tři, ale nenechte se mýlit. Tři vejce v tomhle skupenství zvládne sníst jen cvičený kulturista – ať už skutečný, nebo ten, kdo je kulturistou aspoň ve svých vlastních představách.
Je až s podivem, že vejce do skla, čili snídani hodnou prezidentů, dostanete málokde, a vaří si ji málokdo. Protože ji pokaždé připravuji se stopkami v rukou, neboť každá vteřina se počítá, moc dobře vím, že za deset minut od chvíle, kdy se pustíte do vaření, máte nádherné jídlo na stole.
Ale znáte to, jak to chodí s geniálně jednoduchými jídly: čím méně surovin a čím přímější postup, tím víc musíte vědět, co vlastně přesně děláte, abyste to nepokazili.
Plněné zelné listy: spařené a pařené
Když se řekne plněné zelné listy, člověka hned napadnou dvě věci: spousta času a spousta práce. Dovolím si to s tímto receptem trochu napravit: není to až taková spousta času a není to až taková spousta práce. Pochopitelně snědené je to za chvíli a v podstatě bez pracného pobízení.
Plněným zelným listům nesmírně sluší náplň z mletého vepřového masa. Ono to dává logiku, nepřekonatelná kombinace vepřo-knedlo-zelo se po vyjmutí knedlíku změní právě na vepřo a zelo. Tím se dá utnout jakákoli diskuze na téma, zda by jiné maso nebylo přece jenom lepší. Nebylo.
Mleté vepřové maso má ještě jednu výhodu. I když ho naplníte dovnitř zelných listů, tak je tepelně upravené, měkké a připravené k podávání velmi rychle, srovnatelně s kdejakou minutkou z pánve. V mém receptu stačí k uvaření plněných zelných listů asi tak 12 minut.
Krupicová kaše: poměry surovin a další rady k vylepšení
Krupicová kaše je pro někoho pochoutka za odměnu a pro jiného hrudkovitý třaslavý strašák. Naprosto to chápu; byť se jedná o jídlo ze dvou surovin, i tak se dá zkazit na několik vynalézavých způsobů.
Když se ale člověk dopracuje k hedvábné krémovitosti a správné hustotě a nenechá kaši bezdůvodně vychladnout a zatuhnout, takže výsledek pak na talíři působí elegantně a sám klouže do krku, jsem přesvědčená, že se veškeré ohlasy u stolu přikloní na tu správnou stranu a povzbudí diskuzi plnou sladkých vzpomínek na dětství.
Cestu za skvělou krupicovou kaší jsem vám proto vypsala v jednotlivých bodech a věřím, že si výsledek dokážete užít aspoň tak hlasitě a nadšeně, jako já a moje rodinná společnost.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
