Jídelníček na týden – bezmála 150 porcí z jednoho nákupu
Dá se sestavit jídelníček na týden tak, aby se šlo na nákup pouze jednou a přitom se jídla nezakládala jenom na pečivu, těstovinách, rýži, bramborách a konzervách?
Úvodní otázku ještě trochu rozšířím. Dá se připravit jídelníček na týden od pondělí do neděle, s pěti jídly denně, pro čtyřčlennou rodinu (čili skoro 150 porcí jídla celkem!) a ještě tak, aby obsahoval spoustu ovoce a zeleniny a dostatek vlákniny a kysaných výrobků? Tedy jídelníček, který by podporoval dobrou funkci střev, která pak zase podporuje imunitu?
A dál, může takový jídelníček vyloučit předávkování pečivem, potažmo sacharidy? Může se obejít bez zbytečně drahých až luxusních surovin? Může obsahovat pokus o propašování rybího masa na talíř? Může takový jídelníček fandit rozmanitosti a bránit zbytečnému vyhazování zkaženého jídla a potravin, čili pamatovat na využití zbytků?
A šlo by do něj pro jistotu a z preventivních důvodů přidat i hodně česneku?
Experimentální bramborové rizoto
Bramborové rizoto vás klidně může v kuchyni minout a nikdy nepotkat, neboť se jedná o zcela zbytnou přílohu. Pokud by existovala kategorie sto plus jedno jídel z brambor, tomuto rizotu by v ní naprosto skvěle slušela pozice s číslem 102.
Tak proč o něm píšu?
Za prvé: pořád zdůrazňuju, jak důležité jsou kuchařské základy, neboť následně dávají rozlet a křídla a poskytují nikdy nekončící inspiraci. Bramborové rizoto je toho parádním důkazem. Vezme se postup na tradiční krémové italské rizoto, jenomže se v něm rýže vymění za brambory. Rizoto z krup nebo pohanky už dělá každý. Ale z brambor?
Za druhé: zrovna probíhá ta část roku, kdy se uskadněné brambory velmi usilovně hlásí o slovo v kuchyni. Zmiňovaných 100+1 nápadů, kam s nimi, proto občas nemusí stačit.
Hrachová kaše – jak z levné suroviny připravit jídlo na úrovni
Hrachová kaše z půleného hrachu má mnohé přídavky, milé i ty méně pěkné. Stejně tak ji často doprovází milé i méně pěkné vzpomínky. Ale musí se jí dát za pravdu, že dovede skvěle zasytit a posloužit tam, kde je maso z jídelníčku dočasně nebo trvale vyloučeno.
Bílkoviny z luštěnin umí poskytnout částečnou náhradu za bílkoviny z masa a jsou proto v takových situacích velmi důležité.
Abyste u stolu nemuseli argumentovat výživnou hodnotou luštěnin a číslovaným seznamem vitamínů skupiny B v hrachu, dám vám návod, který vede k heboučké, chuťově plné hrachové kaši, jež má velkou šanci být přijata bez výčitek. Strávníkům dojdou slova a vy žádná další nebudete potřebovat.
Piškotová roláda
Piškotová roláda mi kdysi dala pekelně zabrat. Přitom se recept i postup vždycky tváří nevinně, suroviny vypadají nenáročně a fotky dokonalých rolád řvou do světa, že to všechno jenom stačí zarolovat a je hotovo.
Tak vůbec ne.
Mohla bych vyprávět, jak se docela nevinná piškotová roláda dá proklít na tisíc nejrůznějších způsobů a pokaždé z jiného důvodu.
Dovolím si vám ty nejdůležitější důvody vyjmenovat, abyste nemuseli zbytečně chodit v mých stopách a mohli na stůl servírovat hned první pokus o roládu, aniž byste museli předstírat, že jste zamýšleli vyrobit něco jiného.
Slávky pro všechny svátky
Slávky na oslavu svátku Slávky, nebo na oslavu svátku lásky? Anebo prostě pro všechny svátky a všechny lásky?
Hodí se mít po ruce nějaký snadný a přitom romantický recept. Konkrétně pro případy, kdy je důvod slavit uprostřed týdne, ale není čas ani vysedávat po restauracích, natož trávit hodiny v kuchyni.
Kuchařský motiv takového romantikou prodchnutého jídla má být jasný: vzbudit vášeň prostřednictvím chuťových buněk. Tedy nezdržovat se pořizováním nového spodního prádélka, neřešit tři zimní kila navíc a netrávit půl dne běháním po městě sháněním rukodělných pralinek a čerstvých fíků. To všechno se stejně nedá zvládnout ani během pár dní, ani během pár hodin a už vůbec ne během pár minut.
Kuřecí roláda pro nedělní chvilky polední poezie
Kuřecí roláda je jedno z nejvznešenějších jídel, která můžete z kuřete připravit. Úplně ji vidím na nedělním stole, na běloskvoucím nažehleném ubruse, kterak dojímá strávníky a vede k diskuzím, kdo si nejvíc zaslouží poslední plátek.
Kuřecí roláda předpokládá, že máte maso bez kostí. Proto jsem minulý článek věnovala tématu, jak vykostit kuře.
Moc dobře vím, že největší překážkou k takovému činu je najít dostatek odhodlání a překonat pocit, že napoprvé to bude hlavně o objevování kuřecí anatomie, takže se vám to pokusím usnadnit dodatečným povzbuzením:
I kdyby se vám nějakým omylem a nedopatřením nepovedlo kuře vykostit, o maso nepřijdete. Nic nevyhodíte. Prostě kuře nakrájíte na kousky, ať už s kostmi nebo bez, a udusíte třeba na paprice; z kostí uvaříte vývar a opět budete za hvězdu.
Jak vykostit kuře
Víte, jak vykostit kuře za 17 vteřin? Ne? To nevadí, já taky ne. Ale vykostit ho umím. Co na tom, že někomu to bude trvat 3 minuty a někomu pětkrát tolik.
Každé kuře se dá vykostit. Cíl snažení je jasný: velký, rovnoměrný plát kuřecího masa, který lze naplnit a zatočit do rolády. Pokud se všechno podaří, bude upečená roláda na řezu svůdná a usměvavá a vy můžete pod tíhou chvály ledabyle prohlásit: vždyť to nic nebylo!
A proč byste měli vědět, jak vykostit kuře, když se dá v některých řeznictvích koupit připravené kuřecí maso na roládu? Pochopitelně proto, že výběr značky či původu kuřete je zcela na vás. A za druhé: všechny kosti a odřezky se použijí na vývar. Tentokrát jich budete mít podstatně víc než při porcování kuřete.
Jak naporcovat kuře
Znám několik receptů, které začínají slovy: rozporcujte kuře. Uznávám, stává se to výjimečně a jev je to čím dál vzácnější. Přesto si myslím, že by každá kuchařka měla moc dobře vědět, jak naporcovat kuře. Že to patří k základní kuchařské gramotnosti.
Hned se pokusím vysvětlit, proč je důležité tohle umět i v době moderní a pokrokové.
Domácí paštika, na kterou se musí pomalu
Domácí paštika vyžaduje minimum úsilí a jen pár základních ingrediencí. Ty se v šetrném žáru trouby promění v něco mimořádného. Jako u spousty jiných receptů, i zde platí, že tajemství úspěchu není v použitých surovinách, ale v tom, co a jak se s nimi stane.
Kdybych vám rovnou ukázala rozpis surovin, asi se podivíte, že na skvostnou paštiku stačí půl kila bůčku a něco málo kuřecích jater, trocha soli a koření. Asi se na mě budete dívat s nedůvěrou a ptát se, kde jsou ty další suroviny, jež dělají paštiku paštikou.
Ta tajemná a záhadná věc, kterou musíte do receptu přidat, aby se to povedlo, je čas. Paštika totiž neustále odpočívá. Nejprve syrová, aby maso vstřebalo vůni a aroma koření, pak odpočívá v teplé vodní lázni v mírné troubě, a nakonec znovu leží aspoň jeden den v lednici, aby se zlepšila konzistence i chuťové vyznění.
Suma sumárum potřebujete dobré tři dny na to, abyste svůj poklad mohli přinést na stůl. Ale nepanikařte, každý z těch dní bude paštika vyžadovat jen maličko vaší pozornosti a práce.
Česnečka na vyproštění
Česnečka neboli oukrop má vyprošťovací funkci hned ze dvou důvodů. Postaví na nohy kde koho, bez ohledu na to, kde a jak a proč se společensky unavil, a navíc se dá považovat za jídlo, které se dá uvařit i s minimem zásob.
Na hlavní chuti česnečky se podílí především česnek, sádlo a chléb. Případně též brambory, majoránka, vejce, kmín. A v tom úplně nejlepším případě i vývar.
V drtivé většině případů, zejména těch historických, má česnečka pověst chudé polévky z vody. Hodnota tohoto jídla totiž spočívala zejména v bleskové přípravě a nenáročnosti na suroviny.
Best of 2019
Vánoční, novoroční a vůbec všechny tradice představují krásnou opakující se jistotu v životě člověka. Nebo klidně i blogu. Tak tedy jako každý rok, i letos začnu tím, co se tu stalo v roce 2019, neboť tu pro vás mám nejlepší články 2019.
Ale nejdřív vám všem samozřejmě přeju krásný, voňavý, šťastný a veselý vstup do nového letopočtu se zapamatovatelným číslem 2020.
Abych vybrala do přehledu ty správné články, musela jsem nahlídnout do přehledu návštěvnosti, což vedlo k mírnému novoročnímu podlamování kolen. V roce 2019 zobrazil blog Kuchařky pro dceru přes 23 milionů receptů víc než 8 milionům návštěvníků. I kdyby byl uvařen jen každý desátý (recept), to už je hezká řádka jídel.
Tak si tedy připravte kávu nebo čaj a nechte se inspirovat tím, co bylo v loňském roce nejvyhledávanější a nejčtenější. A pokud zjistíte, že na blogu Kuchařky pro dceru něco nového, šťasného nebo veselého postrádáte, ale přáli byste si to tu v roce 2020 najít, napište mi to klidně do komentářů.
S obrovskou láskou, úctou a nadějnými kuchařskými vyhlídkami pro rok 2020,
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
