Chlupaté knedlíky s návodem proti rozváření
Chlupaté knedlíky, též zvané bosáky či klouzáky, se pěkně vyjímají na talíři i v žaludku zejména v době masopustu. Hodí se skvěle k dušenému zelí a k vypečenému vepřovému masu a hodí se na ně uskladněné brambory, které zatím setrvávají v dobré kondici.
Italové mají svoje ňoky, my zase chlupaté knedlíky. Rozčepýřené z toho, jak z nich trčí kousky brambor, a tvaru nokovitého, jak se během přípravy odkrajují lžící do horké vody.
Lokše čili bramborové placky
Pod označením lokše může v kuchyni vystupovat věcí víc, já mám tentokrát na mysli nasucho pečené placky z vařených brambor. Označení lokše se vyskytuje především na Slovensku, odkud proniklo v nestřežených místech přes hranice až do moravské kuchyně.
Placka je to nejobyčejnější a nejstarší pečivo, které si vůbec lze v kuchyni představit. Nechte svou mysl doputovat k prvnímu nekynutému chlebu, pečeném v popelu. Možná jste už někde zaslechli slova podpopelník nebo rozpek – tak teď už si je máte s čím spojit. Když se o několik set let později jednou za týden pekl v chalupách chleba, na kraji pece se s ním pekly i placky podplamenice, sypané mákem nebo kmínem.
A kolik druhů placek se dříve jedlo! Samožitné, otrubové, medové (tedy perníky), kukuřičné, ječné, v lepším případě pšeničné. Placky prostě dost často patřily společně s polévkami k několika málo jídlům, které si vařili lidé v chudších podhorských krajích. V dobách opravdové nouze se do nich přidávala i rozemletá kůra stromů nebo listy kopřiv.
Do dnešní doby nám zůstaly hlavně placky bramborové, asi proto, že jsou na rozdíl od mnoha ostatních velmi chutné, měkké a poddajné a stále mají své starobylé kouzlo, když se doma při pečení na suchých tálech kamen rozvoní.
Best of 2021
Jaké byly nejlepší články na blogu Kuchařka pro dceru v roce 2021? Které recepty se vařily nejvíc? Přináším tradiční novoroční ohlédnutí za minulým rokem a zároveň jedním dechem slibuju, že dalších padesát nových receptů už pro vás mám na letošek naplánovaných.
Nejen receptů. Pro rok 2022 mám v plánu spoustu dalších vzrušujících věcí. Některé už mají svůj harmonogram, některé jsou teprve zapsány v letmých poznámkách na kouscích papíru, jiné dostaly své vlastní jméno, další se teprve potulují v myšlenkách jako housenky po zelí a zatím nemají konečnou podobu. Ještě nejsou připraveny vylíhnout se z kukly a vylítnout do světa jako motýl. Ještě pořád jim hrozí, že budou odhaleny všímavým zahradníkem.
O jednu z těchto velkých věcí se s vámi chci podělit už teď. Ale nechám si to až docela nakonec. :-) Nejprve vám představím loňské vítěze v oblíbenosti.
Jak na kynutý houskový knedlík, abyste ho zvládli napoprvé a na jedničku
Pokud to s českou kuchyní a se svým kuchařským vlastenectvím myslíte vážně, jednou musí zákonitě přijít den, kdy se rozhodnete pokořit kynutý houskový knedlík.
Je zvláštní, že něco s tak prostým složením dovede vyvolat tak bouřlivé emoce – a to všemi směry. Kynutý houskový knedlík láme srdce silných mužů, z křehkých bezbranných žen dělá neporazitelné superhrdinky, ze zlotřilých dětí vyrobí u stolu andílkovsky roztomilé beránky. Rozhádané příbuzenstvo na chvíli zapomene na předmět sporu a mezigenerační neshody se zmenší nejmíň o padesát let.
Jediná možná reakce, přicházející v úvahu, je maminko, tatínku, lásko, babičko, dědečku, drahá vnučko, drahý vnuku, tetičko, sestřičko, bratře, to se ti povedlo.
Jak na bramborový knedlík – recept pro bezradné [videonávod přiložen]
Bramborový knedlík je podle mě nejen naprostý základ české kuchyně, ale taky skvělá zbraň domácí kuchařky. Všichni ho milují, takže na něj utáhnete víc lidí než na vařenou nudli. A kdyby se náhodou nepovedl, pak ho buď skutečně použijejte jako zbraň (případně střelivo do zbraně), nebo si za poslední bod postupu přidáte jednoduchý pokyn: za stálého míchání vlijeme do záchodu. O jiných alternativách nemá moc smysl přemýšlet.
Nástrahy bramborových knedlíků
Když jsem ještě zamlada psala Kuchařku pro dceru, spotřebovala jsem kvůli receptu na uspokojivý bramborový knedlík opravdu hodně kilogramů brambor všech varných typů, několik kilogramů hrubé mouky, dětské krupičky i hrubé krupice, nezanedbatelné množství soli, vajec i okousaných nehtů. Moje kuchyň poznala knedlíky rozvařené, knedlíky oslizlé, knedlíky nedovařené, příliš tuhé nebo knedlíky sražené, dokonce takové, že bych si s nimi troufla konkurovat výrobcům golfových a hokejových potřeb. Pak jsem si chvíli myslela, že bramborovým knedlíkům trochu rozumím.
Vydrželo mi to vždycky až do příštího vaření bramborových knedlíků, kdy se zaručeně zase něco nepovedlo úplně podle představ. I když už to nebyla taková katastrofa, pořád se mi vybavovaly otázky na téma druhu a množství použité mouky, teploty brambor, jejich varného typu a velikosti použitého vajíčka.
Až docela nedávno jsem se poprvé potkala s Knedlíky Láznička. To je pražský výrobce, který má v nabídce asi tak sedmnáct druhů knedlíků v domácí kvalitě. Jejich produkty se prodávají v sítích jako je třeba Sklizeno nebo Svět bedýnek. Když se tímhle řemeslem někdo dovede uživit, asi o tom něco ví, a tak jsem Petra Kosinera, přezdívaného Láznička, který coby šéfkuchařská hlava dohlíží na výrobu a řídí ji, pro vás i pro sebe vyzpovídala. Trocha knedlíkového know-how totiž ještě nikoho nezabila. A já už mám díky nim definitivně jasno.
Výsledkem je recept na bramborový knedlík, který můžete považovat za zcela základní. Odchýlit se od něj můžete poměrně mnoha směry, ale pokaždé, když něco nezafunguje, už budete vědět proč.