Muffiny do každé rodiny
Muffiny jsem tu na blogu zmínila už mnohokrát jako etalon pečiva, které životně závisí na podpoře prášku do pečiva, ale nikdy jsem se o nich pořádně nerozepsala. Tramtadadá, teď přichází onen okamžik, kdy o nich pronesu víc než pár slov.
Těsto na muffiny je to nejjednodušší kypřené těsto vůbec. Hotové je za dvě minuty, protože se nic nešlehá, netře, nepřekládá, neodpaluje, nekyne.
Stačí krátce smíchat dohromady všechny suroviny, přidat k nim prášek do pečiva a o 25 minut později vytáhnout z trouby parádní voňavé muffiny nejrůznějších chutí a barev. Anebo taky ne, protože když to smícháte špatně, budou z toho puky, podivné špičky nebo nízké košíčky s dolíčky.
Ano, i tak jednoduché těsto, jako je těsto na muffiny, se dá smíchat špatně, což zcela ovlivní kvalitu výsledku.
Dušené hovězí plátky, zejména pak roštěnky
Dušené hovězí plátky, například roštěnky, mám na talíři moc ráda. O něco méně ráda je mám v hrnci, protože nikdy nevím, jak dlouho bude jejich příprava trvat, což mi dvakrát nepomáhá s načasováním oběda.
Naštěstí je dušené jídlo lepší na druhý den, až se odleží, a tak si klidně můžu hovězí plátky podusit předem, čímž se na případný oběd nemusí čekat neznámo jak dlouho.
Větou, že maso bude v papiňáku měkké do dvaceti minut, byste u mě neuspěli, protože tlakový hrnec nemám. Měla jsem ho kdysi dávno, darovala jsem ho a nový nechci. Ani přes všechny časové úspory světa bych ho nepoužívala, protože nakouknout pod pokličku, pokochat se připravujícím se jídlem, podívat se, jak si vede, a případně vhodně zasáhnout, je v jeho případě komplikovaný úkon na pět minut. Když vařím, potřebuju být v kontaktu s jídlem. Vidět, jak se mění, cítit jak voní, vnímat, jak vše houstne, barví se, měkne. Tlakový hrnec prostě není hrnec pro mě.
Na roštěnky a jiné dušené hovězí plátky si raději vyhradím čas a počkám si na ně.
Energetické kuličky, proteinové kuličky a jiné výletní pomůcky
Přesně tyhle energetické kuličky jsem předevčírem zabalila do batohu a vyrazila na několikadenní pěší cestu Českem. Proč? Protože v každých jejich 20 g je dost energie na to, aby další asi tak hodinu udržela člověka v pohybu.
Sice v pohybu nerovnoměrném a nepřímočarém, zrychleném i zpomaleném, především do kopce a občas i z kopce, ale důležité je, že v pohybu směřujícím od startu k cíli. Tedy v mém případě z Prahy na Ještěd.
Pokud v těchto dnech potkáte bludnou turistku jdoucí zhruba severovýchodním směrem, usilovně se zakusující do malé svačinky, od které očekává doplnění sil fyzických i duševních pro boj s divočáky a vlky v lesích na Kokořínsku, nejspíš to budu já.
Troufla bych si říct, že toto je energie sbalená na cesty, ale to už řekl někdo přede mnou o něčem jiném a jistě na to má copyright, takže tohle tvrzení nemohu použít. Místo toho tedy napíšu, že je to čistá přírodní energie sbalená na cesty. Bez přidaných cukrů a ztužených tuků, bez emulgátorů a bez látek stabilizujících chuť, pevnost či tvar.
Domácí majonéza krok za krokem
Má domácí majonéza doma své místo, když se dá koupit úplně všude? Má smysl se ji učit? A když ne učit, tak se o ni aspoň jednou v životě pokusit?
Po pravdě řečeno, na obě dvě tyhle otázky si musíte odpovědět sami. Já vám pouze můžu poodhalit, jak to udělat, aby ve vás domácí majonéza nevyvolávala zbytečné otazníky, ale spíš vykřičníky předcházené citoslovci úžasu.
Věděli jste například, že jeden jediný žloutek stačí skoro na 500 ml majonézy? Dovedete si představit, jak velkou pojivou schopnost má a jaká nebezpečná síla se tedy skrývá v jednom platu vajec?
Krevety v páře vařené
Krevety v páře se nedávno mihly mojí kuchyní úplně poprvé, ale tak mě nadchly, že se brzy na to mihly i podruhé, potřetí a počtvrté, až jsem si řekla, že se o ně s vámi taky podělím, protože podobné slasti a strasti se lépe zvládají společně.
Krevety z pánve jsou snadná a známá dvouminutová věc, která lehce zastíní jiné druhy tepelných úprav krevet. To by mohlo vysvětlovat, proč mi krevety v páře tak dlouho unikaly. Ale nyní se to obrátilo. Krevety vařené v páře nemají z hlediska chuti a šťavnatosti konkurenci. Prostě nemají a je mi líto všech pánví, které teď přijdou o povyražení.
Aby se vám tohle kouzlo povedlo stejně jako mně, dovolím si pár slov o krevetách. Není jedno, jaké si na tento recept koupíte.
Vepřová roláda s medvědím česnekem (nebo jinou zelení)
Vepřová roláda vám dá možnost zapůsobit na ostatní a způsobit jim radost u stolu. Opravdu.
Věřím, že i vám dokážu představou libového vepřového masa, zarolovaného s náplní, v podstatě bezpracně a celkem rychle upečeného, natolik svázat a zamotat a naplnit hlavu, že budete chtít tuhle roládu vyzkoušet taky.
Abych vás k tomu popohnala, naplnila jsem ji bleskově snadnou, jarně svěží, zelenou náplní s medvědím česnekem, kterému právě končí sezóna, tak si budete muset pospíšit. Ale kdybyste to už náhodou nestihli, prozradím vám jednu drobnost: použít půjde i čerstvý špenát nebo jiné zelené listy.
Takže kdybyste se taky chtěli nechat strhnout, tady vám píšu, jak na to.
Flammkuchen, za který dáte ruku do ohně
Zaslechli jste už slovo Flammkuchen? A co takhle tarte flambée, což je totéž, jenom ve francouzštině? Pokud máte rádi domácí pizzu, tak se vám tento kuchařský výlet do Alsaska bude líbit.
Flammkuchen je něco mezi bílou smetanovou pizzou a křupavými krekry a nebudete na něj potřebovat ani letenku, ani droždí. Představte si ho jako tenoučké, křupavé těsto, upečené v té nejžhavější troubě, obdařené tenkou vrstvou smetany a ochucené cibulí a slaninou. Může být tahle představa lákavější? Může, pokud k ní ještě přidáte sklenku alsaského vína.
Jak jsem slibovala – není to nic, co by vyžadovalo cestovní doklad, stačí si zajít do obchodu pro pár surovin.
Domácí Kinder řezy – 20 kousků mléčné radosti
Tento recept na domácí Kinder řezy ukončí všechna škemrání u chladicího pultu se sladkostmi. Ne na chvíli, aspoň na týden, neboť výsledkem vám může být dvacet kousků Kinder mléčného řezu jednou ranou.
Snažila jsem se, opravdu jsem se snažila, abych se vyhnula prášku do pečiva. Taky jsem chtěla, abych měla těsto příjemně piškotové, avšak hutnější a méně nadýchané, prostě takové, jaké i přes svou malou tloušťku udrží náplň a nerozpadne se vlivem její vlhkosti. Mléčné náplně totiž musí být v poměru k čokoládovému těstu docela hodně. A náplň samotná? Od té jsem chtěla, aby byla slazená a ochucená pouze medem a byla dosti pevná, aby nevytékala, a zároveň dost hebká a krémová, aby pohladila.
Čočková polévka s uzeným masem (i bez)
Čočková polévka je jedna z mála polévek, u kterých vaření nezačíná větou – rozpusťte máslo a opečte na něm zeleninu. A nepředchází jí ani pokyn, abyste čočku den předem, tedy dnes už je pozdě, namočili do studené vody.
Chuť vody, ve které se čočka vařila, je natolik plná a dostatečná, že se sama o sobě postará, aby v hrnci vznikla dobrá polévka. A když se k tomu ještě přihodí kousek uzeného masa, který se povaří ve stejném hrnci se stejnými surovinami, je tohle jednoduché dílo hotovo, snědeno a vychváleno do jedné hodiny od chvíle, kdy vezmete do ruky škrabku na mrkev.
Vajíčková pomazánka, která přichází s koledou
Kdy jindy přijde vajíčková pomazánka vhod, když ne po Velikonocích? To vám můžu říct naprosto přesně. Vajíčková pomazánka přijde vhod kdykoli během roku.
Nicméně mi to stejně nedá a přidám se do zástupu těch, kdo vás v týdnu po Velikonočním pondělí potřebují oblažit projevem čiré originality a naservírovat vám – na nějakém dobrém chlebu – vajíčkovou pomazánku z vařených vajec.
Protože recept je to zcela prostý a čítá jen čtyři suroviny, z nichž jedna je sůl, ráda bych ho ještě opepřila krátkou úvahou o tom, jak tyto suroviny smíchat dohromady, aby vznikla pomazánka věrohodně nadýchaná a vaječně hebká. V kuchyni vždycky platilo, platí a bude platit, že nezáleží jen na tom, co se dává dohromady, ale jak se to dává dohromady a s jakou láskou se k tomu přistupuje.
Mrkvové housky s výhodou
Tyhle mrkvové housky svedou několik kouzel.
Tak například: znáte ten pocit, když z trouby vytáhnete čerstvé nadýchané pečivo, načež si o pár hodin později povzdychnete, že jste ho asi neměli sníst tolik? Mrkev sice neumí omezit nutkání k další a další konzumaci, ale aspoň trochu tlumí výčitky svědomí. Jako každá zelenina.
Anebo: pokud doma odšťavňujete zeleninu a ovoce, třeba vás trápí dužina, která představuje odpad po odštavňování a která v lepším případě končí na kompostu. Dužina z mrkve se přitom dá zužitkovat, přičemž vzniknou tyto mrkvové housky. Kromě šťavnatosti takové vyšťavené mrkvi vlastně nic nechybí. A kdybyste odšťavňovač neměli, tak si prostě nastrouháte trochu mrkve, uberete tekutinu v receptu a upéct tyhle mrkvové housky můžete taky.
Konečně se dostávám k bodu, kdy musím kromě mrkve vyzdvihnout i jiné druhy zeleniny. Když to jde s mrkví, tak to samozřejmě půjde i s jinými zbytky po odšťavnění (nebo s jinou zeleninou před odšťavněním). U měkčích neodšťavněných druhů zeleniny možná bude potřeba opatrněji přilévat smetanu do těsta, aby nevznikla příliš řídká směs, ale jinak v záměně surovin nevidím problém.
Jarní úklid v kuchyni – krok za krokem, šuplík za šuplíkem
Jarní úklid v kuchyni si nemusíte naordinovat zrovna teď, když začíná jaro. Klidně tuto metodu použijte kdykoli během roku, když budete mít pocit, že čistota, uspořádání a množství věcí a potravin ve vaší kuchyni přestalo odpovídat standardům, které od sebe a své kuchyně vyžadujete.
A proč o tom píšu právě teď, když začalo jaro? Tak například proto, že přibývající doba slunečního svitu vlévá sílu do žil, takže se temnější stránky kuchařského života mohou prosvětlit tak nějak samy od sebe, vlivem přirozeného běhu věcí.
Anebo taky proto, že v této době, kdy je naordinovaný povinný pobyt doma, dostává kuchyně jako klíčová místnost docela zabrat. Je stále v provozu a vyskytuje se v ní víc kuchařského, pomocného a strávnického osazenstva, takže uspořádání a uložení věcí se z organizovaného systému může nenápadně den za dnem, lžičku za lžičkou, měnit v plíživý chaos.
Trocha pravdy
Ahoj! Jmenuju se Jana Florentýna Pišová (dříve Zatloukalová) a jsem matka čtyř dětí, šesti kuchařských knih a tohoto blogu. Srdečně vás tu vítám. Jsem tu od toho, abych vám ukázala, že každý se může naučit vařit dobře, rád a s láskou. Provedu vás všemi zákoutími i záludnostmi kuchyně a naučím vás všechna důležitá jídla.
Trocha inspirace
Baví vás moje články? Moje knížky vás budou bavit ještě víc.
Kuchařka pro dceru
Kuchařka pro všechny, kdo zatím v kuchyni tápou a hledají sebevědomí, povzbuzení a vysvětlení. Obsahuje všechny důležité recepty do začátku domácí kuchařské kariéry.
Snídaně u Florentýny
Naučí vás zdravě snídat, rozmanitě svačit a dělat výborné obědy do krabičky. Má pro vás recepty na celé dopoledne, u kterých nebudete muset počítat kalorie.
Večeře u Florentýny
Novinka roku 2016! Odpoví vám na otázku: Co bude dnes k večeři? Ne jednou, ale víc než stokrát. A postará se, aby vás inspirace na zdravé, rychlé a levné večeře už nikdy neopustila.
Hovory s řezníkem
Pokládáte maso za příliš velkou kuchařskou výzvu? Máte problémy při nákupu i v kuchyni? S touhle knížkou se z vás stane sebevědomý přeborník na všechny úpravy masa.
