Pečená husí stehna jako obdoba pečené husy
Loni se tu sešlo mnoho dotazů na pečená husí stehna. Stalo se to hned poté, co jsem zveřejnila recept, jak upéct husu v celku.
Tehdy jsem v článku vysvětlovala, proč husu péct jinak než kachnu. Kachně sluší pomalé pečení klidně i přes noc, zatímco u husy vede stejný postup k poněkud rozpačitějším výsledkům. Husa má tužší maso a víc sádla a je třeba to vzít v úvahu při pečení.
Husí stehna se chovají navlas stejně. Jedno skromné váží kolem půl kila, ale přesto vydá pouze na jednu porci. Kromě masa totiž obsahuje i kosti a sádlo, přičemž obojí jmenované dovede zabránit dokonalému požitku z jídla.
Během pečení se má uvolnit sádlo z masa a zároveň maso od kosti. A je také záhodno vytvořit křupavou, papírově tenkou, nepopsatelně zezlátlou kůži, jež může být některými strávníky nárokována s podobnou urputností, jako by se hlásili k rodinnému dědictví.
Pečená husa, se kterou jsou všechny hody chvílemi pohody
Zatímco svatomartinská pečená husa symbolicky zahajuje odpočet do Vánoc, svatoštěpánská husa prohlašuje letošní vánoční svátky za ukončené. Uff. Zase až za rok. Do té doby moje džíny určitě zase dopnu.
Kachnu můžete zavřít přes noc do pekáče a do trouby nastavené na zanedbatelnou teplotu, při které si v klidu změkne a vypeče se. Ráno ji stačí jenom slít a dopéct. Ale husa je poněkud vybíravější pták.
Ne že by to s ní nešlo provést stejným způsobem. Šlo, klidně to udělejte, nic tím nezkazíte a budete spokojeni. Výsledek však podle mě už není tak odzbrojující. Z husy pomalu pečené a vypečené vznikne takové husí vyžle.
Bejlík – recept na staročeská husí nebo kachní prsa
Víte, co je bejlík? Tenhle název patří do židovské kuchyně a znamená husí nebo kachní prsa, která jsou ponechaná v páru, včetně spojující hrudní kosti a kůže. Bejlík se obvykle nepeče, ale dusí společně s česnekem, zázvorem a cibulí a řeknu vám, že je to vynikající záležitost.
Jakmile se na dohled přiblíží svatý Martin se všemi jeho bujarými oslavami mladého vína a vypečených husiček, restaurace v Praze a okolí začnou bejlík nabízet v rámci svého svátečního menu. Toto jídlo je typické pro oblast Středních Čech a přestože se na něj pod tíhou předešlé doby málem zapomnělo, v rámci archeologických gastrovykopávek prvorepublikových tradic se opět těší nové oblibě.
Příprava bejlíku je velmi jednoduchá, za hodinu máte hotovo a není vůbec třeba se této nezvyklé suroviny obávat. Uznávám, že husa nebo kachna se nejlíp vyjímá na pekáči vcelku, ale pokud toužíte po jiné úpravě této drůbeže, jako jednu z prvních možností na ráně přijměte bez obav tuto.
Výsledkem je měkké maso a neobyčejná omáčka, na kterou od vás každý bude chtít recept.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Zatloukalová a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.