Vepřové medailonky – spolehlivý recept pro každou panenku
Vepřové medailonky jsou skvělý způsob, jak postupovat po kuchařském žebříčku k vyšším metám, třeba až k dokonalému bifteku. Za vepřovou panenku totiž neutratíte celou výplatu a postupně si zvyknete, jak zprudka opéct maso na pánvi a připravit z něj skvostný steak.
Vepřová panenka má všechny předpoklady k tomu, aby se nechala přeměnit na působivé medailonky: vypadá jako rovnoměrný váleček, což značně usnadňuje práci kuchařovu, má velmi jemné, minutkové maso a sluší jí nepropečená úprava.
Proto se nelekejte, že je můj dnešní recept dorůžova. Není to rozhodně tím, že jsem ho chtěla sladit s vlasy. Takto upravená panenka je šťavnatější, měkčí, a rozhodně není nijak zdravotně závadná, protože syrová taky nezůstane.
Vepřové medailonky na dva základní způsoby
Sama od sebe se nabízí možnost, že medailonky z masa nakrájíte ještě za syrova a pak je necháte mihnout se horkou pánví. Necelé dva centimetry vysoké plátky masa jsou snadno manipulovatelné, rychle opečené a zas tak moc práce vám to nedá se o ně všechny postarat.
Jenže! Jelikož jsem už zmínila, že cíleným stavem je vnitřní propečení dorůžova, tedy nikoli skrz, připravíte se tak o velký podíl šťavnatého vnitřního, ne zcela propečeného masa.
Proto, pokud vám můžu poradit, volte druhý možný způsob. Opékejte panenku nerozkrájenou, což v tomto případě znamená v přibližně 15-20 cm dlouhých válečcích, které bezpodmínečně mají stejnou tloušťku po celé své délce. Teprve po opečení a odpočinutí je nakrájíte a budete tak mít medailonky, které jsou růžové po celé řezné straně a opečené jen po obvodu. Tedy značka bezva perfekt ideál.
Přírodní řízek z vepřového masa snadno a rychle
Dobrý přírodní řízek je zlatavý, měkký, radost pohledět, a podává se s omáčkou, která je též zlatavá a zahuštěná tak akorát, tedy též radost pohledět.
Postup není nijak složitý. Skládá se ze tří částí: z přípravy masa, z opečení masa a z dokončení omáčky. Ale pozor, pokud nevíte, co děláte, můžete skončit s vodnatou šťávou nevalné chuti, s masem bez barvy, případně i s masem tuhým, suchým a žvýkacím.
Dnes vás naučím přírodní vepřový řízek a vezmu to pěkně krok za krokem. U jiných druhů masa můžete postupovat úplně stejně. Trochu obezřetnosti bych vám doporučovala pouze u hovězích plátků. Ty budou rychlé jen tehdy, když použijete vyzrálé maso. V opačném případě budete muset maso trochu déle dusit doměkka, časové určení se může pohybovat od jedné až do tří nebo dokonce čtyř hodin.
Česká versus rakouská kuchařská škola
Česká gastronomická norma považuje za maso na přírodní způsob něco, co se nejprve opeklo, potom se to dusilo v cibulovém základu doměkka a nakonec byla šťáva zahuštěná jíškou. Tímto způsobem se můžou připravovat nejen velké kusy masa protknuté slaninou, ale taky plátky.
Mně osobně se mnohem víc líbí rakouský přístup k přírodním plátkům. Připravený kousek masa se v něm nejprve jednou stranou obtiskne do mouky, potom se zprudka opeče, vyndá z pánve, a v použité pánvi se bleskově připraví šťáva.
Dnes vám tento rakouský postup ukážu. Je rychlejší, nevyžaduje jíšku, i když trocha mouky v postupu přece jenom je. Myslím si, že maso si v něm zachová trochu lepší chuť.
Nejvíc práce vám v něm zabere příprava masa, pak už to jde ráz naráz. A co je na tom nejlepší, tohle jídlo má patřičnou důstojnost nejen pro nedělní stůl, zároveň má i patřičnou rychlost pro všednodenní večeři.
Vepřenky
Vepřenky vyhrály moje dlouhé rozhodování o tom, jakým jídlem z vepřového masa vám v období masopustu zlepším a zpříjemním čekání na půst. Masopust je čas zabíjaček, tak to samozřejmě musí být něco vepřového.
Na rozdíl od všech kuchařských mistrů bych byla ráda, kdybyste svou cestu k masu nezačínali na zabíjačce ani při spařování a škubání drůbeže, natož při pečení celé kachny, ale pěkně s nenápadnou miskou mletého masa a velkolepým záměrem před sebou.
Nemusíme chodit daleko pro inspiraci, i v české kuchyni se dá najít mnoho skvostů: především sekaná a karbanátky. Nyní vlastně také hamburger, boloňská omáčka, čevapčiči a chilli con carne. A při těch všech moderních možnostech se neprávem zapomíná na vynikající české vepřenky. Ráda bych vám ukázala, že takové zapomínání je dost velká chyba.
Ale nejdřív malé povídání o mletém mase, protože samotný recept pak už bude proklatě krátký a rychlý.
Sekaná pečeně vyladěná k dokonalosti
Když se řekne sekaná pečeně, rozhodně vám doporučuju, abyste si její přípravu spojili s víkendem. I když je ze zdánlivě poddajného mletého masa, má v názvu slovo pečeně a to vždycky zavání nedělním obědem.
Pokud se do sekané pečeně pustíte, měli byste mít na paměti aspoň dva kvalitativní požadavky. Jako každá pečeně, i tahle by měla být nehorázně šťavnatá, nikoli suchá nebo dokonce drobivá. A jako každý dobrý výrobek z mletého masa, neměla by při pečení popraskat nebo jinak nekontrolovaně měnit tvar.
Věřte mi, že když jen smícháte suroviny potřebné na sekanou, stane se přesný opak toho, co jsem popisovala. Ač se to nezdá, i v mletém masu je pěkná věda. Naštěstí ne zas taková, abyste zahodili pekáč do kouta a utekli vyplakat se na rameno kamarádce nebo skočili pro sekanou do obchodu.
Vepřové v mrkvi, o jakém se vám bude zdát
Na jedné straně tu máme popelku školních jídelen, která jedním výdejním oknem odejde ven, aby se zase druhým vrátila dovnitř, na druhé straně jídlo, za které se vám může dostat zasloužených ovací ve stoje.
Obě dvě jídla ovšem vychází ze stejných surovin a stejných poměrů. To první je dělané z povinnosti, to druhé s láskou a šarmem a s vědomím jedné malé kuchařské finty.
Perfektní čína – recept pro jednu pánev a pět minut času
Potřebuje vůbec dobrá čína recept? Nestačí jen všechno rychle smíchat v jedné pánvi? Případně maso předem naložit do nějaké marinády á la čína?
Pokud toužíte po co nejlepším zážitku, po co nejměkčím a nejšťavatějším mase, pokud chcete zeleninu nechat tak akorát křupavou a přitom téměř měkkou, pokud netoužíte do jídla sypat glutamátové prášky, pokud se chcete dostat co nejblíž originálu, jak jen naše zeměpisná poloha umožňuje, je tahle čína a recept na ni právě pro vás.
Nemusíte se bát, že by první pokyn v receptu zněl: běžte do obchodu a kupte si naložené a ochucené maso. Takhle se dobrá čína opravdu nepřipravuje. Recept vyžaduje trochu jiné zacházení s masem.
Rychlá čína – recept krok za krokem
Postup na poměrně hodnověrnou čínu by měl mít pokaždé stejný scénář. Ukážu vám ho krok za krokem, abyste si ho mohli přizpůsobit masu, které zrovna máte po ruce, koření, které zrovna máte ve špajzu, a chutím, které zrovna máte na jazyku.
Nevlastníte-li plynový sporák, zřejmě ani nemáte plechový wok a nikdy mít nebudete. To vás samozřejmě nevylučuje z vyzkoušení receptu, stačí velká pánev s těžkým dnem, kterou se nebudete bát pořádně rozehřát.
Nejlepší vepřová pečeně: recept, který z vás udělá hvězdu
Mám pro vás recept na dokonalou, šťavnatou, báječně ochucenou vepřovou pečeni. Včetně dostatku šťávy, protože když už si dáte práci s masem, tak ho přece nebudete jíst nasucho, to dá rozum.
Zní to tak trochu jako sci-fi. Štavnatá vepřová pečeně? Opravdu? Fakta mluví neúprosně:
- Nenajdete kousek masa, který by víc lákal k upečení svým názvem, než je vepřová pečeně.
- Taky nenajdete kousek masa, který by se pro pečení hodil míň než vepřová pečeně. Pokusy o její upečení obvykle končí těžko žvýkatelným, chuťově nevýrazným, na troud vysušeným čímsi.
Jenomže mně pečení vepřové pečeně prostě přijde sexy. Přece nebudu pečeni vařit?
Kuchařská literatura se o pečení vepřové pečeně naštěstí zmiňuje nebo takovou možnost alespoň připouští. Bohužel tyhle zmínky samy o sobě k dokonalosti nestačí. Zkoušela jsem různé triky – péct maso přiklopené i odkryté, s kořením nebo bez něj, pravidelně přelévané výpekem i ponechané svému osudu, vždy vyvolávalo větší či menší pocit sucha v ústech.
Jelikož se to o proradnosti vepřové pečeně obecně ví, mám pro vás hned první radu:
Pokud se rozhodnete zdolat vepřovou pečeni v troubě, neříkejte to svému řezníkovi, až vám ji bude prodávat.
Tedy přinejmenším můj bývalý řezník mi dal před zbývající početnou nastoupenou zákaznickou jednotkou najevo, že jsem se přinejmenším zbláznila, když jsem svůj záměr upéct pečeni neprozřetelně vyslovila nahlas.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
