Kavárenský pomeranč
Kavárenský pomeranč je takový napůl kandovaný plátek pomeranče namočený v čokoládě. Co vám mám povídat, je úchvatný na pohled, krásně voní a ještě líp chutná.
Před lety jsem si recept musela poskládat dohromady sama, protože moje účty za podobnou lahůdku z kaváren a cukráren povážlivě rostly, až bylo jasné, že pokud se mám i nadále tvářit jako vcelku finančně gramotný člověk, budu muset zjednat nápravu. Pojmenovala jsem si ho ovšem kavárenský pomeranč, abych nikdy nezapomněla na ten okamžik, kdy jsem ho poprvé spatřila za vitrínou v jedné cukrárně na Letné.
Tvarohové knedlíky s ovocem – nadýchané, snadné a půvabné
Tvarohové knedlíky s ovocem byly dlouho můj kuchařský majstrštyk. Jenomže pak si recept vypůjčil můj drahý, znásobil ho neznámou konstantou a neváhá jich vytvářet kvanta.
Překonává v tom i babičku, která nikdy nedělala méně než stovku ovocných knedlíků v jedné dávce. V různých stavech rozpracovanosti jich mívala plnou kuchyň.
Klidím se z dohledu vždy, když se jeho dva metry živé výšky počnou vytahovat z lednice tvaroh. Nechci vidět tu spoušť a navíc se tam se všemi těmi tvarohovými knedlíky nevejdu. Kdyby mi v nějaké nerozvážnosti vypadlo z úst byť jediné dobře míněné slovo, jsem si jistá, že by ho neznámé síly uchopily dřív, než by dopadlo na manželova záda, zformovaly do koule a vymrštily mě s ním zpět do chodby.
Ne každý má doma tak výkonného pomocníka. Která žena dokáže po příchodu z práce zabalit do těsta víc než deset meruněk a nepřipadat si přitom vyčerpaná a nedoceněná?
Naštěstí mám řešení pro sebe i pro vás.
Když se nedá vítězit množstvím, je třeba docílit triumfu novou úrovní požitku.
Nadchází čas na recept lepší než dobrý, recept opěvovaný a přitom snadný. Do té doby, než mi ho doma opět někdo zcizí a použije proti mně. Pro jistotu dodávám, že kdybyste o mně teď náhodou nějakou dobu neslyšeli, tak je to pro to, že se nedostanu do své vlastní kuchyně.
Jablečný kompot, který má charakter
Přišlo období, kdy každý den dostávám chuť na jablečný kompot.
Tam, odkud pocházím, totiž roste na zahradě malá jabloňka. Nikdy moc nevyrostla, ale jablíčka má velká, voňavá, šťavnatá, překrásně barevná a sladká. Všech pět nebo šest jablek, kterým se podaří dozrát. Ta ostatní padnou za oběť někalým živlům. Jsou totiž vyhledávanou pochoutkou široko daleko, a tak se proměňují v červí ráj a vosí hnízda dlouho před tím, než dospějí do stavu sklizně. Taky jich dost samou radostí ze života a neposedností popadá na zem a přijde tak okamžitě do kompotu.
Takže se nedivte, že s počínajícím podzimem dostávám chuť na jablečný kompot tak nějak automaticky.
Zpočátku jsem se ho naučila připravovat kratičkým povařením ovoce a koření v oslazené, citronem okyselené vodě. Tak, aby se jablíčka ještě nerozpadla, ale přitom uvařila.
Jablečný kompot ve starých kuchařkách
Jenomže pak jsem při čtení starých kuchařek narazila na větu, která mi utkvěla v paměti a ještě se nestihla vypařit:
„Na kompot se čerstvé ovoce dusí, sušené vaří.“
Napsala ji Marie B. Svobodová ve své legendární kuchařce Kuchařská škola a poslala tím slovo kompot do úplně jiných dimenzí.
Rychlá letní omeleta z trouby
Bublanina se u mě v kuchyni dělá z piškotového těsta. Možná namítnete, že to tedy nemůže být bublanina, a já vám to odkývu na souhlas a nebudu nic vyvracet. Doposud mi totiž není jasné, jaké těsto je vlastně to pravé bublaninové. Někdo tvrdí, že piškotové, někdo kynuté, jinde se používá prášek do pečiva a pak taky existuje pár receptů s poměrně hutnými těsty plnými másla a vajec. Objevují se především ve starých kuchařských knihách — počínaje u Magdaleny Dobromily.
Doba ale pokročila a odlehčila a změnilo se i těsto na bublaninu. Za bublaninu se teď vlastně vydává cokoli, co má na sobě důlky po zabořeném letním ovoci. A tak bych i dnešní recept mohla směle nazvat jako směšně snadná a rychlá bublanina, protože takových důlků a prohlubní se na něm najde dost. Jenomže to by byla obrovská chyba, kterou bych si vyčítala do konce svých spisovatelských dní. Nemohla bych vám totiž dostatečně ukázat půvab a kouzlo a jednoduchost jednoho z mých nejoblíbenějších receptů vůbec.
Pokud vezmete v úvahu, kolik receptů už prošlo mou kuchyní a posléze i klávesnicí, je to tvrzení velmi závažné.
A tak ji tu dnes máte, tuhle rychlou, snadnou, lehkou, svůdnou a sladkou krásku z trouby, která se postará o hrst právě sklizených ostružin ze zahrádky stejně tak dobře, jako o misku mražených jahod, které zbyly v mrazáku jako vzpomínka na minulé léto. Obsahuje víc vajec než mouky, a tak jsem si dovolila dát jí název omeleta.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.