Čokoládové křupinky na poslední chvíli
Moje čokoládové křupinky vznikly někdy na přelomu tisíciletí a vznikly ze zoufalství.
Bylo 24. prosince ráno a měla jsem poprvé v životě na starost svou vlastní domácnost. Žádné Vánoce u maminky, která se o upečené cukroví postará. Měla jsem se postarat já sama a protože jsem nevěděla jak, odkládala jsem to do poslední možné chvíle. Jenomže dál už výrobu cukroví odkládat nešlo.
A tak jsem na poslední chvíli rozpustila tabulku čokolády a zamíchala do ní, co bylo po ruce. Následně jsem tvořila hromádky, které jsem po ztuhnutí prohlásila za naše vlastní a jediné cukroví. Já vím, hrůza. Asi jsem chtěla z lásky vytvořit něco jako Studentskou pečeť, protože tu měl můj tehdejší vyvolený rád.
Možná jsem se tou dobou vyznala v pracovních věcech, ale Vánoce ve vlastní kuchyni mi moc nešly. Ony mi tam vlastně nešly ani ty obyčejnější dny v roce.
Kuličky Rafaelo – recept na vánoční cukroví, které zvládne i dítě
Domácí kuličky Rafaelo patří k těm druhům cukroví, které se dělají na poslední chvíli, protože jsou nepečené a tedy rychle podléhají zkáze i nájezdům nenechavců.
Jak známo, co je nepečené, to je šťavnaté, oblíbené a skvěle kontrastuje s pečenými druhy křehkého cukroví.
Tyhle moje kuličky Rafaelo mají s opravdovými kuličkami stejně znějícího, jen trochu jinak psaného jména Raffaello společnou pouze kokosovou příchuť a závěrečný kabátek z kokosu. Zkoušela jsem mnoho variant, například jsem třela máslo do pěny, zašlehávala do něj kondenzované slazené mléko a kokos, ale tahle zvítězila mezi vším publikem. A je to i můj favorit, protože postup je až nehorázně jednoduchý a svede ho i dítě.
Vanilkové rohlíčky, které voní láskou
Pokud bych měla o Vánocích péct jediné cukroví, pak by to vyhrály vanilkové rohlíčky. Ne proto, že bych se po nich mohla utlouct, jako spíš kvůli tomu, že tyhle svátky by bez nich byly neúplné.
Když nevíte, jak konverzačně rozproudit nudící se společnost, zeptejte se jich na vanilkové rohlíčky, budete mít o zábavu i o sbírku příslušných receptů postaráno. Každý má ty svoje jediné a bude je argumenty bránit až do časných ranních hodin.
Vanilkové rohlíčky voní nejen vanilkou, ale hlavně láskou. Čím jiným by totiž mohl být záchvat pozdně večerního až nočního pečení, naordinovaný po běžné pracovní době a nezbytném nekonečném čekání u pokladny při návštěvě potravin, než projevem buď čirého šílenství, anebo lásky?
Na domácí, tradiční vanilkové rohlíčky si žádná, ani začínající hospodyňka, žádnou instantní pomoc v sáčku nepořídí. Raději bude druhý den ráno pracně make-upem zakrývat kruhy pod očima a očními kapkami rozkapávat červené bělmo, než aby přetrpěla Vánoce bez vlastnoručně připravených rohlíčků, zkolaudovaných bandou kolegyň.
Pokud už taková žena vůbec podlehne nějakému reklamnímu sdělení, pak nanejvýš co do použitého margarínu, ovšem i toho pouze dočasu. Napřesrok už se vědoucně zasměje a koupí si raději opravdové máslo (mám-li pokračovat v této dějové linii dál, pak jen krátce – o dalších dvanáct měsíců později se bude smát naivkám, které týden před Vánocemi shání v obchodě pravé máslo, zatímco ona má pořádné zásoby od babího léta dobře ukryté v mrazáku).
Tak silné je kouzlo vanilkových rohlíčků, které, obávám se, už se z generace na generaci pár století předává coby dominantně dědičný znak.
Kokosky pro radost
Kokosky patří k těm druhům cukroví, na kterých se vytváří celoživotní závislost už od útlého dětsví. Za moji závislost na kokoskách jednoznačně může babička. Její kokosky byly šťavnaté, měkké, rozčepýřené, prostě dokonalé. Zajímal by vás její recept a jeho tajemství?
Recepty na kokosky si obvykle vystačí s pouhými třemi surovinami: s bílky, cukrem a kokosem. Takže je víc než jasné, že hlavní roli bude hrát způsob, jak se to všechno smíchá a zpracuje dohromady.
Spousta návodů tvrdí, že stačí vyšlehat bílky na sníh, zašlehat cukr a nakonec vmíchat kokos. Z této hmoty se pak lžičkou odkrajují kousky a kladou se na plech.
Můžete si být jisti, že tahle cesta mojí babičce nestačila. Takto připravené kokosky mají tendenci špatně držet tvar, roztékat se, mokvat. Jsou dobré, ale ne dokonalé. Vlastně jsou to takové rychlé sněhové pusinky s velkorysou dávkou kokosu.
Babička si postup komplikovala a sníh s cukrem pečlivě šlehala v páře. Nutno dodat, že jedinou dostupnou mechanizací v babiččině kuchyni byl děda, jehož silné ruce ušlehaly, utřely, uhnětly nebo oškrábaly vše, co bylo potřeba. Vždycky jel na maximální výkon a nikdy se nemusel opravovat, složitě po použití umývat nebo odkládat pod postel.
I přes skromný kuchyňský inventář se kokosky začínaly připravovat tím, že se dala vařit voda, aby byla nachystaná vodní lázeň. A pak už se jen poctivě ručně šlehalo a šlehalo.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
