Popraskané sušenky čili crinkles
Úmyslně popraskané sušenky jako cíl vánočního pečení? No jasně. Vždyť je to několik let docela slušný hit.
Když něco pečete a popraská to, je to obvykle k vzteku. Ledaže… ledaže byste si přesně tohle dali za cíl, popraskání zvýraznili a použili coby estetický prvek.
Tyto popraskané sušenky splňují mnoho kritérií úspěchu: vypadají neodolatelně a chuť vás dostane do kolen. Klečet budou i vaši drazí, až budou škemrat o další dávku (tahle věta vytržená z kontextu zní dost pochybně, uznávám), případně vaši kolegové, sousedi a známí, až budou chtít recept.
Chia semínka – jak je používat a nezneužívat
Chia semínka jsou superpotravina, do které se celý svět zamiloval kolem roku 2013. Kdyby se dávala nějaká ocenění za nejprodávanější produkt zdravé výživy, zřejmě by se tehdy stala jasným vítězem.
Nejde přitom o žádnou novinku. Chia semínka (vyslovujte čia) se neobjevila z ničeho nic, jde o semena prastaré rostliny zvané šalvěj hispánská, kterou najdete růst v oblasti Střední Ameriky, zejména Mexika. Jako jednu z hlavních potravin ji používali i Mayové, Inkové a Aztékové, ale k tomu se ještě dostanu.
Současná populace vyznávající zdravou výživu našla v chia semínkách zalíbení ze dvou důvodů: obsah vlákniny, bílkovin, vápníku, antioxidantů a omega-3 nenasycených mastných kyselin je v těchto drobných, nevinně se tvářících tygrovaných semínkách zcela impozantní. Něco podobného se v přírodě málokdy vidí.
Ale to ještě není celé kouzlo. Nejlepší na chia semínkách je, že do sebe dokáží vstřebat zhruba desetkrát tolik tekutiny, co samy váží. Nabobtnají a vytvoří přitom hmotu gelové konzistence.
Díky tomu, že nemají skoro žádnou vlastní chuť, se dají přidat v podstatě do čehokoli, co potřebuje zahustit a kde není na škodu i změna konzistence – semínka totiž ucítíte v ústech a občas si nějaké křupnete mezi zuby. Podávat párátko k takovému pokrmu je, jak jistě chápete, nezbytné, ale to nic neubírá na kráse všem těm kouzlům, která se se semínky dají v kuchyni dělat.
Pohádka o sušenkách: žaludová mouka v hlavní roli
Milé děti, pohodlně se usaďte, povím vám pohádku o tom, jak se žaludová mouka vloudila do mé kuchyně, proměnila se na sušenky a pak se mě pokusila očarovat mocným kouzlem.
Bylo nebylo, v dávných dobách, v jedné nepříliš vzdálené zemi, mnohem blíž než za sedmero horami a sedmero řekami, se žaludy zcela běžně používaly k obživě. Lidé strom, který jim dával potravu, náležitě uctívali a zasvětili ho Perunovi.
Bohužel se tenhle strom zároveň dost špatně stěhoval, když se sousední kmen příliš rozpínal nebo se zrovna na území cpali nevítaní barbaři. Zato zrní, které se dalo každý rok zasít někde jinde, začalo vypadat jako mnohem praktičtější plodina. Navíc duby nerodí žaludy každý rok, a kdo se s tím má pořád skladovat.
A tak se stalo, že pro žaludy do lesa začali lidé chodit jen tehdy, když jim už opravdu nic jiného nezbývalo. Třeba v době války nebo jinak zaviněného nedostatku. To ale nemění nic na tom, že je žaludová mouka zajímavá, výživná, a vcelku použitelná surovina stále, bez ohledu na politické nebo ekonomické poměry.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.