Nahrávání…
Navigace
Archiv štítků pro

vánoční recepty

linecké cukroví

Linecké cukroví – pět rad k pečení a jeden návrat k tradici

Linecké cukroví je krásné a dobré, takže patří do každé slušné vánoční sbírky. Tento článek je věnován všem, kdo si na fotogenické cukroví potrpí. Především pak Niki, která fotí krásné fotky do mých kuchařek a která žije v daleké, studené severské cizině, kde je slovo cukroví docela neznámé, takže na jejích bedrech leží břímě povinnosti šířit věhlas českého vánočního pečiva vlastnoručně.

Milá Niki a vy ostatní, ať vám tohle cukroví rozzáří den, i když zrovna venku slunce nesvítí. Aby bylo jasno, ve Finsku už v tuto roční dobu v podstatě nesvítí, i kdyby bylo jasno.

Linecké těsto

Možná se vám vybaví základní poučka pro linecké cukroví, která říká, že mouka, máslo a cukr mají jednoduchý a zapamatovatelný poměr, totiž 3-2-1. Tedy 300 g hladké mouky, 200 g másla, 100 g cukru moučka a navrch jeden žloutek na zvláčnění těsta. Držte se jí, protože je skvělá. Líp to nejde.

K tomu všemu můžete přidat trochu čerstvě nastrouhané citronové kůry a vanilku na ovonění, rozhodně vám to nažene plusové body v rámci pochvaly a zlepší to předvánoční kuchyňskou atmosféru.
Pokračovat ve čtení

chlebíčky a jednohubky

Chlebíčky a jednohubky: 10 rad na krásné zdobení

Chlebíčky a jednohubky si mě stejně našly, i když jsem se jim snažila uniknout.

Po několika pokusech strávit silvestrovský večer ve stylu italském, řeckém a španělském mi konečně došlo, že není nad dobrý, poctivý, český obložený chlebíček. Vlastně raději nad pořádný chlebíčkový talíř, doplněný pár jednohubkami, salámovým a sýrovým talířem a dobrou společností přátel.

Jenomže ať jsem dělala, co jsem dělala, moje chlebíčky a jednohubky vždycky vypadaly, jako by je vyrábělo dítě. Na rozdíl od krasavců z lahůdkářství vypadaly poněkud placatě, chudě a nenápaditě. Naštěstí jsem se vždycky mohla na nějaké dítě v dohledu vymluvit (a stále ještě můžu), ale letos už je mi to poněkud trapné. Nehledě na to, že děti už mají pádné argumenty na svou obranu a znají pravdu, celou pravdu a nic než pravdu, kterou neváhají komukoli vyzradit. A to už přestává být legrace. I na Silvestra.
Pokračovat ve čtení

vinná klobása

Vinná klobása: spařená, pečená a rychle snězená

Když se řekne vinná klobása, hned mi prolítnou hlavou tři myšlenky:

1. Kde ji letos na Vánoce budu kupovat?
2. Budou mým nebožátkům nenajedeným stačit dvě kila?
3. Popraská při pečení?

Až do svých zhruba 30 let jsem v podstatě nevěděla, že něco jako vinná klobása existuje. Celý svět ji přede mnou tajil jako vřeteno kolovrátku před Šípkovou Růženkou. Ale i ta se jednou nechala nachytat zlou babiznou, která na sebe vzala podobu líbezné stařenky.

K vyzkoušení vinné klobásy mě přemluvil můj drahý muž, když na sebe vzal podobu líbezného mladíka s balíčkem z řeznictví v ruce. Ten mladík byl samozřejmě jen dočasný převlek a já jsem se u vinné klobásy zasekla na příštích sto let.

Nutno dodat, že pro mě do té doby neexistoval ani bramborový salát se šunkou. Začala jsem proto s obojím pomalu, po půl kile od každého. Pochopitelně se to ukázalo jako velmi špatný nápad. Co jiného jsem taky mohla čekat? Půl kila bylo zatraceně málo.
Pokračovat ve čtení

bramborový salát recept

Jak na bramborový salát: recept do kuchařských začátků

Základní vánoční zaklínadlo na bramborový salát by se dalo letecky popsat asi takhle: včas nakup brambory varného typu A (čili salátové), den předem je vyndej ze sklepa a uvař je tak akorát. Přidej vařenou zeleninu, vajíčka, sterilované okurky, zálivku (nebo libovolnou kombinaci téhož), možná i šunku, tak akorát promíchej a nech do druhého dne odležet. Odháněj nedočkavé ochutnavače a dokud se nepřiblíží ta správná chvíle, tak se zásadně k míse odpočívajícího salátu nepřibližuj se lžící v ruce.

To však není jediný předvánoční rituál. Touhle roční dobou dělají lidé ještě další zvláštní věci. Tak například si dávají do pokoje uříznutý stromeček, věší na něj hromady ozdob a signalizační světelná zařízení, aby do něj nenarazili, až se budou v noci potmě štrachat vlastním bytem. Pak k němu navíc ještě vzhlížejí s posvátnou úctou a snaží se jeho pomocí přivolat tajnou návštěvu malého dítěte s tak velkou hromadou dárků v náručí, že je nutné věřit v nadpřirozeno, protože i přes pokrok ve fyzikálním výzkumu se zatím nepodařilo vysvětlit, jak je možné, že jezulátko zůstane nerozmáčknuto.

Při čekání si lidé krátí dlouhou chvíli louskáním oříšků, pečením drobného obřadního pečiva nejroztodivnějších tvarů, chutí, velikostí a neuvěřitelných počtů, vzdycháním, jak jsou uběhaní, uštvaní, naštvaní, unavení a přejedení, a neustálým povídáním o vánočním bramborovém salátu.

Kupodivu už i děti mají na Ježíška vysoké požadavky, totiž aby jim přinesl jeden nebo více dárků, které se jinak nevejdou do rodinného rozpočtu nebo by si je ani při trošce dobré vůle vůbec nezasloužily. Rodiče se zase snaží, aby tyhle Vánoce už konečně byly ty perfektní, pohodové, milé a klidné, prostě jak se píše na pohlednicích, hlavně ale ne takové, jako loni, předloni nebo při prvním pokusu.

Každopádně bramborový salát hraje v téhle vizi dokonalých Vánoc jednu z hlavních rolí, tak vám o něm dnes něco povím. Ukážu vám, co je pro něj důležité a jak to zařídit, aby se vám povedl.
Pokračovat ve čtení

vaječný koňak

Vaječný koňak, který musí uzrát

Když dojde na vaječný koňak (a že na něj s příchodem Vánoc zaručeně dojde!), nedám dopustit na domácí výrobu. To, co se v obchodech skrývá pod podobným názvem, mi připadá jako výsměch českým hospodyňkám. Copak tu směs chemie, barviv a divného alkoholu opravdu chce někdo pít?

Ukážu vám, jak na vaječný koňak s kapkou fištronu. Pardon, vlastně se špetkou muškátového oříšku.

Postup je primitivní, suroviny též. Nic se nevaří, žádná zázračná surovina se nepřidává. Je to celé jednodušší, než si pro něj zajít do obchodu. Přesto má tenhle recept na vaječný koňak kouzlo, které se stává jen jednou do roka v období čekání na Vánoce.

Óda na vaječný koňak

Tento recept jsem potkala už před osmi lety a řeknu vám, že lepší opravdu neznám.

Do základu musíte vzít pár syrových žloutků, trochu smetany ke šlehání, trochu cukru a pochopitelně alkohol. To všechno jen krátce promícháte a zavřete do sterilní lahve. Když vydržíte tři týdny neupíjet, stane se zázrak.

Nejen, že se vajíčka ani smetana nezkazí. Rozležením se v něm cosi přihodí a chuť jednotlivých ingrediencí se spojí do jedné, finální, jedinečné a nezapomenutelné. Likér zhoustne, zežloutne, dospěje.

Čím déle ho vydržíte v lednici skladovat, byť klidně už načatý, tím lepší chuť i konzistence bude. Naposledy jsem to vydržela tři roky a řeknu vám, že lepší vaječný koňak jsem v životě nepila. Byl tak hebký, tak svůdný, tak hustý a okouzlující, že pouhá malá štamprle původně zamýšlená jen na ochutnání zpečetila celý jeho osud během jediného večera.
Pokračovat ve čtení

svařák

Svařák, punč a glögi – domácí horké nápoje pro tuto zimu

Domácí svařák se začíná pít právě… teď!

Přichází čas přesně na to, abychom si předvánoční atmosféru vpustili domů, do duší i do kuchyně, užili si ji dosytosti každý den a přitom se zbytečně nestresovali, že jsme nestihli tohleto, támhleto a že v předvečer 24. prosince nemáme pro babičku důstojný balící papír bez dovádějících postaviček.

S příchodem Nového roku na Vánoce totiž rychle zapomeneme, zabalíme je do krabic a vykročíme vstříc novým předsevzetím. Odhodíme hrnek se svařákem, s punčem i s grogem a začneme pít zelený ječmen nebo něco podobně zdravého. Takže jistě chápete, jak je důležité, abychom si do hrnečku rychle něco uvařili, neboť v tuhle chvíli nám na to už zbývá jen asi tak 40 dní.

Domácí svařák

Kdysi jsem někde napsala, že každý rok zahajuju adventní přípravy tím, že si vyrobím sirup na svařené víno. Ano, sirup. Domácí, z karamelu, směsi čtyř druhů koření a kůry z citrusů.

Dobré svařené víno se totiž nesmí vařit, může jen lehce zpěnit, načež je hotové. To je ale v přímém rozporu s požadavkem, aby se v něm dostatečně vyluhovala chuť koření a dalších přísad. Dá se to vyřešit jen dvěma způsoby. Buď si koupit nějaký zázračný sáček s instantní svařákovou příchutí, nebo koření povařit a vyluhovat zvlášť. Pro vás, čtenáře tohoto webu, připadá samozřejmě v úvahu jen ta druhá možnost.
Pokračovat ve čtení


Trocha pravdy
Jana Florentýna Zatloukalová

Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, pěti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každá se můžeme naučit vařit dobře, ráda a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.

Kuchárka pre dcéru


Trocha inspirace

Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.

Kuchařka pro dceru

Kuchařka pro dceru obálka 5. vydání
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.

Snídaně u Florentýny

Snídaně u Florentýny obálka
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.

Večeře u Florentýny

Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.

Hovory s řezníkem

Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.

Zpět na horu