Kaťák čili katův šleh byl zhruba před deseti lety veřejně odsouzen k násilnému odsunu z restauračních jídelních lístků. Upřímně – došlo k tomu celkem právem, v podstatě si to zasloužil.
Katův šleh se koncem osmdesátých a v celém průběhu devadesátých let díky své pikantní a výrazné, navinulé chuti dokázal v nejedné restauraci postarat o neupotřebitelné odřezky masa z předchozích dní. Prostě se do něj dalo schovat ledacos a prošlo to.
Proto mu nějakou dobu nemohli televizní šéfkuchaři přijít ani na chuť, ani na jméno, a už mu to vyhnanství zůstalo.
Tak si říkám: co když už je připravený na nápravu? Nešlo by ho podmínečně přijmout zpátky? Tedy s výhradami, že se bude chovat slušně a uvědoměle? Přimlouvám se za něj. Mohla by to být docela sympatická hotovka. Takže se o to dnes pokusím znovu a lépe.
Žil byl jednou jeden kat, a ten měl rád hodně ostré věci…
Co katův šleh obsahoval a co už by dnes obsahovat nemusel
Jelikož v každé restauraci přebývalo každý den něco jiného, lišil se i recept.
Jednotná původní podoba v podstatě neexistuje a v knize oficiálních restauračních receptur chybí. Shodnout se dá hlavně na tom, že katův šleh obnášel nudličky masa, nejčastěji vepřového, worchestr, lečo nebo sterilované kapie, něco pálivého o a často i kečup. To vše mělo jasně varovat – pokud by samotný název nestačil – že to není jídlo pro citlivé holčičky.
Worchestr se postaral o chuťovou nadvládu nade vším a sterilovaná zelenina s kečupem jeho záměr dokonala. V takovém doprovodu opravdu těžko hledat původní chuť masa. Pro jistotu to ještě bylo hodně pálivé, aby se jídlo stalo na talíři zajímavou výzvou.
A takhle by se to mohlo udělat s větší úctou k surovinám, aby lépe vynikla jejich chuť i vůně a aby se na talíři záměr kuchaře lépe chápal:
Maso
Na katův šleh je ideální vepřová kýta, případně by mohla projít i vepřová plec. Obojí je totiž maso, které se hezky krájí na nudličky a které bude zhruba za hodinu měkké, tedy se hodí ke krátkému dušení. Ale stejně hezky by posloužila i vykostěná a kůže zbavená kuřecí stehna.
Místo nudliček můžete maso klidně nakrájet na méně tradiční fleky, ale to vám samozřejmě nevnucuju.
Na čem však trvám je důkladné opečení masa v pánvi. Někdo za opečené maso považuje toto, což je velká chyba:
Takhle opečené maso opravdu nevypadá. Takhle vypadá maso, které pouze dostalo šanci se seznámit s rozpálenou pánví, ale víc se nepodařilo. Není divu, že pak musel zaskočit worchestr, aby to vůbec mělo nějakou chuť.
Opečení masa vyžaduje poměrně dost času, záleží na tom, jak velkou a jak přeplněnou máte pánev. Moje množství masa se v tomhle rendlíku opékalo asi 10 minut, a to celou dobu při hodně rozehřáté plotýnce. Ano, občas bylo potřeba maso promíchat a zkontrolovat, ale rozhodně ne neustále. Naopak, když máte nutkání pořád maso popohánět vařečkou, nedáváte mu možnost získat barvu. Pro barvu potřebuje mít maso dostatečný kontakt s horkým dnem.
Ještě jedna poznámka k opečenému masu. Na nepřilnavé pánvi maso nepřilne, tudíž ani nezíská pořádnou barvu. Skončíte s něčím bledším a tedy i chuťově méně výrazným, než vidíte na fotce v nerezové pánvi. Nepřilnavé pánve se ani nemají rozehřívat na příliš vysoké teploty, aby se jim neponičil nepřilnavý povrch, což je jen další překážka na cestě k důkladně opečenému masu.
Worchestr
Tahle záhadná tekutina hnědé barvy v malé skleničce obsahuje koncentrovanou chuť. Dá se použít všude tam, kde jinak základní chuť jídla chybí, ale má to svou vysokou cenu: všechno pak chutná jako worchestr a strávníkům se těžko v jídle nacházejí chuťové stopy původních surovin.
Do mé kuchyně tahle věc prostě nesmí, leda by to bylo v nějakém rozumně obhajitelném případě. To se tady ale neděje, katův šleh může mít dost vlastní výrazné chuti i bez worchestru. Stačí pořádně opéct maso v pánvi. To je celá věda a nic víc za tím není potřeba hledat.
Čili se neděste, že datum spotřeby na vaší lahvičce worchestru už před pěti lety uplynulo a že budete muset do obchodu pro novou, kterou potom potká stejný osud. Klidně obsah prošlého balení beze svědků zlikvidujte a skleněný obal zrecyklujte (tříděného skla je stále velký nedostatek, takže prosím, pečlivě recyklujte i jiné než worchestrové skleněné obaly, má to smysl).
Lečo a sterilovaná zelenina
Sterilovaná zeleninová složka jídla byla obhajitelná možná v době, kdy se nedala sehnat čerstvá zelenina jindy než v její sezóně, po zbytek roku musela stačit zelenina zakonzervovaná v lahvi. Ale dnes si mnohem víc pochutnáte na čerstvé přísadě.
Stačí jedna cibule, ta není nikdy na škodu a navíc trochu pomůže zahustit šťávu. Pak se taky hodí dvě čerstvé červené kapie. Zde vřele doporučuju zbavit je nejprve slupky, a to škrabkou. Důvod to má stejný, jako v případě receptu na lečo – posune to zážitek z jídla o úroveň výš.
Lehkou navinulost nebo pikantní nakyslost mohou do jídla vnést sterilované okurky. Ty bych klidně vzala na milost, zejména ty domácí. U nich opět použijte škrabku, do jídla na úrovni patří okurky loupané, a to i ty sterilované. Nenechte se zviklat a uchlácholit pocitem, že stejně vytváříte hospodské jídlo, tak jaképak s ním cavyky.
Kečup
Zde se jedná o další přísadu, která může být vyměněna za něco smysluplnějšího. Kupované kečupy často mají tak výraznou chuť, že i v malých dávkách snadno vychýlí chuťovou rovnováhu jídla, takže nakonec máte pocit, že i přes veškerou snahu jíte maso s kečupem. Pokud chcete vzdor mému varování kupovaný kečup použít, dobře vám tak.
Raději bych doporučovala vzít konzervu drcených loupaných rajčat. Místo pár lžic kečupu budete muset použít větší množství rajčatové suroviny, ale zase se to podepíše na přirozenější chuti. Krom toho získáte víc šťávy, takže si pak klidně můžete dovolit podávat tohle jídlo i s rýží.
Ocet a cukr
Ocet a cukr v běžných receptech na katův šleh nenajdete, ale já jsem je do toho svého zcela úmyslně přidala. Tahle sladkokyselá dvojice zvýší pocit chuťové výraznosti, aniž byste měli pocit, že něco z jídla vyčnívá. Zejména, když ocet vyvaříte, aby se jeho čpavé aroma vypařilo, nebude vás nikdo ani náznakem podezřívat, že jste do jídla použili něco, co tam vůbec být nemá.
Částečně si můžete i sami pro sebe použití cukru a octa obhájit tím, že sterilovaná zelenina je často obsahuje, tudíž obě tyto suroviny katův šleh nejen unese, ale taky uvítá.
Něco pálivého
Zde nechám rozhodunutí plně na vás, zda je vám milejší čerstvá feferonka nakrájená nadrobno, sušená feferonka nakrájená nebo rozdrcená, chilli koření z mlýnku, chilli pasta anebo ještě nějaký jiný způsob, jak si udělat jídlo pálivé dle libosti a ocelovosti ústní dutiny.
Nechte si chutnat a ať vaše blízké z té modernizace nešlehne.
Suroviny
- 600 g vepřové kýty nebo plece
- 2 lžíce rostlinného oleje
- 1 zarovnaná lžička soli
- 1 velká cibule
- 2 červené kapie
- 4 sterilované okurky (velikost 6-7 cm)
- 2 zarovnané lžičky cukru
- 1 odměrná lžíce octa (15 ml)
- 400 g drcených konzervovaných rajčat
- feferonka nebo chilli podle chuti
Postup
- Maso nakrájejte nejprve na půl centimetru silné plátky a potom na nudličky nebo jiné tvary, zásadně však podobné velikosti. Nakrájené maso promíchejte se solí.
- Rozehřejte větší nerezovou pánev nebo kastrol na poměrně silném plameni, vlijte do ní olej a vzápětí přidejte maso. Zprudka opékejte za občasného promíchání, až maso získá ze všech stran půvabnou zlatou barvu. Je možné, že se zpočátku z masa uvolní tekutina, která zabrání opékání, je třeba vytrvat, kastrol nebo pánev dál zahřívat a počkat, až se tekutina úplně vypaří až na původní tuk, pak teprve bude možné maso důkladně opéct.
- Zatímco se maso opéká, oloupejte cibuli, rozkrojte ji napůl a nakrájejte na příčná půlkolečka. Papriky oloupejte škrabkou (stačí v místech, kam se s ní dostanete, na dokonalost si zde hrát vůbec nemusíte), pak teprve jim vyřízněte jaderník a zbavte je vnitřních žeber. Následně papriky rozkrojte na několik kousků a ty pak ještě překrájejte na centimetrové nudličky. Okurky oloupejte škrabkou a nakrájejte na tenké, šikmé plátky.
- K opečenému masu vhoďte cibuli a ještě asi dvě minuty opékejte, až i cibule získá zlatavou barvu. Pokud by se vám mezitím začalo v pánvi něco příliš připékat, stačí podlít dvěma lžícemi vody, přípečky se hned rozpustí, dno pánve se vyčistí a připálení se tím zabrání. (Dvě lžíce vody nejsou totéž jako půl skleničky, myslete na to. Příliš mnoho vody ukončí opékání.)
- V dalším kroku přidejte do pánve nakrájenou papriku a ještě asi půl minuty bleskově promíchejte. Zasypte cukrem, zalijte octem a nechte ho odpařit, aby po tekutině nezůstal žádný náznak. Teprve potom přidejte okurky, konzervovaná rajčata, feferonky nebo chilli, naposledy promíchejte, ztlumte žár na minimum, zakryjte poklicí a nechte pomaličku dusit aspoň 30 minut, až maso změkne. V mezičase si určitě stihnete připravit přílohu, jako například bramboráčky, americké brambory, pečené brambory, hranolky, chleba nebo dušenou rýži.
- Jakmile bude maso měkké, ochutnejte jídlo, zda nepotřebuje dosolit. Podávejte za odměnu nebo za trest, jak potřebujete.
Nádhera. Krásné počtení, pěkný recept. Musím ho vyzkoušet a předložit rodině změnu.
P.S. Flo,buď ráda, že se děvčata staví ke kuchyni čelem. Mnoho maminek by určitě mohlo vyprávět jak je to u nich.
Všem přeji klidný čas před příchodem svátečního kvapu.
Ahoj Flo,
zrovna předevčírem jsem Katův šleh, na který nedám dopustit, připravovala.
Já jsem si recepturu také změnila a to kroky, které už mám zažité z mého pokus omyl vaření.
Až po pátý krok, kde přidáváš do směsi ocet a cukr (to musím příště zkusit), dělám vše stejně jako ty, ale místo konzervovaných rajčat přidávám čerstvá rajčata na páře zbavená slupky, nakrájená na kousky, taky přidávám bílé víno a švestková povidla, ty mi nahrazují absenci worcesteru, který také nemám ráda pro jeho „všepřebíjející“ chuť a kečup trochu dávám domácí, je chuťově méně výrazný než kupované a já ráda Kaťák trochu hustší. A okurky mám taky domácí a vždycky hodně měkké, tak ty přidávám až tak deset minut před koncem dušení aby mi z nich něco zbylo. ????
Už se těším až do receptu zakomponuji cukr s octem, to bude ta chuť co mi tam chyběla!????
Ahoj Flo, je fajn, že se dcery staví ke kuchyni čelem, jak píše paní Iva, ale jestli se staví tak jako moje dcera, chápu tvé nadšení ???? uvařit, upéct, to jo, ale úklid jak po výbuchu nechat pro maminku, ať z toho taky něco má ???? jinak díky za recept, vypadá dobře ????
Jejej, takový hezký recept, a zase mi nedorazil! Provedla jsem něco? Posílám pár lidičkám, a stáhnout na tablet mi to nejde. Prosííím…
Tak jsem to objevila u vločkové polévky, pošlu s vysvětlením….
Kaťák nemusím, ale takhle bych si ho uměla představit. A mimochodem donutila jsi mě přemýšlet, kam používám worcester. No vlastně jen do pastýřského koláče a pak ještě na jednu speciální marinovanou panenku (a opět je to vlastně britský recept – je od Jamieho Olivera).
Dík za recept, Florentýno. Mám v mrazáku nastřádáno plno odřezků z kýty po obalovaných řízkách. Katův šleh jsem vždycky řadila k minutkovým gulášům, z kýty by to mohlo být hotovo ani ne za 1/2 hodinky.
Myslím, že s cukrovím by se mělo začínat v půli listopadu (perníčky, pracny, rohlíčky). Atmosféra není ještě tak vánoční, ale doba odležení minimálně 1 měsíc jen prospěje! Vemte si, že nejlepší cukroví je to, co zbyde až do ledna!
Musím přiznat, že „kaťák“ je jedno z mála hospodských jídel, která mám nejraději v té hospodské variantě.
Dobrý den, Flo,
zase díky za připomenutí zapomenutého, bude-li mne „honit mlsná“, porcičku si udělám, pravděpodobně ale z kuřecího, pro „bábinu “ z téhož něco méně ostrého. Na tento víkend využívám Tvé starší recepty na omáčky k vařenému hovězímu, mám je z masitých žeber, je z nich také parádní vývar.
Cukroví nepeču, sladké už nesmíme, něco povoleného dodají milované děti a jejich životní partneři, stejně tak i to, co bude možné podat svátečním návštěvám.Přeji hezké dny a klid bez předvánočního šílenství. Znáte to:“Kolik už máš napečených druhů cukroví?“ atp. Vše dobré- Jarda
Milá Flo, máš šikovné dcerky! To se u holek dnes moc nevidí, aby mířily k plotně, i když třeba zatím jenom za vidinou cukroví. Je fuk, co kuchtí, ale přivyknou radosti z plotny a pocitu si tam chodit dělat potěšení a ne plnit nudnou povinnost 🙂
Kaťák nejvíc ocenili cizinci v Austrálii, viz Jak nás vidí svět 😉 Pro mě je kaťák, stejně jako třeba kuřecí plátek s broskví a sýrem, věc hlavně nostalgická vzhledem ke horizontu mladosti kdesi za mými zády. Ale nejenom – je moc dobře, že jsi jej neodsoudila do zatracení, ale navrhla jednoduchou a zároveň modernější formu jeho revivalu. I tohle jídlo tvořilo malou součást naší české historie. Ať si myslí a jí, kdo chce co chce, ale za starého pardála Codíka máš upřímný dík 🙂
Nazdar Flo,
díky za skvělé recepty a pěkný úvodník. U nás nejvíc chutná cukroví do vánoc. Je čerstvé, je vzácné…cantuccini jsem vloni stihla upéct 3x, aby bylo alespoň na ochutnání pro návštěvu.
Pěkný předvánoční čas!???? Alice
Hezký den, Florentýno,
recept na „kaťák“ mě potěšil. U nás se nikdy nedělal, dokud s tím nepřišlo dítě ze školy (učňák, leč společná kuchyně se základkou) a že by to chtěl vařit doma. No fajn. nastudovala jsem recepty a došla k závěru – nejlepší je opravdu vepřové maso hodně opečené a na nudličky nakrájené. V naší rodině navíc naprosto libové maso. Protože nemám možnost nakupovat denně čerstvé věci, mám doma sklenice vlastního leča – cibule, papriky, rajčata a kyselých okurek už nakrájených na kostičky. Pokud je doma červená cibule, přidám ji do směsi. Worcester přidám – kvůli tomuto jídlu jsem ho koupila :-), ale dávám jen pár kapek, aby právě nepřetloukl chuť. A kečup dávám taky, ale jen trochu. No a pak koření, aby to bylo ostré. Takže já bych dochucovadla typu worcester, kečup tak úplně nezatracovala. A nejlepší jsou k tomu malé bramboráčky nebo hranolky z horkovzdušné fritézy 🙂
Hmmm a začínám slintat, takže zítra je volba CO k obědu jasná =D
nazdar.zase je to něco na co slyším.ikdyž v restauraci jsem si to nikdy nedala a v závodce to byl jednooký mezi slepými král.ale asi to skusím.mám v mrazáku plno zamraženého ratatouille z čerstvé zeleniny… a už jsem zase slintající pes.
Hezký den,
Já worcestershire sauce nezatracuji. Ráda pár kapek přidávám do různých salátů.
Pokud bych měla dát do jídla kyselé okurky, ocet a cukr, tak raději worcester.
Ahoj Flo.
Výborný recept i výborný komentář.I když mám velmi rád ostrá jídla nikdy jsem v restauraci nenašel odvahu objednat si tuto specialitu.Kolegové,kteří neodolali a objednali a po té i zkonzumovali šleh pak obvykle vyjmenovali vše co jsi popsala a co tam nepatří.
Když šleh,tak jedině domácí.Díky za inspiraci.Mám v lednici kuřecí stehna a tak bude dnes šleh z kuřete.
Gratuluji k šikovným dcerám.
Honza.
Měla jsem dneska k obědu vepřové nudličky s kupovanou omáčkou arrabbiata a knedlíkem, kéž by to byl místo toho katův šleh, klidně ten restaurační. Ale aspoň jsem nemusela vařit, že. Tohle zní výborně, možná to zvládnu o víkendu, každopádně zařazuji do sbírky receptů.
Tak tohle je přesně to co jsem v hospodách miloval. Do dneška když jdeme na jídlo, tak aniž bych se podíval do jídelníčku, zkouším si objednat katův šleh, však posledních pár let bez úspěchu. Takže o víkendu se do toho pustím a jestli to bude ono tak si snad otevřu nějaký Katův hostinec a pak na tom zapovězeném jídle pohádkově zbohatnu, protože si nemyslím, že bych byl jedinej komu tahle mňamka v hospodě prostě chybí.
Každopádně pěkně děkuji za tenhle recept.
Děkuju moc, a už rozesílám!
Katův šleh nepatřil do repertoáru jídel,které připravuji. Tvůj recept se mi hodně líbí, tudíž vyzkouším a jsem si jistá, že to bude paráda.
děkuji za receptík,preferuji kuřecí tak to zkusim
Milá Florentýno,
děkuji za recept. kaťák jsem si dělal v neděli a dělám ho bez okurek a worchestru. Dávám do něj 2 cibule a nakládanou kapii s trochou kečupu. pro mě to nemá chybu. Jinak obměna je samozřejmě možná, podle každého chuti.
Kdysi jsme si katův šleh občas dali v restauraci, ale doma jsem ho snad nikdy nedělala,
možná ho zkusím, ale asi z kuřecího masa, zeleninovou směs na lečo mám v mrazáku
a kyselé okurky znojemské vlastní mám ve skle.
Vánoční cukroví začínám péci kolem Mikuláše, bohatě to stačí, ovšem první vanilkové rohlíčky se většinou svátků nedočkají. Zdravím.
Milá Flo, tedy už jen ta skladba ingrediencí je velice lákavá a nic z toho nepřipomíná to, co nám dávají v práci a říkají tomu také katův šleh, tam bych suroviny neuměla popsat.
Tvůj recept určitě vyzkouším, jsem víc na maso než na sladké a o Vánocích si sladkého užiji vrchovatě, děkuji za typ a těším se na další čtvrtek. Jana
Zdravím Florentýnko a nejdřív musím ocenit tvoje děti za to, jak se ujaly příprav Vánoc. Jsou velmi šikovné, zřejmě jsou talentované po tobě.
Nyní ti vyjádřím veliké poděkování za uvedený recept. Už jak jsem četla a viděla foto, se mi sbíhaly sliny a tak je jisté že v nejbližších dnech u nás bude katův šleh. Ještě jednou děkuji a přeji hezký víkend.????
Katův šleh! jak jsem mohla na tuhle baštu zapomenout. Děkuji milá Flo:)
Ahoj Florentynko,
vzpomenula jsem si na zlatá 80. ještě doma u maminky. Též se to u nás dělávalo, hlavně když bylo hodně strávníků, dalo se to nadstavit zeleninou. Ale mně to moc nejelo, a od té doby jsem to snad ani nevařila. Ale když jsem si přečetla Tvé krásné pojednání o přípravě této zapomenuté krmně, tak už vím, co budu vařit v neděli.
Díky za nápady
Anička
„Jistě milášku, katův šleh, ano, jistě, glum, glum.“
Tak by asi nad touto klasikou na talíři mudroval Tolkienův Smeagol, který nejraději „šerstvou, měkouškou rybišku“, já ale děkuji naší Florentýně za rehabilitaci tohoto zlatého pokladu mé domácí gastronomie.
S čím budu poněkud polemizovat je role worcesterské omáčky, kterou rád a často používám. Tato přísada je zde zavržena do horoucích pekel, ovšem stejně neoprávněně, jako býval katův šleh.
Jako vždy platí, že jedna až tři kapky (sic!) worcestru povýší jídlo do nebeských výšin jako dobrý sluha, ale čtvrtá a další kapka už z něj dělá zlého pána a z připravovaného jídla hřebíčkem zotročený blivajz. Proto je s worcestrem žádoucí a nutné nakládat opatrně a s jemností – jako byste ukládali malované vejce do velikonoční ošatky. On se vám pak v jídle odmění nádhernými chuťovými odstíny. A přitom když jej jindy vynecháte, bude jako věrný parťák tiše stát na poličce, aniž byste na něm získali závislost a měli dojem, že bez něj to není ono …
😉
Ahoj Flo,
mně teď čeká o víkendu štafetková roláda ale tvůj katův šleh určitě zařadím – plně jsem na něj zapomněla děkuji za připomenutí – můj tatínek ho miloval – jinak moje dcera peče se mnou už od mala je to u nás taková tradice a teď ještě si užívám i já své maminky takže peče všechny 3 dohromady a je to kouzlo – máš šikovné holky a poklidné dny
Ti přeji Věrka
Zdravím Florentýnka,
zaujímavý recept. Poznám len podľa názvu, u nás sa to nevarilo. Ale rozhodne vyskúšam, už sa teším. Hlavne sa mi páči tip na ošúpanie papriky, mohlo by to vyriešiť spolustravníkove problémy s touto zeleninou.
A dievčatá chválim, asi sa tiež nevedia dočkať ako ja.
Tvůj Kaťák vypadá dobře,já ho nikdy nemusela,ale když koukám jak si ho ty vykouzlila,mohla bych ho zkusit.
Milá Flo, recept mě inspiroval k sobotnímu obědu. Přečetla jsem letem světem, prohlédla ingredience, jestli vše doma mám. Chyběl Worcester, tak jsem dnes zakoupila. Teď čtu důkladněji – na worchester zapomente … všechno se nepovede, a to jsem ještě nezačala.
Ahoj Flo,
máš šikovné holčičky. To je krásné a děsné zároveň, jak ty děti rostou. To jsem zvědavá, jestli mi taky někdy moji zatím dost malí chlapečci napečou 🙂
Na kaťák u nás zatím nedošlo, ale válí se mi v lednici vepřové a nevím co s ním, takže nějaká taková variance na něj nejspíš zítra bude na stole. Díky za recept!
Hanka
Dneska to máme k obědu, ne moc pálivé, ale přece jen dost jako prevenci nachlazení, které nám děti zavlekly :-), konec článku velice pobavil stejně jako předčasné pečení :-), už to máme skoro za měsíc, tak už to tak předčasné není, asi Té dcery napodobím :-).
Ahoj Florentýnko,
gratuluji Ti k šikovným dětičkám. Zřejmě je vidět, že jablíčka nepadla daleko od stromu. Co se týče „Kaťáku“ když byl v hospodě na jídelníčku,tak se téměř nic jiného neprodávalo a když nebyl tak zákazníci chodili do kuchyně a škemrali abychom jim ho uvařili. Ach jo, moc Ti děkuji,že se s Tvými recepty občas vrátím do mládí.
Přeji krásný adventní čas.Jana.
Milá Flo,
neozývám se často, ale bedlivě sleduji / včetně diskuse / a vždy potěší!
“ Kaťáková reminiscence“ mě rozesmála, protože jsem o něm nedávno ve vesnické hospodě nahlas snila :-))) ! Takže veselé vánoce, dárek od Tebe jsem už také v předstihu dostala ! Díky Monika
Vždy jsem se těmto jídlům vyhýbal v hospodách a jiných zařízení, protože ty jídla byli hrozně pálivá a hlavně nebylo cítit nic jiného než pepř a paprika. Tenhle recept jsem zkusil jen ze zvědavosti a je to úplně něco jiného. Strávník cítí všechny ingredience a pochutná si. Nevím zda je to věkem nebo nekomerčním vařením, ale přicházím na chuť ostřejším jídlům.
Zase použití octa i cukru už mi navozuje vaření kečupu ( co jsme se ho doma navařily v 80’kách, když ješte neškodila plíseň a nebyla celoroční čerstvá zelenina z prvorepublikové Sandtnerky jako Americký jam), tak proč v tomto hospodském jídle nějaký ten kvalitnější nepoužít? I to koření tam má svůj podíl, například v řecké kuchyni ( moje láska) se skořice často používá do masito rajčatových jídel.
Místo octa dávám trochu láku z okurek, ale jen trošku, protože drcená rajčata bývají kyyselá víc než dost. A samozřejmě trošku cukru na doladění chutí. Cukr za 1) srazí kyselost drcených rajčat a za 2) „vytáhne chutě“ nahoru a lehce změní výraz pálivosti kaťáku.
Peclive studuju bo v sobotu to mam na prikaz od manzelky uz se moc tesim, s pozdravem.:-)