Koprová omáčka krok za krokem
Je mi jasné, že tahle koprová omáčka strhne vlnu příznivců i vlnu odpůrců. Nejen, že recept obsahuje kopr, bylinku, ke které se někdy dost těžko hledá vztah. Navíc se dostávám do kategorie omáček, což prý není dobré pro tělesnou linii.
„Nechci vařit těžkou českou kuchyni, chci vařit jinak, moderněji,“ slyším kolem sebe stále dokola. Je to taková odrhovačka, nad kterou se už nikdo nepozastaví. Ale přitom je to vlastně na pováženou. Když jako národ říkáme, že nemáme rádi národní kuchyni, tak tu něco nesedí.
Zásadně s takovým názorem nesouhlasím. Vždyť přece česká kuchyně není nic podřadného. Je to ta nejlepší kuchyně na světě, protože je naše.
Především typické české omáčky k masu jsou velmi snadným terčem zastánců zdravé výživy. A víte proč? Nesprávným postupem se z nich opravdu často stává lepidlo do žaludku, příčina funění a důvod rozeptutých knoflíků u kalhot na vyvaleném pupku.
Ale když víte, co v kuchyni děláte, není na jediné české omáčce vůbec nic špatného. Omáčky mohou být lehké, svůdné, hebké a jistojistě ne těžkopádné.
Věřím, že jedna dobře uvařená omáčka dovede napravit reputaci mnoha jiným. Takže dnes to zkusím na téma koprová omáčka a vezmu to pěkně krok za krokem.
Omáčky k masu aneb jak zachránit náš národní kulinární poklad
Omáčky k hovězímu masu patří do základní kuchařské výbavy, ať se vám to líbí, nebo ne. Pokud se v omáčkách nevyznáte, bojíte se jich, cítíte se v nich nejistě, jste houby kuchař(ka). Rajská omáčka, křenová omáčka, koprová omáčka, houbová omáčka světlá i tmavá, česneková omáčka, švestková omáčka, majoránková omáčka a spol. by měli být vaši milí a vyhledávaní společníci, nikoli obávané noční můry.
Jak se vyznat v omáčkách
Dnes vám otevřu dveře do zázračného omáčkového světa. Dám vám k němu mapu a základní pokyny, jak se v něm pohybovat. Je jen na vás, co v něm objevíte, jaké omáčky vyzkoušíte, jak si je podle sebe upravíte a jaké pak ještě sami vymyslíte.
Po dnešku můžete mít pocit zásadního procitnutí. Upozorňuju, že se vám při čtení může stát, že začnete děsit své okolí hlasitým vykřikováním slov jako aha!, heuréka!, halelujá! nebo kde je ten papír do tiskárny?, ale stejně tak si můžete zoufat, že jste pořád ztraceni. Pak vám doporučuju začít číst znovu a pozorněji, protože podrobněji už vám to nikdo nenapíše (kdo by se s tím taky dělal, že).
Možná si říkáte, co mě to napadlo, vždyť je jaro, všude se to zelená, tak proč raději nepřijdu s nějakou elegantní a výživnou špenátovou polívkou? Ono se to má s omáčkami tak, že jsou nadčasové. Na jaře si klidně uvařte pažitkovou omáčku, v létě rajskou omáčku z čerstvých rajčat, na podzim si udělejte omáčku hříbkovou a v zimě třeba křenovou. Zjistíte, že na ně používáte pořád stejná pravidla, postupuje stále stejným směrem, jen si libovolně volíte chuť podle toho, co vám roste v květináči či na záhoně nebo co jste si vyprosili na půlnočním zasedání dvanácti měsíčků nebo u Pauluse v Lidlu.
Takže se na ta omáčková pravidla pojďme podívat, ať můžete konečně začít vykřikovat a vařit.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.