Kuře cacciatore – snadný recept a jeho obměny
Kuře cacciatore vyslovujte kačatóre, anebo mu říkejte třeba kuře po myslivecku. Jako každý správný italský recept má světoznámou proslulost a mnoho regionálních variant.
Kuře cacciatore původně pochází z Toskánska, ale díky své snadné přípravě a líbivé chuti se rozšířilo do dalších italských regionů. Stačilo pak, aby zavál ten správný vítr, a objevilo se ve všech koutech světa, včetně toho našeho.
Když se řekne snadný recept, znamená to, že v původním receptu se využívalo to, co měli italští farmáři po ruce. Čili na zahradě. Vlastně na poli. Mrkev, řapíkatý celer, rajčata. A protože kuře má v názvu zmínku o myslivosti, jídlo obsahuje taky rozmarýn a česnek, což je kombinace chutí, které které místní lovci s oblibou používali na ulovenou zvěř.
Přírodní kuřecí plátky – z prsou i ze stehen
Přírodní kuřecí plátky jsou takový malý pilíř domácího vaření. Vynikají malou pracností, příjemnou chutí, rychle dosažitelnou měkkostí a možností dochutit je na všechny myslitelné způsoby.
No a taky se na nich dá poznat, jak vládce kuchyně vládne základním kuchařským technikám. Ne těm pokročilým. Docela a dočista základním.
Přejme si tedy pro tentokrát zlatavé (nikoli bledé) kuřecí plátky s příjemně výraznou (nikoli mdlou) chutí, měkké a šťavnaté (nikoli tuhé a suché), doprovázené sympaticky zhoustlou šťávou (nikoli vodnatou a nikoli klihovatou), to vše v příjemném množství a bez použití jakýchkoli dochucovadel.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.