topinky

Víte, co mě na období půstu fascinuje nejvíc? Jak odlišně vnímáme půst nyní oproti dřívějšímu pojetí.

Pro minulost bylo typické zřeknutí se masa a všeho, co s ním souviselo. Měšťanská kuchyně z masa vycházela, hýčkala si ho, dokázala s ním neuvěřitelné věci. Ale jakmile došlo na půst, musela si poradit a dokázat neuvěřitelné věci i bez masa. S půstem se nežertovalo.

Proto jsou staré kuchařky rozděleny na dvě zhruba stejně obsáhlé části: masitá jídla a postní jídla. Pro nás nepřehledné dělení, pro dřívější hospodyňku zcela praktická výpomoc. Postní recepty se hodily nejen v době dlouhých postů, jako je třeba předvelikonoční, ale též každý pátek v roce.

Oproti tomu dnes se půst blíží slovu dieta: omezit se, nejíst tolik kalorií, zbavit se přebytečných kilogramů, abstinovat, nepít kávu, vyhnout se sladkým nápojům, zařadit na jídelníček víc zeleniny, obejít se bez lepku nebo bez pečiva. Mnohem víc řešíme tělesné kilogramy a přestupky proti zdravé stravě než prostý příkaz vyhnout se masu.

Křesťanskou víru často nahradila víra v úplně jiné hodnoty, a tak půst od masa ztrácí svou sílu. Nejsem tu, abych soudila, zda je to dobře nebo špatně, zda nám větší svoboda kuchařského konání spíš pomáhá nebo nás vede do horoucích pekel. Zda je třeba posílit víru nebo si srovnat vnitřní hodnoty. Jsem tu, abych vám ukázala jiný pohled na půst. Takový pohled, který souvisí s naší dávnou tradicí.
Pokračovat ve čtení