Nahrávání…
Navigace
Archiv štítků pro

kroupy

šoulet recept

Šoulet aneb pomalu pečené kroupy, fazole a maso

Šoulet, tohle jídlo židovské kuchyně, které se dá připravit předem a od pátečního večera udržovat teplé, aby se pak jedlo jako slavnostní oběd o šabatu, si parádně notuje s českými chutěmi. A vzhledem k uvedenému slibuje velkou míru bezpracnosti a bezstarostnosti.

Ze všech různých zmínek, vzpomínek a receptů na židovský šoulet (někdy jen šoule) si můžeme vytvořit představu jídla, které se o sebe mnoho a mnoho hodin postará v troubě úplně samo. Spojuje v sobě tři základní suroviny: kroupy, luštěniny – nejčastěji fazole či hrách – a také maso. Takové maso, kterému sluší dlouhý pobyt v teple. Třeba kachnu či husu. Nadívané husí krky. Tučnější hovězí.

To vše je doprovázeno cibulí, česnekem a kořením, takže se toto tradiční židovské jídlo nemělo problém usadit v české kuchyni. Tím získalo mnoho dalších podob, které už nemusí být nezbytně košer, proto se dá vypátrat například i recept na šoulet s klobásou. Na jednu ze zevšednělých podob šouletu si moc dobře pamatuji z dob své povinné školní jídelní docházky a není to vzpomínka nepříjemná.
Pokračovat ve čtení

hrstková polévka

Hrstková polévka s rozumem v hrsti

Hrstková polévka i přes svůj název nepatří k jídlům, do kterých naberete suroviny plnými hrstmi a budete doufat v dobrý výsledek. Naopak. Do hrsti nejdřív vezmete rozum.

O dobrý výsledek se budete muset zasloužit vhodným výběrem surovin. A samozřejmě také vhodnou péčí o suroviny v hrnci, ale ta je velmi jednoduchá, řekněme až začátečnická.

Hrstková polévka k těm jednodušším polévkám zcela zaslouženě patří, protože luštěniny, které do ní dáte, se postarají o velkou část chuti. Polévkou se zavděčíte víceméně všem, ale ze všeho nejvíc své spíži. Pokud vám v ní přebývá hrst toho a hrst onoho, polévka vám od všeho ráda pomůže.
Pokračovat ve čtení

hrách a kroupy

Hrách a kroupy pro 21. století

Hrách a kroupy mají být dle proslulé lidové říkanky hloupé, neboť se na talíři vyskytují každý den. S výjimkou neděle, to se podávají vdolky z bílé mouky.

Tím povídačky o hrachu a kroupách zdaleka nekončí. Například když se o někom řeklo, že umí víc než vařit hrách, myslelo se tím, že je protřelý. Ovšem protřelý nikoli skrz síto. Vaření hrachu patřilo ke každodennímu životu prostého vesnického lidu, bez ohledu na to, jak se mu panské stavy vysmívaly. Proto taky zaznívalo „Hrách, slanina a kroupy, to sluší na sedláky a troupy.“

Vařit hrách prostě uměl každý obyčejný člověk a lidé si této suroviny vážili jako jedny z nejzákladnějších. I vozka s těžkým vozem by se zrnku hrachu na cestě raději vyhnul, než aby ho přejel.

Zvlášť oblíbený a dostupný byl hrách ve spojení s kroupami. Toto kuchařské sezdání dostalo pojmenování kočičí svarba, nebo prostě jen svarba. Obojí se vařilo zvlášť, ve vrstvách urovnalo na mísu a řádně omastilo sádlem. Pokud se doma našly také škvarky, tím líp, neboť neomaštěné jídlo bylo skutečně nuzné a zejména čeládce dvakrát nejelo. Říkalo se, že nemastný hrách je jako nebitá žena – a pro nás z toho plyne poučení, že do praktického života bychom ani jedno neměli brát.

Tím plané řeči o hrachu a kroupách ukončím a přejdu k praktické stránce věci, tedy k tomu, co si můžeme z tak obyčejných surovin odnést do dnešní kuchyně.
Pokračovat ve čtení

houbový kuba

Houbový kuba

Houbový kuba, anebo též černý kuba, je velmi dobré a velmi prosté jídlo, které si klade nemalý cíl: zasytit na Štědrý den, ať už k obědu, anebo ke slavnostní večeři.

Houbový kuba, i přes tajemný název, obnáší jen uvařené kroupy a namočené, uvařené nebo podušené houby. Hodně hub. Bez jediného mrknutí klidně řeknu, že houby v tomhle jídle hrají hlavní roli. Nesnažte se je omezovat nebo je použít jen jako doplňující surovinu. Do vedlejších rolí radši obsaďte česnek, tedy mnoho česneku, a majoránku, opět velmi mnoho majoránky. Kmín a pepř tyhle zážitky ještě umocní. Všechny suroviny pak spolu usmiřte štědrou dávkou sádla a zapečte v troubě do dokonalého celku.

Černou barvu houbový kuba získá použitím podzimní houby zvané stroček trubkovitý, který vypadá skoro jako lišky, jen je tmavý, téměř černý. Pokud ji máte doma v zásobě nasušenou nebo zmraženou, zajásejte, v opačném případě zachovejte klid a použijte jiné sušené houby.
Pokračovat ve čtení


Trocha pravdy
Jana Florentýna Zatloukalová

Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.


Trocha inspirace

Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.

Kuchařka pro dceru

Kuchařka pro dceru obálka 5. vydání
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.

Snídaně u Florentýny

Snídaně u Florentýny obálka
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.

Večeře u Florentýny

Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.

Hovory s řezníkem

Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.

Kuchárka pre dcéru

Zpět na horu