Čočka s rýží neboli mudžadara
Čočka s rýží zní jako něco snadno zapomenutelného, až příliš obyčejného a podivně namíchaného. Ale jen do té doby, než tuhle čočku s rýží a karamelizovanou cibulkou, zvanou též mudžadara, mujaddara, mžaddra, ochutnáte.
Pak zjistíte, že to chutná překvapivě báječně a že to má všechny potřebné výživné parametry, jaké si usmyslíte. A že i když název zní cizokrajně, tak se tenhle výlet za hranice vyplatí, protože s chutěmi nebude mít náš středoevropský jazýček vůbec žádný problém a surovinami vás vybaví první sámoška.
Mléčná rýže alias rýžová kaše
Není mléčná rýže jako mléčná rýže. Některá je dobrá, některá lepší, a znám dokonce jednu, kterou považuji za dechberoucí.
Když mluvím o mléčné rýži, mám samozřejmě na mysli rýžovou kaši s mlékem.
Ať už k ní vede v kuchyni jakákoli cesta, jedním si člověk může být jist: pokaždé se to sní. Mléčná rýže poskytuje zvláštní konejšivý pocit a nikdy nezbude.
Ano, ohrožuje tajli, vyvolává rozbroje s pevnou vůlí a leckdy kazí i dobré mravy při stolování, ale co člověk nadělá? Nenadělá nic. Udělat si může pouze další dávku hříšně krémové mléčné rýže.
Rýžový pilaf aneb sypké rizoto
Když se řekne pilaf, stačí si představit sypké rizoto z jídelny zasypané strouhaným sýrem a nemůžete se v podstatě splést. Tenhle polední hit rozhodně splňuje definici slova pilaf. Ale přesto je jen malou ochutnávkou, jak může takový pilaf vypadat. Jedná se o jeden z nejrozmanitějších a nejpoddajnějších receptů, které znám.
Ukážu vám ho na několika příkladech a obměnách. Předem se však omlouvám, ani jedna z nich nebude obnášet hrášek z konzervy.
Hříšný rýžový nákyp
Nákypy, a rýžový nákyp obzvlášť, tvoří úplně samostatnou kuchařskou disciplínu. Mají za úkol ohromit, údivem podlamovat kolena a rozezvučet hlasy stolovníků v harmonizovaném “mmmm!” To vše samozřejmě bez ohledu na to, že zpočátku tvrdili, jak jim rýžový nákyp nechutná.
Svou jemnost nákypy získávají od žloutků utřených s cukrem do pěny, nadýchanost pochází z našlehaných bílků a vláčnost jim zůstává především díky pečení v páře nebo ve vodní lázni, aby se vejce nesrazila příliš dosucha.
Jinými slovy, rýžový nákyp rozhodně není hromádka suché sladké rýže, kterou z kategorie těch největších dusivek vytáhne jen šťáva z kompotu, jíž se takové dílo bezpodmínečně musí přelévat, sic by od stolu utíkalo mnoho lidí, držících se přitom nepřítomně za hrdlo a významně kašlajících.
Ve spoustě věcí jsem ochotná se přesvědčit, že recept někoho jiného je ještě lepší, než moje nejlepší dosavadní zkušenost, zapsaná na kousku papíru, ale jakmile dojde na rýžový nákyp, budu si stát hrdě za svým. Můj rýžový nákyp dělá nadprůměrným kombinace kuchařských vědomostí šéfkuchaře hotelu Sacher a kolektivu autorů Velké domácí kuchařky v čele s Jarmilou Mandžukovou.
Risi e bisi čili rýže a hrášek, jak je možná ještě neznáte
Znáte risi bisi? Melodické pojmenování pro polévku s hráškem a rýží, hit velkých jídelen? Vsadím se, že ano. Dneska vám ukážu, jak si opravdové risi bisi udělat doma a pořádně. Rozhodně totiž nestačí do vývaru upustit uvedené suroviny. To je zkratka, která vás připraví o většinu požitku.
Risi e bisi se připravuje velmi podobně jako italské krémové rizoto, výsledek je však tekutější a blíží se k husté polévce. Zásadně se jí lžící a podává se jako první chod.
Proč zrovna tenhle recept? Jaro se sluší přivítat něčím zeleným na talíři. Velikonoční nádivkou to obvykle odstartuje a teď se hodí pokračovat.
Co to je risi bisi
Správné pojmenování zní risi e bisi, doslovný překlad z italštiny je rýže a hrášek. Takže pojďte na chvíli se mnou na malou procházku do italské kuchyně, konkrétně do Benátek.
Každý rok 25. dubna se v tomto jedinečném městě konají oslavy svatého Marka, patrona Benátek. V tento den dávají muži ženám svého srdce červené růže jako projev lásky, pořádají se kulturní akce, závody lodí. Risi e bisi je typickým jarním pokrmem oslav, vyhlášeným jídlem regionu a několika přilehlých oblastí.
Jak sami dobře víte, cokoli je tradiční, to má spoustu variant a místních verzí. Netvrdím proto, že můj recept je jediný správný, i ověřené italské zdroje se lehce rozchází v provedení. Příprava je všude v zásadě stejná, odlišnosti se nachází v přidaných surovinách.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
