Zelená polévka jako vítání jara na Zelený čtvrtek
Zelená polévka z devatera (nebo jiného kouzelného počtu) bylin má za milou povinnost oznámit nám, že jaro přišlo a že ho můžeme srdečně uvítat.
Moje oblíbená Marie Úlehlová-Tilschová na toto téma napsala:
Na Zelený čtvrtek má se snísti i něco zeleného, aby nebolelo v krku. … Zde se již projevuje právě pro jarní svátky příznačná touha po čerstvé zeleni, jako symbolu probuzené přírody. Tak právě na Velikonoce se podle staré zkušenosti vařívala obyčejně po prvé zelená polévka z jarních bylinek, v Podkrkonoší hlavně z vopychu (libečku), jinde z opence, řebíčku, fialkového a jahodového listí.
Zelená polévka tedy sice časově spadá do období Velikonoc, ale tradičně patří k vítání jara na talíři a nesouvisí s křesťanskými zvyky. Proto tu právě dnes, na Zelený čtvrtek, pro vás jeden recept mám.
Česnečka na vyproštění
Česnečka neboli oukrop má vyprošťovací funkci hned ze dvou důvodů. Postaví na nohy kde koho, bez ohledu na to, kde a jak a proč se společensky unavil, a navíc se dá považovat za jídlo, které se dá uvařit i s minimem zásob.
Na hlavní chuti česnečky se podílí především česnek, sádlo a chléb. Případně též brambory, majoránka, vejce, kmín. A v tom úplně nejlepším případě i vývar.
V drtivé většině případů, zejména těch historických, má česnečka pověst chudé polévky z vody. Hodnota tohoto jídla totiž spočívala zejména v bleskové přípravě a nenáročnosti na suroviny.
Vločková polévka
Než se začnete škaredit, že vločková polévka je ta škaredá věc, která nemá pořádnou chuť ani barvu, zadržte. Vločkovou polévku si můžete oblíbit, ba dokonce zamilovat.
Stačí, když si představíte výbornou podzimní polévku se slaninou, bramborami, mrkví, cibulí a fazolemi. Vločky jakožto malá, drobná, běžná a nenápadná surovina pouze lehce změní vyznění a zahuštění téhle polévky.
Vnesou do ní spojující chuťový článek, a to doslova. Pokud použijete velké a silné ovesné vločky, užijete si je v polévce podobně jako kroupy. Jestliže se rozhodnete o vločky drobné a drcené, získáte naopak hustou polévku bez známek jakéhokoli ovsa. Drcené vločky se totiž snadno rozvaří a rozplynou, takže je v polévce nikdo identifikovat nebude.
Kukuřičná polévka, rozmixovaná tak akorát
Polévek není nikdy dost; a i když mají všechny celkem podobný způsob přípravy, tahle kukuřičná polévka se maličko liší. Úplně jsem se zamilovala do malého kuchařského triku, který se v ní nachází, takže ji neváhám vařit nejen v sezóně čerstvé kukuřice, ale kdykoli během roku.
Zmíněný trik spočívá ve škrobnatosti mladých kukuřičných zrn. Škrob v té správné podobě se nachází hlavně v čerstvé mladé kukuřici, jejíž sezóna spadá na srpen a na září, ale trochu taky i v mladé mražené kukuřici. V tom případě je samozřejmě potřeba koupit takovou značku mražené kukuřice, která to s touhle surovinou myslí upřímně a nebude vám podstrkávat starší, tužší, tmavě žlutá – až téměř oranžová – kukuřičná zrna.
Hovězí vývar, hovězí polévka a vařené hovězí maso
Jak uvařit hovězí vývar, aby z něj byla dobrá, čirá, silná polévka a dalo se využít i maso, které se v něm vařilo?
To je otázka, která jednoho dne dostihne každou kuchařku. Pokud právě dostihla i vás, pokusím se co nejlíp odpovědět.
Hovězí vývar, hovězí polévka i vařené hovězí maso mají v české kuchyni tak silnou tradici a tak výtečnou pověst, že vyvolávají postoj: to raději vařit nebudu, stejně bych to zkazila. Přinejmenším by to nebylo ono. Hovězí vývar tak pro jistotu zůstává doménou babiččiny kuchyně, tedy éterem, který postupně vyprchává, až zmizí docela.
Ráda bych vám ukázala, že hovězí vývar je záležitost zcela jednoduchá. Jejím jediným slabým místem je potřebný čas, protože v blízkosti kuchyně se budete muset vyskytovat zhruba 4 hodiny.
Tělesně se nijak nevysílíte, většinu času zabere čekání a nenásilný dohled. Postupně vám přijde, že vývar můžete vařit jen tak mimochodem, v průběhu jiných činností a při současné přípravě dalších částí oběda.
Pórková polévka
Na tomhle receptu na pórkovou polévku není nic extra. Dokonce se ani nemusíte extra vypravovat do obchodu pro suroviny, protože je nejspíš najdete doma.
Extra by samozřejmě bylo, kdyby recept vyšel třeba v magazínu eXtra, ale to se prozatím nestalo – aspoň pokud je mi známo. Pórková polévka doposud vyšla jen v knižní Kuchařce pro dceru. Ale abych se do toho hned zpočátku nějak extra nezamotala, asi je čas, abych přistoupila k věci a nezacházela tu do extrémů.
Pórková polévka je hřejivá, levná, snadná, líbivá českým chutím a stačí na ni znát tři důležité věci. Kuchařsky starší a pokročilí prominou, tohle bude povídání spíš pro novice a začátečníky.
Polský chlodnik (chłodnik) čili studená polévka z červené řepy
Kdykoli se kolem mě v minulosti protřela studená polévka nebo jen pouhá zmínka o ní, spolehlivě jsem nakrčila nos. Tohle přece není pořádné jídlo a ani to nemůže chutnat dobře. Vydrželo mi to přesně do té doby, než jsem poprvé zkusila gazpacho, studenou rajčatovou polévku španělského původu.
Na druhý pokus mě dostaly studené polské polévky, kterým se říká chlodnik (chłodnik) a kterých existuje mnoho zajímavých druhů. Dokonce jsem si kvůli nim loni ve Varšavě koupila polskou národní kuchařku.
Jednoho horkého skoro letního dne v jakémsi parku na kraji města mi to totiž do sebe zapadlo a začalo to dávat smysl. Studené zeleninové polévky fungují stejně jako salát! Jsou lehké, osvěžující, plné zeleniny a přitom na chvíli zasytí. Bodejť by ne, když je tvoří hlavně zelenina, bylinky a mléčné produkty v čele s kyselým mlékem a zakysanou smetanou. Vzdor mým předpokladům chutnají naprosto skvěle. Vždyť i řecké tzatziki by se v podstatě dalo považovat za studenou okurkovou polévku.
Hrachová polévka pro chvíle pohody
Hrachová polévka patří k těm jídlům, kterými za málo peněz zasytíte davy. Vlastně by se to dalo vztáhnout na spoustu dalších luštěninových jídel. Teď však ode mě neočekávejte recept na tradiční hladkou pasírovanou hrachovku, ale něco trochu zajímavějšího na talíři, barevnějšího a se svou vlastní strukturou.
Luštěninové polévky mají obrovskou výhodu: díky zajímavé chuti luštěnin nemusíte pro výraznou chuť hotového jídla používat žádný předem uvařený a pečlivě uschovaný vývar. Vystačíte si s obyčejnou vodou, případně pár dalšími surovinami.
Když navíc uvážíte, že volbou luštěnin loupaných a půlených nebudete muset den předem nic namáčet a nečeká vás ani několikahodinové vaření, máte zaděláno na fajn zimní rychlou a přitom sytou večeři. Ona tedy v loupané a půlené podobě existuje jen červená čočka a žlutý nebo zelený hrách, ale to nevadí, tenhle recept funguje úplně stejně na obě zmíněné suroviny.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
